řecky: „Černé ostrovy“ Melanésie řecky: „Černé ostrovy“

Melanésie Melanésie je část Oceánie na jihozápadě Tichého oceánu,severně a severovýchodně od Austrálie. Melanésie není samostatný stát. Jedná se o uskupení ostrovů ležících od Timoru na východ.

Součástí Melanésie jsou následující ostrovy a skupiny ostrovů: Bismarckovo souostroví Fidži Nová Kaledonie Nová Guinea Moluky Šalamounovy ostrovy Ostrovy Torresova průlivu Vanuatu

Za součást Melanésie také bývají považovány: Flores Nauru Sumba Timor Tonga I další ostrovy na západ Nové Guinei, jako například Halmahera, Alor a Pantar, se někdy považují za součást Melanésie.

Hospodářství a Historie Tropické zemědělství, lov ryb a perel. Těžba ropy, zlata, rud mědi, niklu a kobaltu. Historie osídlení nejasná, dodnes velká etnická pestrost obyvatelstva. V 16. – 19. stol. byly ostrovy Melanésie postupně objevovány Evropany. Za 2. světové války boje mezi Japonskem a USA

Obyvatelé Původ obyvatelstva Melanésie Nacházejí se zde dvě významné skupiny obyvatel. Papuánci– termín z malajského označení pro člověka s kudrnatými vlasy. Jedná se o nejstarší skupinu Oceánii osídlivší. Druhá skupina ve vnitrozemí Nové Guineje tzv. Negritové – což jest ovšem označení chybné. Praví Negritové jsou lidmi malého vzrůstu v jihovýchodní Asii podobni Pigmejcům africkým (výška cca 150 cm). Melanésané – lidé odlišní vzhledově i kulturně; mají též jiný jazyk.

Mapa MELANÉZIE Velká Útesová bariéra

Šalamounovy ostrovy Šalamounovy ostrovy leží v západní části Tichého oceánu severovýchodně od Austrálie. Povrch ostrovů je převážně hornatý, podnebí je tu horké rovníkové s vydatnými srážkami. Rostou tu vlhké deštné pralesy s hustým podrostem. Ostrovy jsou obklopeny korálovými útesy. Jedná se o rozvojový stát s řídkou dopravní sítí. Na západ od ostrovů se rozkládá Šalamounovo moře. Hlavní město:Honiara Rozloha: 28 450 km² Nejvyšší bod:Mount Makarakomburu Jazyk: Angličtina (úřední) melanéština, polynéština

Fidži Fidži je osamocené souostroví 322 ostrovů vulkanického nebo korálového původu ležících v tropickém pásmu v Tichém oceánu. Leží asi 1000 km východně od Nové Kaledonie. Ostrovy jsou hornaté. Nejvyšší horou je vyhaslá sopka Tomanivi vysoká 1323 m n. m. Fidži leží v oblasti tropického vlhkého podnebí na jižní polokouli. Nejteplejším měsícem je leden, nejchladnějším červenec. Roční úhrn srážek se pohybuje od 2500 mm do 3300 mm. Hlavní město: Suva (Viti Levu) Rozloha:18 270 km² Jazyk:angličtina (úřední), fidžijština, hindustánština

Nová Kaledonie Podnebí je tropické s ročním úhrnem srážek cca 2000 mm v nižších polohách, na horách 2000 až 4000 mm. Hojnější srážky jsou od prosince do dubna. Průměrné teploty se pohybují mezi 18 a 23 °C Původní obyvatelstvo ostrovů tvořili Melanésané. Ostrov Nová Kaledonie objevil v roce 1774 James Cook a v roce 1853 jej anektovala Francie. Byla využívána jako trestanecká kolonie. Hlavní město:Nouméa Rozloha:18 580 kilometrů čtverečních km² Nejvyšší bod:Mont Panie (1628 m n. m.) Jazyk: Francouština (úřední)

Nová Guinea Nová Guinea je od Austrálie oddělena Torresovým průlivem. Střední část ostrova zabírá mohutná Centrální vysočina. Nejvyšším vrcholem ostrova a celé Oceánie je Puncak Jaya se 4884 m. Menší pohoří se táhne i podél severního pobřeží, jinak je pobřeží převážně bažinaté. Mezi nejvýznamnější řeky patří Sepik, Ramu, Fly a Mamberamo. Povrch ostrova pokrývají tropické deštné lesy. Obyvatelé jsou Papuánci, kteří mluví řadou papuánských jazyků.

Moluky Moluky jsou souostroví v Indonésii, nacházející se východně od Celebesu a západně od Nové Guiney. Jsou součástí širšího Malajského souostroví. Rozloha Moluk je 74 505 km². Skládají se asi z 1000 ostrovů,z nichž největší je na severu ležící Halmahera Ostrovy jsou většinou hornaté, na některých jsou aktivní sopky, a vyznačují se vlhkým podnebím. Vegetace je velmi bujná - charakteristické jsou deštné pralesy, ságo, rýže a koření - muškátový oříšek a hřebíček.

Vanuatu Vanuatu, je melanéský ostrovní stát v Oceánii. Souostroví se nachází 1 750 km východně od Austrálie, 500 km severovýchodně od Nové Kaledonie, západně od Fidži a jižně od Šalamounových ostrovů. Vanuatu se rozkládá v oblasti, kde vládne vlhké tropické a rovníkové klima. Teplota se zde pohybuje mezi 22–27 °C. Ročně někdy spadne až 2000 mm srážek. Na jihu se na rozdíl od severu dá rozlišit období dešťů a sucha. Během období dešťů představují velké nebezpečí tajfuny. Vanuatu je typickým homogenním státem. Žije zde totiž 97% Vanuaťanů.

Vytvořila:Lucie Hrabálková