AKADEMICKÉ VÝSLEDKY NA VEŘEJNOSTI HROZBA NEBO PŘÍLEŽITOST? Ing. Jan Mach

Osnova Akademické výsledky Vývoj zpřístupňování akademických výsledků Současné repozitáře Problematika zpřístupňování plných textů Právo, legislativa Metadata Přenos dat Identifikátory Archivace a dlouhodobé zpřístupnění Příležitosti a hrozby

AKADEMICKÉ VÝSLEDKY

AKADEMICKÉ VÝSLEDKY Studentské práce vysokoškolské kvalifikační práce seminární práce Výsledky vědy, výzkumu a inovací na vysokých školách Šedá literatura

Studentské práce Vysokoškolské kvalifikační práce Definované zákonem o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Bakalářský studijní program – bakalářská práce Magisterský studijní program – diplomová práce Rigorózní zkoušky – rigorózní práce Doktorský studijní program – disertační práce Habilitační řízení – habilitační práce Seminární práce Anglické ekvivalenty Doktorský studijní program – doktorská práce Požadavek samostatné tvůrčí činnosti Původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění Habilitační řízení – habilitační práce Ověřuje se vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče o jmenování profesorem Především disertační a habilitační práce představují výsledky vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti Procházejí recenzním řízením

Vysokoškolské kvalifikační práce

Vysokoškolské kvalifikační práce - zahraničí Virginia Polytechnic Institute and State University, Eduard A. Fox 1996 PDF, SGML software ETD db The National Digital Library of Theses and Dissertations později The Networked Digital Library of Theses and Dissertations ETD-MS: an Interoperability Metadata Standard for Electronic Theses and Dissertations DART-Europe - podmínka zapojení: OAI-PMH, Dublin Core, volný přístup the Networked Digital Library of Theses and Dissertations (NDLTD). V roce 2003 se z ní stala nezisková charitativní organizace, která v současnosti sdružuje již stovky univerzit z celého světa a partnerských organizací.

Vysokoškolské kvalifikační práce - Česká republika 2003 Odborná komise pro otázky elektronického zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací při Asociaci knihoven vysokých škol Soubor doporučení pro VŠ postup kroků při zavádění registru vysokoškolských kvalifikačních pracích na školách, workflow sběru a zpřístupňování prací aktéři workflow autorskoprávní problematika, doporučení pro vysokoškolské předpisy, metodické pokyny standardy pro popis souvisejících metadat Komise měla za úkol navázat na zkušenosti ze zahraničí a usilovat o vytvoření koncepce systému na národní úrovni, sjednotit různorodou praxi na jednotlivých školách včetně předpisů, organizačně-administrativních postupů, formu kvalifikačních prací a nakládání s nimi. Komise si byla vědoma nutnosti zvyšovat počítačovou, publikační, právní a informační gramotnost samotných autorů kvalifikačních prací a nutnosti řešit související autorsko-právní problematiku. Vzhledem k různosti metodických a technologických procesů na školách se ukázala jako nezbytná příprava a implementaci standardů včetně aplikace mezinárodně doporučovaných standardů pro evidenci a zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací (K otázkám, 2004).

Vysokoškolské kvalifikační práce - Česká republika 2005 Metadatový soubor pro elektronické vysokoškolské kvalifikační práce v ČR – EVSKP-MS 2008 PersCZ - pro popis fyzických osob a CorpCZ pro popis korporací Projekt C1/2008 MŠMT www.theses.cz „Národní registr vysokoškolských kvalifikačních prací a odhalování plagiátů“ zapojeno 17 vysokých škol, v současnosti theses.cz využívá 29 škol

NÁRODNÍ REGISTR VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ

NÁRODNÍ REGISTR VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ standard EVSKP-MS nebo vlastní formát dat OAI-PMH nebo ruční přenos dat řeší se otázka zpřístupňování plných textů antiplagiátorský systém Seminární práce – Odevzdej.cz

VÝSLEDKY VĚDY, VÝZKUMU A INOVACÍ

VÝSLEDKY VĚDY, VÝZKUMU A INOVACÍ Závěrečné zprávy, příspěvky do sborníků, patenty, publikované články … Repozitáře vlastní WWW stránky institucionální repozitáře oborové repozitáře online časopisy a plnotextové repozitáře

