Úvod do antropologie Ekonomická antropologie Mgr. Bc. Alena Řiháková, Ph.D. alkari@centrum.cz

Ekonomická antropologie Subdisciplína antropologie: srovnávací výzkum vzniku, vývoje, fungování a směřování ekonomických systémů. Základní předpoklad: ve všech lidských společnostech lze identifikovat ekonomický systém, který institucionálním způsobem zajišťuje produkci, distribuci a redistribuci ekonomických statků a služeb sloužících k uspokojení materiálních potřeb člověka. Využívá etnografických výzkumů. Substantivistická antropologie: Formalistická antropologie: Neomarxistická ekonomická antropologie:

Ekonomická antropologie Substantivistická antropologie: zastánci K. P. Polanyiho; systémy směny dělí na reciprocitu, přerozdělení a tržní výměnu. Každý typ je nutné studovat z vlastní perspektivy, prostřednictvím vlastních analytických pojmů a kategorií. Formalistická antropologie: ekonomické principy tradičních společností jsou analogické se společnostmi moderními. Neomarxistická ekonomická antropologie: zaměření na výzkum produkce materiálních statků. Odmítají neoklasické dělení ekonomických sfér na produkci, distribuci a spotřebu  zabývají se všeobecnou, integrující kategorií výrobního způsobu.

Karl Paul Polanyi http://getglue.com/topics/p/karl_polanyi 25. 11. 1886, Vídeň, Rakousko – 23. 4. 1964, Pickering, Kanada The Great Transformation (Velká transformace, 1944): prostřednictvím analýzy vývojových proměn společenského řádu od konce 18. do první poloviny 20. století postihl vztah mezi ekonomikou a globální sociální transformací. Podle jeho názoru je distribuce v kapitalistické ekonomice spjata s tržní výměnou, zatímco v tradičních a rodových společnostech převládá výměna ceremoniální nebo dar (viz například kula). Polanyi rozdělil systémy distribuce na tři typy: l. reciprocita, 2. redistribuce, 3. tržní výměna (trh), přičemž byl přesvědčen, že každý z těchto typů by měl být studován v odlišné perspektivě prostřednictvím různé třídy analytických pojmů a kategorií.

Ekonomická antropologie Sleduje hodnoty, instituce, role, seskupení, které jsou součástí systémů výroby a rozdělování výrobků a služeb (též substantivní ekonomie). Karl Polanyi: Reciprocita: předáme jinému něco v očekávání, že dostaneme zpět tutéž či jinou, stejně cennou, věc… Jedná se o druh směny i osobní záležitost, reflektujeme ekonomickou hodnotu i symbolický význam. Rovnocennost daru odpovídá rovnocennému postavení, a obdobně nerovnocennost… V dnešní společnosti: projev přízně, politická vyjednávání, rodina, svatba… Indiánský kmen Mundurukú: jediný druh směny Reciprocita jako hlavní ekonomický systém je rovnostářská (M. Mauss: Esej o daru) http://pib.socioambiental.org/en/povo/munduruku/print

Redistribuce: druh výměny, při kterém zboží přechází od výrobců k určitému centrálnímu úřadu či osobě, odkud je znovu rozděleno do celé společnosti. Například: Inkové Může doprovázet jiné typy výměny, například přerozdělování pouze přebytků (Melanésie): přebytky náčelníkům, kteří pořádají hostiny, dary, dávky – majetek je rozdělen selektivně dle politických cílů (tedy je investicí do moci a prestiže)

Asie, Afrika, předkoloniální Amerika: Aztékové, Mayové,… Směna na trhu: Systém tržní směny je charakteristický pro kapitalistické hospodářské systémy. Asie, Afrika, předkoloniální Amerika: Aztékové, Mayové,… Jaký typ máme v hospodářství České republiky? Tržní: nákup a prodej spojuje kapitál, práci, spotřebu Reciprocita: rodina Přerozdělování: většina veřejných financí (přerozdělovací sektor ekonomiky je společenským a politickým nástrojem – sociální hospodářství: přerozdělení potřebným, pomoc rodinám s dětmi, zdravotní pojištění…) http://travel.nationalgeographic.com/places/gallery/egypt_saqqara-market.html

