Technická univerzita v Liberci Kateřina Brožová 16. dubna 2013 Semestrální práce z předmětu Globální retailing v Evropě na téma: RETAILING V POLSKU Technická univerzita v Liberci Kateřina Brožová 16. dubna 2013

Oficiální název : Polská republika (PR, pol. Rzeczpospolita Polska, RP Rozloha: 312 685 km2 Počet obyvatel : 38,2 mil (2011) – 8.nejlidnatější stát Evropy Roční přírůstek se v posledních letech snížil na minimum. Dlouhodobá demografická prognóza Polska až do roku 2035 je krajně nepříznivá. V roce 2020 se počítá s poklesem počtu obyvatel o 250 tis. ve srovnání se současností a v r. 2035 by počet obyvatel Polska měl poklesnout až pod 36 milionů. 59% osob v produktivním věku je ekonomicky činných (průměr EU činí 64%) Náboženství : římskokatolické - 88 % (33,7 mil. osob)

Porovnání vývoje HDP s ČR - meziroční přírůstky v % v letech 2000-2012

Polsko jako jediná země EU prochází globální krizí od roku 2008 za stálého růstu hospodářství. Současný hospodářský systém v Polsku je charakterizován stále ještě velkým podílem státního sektoru (největším v EU) a velkou náchylností k regulování ekonomiky vládou. Míra ekonomické svobody v porovnání s ostatními státy EU je relativně nízká, ale postupně se zlepšuje. Podle aktuálního indexu ekonomické svobody Heritage Foundation z roku 2012 je Polsko na stobodové stupnici s 64,2 bodů na 64. místě (střední míra ekonomické svobody) mezi 180 hodnocenými zeměmi a v rámci EU zaujímá 22. místo.

Makroekonomický výhled Veřejný dluh země se drží těsně pod „maastrichtskou hladinou“ 60 % HDP. Roční deficity veřejných financí se z hodnot okolo 8 % HDP (2010) blíží k 3% hranici. V zemi nejsou patrné ani žádné výrazné inflační tlaky a nerovnováha nehrozí ani z bilance vůči zahraničí; běžný účet je sice v deficitu, ale hodnota mezi 3-4 % HDP nepředstavuje riziko. Zdroj: Evropská komise; e – odhad Evropské komise

Trh práce Míra nezaměstnanosti, která v minulosti v Polsku dosahovala i 20% hodnot je již dávno minulostí a nyní se pohybuje zhruba na úrovni průměru EU-27. Produktivita práce jen o pár procentních bodů překonává polovinu průměru EU. Minimální mzda je zde nyní mírně vyšší než v ČR. Oproti tomu měsíční náklady práce jsou zde stále nižší než v tuzemsku. Například ve zpracovatelském průmyslu je zaměstnávání polských pracovníků v průměru o čtvrtinu levnější než jejich českých protějšků.

Zahraniční obchod Intenzita zapojení Polska do mezinárodní výměny zboží je stále na poměrně nízké úrovni. Podíl vývozu na vytvořeném hrubém domácím produktu činí přibližně 30% a je méně než poloviční ve srovnání s Českou republikou (cca 75%). Je to dáno jednak velikostí ekonomiky Polska, která je dnes šestá největší v Evropské unii, jednak jeho geografickou polohou. Přesto od vstupu Polska do EU v r. 2004 do roku 2008 vzrostl jeho zahraniční obchod přibližně o 130%, a to jak ve vyjádření ve zlotých (PLN), tak i v Eurech. Pro polský zahraniční obchod je typická dlouhodobá záporná obchodní bilance, která se však v posledních letech podstatně snižuje, tak jak rostou přímé zahraniční investice v Polsku, zvyšuje se konokurenceschopnost polských výrobků na zahraničních trzích a nepřetržitě, i přes krizové období roste HDP a vnitřní poptávka, která vyvolává potřebu vyšší kooperace se zahraničním.

Největším vývozním obchodním partnerem je Německo, následované Velkou Británií, Českem, Francií, Itálií a Ruskem. V importu je to Německo, Rusko, Čína, Itálie, Francie a Nizozemí. Komoditní strukturu polského zahraničního obchodu můžeme charakterizovat jako průmyslově-zemědělskou s vyšším podílem položek potravinářského vývozu (cca 11%), jakož i vyšším podílem surovin a polotovarů, dodávaných v obou směrech (7,5% ve vývozu a 16,6% v dovozu). Vývoz strojů a zařízení se sice v posledních pěti letech procentuelně nezměnil (39% na celk. vývozu), ale zvýšil se téměř na dvojnásobek. Nárůst zaznamenala skupina chemikálií (ze 6,5 na 9% - z 5 na 12 mld. €). V souvislosti s rostoucí vyšší konečnou spotřebou a zvyšující se životní úrovní obyvatelstva roste i dovoz hotových výrobků.

Polsko má být během příštích patnácti let nejrychleji rostoucím exportérem. Jeho vývozy by v daném období měly rok co rok stoupat tempem 5,58 procenta, odhadují výzkumníci londýnské Delta Economics

Porovnání vývoje meziročních přírůstku maloobchodních tržeb s ČR * Za první pololetí Poznámka: Hodnoty vyjadřují růst/pokles v procentech Zdroj: ČSÚ, GUS

Polské firmy dominují v hodnocení TOP 500 nejúspěšnějších firem v regionu V první desítce největších firem střední a východní Evropy má převahu Polsko, v čele s petrochemickým koncernem PKN Orlen. TOP 500 je žebříček nejúspěšnějších firem střední a východní Evropy (kromě finančního sektoru). Největší ekonomickou sílu v regionu stále představují polské firmy, které s počtem 160 zastupitelů tvoří téměř třetinu všech firem v žebříčku. V první desítce polských společností se kromě PKN Orlen umístily: PGNiG (petrochemie), PGE (energetika), Jeronimo Martins Dystrybucja (maloobchod) a Lotos (petrochemie). Polský PKN Orlen, který majetkově kontroluje také jednu z největších českých firem Unipetrol, vytvořil loni obrat 21.036 mil. EUR (růst o 34 % oproti předchozímu roku

Polsko je jedinou zemí Evropské unie, která se za finanční krize vyhnula recesi. Zpomalování hospodářského růstu však naznačuje, že i Polsko bylo zasaženo negativními důsledky dluhové krize v eurozóně. Polská centrální banka se nyní snaží podpořit domácí ekonomiku uvolňováním měnové politiky. V únoru již čtvrtý měsíc za sebou snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Její hlavní sazba tak klesla na 3,75 procenta, tedy na na nejnižší úroveň od března 2011.