Open Access - definice

Open Access „ Zajištění otevřeného a volného přístupu k plným textům na veřejném internetu, dovolující uživatelům číst , stáhnout , kopírovat , distribuovat , tisknout , vyhledávat nebo propojovat plné texty článků, jejich procházení pro indexaci, zaznamenání ve formě dat v počítačových programech, nebo jejich užití pro jakýkoliv další zákonný záměr, bez finančních , právních nebo technických bariér , kromě nedílného a neoddělitelného dosažení samotného přístupu k internetu.“ (BOAI)

Open Access trvalý a bezplatný online přístup k dokumentům (plným textům) pro všechny uživatele dokumenty dostupné bezplatně i když nemusejí být bezplatně vytvářeny vlastník copyrightu dává jednoznačné svolení k jejich neomezenému čtení, stahování, kopírování, ukládání, tištění, vyhledávání a hypertextovému propojování

Budapešťská iniciativa (BOAI) Hlavní cíl – získání finančních zdrojů na podporu změn stávajícího ekonomického způsobu financování existujících časopisů a posílení vzniku nových časopisů Definuje zlatou a zelenou cestu k OA všechny náklady na publikování by měly být hrazeny autorem, resp. publikující stranou Uživatel má přístup k materiálům zdarma Autor rozhoduje o volném zpřístupnění příspěvku = je držitel autorského práva Základní vymezení poskytla Budapešťská iniciativa [1]: "Literatura, která by měla být volně dostupná online, je ta, kterou vědci poskytují světu, aniž by za ni očekávali platbu. Primárně tato kategorie zahrnuje recenzované časopisecké články; patří sem ale i nerecenzované preprinty, které vědci mohou chtít nabídnout online pro připomínkování nebo jako upozornění kolegům na důležité výzkumné poznatky. Existuje mnoho stupňů a druhů širšího a snazšího přístupu k takové literatuře. Pojmem "otevřený přístup" k této literatuře myslíme její volnou dostupnost na veřejném internetu umožňující libovolnému uživateli číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, prohledávat nebo vytvářet odkazy na plné texty těchto článků, sklízet je pro potřeby indexace, předávat je jako data pro software, nebo používat je k jakýmkoliv jiným legálním účelům bez finančních, právních nebo technických omezení s výjimkou těch, která jsou neoddělitelnou součástí získání přístupu k internetu samotnému. Jediným omezením na reprodukci a distribuci a jediným uplatněním autorsko-právní ochrany (copyrightu) v této oblasti by mělo být poskytnout autorům kontrolu nad integritou jejich prací a právo na řádné uznání a uvedení autorství."

Prohlášení o otevřeném přístupu k publikování z Bethesdy Prohlášení z Bethesdy Prohlášení o otevřeném přístupu k publikování z Bethesdy Hlavní cíl – jak postupovat při prosazování zásad rychlého a otevřeného přístupu k primární vědecké literatuře Podnítit diskuzi o publikování informací s otevřeným přístupem v biomedicínských oborech Přesné vymezení konkrétních kroků pro všechny organizace a instituce v rámci otevřeného přístupu

Berlínská deklarace Berlínská deklarace o otevřeném přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách Hlavní cíl – podpora otevřeného přístupu k vědeckým poznatkům prostřednictvím Internetu Internet jako podstatný prvek a významný článek, měnící praktickou a ekonomickou skutečnost distribuce vědeckých poznatků a kulturního dědictví Záruka celosvětové přístupnosti odborných informací

