Dějiny židovského národa

Starověký Izrael Průsečík mezi kulturami (egyptská, mezopotamská, foinická, aj.) Hranice : Z- Středozemní moře V- pohyblivá S- město Dan a pohoří Hermon J- poušť Negev a město Beer Ševa První osídlení :semitskými Kenanejci : 2000 př. n. l. : podle nich se „Izrael“ nazýval Kenaán : skupina na libanonsko-syrském pobřeží► Foiničané další kmen: Pelištejci (Filištíni) Nejednotnost: řada menších městských států pod egyptským vlivem 1400 př.n.l. vliv slábne: boj o území mezi Chetity a Egyptem ► bitva u Kadeše

Příchod Izraelitů 1250 př. n. l první izraelské kmeny Prameny o izraelitech z Bible (Starý zákon) : Pět knih Mojžíšových : Praotec Jákob- Izrael „ Bůh bojuje, bůh vládne“ Izraelité - kočovný kmen -část se usadila v Egyptě - otroctví - vyvedl je Mojžíš - zakladatel Judaismu - odchod kolem roku 1224-1214 př.n.l Vývoj - rozdělení na 12 kmenů – získání převahy nad městy ► střety s Kenanejci a Filištíny

Království usazování, učení řemesel, válečné konflikty ► vznik království První králové -Soul (1020-1000př.n.l.) vojevůdce -David (1000-960 př.n.l) sjednotil Izrael, odrazil útoky► silné království - hl. m Jeruzalém -Šalamoun (960-922 př.n.l) výstavba jeruzalémského chrámu Rozpory mezi severní a jižní části► rozpad na dvě králoství: - Judské (Jeruzalém) - Izraelské (Sámaří)

Izraelské království Povolení kultu boha Baala – odsuzováno biblí Drobné války se sousedy Ekonomicky a populačně silný stát Není zde dynastický princip Po smrti Jeroboama II (786 – 746 př. n. l.) střety s mocnou Asýrii► Zničení damašského království a roku 721 př.n.l dobytí Sámaří Konec Izraelského království - obyvatelstvo bylo odvlečeno Asyřany

Judské království Joziáš (640 – 609 př. n. l.) vymýtil cizí náboženské kulty Judské království v pozici mezi dvěmi mocnými státy – Egypt X Novobabylónská říše 587 př.n.l. babylonský král Nabuchodonozor dobyl Jeruzalém ► konec Judského království a Davidovské dynastie – nikdy nebyla obnovena Odvlečení horních vrstev obyvatelstva do Babylónie Odkaz židovského náboženství zachovávali kněží a učenci Perský král Kýros dovolil návrat Židů Ezdráš a Nehemjáš – budování teokratické vlády v čele velekněz Bible – navrátilci – potomky kmene Juda ► Iudaei (česky židé)

Dynastie Hasmonejců Judea v letech 301-201 př.n.l spadala pod Ptolemaiovce → pak Seukelovce Helénismus - pořečťování - přijmutí horními vrstvami, zbytek národa ho odmítl Antioch IV. Epifan – vystupňování rozepře mezi pravověrnými židy a helénisty ► pokus o násilné pořečtění a likvidaci židovského kultu ► povstání vedené rodem Makabejských ► 164 př.n.l. znovuzískání Jeruzalému a zasvěcení chrámu Z rodu Makabejských vychází dynastie Hasmonejců Ta si osvojila titul vládce i velekněze Získala nezávislost na Seukelovcích Rozšíření hranic, královský titul Rozpory v dynastii ► Pompeius 63 př.n.l dobyl Jeruzalém Římany zvolený král Herodotos (40 př.n.l) vyvolal krizi- byl krutý a silně prořímský a pro helénismus

Doba římské nadvlády Doba působení Ježíše z Nazaretu První křesťanské obce Židovská společnost se rozdělila na mnoho politických stran Saduceové –potomci Sádoka, přední pozice v Jeruzalémě, odmítají posmrtný život, lpění na textu Tory, působení zakončilo povstáním proti Římanům a zánikem Jeruzaléma a chrámu (70 n.l.) Zéloti „Horlivci“- otevřený boj s Římem i herodionskou dynastií Farizejové vznik z Chasidů „zbožných“ pravděpodobně již za Makabejských ústní nositelé Tory, přežili i 2. protiřímské povstání roku 135 n.l Esejci vznikli z Chasidů, stranění se společnosti, náboženský řád( celibát, společné vlastnictví)

