Teorie růstu a hospodářský cyklus Hospodářský růst – Economic growth, dlouhodobé zvyšování potenciálního produktu hospodářství Potenciální produkt – produkt, výstup ekonomiky, který je vytvářen pomocí plného využití výrobních zdrojů V dlouhém období předpokládáme plné využití zdrojů a produkci na úrovni potencionálního produktu….teorie

Teorie hospodářského růstu v ekonomické teorii jsou charakterizovány značnou rozdílností přístupů, které členíme do dvou skupin: sociálně-historické modely, matematicko-ekonomické modely.

Neoklasická teorie ekonomického růstu východiskem je neoklasická produkční funkce, kdy ekonomický růst lze vyjádřit: Y = K.MPK + L.MPL růst reálného produktu je dán změnami množství kapitálu K a práce L násobený jejich mezní produktivitou, tj. MPK a MPL

Znázornění růstu potenciálního produktu Předpoklad – potenciální produkt = skutečný Graficky……HPM Posun hranice produkčních možností, křivka nahoru Posuny křivky dlouhodobé agregátní nabídky doprava Nutno rozlišovat fluktuace produktu kolem potenciálního produktu v krátkém období

Ekonomický rozvoj nejvíce sledovaný proces, závisí na něm životní podmínky obyvatelstva, postavení země v mezinárodních vztazích cíl  zvyšování kvality života růst reálného hrubého domácího produktu země v čase je to jeden ze čtyř hlavních cílů hospodářské politiky když země více vyrobí, mohou její obyvatelé více spotřebovávat  lépe uspokojovat své potřeby roste-li současně s reálným produktem země i reálný produkt připadající na jednoho obyvatele, hovoříme o ekonomickém rozvoji

Negativa hospodářského růstu 1. Nadměrné znečišťování životního prostředí 2. Neúměrné vyčerpávání neobnovitelných přírodních zdrojů 3. Zvyšování rozdílů mezi bohatými a chudými Vše závisí na demografickém vývoji

Měření hospodářského růstu ekonomický růst se vypočítává jako změna (zvýšení, snížení) reálného produktu ekonomiky za určité období (obvykle 1 rok) vypočte se rozdíl mezi úrovní reálného produktu v daném roce a úrovní reálného produktu v roce předcházejícím ekonomický růst = Yt – Yt-1 Yt = reálný produkt v daném roce Yt-1 = reálný produkt v roce předcházejícím

Míra – tempo (rychlost) růstu Změny cenové hladiny jsou v ohodnocování produktu vyloučeny Tempo růstu - podíl přírůstku reálného produktu, který vyjádříme jako rozdíl mezi úrovní produktu v roce t a v roce t - 1, k úrovni produktu v roce t - 1  míra (tempo) růstu g Y= Yt – Yt-1 . 100 % Yt-1

Alternativní vyjádření Růst reálného hrubého produktu v přepočtu na obyvatele - ukazatel podle kterého lze srovnávat ekonomickou úroveň jednotlivých zemí a je spojen s vývojem životního standardu obyvatelstva Problémem je vyjádření srovnání produktu ve stejné měně, protože produkt je vyjádřen v národních měnových jednotkách – srovnání využívá parity kupní síly

Průměrná produktivita práce – Labor productivity Představuje vztah výstupu ekonomiky reálného HDP na jednotku pracovního vstupu Průměrná produktivita práce = Y/L Y – produkt L – práce, zaměstnanost Y/obyv. = Y/L x L/obyv. Průměrné množství statků, které může člen společnosti spotřebovat závisí na dvou faktorech: 1. Podílu zaměstnaných na celkovém počtu obyvatelstva 2. Průměrné produktivitě práce

Situace v ČR….historie Počet zaměstnaných se zvyšoval růstem počtu zaměstnaných žen dnes nezaměstnaných Růstem počtu obyvatelstva v produktivním věku….negativa Prodloužení produktivního věku…negativa Příliv zahraničních pracovníků