Další iniciativy OA Doporučení EUA pracovní skupiny pro otevřený přístup určen pro vedení univerzit, s cílem definovat zásady pro zpřístupňování vědeckých prací prostřednictvím otevřeného přístupu (repozitáře, auto-archivace, směrnice, financování) Iniciativa v rámci 7. rámcového programu pro výzkum pilotní projekt otevřeného přístupu k recenzovaným vědeckým článkům v oblasti výzkumu (OpenAIR) požadavek na zveřejnění výsledků výzkumu ve volném režimu v rozmezí 6-12 měsíců projekt se vztahuje na oblast: energetika, životní prostředí, zdraví, ICT, výzkumné infrastruktury (e-infrastruktura), věda ve společnosti, sociální, ekonomické a humanitní vědy Pravidla otevřeného přístupu Evropské rady pro výzkum In January 2007 EUA established a “Working Group on Open Access” for a one year period as a platform of expert opinion to provide both a voice for, and visibility to European universities as stakeholders in the policy debate. Its mission was dualfold: to raise awareness of the importance of “open access” issues to the wider university community, both in terms of its impact upon the research process and its financial implications for university libraries, and to develop recommendations for a common strategy for the university sector as key stakeholders in policy development in the field. Universities should develop institutional policies and strategies 2. The basic approach for achieving this should be the creation of an institutional repository or participation in a shared repository. (DRIVER practice, OAI-PMH) 3. University institutional policies should require that their researchers deposit (selfarchive) their scientific publications in their institutional repository upon acceptance for publication. (ukládat ihned, možné embargo na zveřejnění) 4. University policies should include copyright in the institutional intellectual property rights (IPR) management. 5. University institutional policies should explore also how resources could be found and made available to researchers for author fees to support the emerging “author pays model” of open access. Významnou událostí v evropském měřítku je pilotní iniciativa Evropské komise "Open Access Pilot in FP7" [9] vyhlášená v srpnu 2008. Ta požaduje, aby řešitelé zajistili otevřený přístup během 6-12 měsíců od publikování ke všem recenzovaným článkům vzniklým jako výsledek projektů Sedmého rámcového programu EU FP7 2007-2013 v oblastech: Energy, Environment, Health, ICT, e-Infrastructures (6měsíční lhůta) a Science in Society, Socio-economic Sciences and Humanities (12měsíční lhůta). Projekty ve vyjmenovaných oblastech tvoří asi 20% celého rozpočtu na vědu ve FP7. Odhaduje se, že by mohly vygenerovat kolem 100 000 článků [6], které musí být uloženy do institucionálních nebo předmětových OA-repozitářů (pilotní iniciativa podporuje "zelenou cestu" k OA; vedle toho ale poskytuje EC také možnost refundovat náklady na publikování článků v OA-časopisech). EC rovněž vypsala tendr na vytvoření celoevropského repozitáře, kam by mohli vkládat své články autoři, kteří nemají k dispozici odpovídající institucionální nebo předmětový OA-repozitář [10]. Při publikování v časopisech, které neumožňují otevřený přístup, jsou autoři zavázání vyjednat s vydavateli takové licenční smlouvy, které jim umožní naplnit požadavky pilotní iniciativy Evropské komise. Řešitelé těch projektů, které pod pilotní iniciativu nespadají, jsou vyzváni, aby také zvážili možnost publikovat výsledky v režimu otevřeného přístupu. Na základě výsledků pilotní iniciativy FP7 plánuje Evropská komise stanovit politiku otevřeného přístupu pro následující rámcový program FP8. Iniciativa Evropské komise není ani zdaleka jediná. Podobnou politiku nastavila již dříve Evropská výzkumná rada [11]. Také EUROHORCS - European Heads of Research Councils, který sdružuje většinu hlavních veřejných agentur z 23 evropských zemí, vydal pro své členy doporučení v podobě "minimálního standardu" pro podporu OA [12]. V něm doporučuje členským organizacím, aby se připojily k Berlínské deklaraci a přijaly doporučení k otevřenému přístupu vydané Evropským poradním výborem pro výzkum EURAB [13].

