Model agregátní poptávky a agregátní nabídky Petr Sedláček

Model agregátní nabídky a agregátní poptávky Model studuje krátkodobé fluktuace ekonomiky Model je založen na předpokladu neflexibilních cen Rozdíl mezi krátkým a dlouhým obdobím V dlouhém období jsou ceny flexibilní a mohou reagovat na změny nabídky a poptávky. Šoky postihují jenom nominální veličiny. V krátkém období jsou ceny neflexibilní. Místo toho se přizpůsobení realizuje změnami produktu a nezaměstnanosti. Keynes, 1936 – nové ekonomické paradigma

Vztah AD a kvantitativní rovnice MV= PY M/P= (M/P)d = kY k = 1/V Pro fixní peněžní zásobu a konstantní rychlost, je zde vyjádřena negativní závislost mezi cenovou úrovní a produktem. P AD Y

Agregátní nabídka (AS) Vyjadřuje vztah mezi nabízeným zbožím a službami a cenovou hladinou. Protože firmy mají flexibilní ceny v dlouhém období, ale neflexibilní v krátkém období, vztahy AS závisí na časovém horizontu. AS v dlouhém období Odvodíme z klasického modelu Y= F(K,L), ale nezávisí na cenách

P LAS 1. Pokles AD 2. Snižuje ceny v dlouhém období AD1 AD2 Y

AS v krátkém období Ceny se nemění Změny v AD postihují úrovně produktu, protože se ceny nepřizpůsobují. AD je plochá. P AS AD1 AD2 Y

Pohyb z krátkého do dlouhého období LAS 1.Pokles AD 2. Sníží v krátkém období produkt AS Ale v dlouhém pouze ceny Y

Stabilizační politika Fluktuace ekonomiky je způsobena změnami AD nebo AS Poptávkové a nabídkové šoky Opatření hospodářské politiky k eliminaci těchto šoků stabilizační politika Příklad OPEC

AD a AS model (jeho výstavba) Keynesiánský křáž IS IS-LM AD AD-AS LM Preference likvidity Fluktuace AS Trh práce

AD v uzavřené ekonomice, model IS-LM Hicks Uzavřená ekonomika, fixní ceny Rovnováha na trhu zboží a služeb Keynesiánský kříž C+I+ G = Y C = Ca + c Y I = Ip + In Plánované investice jsou investice do fixního kapitálu a plánované změny zásob Neplánované jsou neplánované změny zásob

Při dosahování rovnováhy hrají důležitou roli zásoby. Trh zboží a služeb je v rovnováze, když se plánované agregátní výdaje rovnají domácímu produktu. Trh zboží a služeb C= Ca + c (Y-T) Ip = I(r) C+Ip + G = Y Na obrázku je rovnováha ekonomiky, když se plánované výdaje rovnají skutečným Při dosahování rovnováhy hrají důležitou roli zásoby.

Plánované výdaje C+IP+G c C+IP 1 C= Ca + c(Y-T) G Ip Ca 45o Y YA

Plánované výdaje Skutečné výdaje Y Y Neplánované hromadění zásob AD - plánované výdaje Neplánovaný pokles zásob 45o Y Y

Y= Ca + c(Y-TA-tY + TR) + I + G A = Ca – cTA + cTR + I + G Matematický dodatek C= Ca + c (Y-TA-tY + TR) Y= Ca + c(Y-TA-tY + TR) + I + G TA autonomní daně, t daň z příjmu A = Ca – cTA + cTR + I + G Y= A + c (1-t)Y Y= 1/ 1-c(1-t) . A Y= m . A

Multiplikátor a fiskální politika Neexistuje zdanění důchodů Původní změna G Následující změny c x G c2 x G c3 x G Y= ( 1 + c + c2 + c3 + cn) . G  Y/  G = 1 + c + c2 + c3 + cn Nekonečná geometrická řada Sn =a. (1-qn)/ (1-q) Sn = a1 . (1-qn / 1-q) q = c a1 = 1  Y/  G = 1/ (1-c)

Odvození křivky IS Křivka IS znázorňuje všechny kombinace úrokové míry a domácího produktu, při nichž je trh zboží a služeb v rovnováze. Keynesiánský kříž ukazuje, jak plánované výdaje determinují domácí produkt. Předpokládejme, že investice jsou fixní Jak víme plánované investice závisí na úrokové sazbě Propojíme investice (závislost na r) s keynesiánským křížem a vytvoříme IS spojující úrok s produktem.