Zvyšování životního standardu Standard of living Rychlejší růst produktu ve srovnání s růstem počtu obyvatelstva Analogie tempa růstu a složeného úročení.... i nízké tempo hospodářského růstu se v dlouhém období projeví ve zvýšení ekonomické úrovně a ve významném zvýšení životního standardu obyvatel jednotlivých zemí

Př. složené úročení Nebereme v úvahu historické změny (měnová reforma, války, změny režimu……) Rok 1920 náš předek uloží 10 000 Kč úroková míra = 5% Rok 2000 10 000 x (1,05)ⁿ = 495 614,4 Kč (n = počet let = 80) inflace = 0 Z dlouhodobého hlediska je rozdíl v tempu růstu HDP na obyv. o jedno procento u jednotlivých zemí pro vývoj životní úrovně nezanedbatelný

Charakteristika tempa růstu výsledná veličina je kladná – pozitivní růst výsledná veličina je záporná  negativní růst výsledná veličina je rovna 0  nulový růst tempo růstu v dnešní době samo o sobě nevypovídá o ekonomické kondici země jde také o kvalitu růstu, o jeho naplnění, důležitá je také náročnost růstu, vztah mezi vstupy do ekonomiky a výstupy z ní, tzn. efektivnost růstu

Zdroje hospodářského růstu Lidský kapitál – výstupem procesu vzdělávání, školení, akumulace zkušeností...znalosti, schopnosti, dovednosti, kvalifikace, jeho součástí je podnikatelský duch Fyzický kapitál – stroje, nástroje, zařízení, budovy, zásoby...kapitálové statky Přírodní zdroje – půda, energie, suroviny, lesy, (obnovitelné, neobnovitelné) Vzácnost přírodních zdrojů – proces vyčerpání se promítá do růstu relativních cen, hledání alternativ, substituce umělými

Sociální stabilita společnosti Ve společnosti s nulovým růstem může být důchod jistého hospodářského subjektu zvýšen pouze tehdy, bude-li důchod jiného hospodářského subjektu snížen V rostoucím hospodářství se zvyšuje nepřetržitě důchod určený k rozdělení, nenulový růst může tlumit jinak ostré sociálně-ekonomické konflikty ve společnosti, které doprovázejí každou politiku přerozdělování

Růst kapitálové vybavenosti práce – vývoj průměrného množství zásoby kapitálu na jednotku práce Vede k růstu průměrné produktivity práce Vede k růstu celkové produkce Průměrná produktivita práce roste klesajícími přírůstky Intenzivní produkční fce Nedílnou součástí zvyšování procesu kapitálové vybavenosti práce je zvyšování lidského kapitálu ve společnosti a s ním možnost technologické změny

Chudé a bohaté země Rozvojové země vykazují nižší a vyspělé země vyšší úroveň kapitálové vybavenosti práce, mají obecně lepší startovací východisko pro zvyšování vstupů kapitálu s vlivem na zvyšování produktu na obyvatele, dodatečné přírůstky produktu na obyvatele jsou závislé více na technologické změně než na prohlubování kapitálu Ukazatel lidského rozvoje – zohledňuje vedle produktu na obyvatele po přepočtu, ještě střední délku života a míru gramotnosti

Bariéry hospodářského růstu Stádia demografického vývoje 1. vysoká natalita i mortalita (do 1 roku) 2. vysoká natalita snížená mortalita – populační exploze, bludný kruh nerozvinutosti – omezená tvorba úspor, produktu .... únik, odliv mozků 3. pokles natality vyvolaný politickým úsilím 4. vyvážená míra natality a mortality –

Trvale udržitelný rozvoj takový rozvoj, kdy společnost uspokojuje své současné potřeby, aniž tím omezuje možnosti příštích generací uspokojovat jejich budoucí potřeby ekonomický růst v kontextu trvale udržitelného rozvoje není jen ekonomickým problémem, vyžaduje multidisciplinární přístup, který je schopen založit růst méně nepřátelský životnímu prostředí