Zlatá cesta k OA golden roads to OA, OA publishing Autor nabídne vydavateli článek k publikování, redakce zajistí recenzní řízení Pokud je článek přijat redakce zajistí jazykovou a formální úpravu Přístup k textu neplatí uživatel, ale autor, který usiluje o zveřejnění svého článku v odborném časopise, nebo třetí strana (grantová agentura, instituce autora apod.) Seznam licenčních politik – SHERPA/RoMEO Otevřené časopisy vychází z tradičního modelu vědeckého publikování prostřednictvím recenzovaných vědeckých časopisů. Umožňují však všem čtenářům okamžitý bezplatný přístup k plným textům článků. Copyright obvykle zůstává autorům, kteří poskytují vydavatelům časopisů (neexkluzivní) licenci k publikaci svého článku, mohou tedy s článkem dál volně nakládat, například ho vložit do některého z otevřených repozitářů. Z hlediska krytí nákladů na publikování a tvorby zisku lze rozdělit OA-časopisy do dvou krajních skupin (mezi nimi existuje velká škála nuancí1 ): Nekomerční časopisy: bezplatné pro čtenáře i autory; náklady na publikování, recenzní řízení, zpřístupnění, archivaci a další výdaje hradí třetí strana (např. vědecká instituce). Komerční časopisy: bezplatné pro čtenáře; náklady hradí autoři (nebo jejich sponzoři - zaměstnavatelé, grantové agentury aj.), a to platbami za publikování článku. Cena se dnes pohybuje v rozpětí 700 - 3 500 USD za článek podle výše nákladů a prestiže daného časopisu. Některé z komerčních časopisů jsou neziskové (např. PLoS - Public Library of Science), jiné pracují v tradičním výdělečném režimu (např. BioMed Central).Uvádí se, že v současnosti tvoří otevřené časopisy zhruba 15% ze všech vydávaných recenzovaných vědeckých časopisů; zhruba jde o 4 400 z celkového počtu 25 000 časopisů. Z nich pak méně než polovina využívá obchodní model "platí autor" (a často i ten je dále "změkčován" různými úlevami). Aktuální přehled kvalitních plně otevřených vědeckých časopisů poskytuje Adresář otevřených časopisů http://www.doaj.org/ (Directory of Open Access Journals - DOAJ). Časopisy jsou členěny podle oborů, a zhruba pro třetinu z nich nabízí adresář i možnost prohledávání na úrovni článků. V době psaní článku obsahoval adresář 4 400 časopisů, z toho 23 časopisů od českých vydavatelů. Klíčovou otázkou pro vkládání publikovaných vědeckých prací do otevřených repozitářů je ošetření autorských a vlastnických práv (copyrightu). Se samotnými právy autorů problém vcelku není - koneckonců jsou to vědci samotní, kteří chtějí dát své práce bezplatně k dispozici a mají zájem na jejich co nejširším zpřístupnění. Míru ochrany svých prací si mohou zvolit volbou vhodné licence Creative Commons resp. Science Commons (podrobnosti viz článek Lukáše Grubera v tomto čísle Zpravodaje ÚVT MU). Problém je ovšem s právy vydavatelů. Komerční vydavatelé vědecké literatury tradičně vyžadovali od autorů exkluzivní právo na vydání/zpřístupnění jejich prací. Následně pak nikdo jiný (ani autor samotný) nemohl práci bez souhlasu vydavatele zveřejnit. Pod tlakem vědecké komunity a hnutí OA začali vydavatelé v posledních letech tuto svou praxi měnit. Pozitivní zprávou je, že dnes již většina vydavatelů vědeckých časopisů (včetně takových gigantů jako je Elsevier či Springer) uplatňuje licenční politiky, které jsou vůči OA-repozitářům mnohem vstřícnější. A to nejen co se týká možnosti vkládat do repozitářů s otevřeným přístupem preprinty prací (preprintem se rozumí ta verze práce, kterou autor nabídl vydavateli časopisu; tedy verze, která ještě neprošla recenzním řízením a z něj vyplývajícími úpravami)3. Podle [5] umožňuje v současnosti 64% vydavatelů, aby autoři zveřejnili v OA-repozitářích i postprinty (verze práce po recenzním řízení). Pokud se toto číslo převede na počet časopiseckých titulů, pak to představuje již více než 90% všech recenzovaných vědeckých časopisů! Je třeba však mít na paměti, že pojem "postprint" není definován u všech vydavatelů stejně. Jedni tím rozumí verzi práce se všemi obsahovými změnami po recenzním řízení, ale ještě před finálními jazykovými a grafickými úpravami provedenými redakcí časopisu. Jiní rozumí pod tímto pojmem hotovou elektronickou verzi práce vysázenou v designu a stylu daného časopisu. Zatímco v některých případech tak může autor vložit do OA-repozitáře přímo pdf-verzi článku poskytnutou mu vydavatelem, v jiných případech musí vyrobit z finální verze článků svůj vlastní pdf-soubor, který pak teprve může použít pro OA. Jak uvádí [6], v současnosti existuje dokonce více různých licenčních politik, než kolik je vydavatelů (je to dáno tím, že někteří vydavatelé uplatňují vícero politik pro různé jimi vydávané časopisy). Obrovským pomocníkem, který umožňuje zorientovat se v džungli licenčních politik a zjistit aktuální podmínky, za kterých umožňuje ten který vydavatel vkládat publikované práce do OA-repozitářů, je služba SHERPA/RoMEO http://www.sherpa.ac.uk/romeo/. Rozděluje všechny vydavatele do různobarevných skupin podle volnosti poskytnuté autorům: zelená, modrá, žlutá, bílá. Zatímco zelení vydavatelé povolují zveřejnit v OA všechny verze práce - od preprintu až po finální vydavatelskou pdf-verzi článku, tak bílí vydavatelé na opačném pólu vůbec OA-přístup nepodporují. Aspoň nějakou formu OA podporuje 61% vydavatelů uvedených v databázi (těch bylo v době psaní článku 646). U každého vydavatele je uveden přesný popis jeho licenčních podmínek. Podrobnější popis autorsko-právní problematiky a služby SHERPA/RoMEO podává článek Pavly Rygelové ve Zpravodaji ÚVT MU.

