Sovětsko afgánský konflikt a působení Američanů na tomto území zpracovala: Bc. Kateřina Křížová

Sovětská válka v Afghánistánu byl konflikt, který probíhal mezi lety 1979 - 1989 jako součást občanské války mezi afghánskými komunisty a mudžáhedíny, kteří usilovali o jejich svržení Účast sovětské armády v této válce je opět typickou ukázkou vývozu socialismu do této oblasti V této válce proti sobě stáli afghánští komunisté podporování SSSR a mudžahedíni vyzbrojovaní a cvičení agenty CIA (USA)

Role CIA CIA jednak podporovala mudžahedíny finančně, byly zřízeny tábory pro jejich výcvik, ale také se snažila vyvolat touhu po společném džihádu muslimů Bojů se zúčastnilo několik tisíc muslimů z oblasti Střední Asie a Blízkého východu, ale také pákistánské speciální jednotky- Černí čápi

Průběh prosinec 1978 - Moskva a Kábul podepisuje smlouvu o přátelství a spolupráci, která povolila sovětské rozmístění v případě afghánské žádosti květen 1978 - 400 sovětských vojenských poradců bylo odesláno do Afghánistánu 3. července 1979 - prezident Jimmy Carter podepsal směrnici pověřující CIA řídit tajné propagandistické opoziční operace v Afghánistánu říjen 1979 – prezident Amin odmítá sovětskou radu o stabilizování své vlády 25. prosince 1979 – SSSR začíná hromadit vojenskou techniku na Kábulském letišti 27. prosince 1979 – vojenská síla postupuje k prezidentskému paláci společně s jednotkami KGB a skupinou Alfa a Zenit, tento útok měl za cíl zabít prezidenta Amina, který podle informací KGB přestal být loajální vůči Moskvě a hledá diplomatické spojení s Pákistánem a Čínou

Po smrti Hafizullaha Amina byl za předsedu vlády zvolen Babraka Karmala Vláda Babraka Karmala se nedočkala velkého ohlasu Proti této vládě vystupovali ministři zahraničí států Organizace islámské konference, kteří odsoudili sovětskou invazi a na schůzce v Islamabádu v lednu 1980 požadovali sovětské stažení Generální shromáždění OSN také odsoudilo ozbrojenou intervenci v Afghánistánu a požadovalo úplné odvolání cizích jednotek ze země

Od roku 1985 se začaly formovat povstalecké organizace, které měly koordinovat vojenské operace proti sovětské armádě V témže roce se v Sovětském svazu dostává k moci Michail Gorbačov, který odvolává Karmala V listopadu 1986 byl zvolen prezidentem Mohammad Najibullah, který se novými opatřeními snažil zmírnit odpor povstalců, ovšem politický program navržený experty KS Sovětského svazu povstalce k vyjednávání s vládou nepřesvědčil

Jednání o odchodu sovětských vojsk Neformální jednání o sovětském odchodu z Afghánistánu probíhalo od roku 1982 V roce 1988 podepsaly vlády Pákistánu a Afghánistánu dohodu o politickém urovnání garantovanou USA a SSSR- tzv. Ženevské dohody Prezident Najibullah začal jednat ve shodě s moskevskými snahami o stažení sovětské armády ze země 20. července 1987 dochází ke stažení sovětských vojsk ze země Ženevské dohody měly také zaručit nevměšování se USA a SSSR do vnitřních záležitostí Pákistánu a Afghánistánu 15. února 1989 odešla z Afghánistánu poslední sovětská vojska

Situace po odchodu sovětského vojska Občanská válka trvala i nadále Najibullahův režim zůstal u moci až do roku 1992 V březnu 1992 byla vážně ohrožena Najibullahova kontrola nad státem především kvůli zběhnutí jednoho z generálů 18. března 1992 Najibullah odstupuje a k moci se dostává prozatímní vláda V dubnu 1992 byl Kábul dobyt mudžahedíny, protože se frakce ve vládě definitivně oddělily

Západní svět Americká politika financování islámských povstaleckých skupin z dob studené války se dostala do jiného světla po útocích z 11.září 2001 Afghánští mudžahedínové byli předchůdci skupin Al-Kaida, které řídily útoky z 11.září 2001, které zažehly pokračující válku s terorismem