Protiřímské povstání 66 n.l protiřímské povstání 70 n.l pád Jeruzaléma 73 n.l. pád poslední bašty obsazené Zéloty (spáchali hromadnou sebevraždu) Při povstání zemřelo několik tisíc Židů, další odvlečeny do Říma Povstání -Šimon Bar Kochba 132 – 135 n.l. → neúspěšné ►Židé se na téměř 2000 let staly národem bez vlasti – rozptýlení po světě Římané se snažili o zničení samotného židovství ► boj proti Toře, přejmenování Jeruzalému na Aelia Capitolina a území nazvali Palestina podle Pelištejců Smrt Hadriana ► odvolaná protižidovská nařízení- nové centrum – Uša Talmud- důležité texty, právní funkce, „ústní“ Tora, základy etiky aj. Synagoga – „shromáždění“, po zániku chrámu se stala nejdůležitější, centrum modlení a vzdělávání

Středověk Gaonské období : 7. – 11. století- Sura a Pumbedita rozvoj talmudských učilišť Gaon= rektor → Gaonské období Silný arabský vliv – islamizace ► Talmud napsán v arabštině 1. židovský středověký filozof Saadja ben Josef (892-942) díla: shrnul židovské vědění Největší filozof je Philo Judaeus(20 př.n.l. -50 n.l)ovlivnil rané křesťanství 10. století přesídlení do Španělska (Andalusie) Násilné pokusy obracení Židů na Islám Přes náboženské problémy to byl Zlatý věk židovské vzdělanosti 13. -15. století úpadek Islámu → konec psaní v arabštině- zpět hebrejština Intenzivní rozvoj učení Kabala Marranos:Židé donucení ke křesťanství, většina z nich dodržovala tajně svátky ►přispělo ke vzniku inkvizice → vyhoštění ze Španělska a únik do Portugalska, S Afriky, Itálii, Turecku

15. – 16. století vrcholení Sefardské mystiky – Sefard = název pro Španělsko- Sefardské obce existují dodnes Aškenázské židovství Židé z Anglie, Francie, Německa, Čech, Polska Ruska Vyspělejší kultura než u Sefardů 11.-13. století- křižácké výpravy- vraždění Židů Upevnění pozice – Židé prohlášení za majetek krále ► vysoké daně ► ochrana Ve 14. století vyhnání Židů z Anglie, Francie, Itálie a útěk z Německa → malý počet Ž. na území Evropy – centrum ve V. Polsku

Osvícenství 18. – a první polovina 19. století Velká Francouzská revoluce ► pád feudalismu v jiných státech Zrovnoprávnění Židů – vysoké posty, univerzity aj. Slavní Židi – Albert Einstein, Sigmund Freud, Franz Kafka, Anne Franková Znovu rozpoutaný antisemismus – odchod do USA Sionismus – rozpoutal vlnu odchodů Židů zpět do Izraele – vznik malých zemědělských osad Boj za nezávislost pod vlajkou Británie 1929 vyvraždění Židů v Hebronu

Izraelský stát 14. květen 1948 vyhlášení nezávislost Izraele Od té doby konflikty s Palestinou V roce 1996 židovská obec čítala 4 600 000 mil obyvatelé V ČR žije 6000 Židů

Svátky a tradice Náboženské příkazy začínají plnit chlapci ve 13, dívky ve 12 Každý Žid se musí řídit micvotami (48 kladných 222 záporných) Židé mají vlastní kalendář – lunární měsíce Šabat – sobota, den odpočinku – židé nesmí cestovat, rozdělávat oheň (zapínat elektronická zařízení) a fyzicky pracovat Šabát začíná v páteční podvečer- všechno musí být připraveno * první sousto se solí za připomínku na chrám v Jeruzalémě, na Nový rok se máčí v medu Oslavování Nového roku – stejné zákazy jako u Šabatu Dělí se na tři dny - Den Troubení - Den Vzpomínání - Den Soudu 10. den po novém nejvýznamnější svátek Jom Kipur – celodenní půst

Pesach - trvá 8 dní - slavnostní večeře – oslova vyvedení z Egypta- prorok Eliáš Šavu´ot- 7 týdnu po Pesachu - oslava desatera a Tory