Zelená cesta k OA green roads to OA, OA self-archiving Autorům uděleno svolení k auto-archivaci vlastních kopií publikovaných dokumentů Autor ukládá zpravidla redakčně neupravený rukopis svého příspěvku Příspěvek je okamžitě k dispozici uživatelům – bez hodnocení kvality Výjimkou články, které již hodnocením prošly jinde Autor popisuje dokument metadaty Osobní stránky:někteří vědci vystavují své práce na vlastních osobních webových stránkách. Problémem ale bývá větší pracnost, menší viditelnost, nízká interoperabilita a krátkodobá životnost takových stránek. Lepším řešením může být vytvoření osobního odborného profilu v rámci některé z trvale udržovaných vědeckých sítí, jako je například ResearchGATE https://www.researchgate.net/ Další možností je automatické generování osobních stránek s otevřenými publikacemi jako nadstavba nad institucionálním repozitářem; příkladem je služba SelectedWorks v rámci repozitářového systému Bepress (http://works.bepress.com/).

Open Access projekty a repozitáře

Projekt SHERPA Zahájení činnosti r. 2002 Zabývá se otázkami výzkumu podpory univerzit v zavádění otevřeného přístupu prostřednictvím institucionálních repozitářů Projekt poskytuje následující služby : RoMEO JULIET OpenDOAR SHERPA search RoMEO (licenční politiky) JULIET ( seznamem grantových agentur, které poskytují finanční prostředky na výzkum, a zároveň vyžadují, aby výsledky výzkumu byly OA) OpenDOAR (mezinárodní adresář OA repozitářů) SHERPA search (fulltext vyhledávač UK repozitářů)

Projekt SHERPA/RoMEO Zahájení provozu r. 2004 Vytvořena v rámci projektu SHERPA Umožňuje vyhledávat v repozitářích podle názvu vydavatele, nebo názvu časopisu Kategorie vydavatelů časopisů, dle individuálního přístupu k auto-archivaci http://www.sherpa.ac.uk/romeo/

Registry OA ROAR - Registry of Open Access Repositories OpenDOAR – The Direcotory of Open Access Repositories DOAJ – Directory of Open Access Journals

Předmětově orientované repositáře arXiv.org statistika, počítačová věda, matematika, fyzika … E-Print Network přes 5,5 mil článků pro základní a aplikovaný výzkum RePEc vědecké práce z ekonomie, spolupráce s EconLit DRIVER - Digital Repository Vision for Europe 2,5 mil. vědeckých publikací z Evropy včetně VŠKP CogPrints autoarchivace pro psychologii, filosofii, neurovědy, biologii aj. Arxiv - Open access to more than 633 000 e-prints in Physics, Mathematics, Computer Science, Quantitative Biology, Quantitative Finance and Statistics RePEc (knihovna vědeckých prací a článků v oboru ekonomie), je výsledkem společného úsilí stovek dobrovolníků ze 72 zemí a jejím posláním je posílení a šíření věděckých výzkumů v ekonomii.  Srdcem projektu je decentralizovaná databáze pracovních dokumentů, novinových článků a softwarových komponent. Všechny tyto materiály jsou volně k dispozici. jsou zaměřeny na určitou konkrétní vědní oblast. Patrně nejznámějším zástupcem je arXiv.org http://arxiv.org, pokrývající původně oblast fyziky a matematiky, později i computer science a některých dalších přírodních věd. Vznikl již v roce 1991 s cílem shromaždovat a zpřístupňovat elektronické verze prací (e-prints), zejména preprintů časopiseckých a sborníkových článků. Kromě toho, že nabízí volný přístup k obrovskému množství kvalitních dat (v současnosti více než 570 tisíc e-printů), dramaticky zvyšuje rychlost šíření vědeckých poznatků: okamžitě poté, kdy vědec vloží svůj e-print do repozitáře, je dostupný odborné komunitě na celém světě. Z dalších známých a velkých předmětových repozitářů zmiňme alespoň PubMed Central http://pubmedcentral.nih.gov/ pro oblast biomedicíny a RePEc - Research Papers in Economics http://repec.org/ pro oblast ekonomie. Co je služba Google Scholar?  Služba Google Scholar představuje jednoduchý způsob uceleného vyhledávání odborné literatury. Z jednoho místa můžete vyhledávat informace z mnoha oborů a zdrojů: recenzované články, dizertační práce, knihy, abstrakty a články, od akademických nakladatelství, odborných společností, archivů preprintů a dalších odborných organizací. Služba Google Scholar vám pomůže identifikovat ty nejrelevantnější zdroje na poli výzkumu.