C+Ip+G r r1 r0 E0 E1 Ip0 Ip1 E0 C+IP+G E1 C+IP0+G I r E1 E0 I IS Y1

Dodatek (matematické vyjádření ) IS AD= Ca + c(Y-TA-tY + TR) + I + G – br br= citlivost poptávky po autonomních výdajích (které nezávisejí na důchodu) na úrokovou sazbu TA= autonomní daně; t – daně z příjmu A= Ca-cTA + cTR + I + G  autonomní výdaje AD = A + c(1-t)Y- br Y= AD  Y= m . (A-br)  IS m = výdajový multiplikátor m = 1/ 1-c(1-t)

Charakteristika IS b=0  IS vertikální IS je horizontální pro b = ∞ Body nalevo od IS – převaha poptávky nad nabídkou (čerpání zásob); napravo od IS převaha nabídky nad poptávkou )hromadění zásob) IS se posouvá při změně G,TR,TA, v důsledku změny podnikatelské či spotřebitelské důvěry (I,G)

Trh peněz a křivka LM Ms = Md (r,Y) Při přebytku peněžních zůstatků, budou lidé nakupovat jiná aktiva. To zvýší cenu aktiv a sníží úrokovou sazbu. Křivka LM představuje kombinace úrokové sazby a domácího produktu, při nichž je trh peněz v rovnováze. LM je zkonstruována pro danou peněžní zásobu.

Ms r Md>Ms Ms=Md MD M

r Y Yc YD LM r Ms rd Md(Yd) rc Md (Yc) M

Matematický dodatek LM Md = kY- hr k = citlivost poptávky po penězích na důchod h = citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu h = Md/ r M/P = kY-hr r = 1/h(kY- M/P)  LM

Poloha, sklon křivky a body mimo křivku h= 0 LM je vertikální h = ∞  LM horizontální LM se posunuje, když se změní peněžní zásoba Body nalevo od LM převaha nabídky peněz nad poptávkou; body napravo od LM převaha poptávky po penězích nad nabídkou

Model IS-LM Rovnováha na trhu zboží a služeb a trhu peněz C= CA + c (Y-T) Ip=I ( r ) C + Ip + G = Y Ms= Md( r, Y)

Matematický dodatek ( IS-LM) Y= m . (A-br)  IS r= 1/h (kY-M/P)  LM IS = LM = rovnováha Y = γ A + γ. b/h . M/P γ = m/ ( 1 + mbk/h) γ = fiskální multiplikátor γ b/h = monetárlní mulplikátor

r Y0 IS LM D A E0 B C Y

Stimulace poptávky- multiplikační efekt a efekt vytěsňování Účinek vládních výdajů je ovlivněn multiplikačním efektem a efektem vytěsňování Přírůstek vládních výdajů vyvolá několikanásobně větší přírůstek domácího produktu. Sklon ke spotřebě je menší nežli jedna, proto je výdajový multiplikátor větší nežli jedna. M= 1-/(1-c)

Neexistuje zdanění důchodů Původní změna G Následující změny c x G c2 x G c3 x G Y= ( 1 + c + c2 + c3 + cn) . G  Y/  G = 1 + c + c2 + c3 + cn) Nekonečná geometrická řada Sn =a. / (1-qn) / (1-q) / Sn = a1 . (1-qn / 1-q) q = c a1 = 1  Y/  G = 1/ (1-c) Pokud jsou důchody zdaňovány m = 1/ / 1-c(1-t) /

