Globální retailing v Evropě Ing. Petra Matějovská, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky Ekonomická fakulta
Význam obchodu Obchod je mezičlánkem mezi výrobou a spotřebitelem a velkoobchod je mezičlánkem mezi výrobou a maloobchodem, resp. mezi několika výrobci. Obchod je odvětví národního hospodářství, uskutečňující oběh zboží. Představuje souhrn hospodářských subjektů, jejichž hlavní činností je nákup a prodej zboží.
Funkce obchodu 1. přeměna výrobního (dodavatelského) sortimentu na sortiment obchodní (odběratelský), odpovídající potřebám a nákupním zvyklostem zákazníků; 2. překonání rozdílů mezi místem výroby (dodavatelem) a místem prodeje (odběratelem); 3. překonání rozdílů mezi časem výroby a časem nákupu (potřeby) zboží;
Funkce obchodu 4. zajišťování množství a kvality prodávaného zboží; 5. iniciativní ovlivňování výroby (co do sortimentu, času, místa a množství) a ovlivňování poptávky; 6. zajišťování racionálních zásobovacích cest s cílem snížení prodejní ceny; 7. zajišťování včasné úhrady dodavatelům.
Charakteristika současného obchodu obchod lze chápat jako činnost (dynamické pojetí) nebo jako souhrn institucí (institucionální pojetí); obchodem se zabývá každý, kdo prodává či nakupuje zboží a služby (výrobní organizace, banky, pojišťovny, speditérské firmy apod.); stírá se rozdíl mezi obchodem spotřebním zbožím a výrobními prostředky;
Charakteristika současného obchodu obchod je představován firmami specializovanými na velkoobchodní a maloobchodní činnost, na zahraniční obchod (export – import zboží) a někdy také zahrnuje část pohostinství; značná část zahraničního obchodu se realizuje uvnitř velkých obchodních firem, které za podstatu své činnosti mají maloobchod;
Charakteristika současného obchodu retailing je velkoobchodní činnost včetně mezinárodního obchodu opřená o vlastní maloobchodní síť; obchodní firmy nevyvážejí a nedovážejí jen zboží, ale i svou maloobchodní činnost (know-how). • znalost, informovanost • souhrn poznatků, výrobních a obchodních znalostí a postupů získaných dlouholetou zkušeností, hospodářský nehmotný statek
Charakteristika současného obchodu Obchod v institucionálním pojetí představuje subjekty, které se zabývají převážně obchodem. Za obchodní instituce se považují ty obchodní jednotky, které nakupují fyzické zboží za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu (bez jeho podstatnější úpravy).
Charakteristika současného obchodu Obchod v institucionálním pojetí se člení : Obchod se spotřebním zbožím (business-to-customer). soubor spotřebního zboží, určeného pro konečného spotřebitele. Zákazníky jsou jednotliví občané, jednotlivé rodiny. Patří sem potraviny, oděvy, potřeby pro domácnost, auta a pohonné hmoty atd. Obchod se zbožím pro další podnikání (business-to-business). Tento způsob obchodu provozují obchodní firmy, výrobní podniky pomocí organizačních útvarů, nebo pomocí dceřiných společností, které jsou zaměřeny na prodej.
Členění obchodu 3 kritéria členění obchodu: podle velikosti okruhu jeho působnosti; podle předmětu činnosti; podle dělby práce v obchodě.
Členění obchodu 1. podle velikosti okruhu jeho působnosti: a) Vnitřní obchod (tuzemský) Zabezpečuje směnu zboží a služeb a zároveň činnost na vnitřním trhu v rámci jednoho státu, na celostátním nebo regionálním trhu. b) Zahraniční obchod Zabezpečuje směnu zboží a služeb mezi subjekty trhu různých států, představuje vývoz (export) a dovoz (import) zboží přes hranice státu.
Členění obchodu c) Mezinárodní obchod Představuje soubor obchodních aktivit ve více zemích, na kontinentu, na jeho rozsáhlém teritoriu (např. Jižní Amerika) či na celém světě.
Členění obchodu 2. podle předmětu činnosti: obchod zemědělskými výrobky; obchod cennými papíry; obchod spotřebním zbožím; obchod výrobními prostředky.
Členění obchodu 3. podle dělby práce v obchodě: a) Velkoobchod Nakupuje výrobky od výroby ve velkém a ve velkém prodává maloobchodu, pohostinským zařízením, drobným výrobcům a ostatním tzv. velkospotřebitelům.
Členění obchodu b) Maloobchod Nakupuje zboží od velkoobchodu nebo od výrobce a bez dalšího zpracování ho prodává konečným spotřebitelům a zajišťuje tak realizaci hodnoty zboží.
Obchodní kategorie Obchodní kategorií rozumíme druh obchodní činnosti v agregované podobě, charakterizovaný společnými obecně vymezitelným znaky. Obchodní kategorie se člení na: obchodní prostředníky; zprostředkovatele.
Obchodní prostředníci představují obchodní firmy (činnosti); jsou prostředníky směny mezi prodávajícím a kupujícím z hlediska: nabídky zboží; jeho dodání; vyúčtování; plné odpovědnosti. mezi obchodní prostředníky patří: maloobchod velkoobchod zahraniční obchod
Maloobchod Podle realizace maloobchodní činnosti: maloobchod realizovaný v síti prodejen (store retail); maloobchod realizovaný mimo prodejní síť (non store retail).