OA repositáře a vyhledávače PhilSci Archive filosofie vědy Scirus Index více než 410 milionů vědeckých článků PubMed Central, BioMed Central Národní registr VŠKP ČR – theses.cz Google Books, Google Scholars Arxiv - Open access to more than 633 000 e-prints in Physics, Mathematics, Computer Science, Quantitative Biology, Quantitative Finance and Statistics RePEc (knihovna vědeckých prací a článků v oboru ekonomie), je výsledkem společného úsilí stovek dobrovolníků ze 72 zemí a jejím posláním je posílení a šíření věděckých výzkumů v ekonomii.  Srdcem projektu je decentralizovaná databáze pracovních dokumentů, novinových článků a softwarových komponent. Všechny tyto materiály jsou volně k dispozici. Co je služba Google Scholar?  Služba Google Scholar představuje jednoduchý způsob uceleného vyhledávání odborné literatury. Z jednoho místa můžete vyhledávat informace z mnoha oborů a zdrojů: recenzované články, dizertační práce, knihy, abstrakty a články, od akademických nakladatelství, odborných společností, archivů preprintů a dalších odborných organizací. Služba Google Scholar vám pomůže identifikovat ty nejrelevantnější zdroje na poli výzkumu.

Šedá literatura

Šedá literatura Weintraub (2000) „publikace vydané vládou, akademií, podniky a průmyslem, v tištěné i elektronické podobě, které nejsou řízeny komerčními zájmy nakladatelů a kde jsou přitom članky, diplomové prace, vládní dokumenty, bulletiny, technické zprávy, sborníky z konferencí a další publikace distribuovány zdarma, na základě předplatného, nebo jsou na prodej.” GreyNet, konference GL (1997) „literatura, která vznika na všech urovních v oblasti vlády, akademie, podniků a průmyslu v tištěne i elektronické podobě, a to nezávisle na komerčních vydavatelích”

producenti šedé literatury soukromí vydavatelé a společnosti, sdruženi, rady, výzkumné instituce, federace, podniky, odborové organizace, trusty a univerzity repozitáře lokálních institucí typu AV ČR Grey Literature Network Service (GreyNet) národní a mezinárodní repozitář šedé literatury asociace EAGLE/systém SIGLE produkce šedé literatury v Evropě, bibliografické záznamy zástupci ČR – NTK a Knihovna AV ČR české kvalifikační práce evidovány pouze výběrově OpenSigle evropský informační systém o šedé literatuře

Národní úložiště šedé literatury NUŠL

PROBLEMATIKA ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ PLNÝCH TEXTŮ

Právo a legislativa – VŠKP § 47 b) VŠ zákona dává povinnost nevýdělečně zveřejňovat disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby. Tyto práce musí být též nejméně pět dní před obhajobou dostupné veřejnosti, je možné si z nich pořizovat výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Způsob, jakým jsou práce zveřejněny v databázi kvalifikačních prací, má stanovit vnitřní předpis vysoké školy. Autor odevzdáním své práce souhlasí s takovýmto zveřejněním bez ohledu na výsledek obhajoby. Zákon neupravuje zveřejňování prací habilitačních.