Hospodaření: Lovci a sběrači Sběračství: nejstarší způsob obživy člověka a jeho předků (později doplňovaný lovem) začínající již v nejstarším paleolitu (2 500 000–1 000 000 let). Dnes Sanové. Různorodost nástrojů, lovené zvěře a způsobu lovu  velké společenské rozdíly, zřídka rovnostářské-různost, růst spol. rozdílů po krizi (Kwakiutlové). Mobilita; sídliště: přenosná, dočasná (stálá), obvykle přírodní útočiště; populační hustota 60-100* menší než u zemědělských populací; dělba práce dle pohlaví. Časem přijali nové ekonomické modely Etnografická data naznačují, že mají více volného času než příslušníci industriální společnosti http://www.south-africa-tours-and-travel.com/xaus-lodge.html http://lingweb.eva.mpg.de/HunterGathererWorkshop2006/

Hospodaření: Zahradnické kultury Technologie: rycí hole, motyky a další nástroje. Zdomácnění rostlinných odrůd: Blízký východ, jihovýchodní Asie, Jižní a Střední Amerika. Usedlý způsob života; rostoucí úloha válečnictví – růst populace  podmínky pro vyvinutí politických institucí a vedení. http://www.hcs.ohio-state.edu/hcs/TMI/HCS210/HortOrigins/Tech%26MatCult.html

Hospodaření: Plužní zemědělství Komplexní společnosti; především Asie, Evropa, Afrika severně od Sahary. Růst urbanismu, států, soukromé vlastnictví půdy; ženy stojí na okraji hospodářské výroby – domácnosti. http://www.wpclipart.com/world_history/agriculture/Egyptian_plow_1200_BC.png.html

Hospodaření: Pastevectví Společnost s dominancí chovu hospodářských zvířat se objevuje přibližně v době plužního zemědělství. Velbloud, skot, ovce, koně, kozy, sobi… Kočovné až polokočovné společnosti, většina pasteveckých společností je patrilineární a patrilokální. princip definování práv, povinností a členství v příbuzenské skupině přes mužskou rodovou linii; systém pokrevního příbuzenství, který předepisuje, že základním genealogickým vztahem bude vztah po otcovské linii. Společnosti vytvářející v otcovské linii pokrevní skupiny, jako jsou rod a klan, se nazývají patrilineární. pravidlo usídlení novomanželů, které jim předepisuje žít v lokální skupině rodičů manžela. Tímto pravidlem se řídí příbuzenské vztahy přírodních národů. http://www.mesacc.edu/dept/d10/asb/lifeways/hg_ag/pastor.html

Obchod Brazílie, povodí Xingú: Mehinaku, Waura – výhradní výrobci keramiky Kalopalové – nádoby z tykve Kamayurové – luky Trumajové – sůl z popelu leknínu Materiály v celé oblasti, řemeslné dovednosti lze naučit; obchodování během mezikmenových obřadů, funkce nejen ekonomická, ale i upevnění vztahů mezi kmeny, sjednocení ve společném systému manželství, vzájemná obrana http://www.ipcst.org/info.htm http://www.world-mysteries.com/doug_amazon.htm

