Historický vývoj zobrazovacích metod Eva Schlesingerová

Prvopočátky geometrie Nauka o vyměřování země Měřičské obrazce Prvotní doklady o rýsování Rýsování půdorysů budov ve starověku Dochované nálezy Doklady o měření provazcem a pruty v náboženských obřadech Geometrie v antice Přínos Arabů a přínos mnišských řádů

Úvod Původní využití geometrických obrazců Proč nad jejich vlastnostmi začali uvažovat? Důležité úlohy, se kterými se museli vypořádat – stavba obydlí a stavba míst pro náboženské obřady

Nauka o vyměřování země Vznik ve starověkém Egyptě zhruba 600 let př. n. l. Důvod - pravidelné povodně u řeky Nilu První geometrické terminologie

Měřičské obrazce Kružidlo Měřící prut Egyptský provazec s uzly – aplikace Pythagorovy věty

Prvotní doklady o rýsování Svědectví papyrů a hliněných tabulek Půdorys pevnosti z Mezopotámie (2150 př. n. l.) Ovál na chrámu v Luxoru v Egyptě kolem roku 1200 př. n. l.

Půdorys pevnosti z Mezopotámie

Ovál na chrámu v Luxoru

Rýsování půdorysů budov ve starověku Způsob zakládání budov – vedoucí čáry půdorysu, určení řídícího obdélníku stavby Kolmé promítání na jednu a to vodorovnou průmětnu Nákres sloupu z chrámu bohyně Hathory (rok 150 př. n. l.)

Osový řez sloupu

Dochované nálezy V chaldejském Uru Reliéfy na egyptských chrámech v Karnaku, Dendereh a Edfu Doklad rýsování půdorysů staveb – v knize Allaina Mannesona Malleta (1630 - 1706) z roku 1672

Kniha A. M. Malleta z roku 1672

Reliéf vladaře s pruty a provazcem Přibližně z roku 2300 př. n. l.

Kůl středu krále Gudea Nález v Uru Označuje střed budovy

Reliéf vladaře a bohyně s pruty 2500 př. n. l.

Doklady o měření provazcem a pruty v náboženských obřadech Ve Starém zákoně Bible Pravidelný šestiúhelník k náznaku Boha Sedmiramenný svícen jeruzalemského chrámu na reliéfu Titova vítězného oblouku v Římě

Reliéf Titova vítězného oblouku v Římě

Geometrie v antice Thálés z Milétu (624 - 548 př. n. l.) Pythagoras ze Samu (569 - 475 př. n. l.) Platón (427 - 347 př. n. l.) Eukleides z Alexandrie (340 - 280 př. n. l.) Apollonios z Pergé (asi 262 - 190 př. n. l.) Archimédes ze Syrakus (287 - 212 př. n. l.) Dioklés (240 - 180 př. n. l.)

Pythagoras ze Samu (asi 569 – asi 475 př. n. l.) Detail z Raffaelova obrazu Athénská škola

Římská mozaika ukazující Platónovu Akademii

Eukleides z Alexandrie (340 – 280) Detail z Raffaelova obrazu Athénská škola

Přínos Arabů a mnišských řádů Arabové překládali spisy řeckých geometrů Mnišské řády zakládají stavební korporace Dlouhý vývoj rýsování – kámen, papyrus, pergamen, papír

Perspektivní promítání První knižní zmínka – Vitruvio - Deset knih o architektuře (1. Stol. př. n. l.) Alhazen (965 - 1039) - správný fyzikální výklad perspektivy

Perspektiva v malířství Nizozemský malíř Jan van Eyck (1390 - 1441) – nesprávný pokus Filippo Brunelleschi (1377 – 1446) Leonardo da Vinci (1452 - 1519) Raffael (1483 - 1520) Michelangelo Buonarotti (1475 - 1564) Paolo di Donno (1397 - 1475)

Obraz manželů Arnolfiniových Jana van Eycka z roku 1434

Leonardo da Vinci (1452 - 1519)

Leonardův návrh lodě a jeho rekonstrukce.

Leonardova studie k obrazu Klanění tří králů

Raffaelova Athénská škola (1509 - 1511)

Raffaelova Athénská škola

Nádoba Paola di Donna

Perspektiva a zobrazování měst Raffael Santi (1483 - 1520) a jeho obraz Madonna di Foligno

První knihy o perspektivním promítání Leone Battista Alberti (1404 - 1472) - Della pittura libri tre Pierro della Francesca (1416 - 1492) Luca Pacioli (1445 – 1514) - Božská proporce (1509) Albrecht Dürer (1471 - 1528) Quido Ubaldo del Monte (1545 - 1607)

Pierro della Francesca (1416 - 1492) Jeho hlava z fresky Resurrection (vzkříšení) je pokládána za autoportrét

Luca Pacioli (1445 - 1514) od Jacopo de´ Barbari

Autoři knih o perspektivě Girard Desargues (1591 - 1661) Brook Taylor (1685 - 1731) - 1715 Linear perspective

Brook Taylor (1685 - 1731)

Perspektiva v českých zemích veduty, pohledy plán vodovodu Starého města pražského od pražského mlynáře Veselého z roku 1729 Vojtěch Hynais (1854 - 1925) - skicy k obrazu Ecce Homo

Plán vodovodu mlynáře Veselého

Počátky deskriptivní geometrie 1525 A. Dürer řezy rotační kuželové plochy Stavební plány pevností z 16. Století Technický rozvoj - potřeba stále dokonalejších stavebních plánů Gaspard Monge (1746 - 1818) - vědecká, univerzálně použitelná metoda

Gaspard Monge (1746 - 1818) Narozen 10. 5. 1746 v Beaune u Dijonu fyzik, chemik, profesor, ředitel a spolumajitel chemické továrny… 1768 profesor matematiky 1788 Didaktický spis Traité élémentaire de statique 1793 – 1822 Dictionnaire de Physique Počátky projektivní geometrie

Gaspard Monge 1795 tisk jeho přednášek v Journal des Ecoles normales 1798 až 1799 první knižní vydání Deskriptivní geometrie 1807 Applications de l´Analyse a la Géometrie – počátky diferenciální geometrie Zemřel 18. července 1818

Princip Mongeovy projekce

Portrét Gasparda Monge

Titulní strana Deskriptivní geometrie

Princip promítání přímky v Mongeově promítání

Průnik dvou kuželových ploch v Mongeově promítání

Deskriptivní geometrie v českých zemích František Josef Gerstner (1756 - 1832) - vznik inženýrského studia v Praze Rudolf Skuherský (1828 - 1863) František Tilšer (1825 - 1913) Jan Sobotka (1862 - 1931) Karel Pelz (1845 - 1908) Emil (1848 - 1894) a Eduard (1852 - 1903) Weyrové

František Josef Gerstner (1756 - 1832)

Jan Sobotka (1862 - 1931)

Rudolf Skuherský (1828 - 1863) 1850 - první práce z deskriptivní geometrie mimořádný profesor deskriptivní geometrie a průpravného technického kreslení v Praze na polytechnice tvůrcem tzv. ortografické paralelní perspektivy Skuherského metoda

Autoři české dvoudílné učebnice Deskriptivní geometrie František Kadeřávek (1885 - 1961) Josef Klíma (1887 - 1943) Josef Kounovský (1878 - 1949)

František Kadeřávek (1885 - 1961)