C + Ip + G C+Ip + G2 F G C+Ip + G1 G E0 Y Y0 m. G Y1

Multiplikační efekt transferů Y= c . Tr + c2 Tr .. cnTr Multiplikační Y= c /(1-c). Tr c/(1-c) < 1/ (1-c) Multiplikační efekt daní Zvýšení daní vyvolává multiplikační pokles důchodů , celkové snížení důchodu bude -  Y = - c  Tx - c2  Tx - cn  Tx -  Y= - c/(1-c).  Tx Snížení daní naopak vyvolává multiplikační zvýšení důchodů

Efekt vytěsňování Přírůstek důchodu zvyšuje poptávku po penězích. Při dané peněžní zásobě, růst poptávky po penězích vede ke zvýšení úrokové sazbě. Vyšší úroková sazba pak vyvolá snížení investic a spotřeby Zvýšení vládních výdajů (ale i transferů anebo snížení daní) tak vytěsňují investice a spotřebu.

C+Ip+G C+Ip+G2 H C+Ip+G1 E G IS2 LM IS1 rk rE Multiplikační efekt m. G Y1 Y2 IS2 LM IS1 K rk E H rE m. G Multiplikační efekt Efekt vytěsňování

Maximální účinnost fiskální politiky když je LM horizontální vysoká citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu h = ∞ r LM IS IS´ Y

Minimální účinnost fiskální politiky Když je LM vertikální nulová citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu h = 0 r LM IS ´ IS Y

Měnová stimulace Zvýší agregátní výdaje a vede Změna peněžní zásoby Zvýší agregátní výdaje a vede Ke změně domácího produktu

r LM MS1 MS LM1 E re re T rr rR Md rR IS R YT M YE

Účinnost měnové politiky Keynes uváděl dvě situace, kdy je měnová politika neúčinná Past likvidity LM je horizontální, vysoká citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu. r LM IS Y

Deflační impotence IS je vertikální, nulová citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu (převládá velký pesimismus) b= 0 LM´ r IS LM Y

Agregátní poptávka Uvolnění předpokladu fixní cenové hladiny Efekt reálných peněžních zůstatků Efekt bohatství (zvýšení zůstatků vede ke zvýšení nákupů) Efekt likvidity zvýšení zůstatků se ukládá do jiných aktiv, což sníží úrokovou sazbu) Efekt reálných peněžních zůstatků vysvětluje, jak působí změna cenové hladiny na agregátní výdaje. Při nižší cenové hladině jsou vyšší výdaje na spotřebu a investice a je vyšší reálný domácí produkt. Klesající funkce agregátní poptávky

r r1 r1 r2 r2 LD rR IS Y1 Y2 M/P Agregátní poptávka (AD) Vyjadřuje závislost poptávaného reálného domácího produktu na cenové hladině. Klesající průběh agregátní poptávky lze vysvětlit efektem reálných peněžních zůstatků r LM(P1) LM(P2) r1 r1 r2 r2 LD rR IS Y1 Y2 M/P MS/P1 MS/P2

LM(P1) LM(P2) r1 r2 IS Y1 Y2 P P1 P2 AD Y2 Y1 Reálný Y

AD v otevřené ekonomice, Mundell-Flemingův model Předpoklady Fixní cenová hladina Dokonalá kapitálová mobilita Malá otevřená ekonomika IS* v otevřené ekonomice C=CA + c (Y-T) Ip= I ( r ) NX= NX (E) C + IP + G + NX = Y r = rw Nominální a reální měnový kurs s ohledem na fixní ceny jsou shodné.

Jelikož úroková míra je dána (světovou úrokovou mírou), plánované investice jsou dané a významnou roli hraje čistý export. Odvodíme IS* v otevřené ekonomice IS* představuje všechny kombinace měnového kurzu a domácího produktu, při nichž je trh zboží služeb v rovnováze

AD= Ca+ c (Y-TA-tY + TR) + I –br + G + X –M-iY Matematický dodatek AD= Ca+ c (Y-TA-tY + TR) + I –br + G + X –M-iY NX = X-M-iY (funkce čistého vývozu) i = mezní sklon k importu A= Ca- cTA + cTR + I + G Y= A + NX + c (1-t) – br – iY Y= 1/ /1-c(1-t) + i / . (A + NX – br)