V prosinci roku 2001 byla za mediace OSN do Německa svolána jednání o uspořádání afghánského státu, která byla ukončena Bonnskou deklarací (V roce 2005 skončila platnost Bonnské dohody a budoucí směřování Afghánistánu určila smlouva podepsaná v Londýně) V době konference dopadaly na pozice Tálibánu a Al-Kaidy v Afghánistánu bomby, proto se konference neúčastnili Kromě afghánských politiků se jednání účastnili vysocí představitelé OSN, Spojených států amerických, evropských zemí a také akademičtí odborníci Bonnská smlouva vytvořila institucionální rámec pro poválečnou rekonstrukci Afghánistánu, pro mezinárodní spolupráci a demokratizaci země v časovém horizontu čtyř let Stěžejními cíli dohody bylo vytvoření afghánské armády a policie, odzbrojené milice, boj proti narkomafiím, vybudování národní ekonomiky, stabilizace vzdělávacího systému a zlepšení sociálního statusu afghánských žen. Na základě smlouvy vznikla i afghánská prozatímní vláda, jež spravovala zemi po dobu šesti měsíců a v jejímž čele stál Hamíd Karzáí (Afghan Bonn Agreement 2001)

Přítomnost vojsk v Afghánistánu po roce 2001 V Afghánistánu působí kromě vojsk protiteroristické koalice a jejích tajných služeb také jednotky NATO Severoatlantická aliance je v Afghánistánu přítomna od roku 2003, kdy převzala velení jednotek ISAF (International Security Assistance Force = Mezinárodní síly bezpečnostní pomoci), mírové mise pod záštitou OSN naplánované v rámci Bonnské smlouvy Afghánci příliš nerozlišují mezi mnohonárodními jednotkami a Američany a nahlížejí na ně veskrze negativně Velkým problémem jednotek ISAF bylo a stále je jejich nedostatečné množství Tato disproporce zapříčinila určité navýšení stavu jednotek ISAF a také příslušníků PRT (Provincial Reconstruction Team = Provinční rekonstrukční tým) PRT se skládají z vojáků, humanitárních pracovníků i civilistů a pomáhají při obnově jednotlivých provincií Afghánistánu

Počet vojáku v Afghánistánu Mezinárodní síly (ISAF) již v Afghánistánu mají 120 000 mužů, což je nejvíce od začátku tamního konfliktu Výrazné navýšení síly spojeneckých vojsk odpovídá nové strategii amerického prezidenta Baracka Obamy. Spojené státy jí chtějí zvrátit nepříznivý vývoj v zemi, kde nabývá na síle povstalecké hnutí Taliban Nejvíce vojáků do ISAF, které tvoří armády 47 zemí, vyslali Američané - 78 430, celkem pak mají v zemi 100 000 jednotek Britové – 9 500 mužů Němci a Francouzi 4 590, respektive 3 750 vojáků Česko má nyní v Afghánistánu kolem 500 mužů (počet je uveden k 11. 8. 2010)

Rozmístění jednotek Novým velitelem spojeneckých sil v zemi se nedávno stal generál David Petraeus, který nahradil Stanleyho McChrystala Nejvíce vojáků mají v současnosti spojenci na jihu Afghánistánu, kde jsou povstalci nejsilnější. Celkem je zde nyní 35 000 vojáků Druhé největší soustředění mezinárodních sil je s 32 000 muži na východě země. Pod tamní velitelství spadají i čeští vojáci umístění v Lógaru Na jihozápadě země je pak 27 000 spojeneckých vojáků a na severu, kde Taliban v poslední době posiluje, je 11 000 mužů Na západě Afghánistánu je 9 000 vojáků a kolem hlavního města Kábulu 500 Obama na podzim stanovil, že příští rok v červenci by se mohli z Afghánistánu začít stahovat první američtí vojáci

ČR v Afghánistánu Česká republika patří v oblasti stabilizace Afghánistánu k dlouhodobě aktivním hráčům v civilní i vojenské sféře. V letech 2010 až 2012 se bude ČR koncentrovat na tři základní priority svého působení v Afghánistánu. Jedná se o budování institucí, podporu dobrého vládnutí a vlády práva, dále o rekonstrukci a rozvoj a v neposlední řadě o posilování bezpečnosti. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/afghanistan/perspektivy-cr-stabilizace-afghanistan

ZDROJE http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=393696&title=afgh%E1nsk%E1%20v%E1lka&s_lang=2 http://sovetska-invaze-do-afghanistanu.navajo.cz/ http://zahranicni.ihned.cz/c1-45579260-v-afghanistanu-pusobi-nejvice-spojencu-od-zacatku-valky-120-tisic-vojaku http://animace.ihned.cz/c1-45811220-valka-v-afghanistanu-spojenci-uz-devet-let-likviduji-taliban-al-kaidu-a-bin-ladina http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/afghanistan/perspektivy-cr-stabilizace-afghanistan/1001406/57135/ http://www.e-polis.cz/nezarazene-clanky/324-afghanistan-v-letech-2001-2005-politicko-geograficka-analyza.html