Maloobchod realizovaný v síti prodejen Store retail Představuje většinový rozsah maloobchodní činnosti a rozděluje se na: 1. potravinářský maloobchod; 2. nepotravinářský maloobchod.
Maloobchod realizovaný v síti prodejen 1. Potravinářský maloobchod obchoduje převážně potravinami; zařazují se do něho i prodejní jednotky, které mají též značný rozsah nepotravin (tj. zboží denní a občasné poptávky) např. smíšené prodejny, supermarkety, superety a hypermarkety - samoobslužné obchodní domy atd.; Superety - samoobslužné prodejny potravin (typ maloobchodní jednotky)
Maloobchod realizovaný v síti prodejen má největší průměrné velikosti prodejen; nejmodernější informační a logistické systémy; procházejí jím největší objemy zboží; odběr je pravidelný a hromadný.
Maloobchod realizovaný v síti prodejen 2. Nepotravinářský maloobchod široká škála sortimentů i provozních typů; zvláštní skupinu tvoří prodej aut (včetně servisu) a prodej pohonných hmot.
Maloobchod z hlediska specializace Maloobchod z hlediska specializace se člení na: specializovaný, despecializovaný (univerzální). Specializovaný: je typický pro menší a filiálkové prodejny Univerzální: vývoj směřuje k univerzálním formám maloobchodu Filiálka znamená místně vzdálenou pobočku firmy nebo instituce, řízenou z nějakého ústředí nebo mateřské firmy. Filiálka obvykle není samostatnou právnickou osobou a označuje se často stejným jménem jako mateřský podnik.
Maloobchod z hlediska specifikace sítě Maloobchod z hlediska specifikace sítě se člení na: a) stánkový prodej a tržiště b) stacionární sítě
Stánkový prodej a tržiště Stánkový prodej: zvláštní forma maloobchodní činnosti využívaná především v tržnicích a na trzích; Tržnice – budova, ve které prodávají jednotliví obchodníci svůj specializovaný sortiment (květiny, ryby, čerstvé potraviny atd.) Tržiště (trhy) – jsou plochy se stánky (prodejními pulty), které si pronajímají individuální obchodníci, trhy se konají jen v určené dny (2–3 krát týdně)
Stánkový prodej v České republice Stánkový prodej v ČR: je většinou v rukou cizinců; neproclené zboží; při prodeji se nezdaňuje; zákaz prodeje alkoholických nápojů a cigaret; oživení nákupních možností; nekalá soutěž pro ostatní maloobchodníky; vhodný pro začínající obchodníky; malá kapitálová náročnost.
Stacionární sítě sítě pro komunikaci v klidovém stavu (nepohyblivé) bez přesunu objektů…př. kamenné obchody
Maloobchod realizovaný mimo síť prodejen Maloobchod realizovaný mimo síť prodejen se člení na: prodejní automaty; přímý prodej; přímý marketing (zásilkový obchod).
Maloobchod realizovaný mimo síť prodejen 1. Prodejní automaty 2 % všech maloobchodních prodejů až 6 % v Japonsku Zajišťují doplňkový prodej (někdy je seskupeno více automatů na jednom místě): stravování (studené či teplé nápoje, cukroviny, studené přesnídávky); jednoduchého sortimentu.
Maloobchod realizovaný mimo síť prodejen Výhoda prodejních automatů: 24 hodin v provoze; 7 dní v týdnu; bez účasti nákladné pracovní síly. Nevýhoda prodejních automatů: technická a ekonomická náročnost; malá výkonnost.
Maloobchod realizovaný mimo síť prodejen 2. Přímý prodej přímý kontakt mezi výrobcem a zákazníkem; prodej realizují prodejci, kteří přicházejí za zákazníkem do bytu; prodejci někdy organizují setkání více rodin v rodinném prostředí; předmětem prodeje je většinou specializovaný sortiment (vysavače, Amway); nejvíce je rozšířen v USA 0,6 % celkového maloobchodního prodeje.
Maloobchod realizovaný mimo síť prodejen 3. Přímý marketing různé druhy zásilkového a dodávkového obchodu až do bytu zákazníka. Zásilkový obchod obchod na dálku; využívá se katalog a písemná objednávka; rozsah zásilkového obchodu může být i na úrovni plnosortimetního obchodního domu; akvizici odběratelů zajišťují obchodní zástupci; disponuje seznamem stálých zákazníků.
Maloobchod realizovaný mimo síť prodejen Výhoda zásilkového obchodu: možnost racionalizace a automatizace provozu; možnost uplatnění průmyslové metody práce; katalogy slouží zákazníkům 24 hodin po 7 dní v týdnu bez omezení; v ČR nyní působí zhruba 30 velkých zásilkových firem, které se specializují na konečné spotřebitele.
Maloobchod realizovaný mimo síť prodejen Nevýhoda zásilkového obchodu: velké počáteční investice; dlouhodobá závaznost nabídky (většinou půlroční sezóna); velké náklady na katalogy a reklamu; náročná organizace reklamací. Neplést s internetovým obchodem!!!