Právo a legislativa - VŠKP Autorský zákon používá odlišný termín „Sdělování díla veřejnosti“ § 37 Knihovní licence „Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení, d) půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny obhájených diplomových, rigorózních, disertačních a habilitačních prací na místě samém, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia, pokud takové užití autor nevyloučil.“

Právo a legislativa – seminární práce Dílo školní dle Autorského zákona Možnost použití pouze pro vnitřní potřebu školy, škola nemá právo dílo zveřejnit Student vykonává práva osobní i majetková

PRÁVO A LEGISLATIVA - VÝSLEDKY VĚDY A VÝZKUMU, ŠEDÁ LITERATURA výzkumník, výzkumný tým, agentura pro zaměstnavatele nebo poskytovatele dotace – zaměstnanecké dílo zaměstnanec školy, úředník, výkaz nebo doklad – většinou se nejedná o autorské dílo, příp. zaměstnanecké dílo nezávislý autor, sám publikuje – individuální autorská práva

Metadata popisují dílo (VŠKP, šedou literaturu) pomocí metadatových prvků povinné x nepovinné opakovatelné x neopakovatelné formát zápisu nejčastěji XML automatizovaná výměna

Metadata eVSKP-MS Popisné metadatové prvky – viz dále Technické a administrativní metadatové prvky poskytovatel metadat počet souborů popis souborů (velikost, typ, …) URL na soubor informace o poskytovateli metadat datum změny, uložení do repozitáře práva pro zpřístupnění souboru

Metadata eVSKP-MS – povinné prvky Název VŠKP dc:title Autor VŠKP dc:creator, Abstrakt VŠKP dcterms:abstract Datum vytvoření / odevzdání VŠKP Typ VŠKP dc:type Formát VŠKP dcterms:medium Identifikátor VŠKP dc:identifier Jazyk VŠKP , dc:language

Metadata EVSKP-MS – povinné prvky Akademický titul nebo vědecko-pedagogická hodnost thesis:degree Zkratka titulu / hodnosti thesis:name Typ studijního programu thesis:level Studijní program a Studijní obor thesis:discipline Instituce přidělující hodnost thesis:grantor

Metadata eVSKP-MS Abecední seznam použitých prvků dc: dc:creator, dc:contributor, dc:identifier, dc:language, dc:publisher, dc:rights, dc:subject, dc:title, dc:type Abecední seznam použitých prvků dcterms: dcterms:abstract, dcterms:available, dcterms:alternative, dcterms:bibliographicCitation, dcterms:created, dcterms:dateAccepted, dcterms:dateSubmitted, dcterms:extent, dcterms:medium, dcterms:modified, dcterms:tableOfContents Abecední seznam použitých prvků thesis: thesis:degree, thesis:discipline, thesis:level, thesis:name, thesis:grantor Abecední seznam definovaných prvků evskp: evskp:contact, evskp:dateDelivered, evskp:metadata, evskp:modified, evskp:fileNumber, evskp:fileProperties, evskp:server, evskp:transfer

Trvalé Identifikátory řetězec čísel, písmen nebo znaků reprezentující určitý objekt LCCN 1898, ISBN 1970, ISSN 1975 požadavky: jednoznačnost trvalost (persistence) ID trvalost (persistence) objektu

Trvalé identifikátory - příklady na bázi URI trvalá URL adresa Handle – př. http://hdl.handle.net/1721.1/14399 další: ARK, DOI, PURL, … URN:NBN př. urn:nbn:de:bsz:291-scidok-4956 namapovaný na resolver: http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:bsz:291-scidok-4956

Archivace a dlouhodobé zpřístupnění Archivace vysokoškolských kvalifikačních prací

Archivace a dlouhodobé zpřístupnění Zajištění čitelnosti dokumentu po mnoha desítkách let – viz např. Text 602 Přístupy: emulace editorů/prohlížečů/operačních systémů migrace formátů

Příležitosti a hrozby

příležitosti a hrozby - plagiátorství Nebudou mé práce více přejímány, protiprávně kopírovány? Nedopouštím se plagiátorství? Antiplagiátorské systémy theses.cz, odevzdej.cz, repozitar.cz Plagiarism aj. vlastní vyhledávání duplicit

příležitosti a hrozby – kvalita práce Je práce dostupná na Internetu kvalitní? Co např. Wikipedie? Požadavek na recenzní řízení u Open Access, VŠKP