Okunův zákon snaží se postihnout přibližnou závislost mezi rozdílem potenciálního a skutečného produktu a změnou nezaměstnanosti podle něho každé 2 % poklesu skutečného GDP oproti potenciálnímu znamenají současně zvýšení míry nezaměstnanosti o 1 %

Hospodářský cyklus GDP v čase neustále kolísá, střídavě roste a klesá  probíhá ekonomický cyklus ekonomický cyklus je tedy kolísání celkové ekonomické aktivity v čase  opakující se nesoulad mezi potenciálním a skutečným produktem celková ekonomická aktivita se nejčastěji vyjadřuje pomocí GDP

Fáze ekonomického cyklu 1. Expanze konjunktura, zotavení, rozmach v této fázi dochází k růstu HDP, což má za následek růst zaměstnanosti (pokles nezaměstnanosti), růst agregátní poptávky, větší využívání výrobních kapacit rostou investice do výroby a zpravidla dochází i k růstu cenové hladiny expanze následuje po dosažení dna a končí dosažením vrcholu

2. Fáze - vrchol HDP dosáhne vrcholu a dále již neroste skutečný produkt dosahuje v rámci jednoho cyklu svého maxima maximálně jsou využívány výrobní kapacity, vysoká míra investic vyčerpává zdroje ekonomiky (úspory), roste poptávka po kvalifikovaných pracovnících ekonomika pracuje nad své možnosti, což vede k prudkému nárůstu cenové hladiny konec vrcholu  ekonomika přechází do fáze poklesu (kontrakce)

3. Fáze - kontrakce pokles po vrcholu začíná HDP klesat pokles produkce komodit, snižování důchodů ekonomických subjektů, růst nezaměstnanosti, nižší zisky firem, pokles investic, nepřiměřené snižování agregátní poptávky (vede ke snižování cenové hladiny) i nabídky, růst inflace, v některé literatuře se tato fáze nazývá recese

Kontrakce podle doby trvání recese  kontrakce do 6 měsíců trvání krize  prudká kontrakce (výrazný pokles HDP) deprese  dlouhodobá recese stagnace  období, kdy produkt vykazuje nulové nebo nepatrné změny

4. Fáze - dno dno je bod, ve kterém je skutečný produkt nejnižší ve vztahu k produktu potenciálnímu nejnižší úroveň hospodářské aktivity, malé nebo nulové zisky firem, nízká úroveň spotřebitelské poptávky po jisté době již produkce neklesá, začne stagnovat a posléze opět dochází k expanzi

Příčiny hospodářského cyklu rozbor příčin ekonomického cyklu je velmi složitý a nejednoznačný některé teorie vidí příčinu ekonomického cyklu v kolísání množství peněz v ekonomice, další v zásazích státu do tržního mechanismu, nabídkové teorie pak v oblasti výrobních faktorů

Externí příčiny nedostatečné informace ekonomických subjektů, nerovnoměrné tempo využívání nových vynálezů a objevů, změny cen základních surovin na světových trzích, měnové krize, problémy na mezinárodních kapitálových trzích vládní regulace ekonomiky nástroji fiskální a monetární politiky změny vládní politiky (volební období) politické příčiny (války, revoluce)

Interní příčiny příčiny kolísání agregátní nabídky a poptávky jsou uvnitř ekonomiky snaha firem maximalizovat zisk úsporami mzdových nákladů  úspory mezd vyvolávají zaostávání poptávky za nabídkou nestabilita investičních výdajů bohatí nebo šetrní lidé získávají příliš velké příjmy v relaci k možným investicím ve společnosti apod.

Kombinace příčin prvotní příčinou vzniku cyklu jsou faktory externí, ale jakmile ekonomika dostane prvotní impuls, začnou procyklicky působit i faktory interní

Stabilizační politika vlády výraznější výkyvy v ekonomické aktivitě způsobují ekonomice problémy (zejména v období recese  mj. růst nezaměstnanosti, bankroty firem ap., ale i expanze mívá negativní důsledky  růst cenové hladiny) stát se tudíž prostřednictvím fiskální a monetární politiky snaží tyto cyklické výkyvy tlumit  provádí stabilizační politiku