C+IP + G+NX E1 E2 NX(E1) NX(E2) NX Y Y1 Y2 NX IS* E Apreciace

Rovnováha na trhu peněz a křivka LM* Ms=Md(r,Y) r=rw Domácí úrokové míra je zafixována na světovou Při nerovnováze na trhu peněz (např. větší zásoba peněz než je poptávka) a zafixované úrokové sazbě se začnou lidé zbavovat přebytečných peněz a nakupovat aktiva Sníží úrokovou sazbu Vyvolá čistý vývoz kapitálu Domácí měna bude depreciovat Depreciace zvýší NX a povede k růstu domácího produktu. LM* je vertikální na jediné úrovni produktu. LM v otevřené ekonomice = M/P = kY-hr

E LM* Md(Y2) E1 Md(Y1) r=rw E3 IS* Y Md Y1 Y2 Ms M

Volně pohyblivý kurs Fiskální stimulace Zvýšení vládních výdajů Multiplikační proces zvýší domácí produkt Růst důchodu zvyšuje poptávku po penězích lidé prodávají dluhopisy Zvýší se úroková sazba Čistý dovoz kapitálu a domácí měna apreciuje Klesá čistý vývoz a sníží se domácí produkt Mezinárodní vytěsňovací efekt Fiskální politika je neúčinná

LM* IS1* IS2* 1.expanzivní fiskální politika posunuje IS E Y 2. ..to způsobí apreciaci 3…důchod se nezmění

Měnová politika CB zvýší zásobu peněz Posun LM* Lidé drží více nežli by chtěli a kupují obligace Sníží se úrokové sazby Odliv kapitálu a depreciace kursu zvýší NX a roste domácí produkt Posun křivky IS* Měnová politika je účinná

1.Měnová expanze posunuje LM křivku IS* LM1* LM2* 1.Měnová expanze posunuje LM křivku Y 2..to sníží E 3 ..růst domácího produktu E

Fixní kurs Fiskální politika Vláda zvýší výdaje Multiplikační proces zvýší domácí produkt Zvýší se poptávka po penězích lidé prodávají obligace Zvýší se úroková sazba Dojde k přílivu kapitálu a dojde k apreciaci kursu CB intervenuje- prodává domácí měnu Zvýší se nabídka domácí měny a peněžní zásoby

Velikost multiplikátoru v otevřené ekonomice Y= 1/ /1-(c-i)/ .  G Fiskální expanze je plně účinná Produkt se zvýší o multiplikační efekt Efekt vytěsňování je potlačen zvýšením peněžní zásoby Měnová expanze je vynucena Velikost multiplikátoru v otevřené ekonomice Y= 1/ /1-(c-i)/ .  G i = mezní sklon k dovozu

LM1* LM2* E E fixní IS1* IS2* Y2 Y1 m. G

Matematický dodatek (multiplikátor otevřené ekonomiky) AD = Ca + c (Y-TA-tY + TR) + I + G – br + NX + iY i mezní sklon k dovozu Y= A + NX + c (1-t) – iY – br Y= 1/(1-c(1-t) + i) . (A + NX – br) m = 1/ (1-c (1-t) + i)  při dani z důchodu m = 1/ 1- (c-i)  bez důchodové daně

Měnová politika CB zvýší měnovou zásobu Tlak na pokles úrokové míry To vyvolá čistý vývoz kapitálu a depreciaci měny CB intervenuje a nakupuje domácí měnu Dojde ke snížení peněžní zásoby Měnová politika je v systému stabilního měnového kursu neúčinná

LM* IS* Y E Y0

AD v otevřené ekonomice Cenová hladina se mění AD odvodíme pro danou nominální peněžní zásobu Cenová hladina klesne Na trhu peněz se zvýší reálná peněžní zásoba Na měnovém trhu dochází k reálné depreciaci domácí měny, nebo´t pokles cenové hladiny zvyšuje konkurenční schopnost domácího zboží oproti zahraničnímu. AD je klesající.

EP/P* IS* Y1 Y2 P AD Y LM* (P1) LM* (P2) Pokles cenové hladiny posunu LM 2..snížení reálného měnového kursu 3..a zvýší důchod IS* P Y AD