Přínosy Open Access http://www.youtube.com/watch?v=y9Jh_GffRPU http://users.ecs.soton.ac.uk/harnad/Temp/openaccess.pdf Přínosy Open Access

Open Access maximalizuje Viditelnost výzkumu Využitelnost, aplikovatelnost výzkumu Dopad výzkumu Produktivitu výzkumu Postup výzkumu Financování výzkumu Hodnocenost výzkumu …to vše díky zvýšení dostupnosti výzkumu

Přínos pro autory Klíčová role při rozšiřování otevřeného přístupu k dokumentům Autoři publikují své práce v odborných časopisech, s odpovídající kvalitou a počtem potenciálních uživatelů = > očekávaný citační ohlas Tradiční postup vede ke konzervativnímu chování autorů Důležitým faktorem – vliv publikované práce

Přínos pro autory Autoři využívající auto-archivace v otevřených archivech oceňují možnost bezplatného využívání jejich dokumentů koncovými uživateli – poskytuje možnost zvyšování citovanosti prací a rychlost publikování Publikovány mnohé studie a výzkumy o pozitivním vlivu otevřeného přístupu na citovanost vědeckých publikací

Analysis of 119,924 conference articles in computer science and related disciplines. More highly cited articles, and more recent articles, are substantially more likely to be freely available on the web. The actual percentage of articles available online is greater due to limitations in the extraction of article information from online documents, and limitations in locating articles on the web. Only points with greater than 100 articles are computed. http://ivyspring.com/steveLawrence/SteveLawrence.htm Online or Invisible? Steve Lawrence NEC Research Institute

Kolik stojí citace? $85.65 - $2226.89 (cena k roku 2005) What is a Citation Worth? Diamond, Jr. , A. M. (1986) Journal of Human Resources 21:200 http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v11p354y1988.pdf marginal dollar value of one citation in 1986: $50 - $1300 (depending on field and number of citations) updating by about 170% for inflation from 1986-2005: $85.65 - $2226.89 (an increase from 0 to 1 citation is worth more than an increase Kolik stojí citace? $85.65 - $2226.89 (cena k roku 2005)

Vědecké instituce a univerzity Úzký vztah k autorům Publikující autor nezvyšuje pouze svou osobní prestiž, ale také prestiž celého svého pracoviště Konkurenční prostředí – boj o své místo, nutnost obhajovat výzkumy, propagace práce, žádosti o příspěvky a granty Autoři publikující v prestižních časopisech – menší zviditelnění Autoři publikující v rámci OA – širší spektrum zájemců = > povědomost o instituci pro širší okruh odborníků

http://users.ecs.soton.ac.uk/harnad/Temp/openaccess.pdf COMPETITIVE ADVANTAGE: The earlier you mandate Green OA, the sooner (and bigger) your university's competitive advantage: U. Southampton School of Electronics and Computer Science was the first in the world to adopt an OA self-archiving mandate.

Komerční vydavatelé Nuceni reagovat na změny v informačním průmyslu Elektronická forma vědecké komunikace, ICT – uživatel získává primární dokument bez nutnosti zprostředkování Překonány bariéry času a prostoru Řešeny záležitosti ekonomické stránky šíření vědeckých poznatků Řada komerčních vydavatelů podporuje hnutí OA Přes 25 tisíc recenzovaných časopisů publikuje přes 2,5 milionu článků ročně, univerzity mohou předplatit pouze část z nich

Informační instituce, knihovny Knihovny hnutí za OA vítají – finanční prostředky nutné na nákup předplatné časopisů možno využít k jiným účelům Nová role – podpora autorů při publikování Nové profesní nároky: zajištění integrace OA zdrojů s dosavadními službami zvýšení školení a podpory uživatelů posuzování kvality zdrojových materiálů zajištění trvalé ochrany a zpřístupnění materiálů s otevřeným přístupem

Koncoví uživatelé Otevřený přístup představuje určitou svobodu v získávání odborných informací Nezávislost na čase a prostoru Nevyžaduje zprostředkovatele Možnost pracovat dle vlastních podmínek Snadná dostupnost zdrojů a úspora finančních prostředků Možnost sledování nejnovějších poznatků z oboru Snadné vyjádření a zprostředkování reakce na publikované materiály

Ing. Jan Mach machj@vse.cz Děkuji za pozornost Ing. Jan Mach machj@vse.cz