Obchod Trobriandské a Amlettské ostrovy, Dobo: „okruh kula“ Prodávané věci: A/ věci denní potřeby (potraviny a předměty); B/ cenné předměty – náhrdelníky a náramky (rituální předměty, cena dána stářím a jednotlivými prodeji). Náramky se pohybují mezi ostrovy proti směru hodinových ručiček, náhrdelníky po směru, náramky lze směnit pouze za náhrdelníky a naopak. Obchodníci s nimi se těší imunitě, pevná hierarchie prestiže, účastní se pouze nejmocnější; během obchodních výprav i obchod s běžným zbožím: kula zabraňuje obyčejným lidem v přístupu k obchodu a ochraňuje stávající třídní strukturu. http://monolith.com.au/papua-new-guinea/vactrav.html

http://www.cairn.info/revue-l-homme-2002-2-page-107.htm

Potlač Severní Amerika: Kwakiutlové, Belakulové, Tlingitové, Haidové et al. Lovečsko-sběračské národy se systematickou společenskou hierarchií: aristokracie, prostí lidé a váleční zajatci. Aristokraté: vlastnili tituly, které získali či zdědili v průběhu života – při převodu titulů jejich ověřování na hostinách: bohaté spojené s četnými dary – hosté se odvděčili větší či stejnou hostinou při získání svých titulů… Hostiny spolufinancované prostými lidmi; = nástroj přerozdělení, který sloužil k politickým cílům http://www.everyculture.com/multi/Sr-Z/Tlingit.html

Směna - peníze Dělba práce je podnětem směny a rozvoj směny je stimulem pro prohloubení dělby práce. Rozdělovací procesy (přemístění statků od výroby ke spotřebiteli): A/ směna vs. B/ přímé rozdělování. Klasická ekonomie předpokládá základní směnnou jednotku (naturální směna (barter) – univerzální směnná jednotka – zlato – papírové peníze – depozitní peníze) Peníze: prostředek směny, míra hodnoty (zúčtovací jednotka), uchovatel hodnot. Univerzální směnný prostředek: dělitelnost, trvanlivost, stejnorodost, velká hodnota. http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Division_of_labor

Hospodářská koordinace =uvedení jednotlivých částí celku do souladu Zdroje→hospodářský mechanismus →statky →potřeby (Hospodářský mechanismus usměrňuje zdroje vzhledem k potřebám) Hospodářství koordinujeme na principu tradice, příkazu, cenového (tržního systému). Proč potřebujeme koordinovat hospodářství? Vzácné zdroje Omezené výstupy Rostoucí potřeby Dělba práce a s ní spojená kooperace

Výrobní faktory: půda, práce, kapitál Pro cenový systém jsou typické horizontální vazby a suverenita vlastníka. Podmínky: cenová liberalizace, vlastnická suverenita tržních subjektů, existence trhu výrobních faktorů. http://mariska.wz.cz/page/eko.html http://www3.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=83&idkapitola=8 cena poptávka trh nabídka Výrobní faktory: půda, práce, kapitál

CPE (Centrálně plánovaná ekonomika). Převaha principu příkazu. Vertikální struktura. Vlastnické poměry: podřízené články musí plnit příkazy vedení-státní forma vlastnictví; Plán předpoklad: Postihuje potřeby společnosti, výrobní možnosti, podniky jsou zainteresovány na plnění a překračování plánu, stát coby vlastník centralizuje většinu výkonů do svých fondů a výsledky přerozděluje. Předpoklady byly nereálné. Smíšená ekonomika: V moderních ekonomikách se o zdrojích rozhoduje na základě cenového mechanismu, o určitých zdrojích na základě jiného mechanismu

ENSMINGER, JEAN Theory in Economic Anthropology ENSMINGER, JEAN Theory in Economic Anthropology. Lanham: Rowman&Littlefield Publishers, 2002. ISBN 0-7591-0206-6. FUCHS, K. TULEJA, P. (2005): Základy ekonomie. Praha: Ekopress. ISBN 80-86119-947. MALINA, J. a kol. (2009): Antropologický slovník. /Elportál/ [online]. Brno: Masarykova univerzita, vydáno 7. 12. 2009. [cit. 2009-12-07]. Dostupné z: <is.muni.cz/elportal/?id=858696>. ISSN 1802-128X. MURPHY, R. F. (2004): Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: SLON. ISBN 80-86429-25-3. s. 134–147.