Šablony GEOLOGIE 24. Vnitřní gelogické děje Vypracovala: Mgr. Eva Ratiborská ZŠ Trávník, Přerov

Geologické děje

Stavba Země - opakování Zemské jádro (zabírá 1/3 zems.hmoty, tvořeno Fe a Ni) Zemský plášť ( tvořen z křemičitanů, ohniska zemětřesení, obsahuje zónu natavených hornin´= astenosféra = hl.zdroj magmatu Zemská kůra ( její součástí je litosféra = kamenný obal Země (70 – 100 km), zasahuje i do pláště)

Dělení geologických dějů: A) Vnitřní (spíše konstruktivní) B) Vnější (spíše destruktivní)

Vnitřní geologické děje: Děje vyvolané vnitřní energií Země Většinou probíhají v dlouhých časových obdobích Někdy s katastrofálními následky (sopečná činnost, zemětřesení)

A) Vnitřní geologické děje Pohyby litosférických desek Poruchy zemské kůry Sopečná činnost Zemětřesení

Pohyby litosférických desek Lit.desky jsou odděleny zlomy, příkopy a pohořími (Mariánský příkop 11 km – jedna oceánská deska se podsouvá pod druhou) Desky jsou v neustálém pohybu Prapevnina Pangea se před 200 mil lety rozdělila a pevninské desky vytvořily dnešní kontinenty

Důkazy pohybu lit.desek 1. podobnost protilehlých částí kontinentů 2. obdobná geologická stavba protilehlých částí kontinentů 3. nálezy zkamenělin stejných organismů na různých kontinentech

Sopečná činnost Sopečná činnost je z hlediska člověka zvláštním přírodním procesem. Erupce sopek představují velké hazardy a často i katastrofy. Na druhou stranu mohou být doprovodné projevy vulkanismu, spojené se zvýšeným tokem geotermální energie, velmi pozitivně společností využity. Na celé planetě se každým rokem přihlásí o slovo několik desítek sopek, přesto pouze menší část z nich představuje akutní ohrožení lidských životů. Nebylo by ovšem moudré toto riziko podceňovat, neboť mnoho vulkánů se probudí náhle a právě díky nepřipravenosti a podcenění často umírá množství nevinných obětí. Vulkanických hazardů je v rámci celé zeměkoule ušetřen pouze jediný kontinent - Austrálie.

Stratovulkány – Cotopaxi (Ekv)

Stratovulkány – Etna (It.)

Stratovulkány – Vesuv (It.)

Stratovulkány – model erupce Vesuvu v roce 79

Stratovulkány – St. Helen (USA)

Stratovulkány – model sopky

Zemětřesení Ohnisko zemětřesení je místo v zemské kůře nebo plášti, kde dané otřesy vznikají. Ohnisko samo o sobě není prostorově omezeno a může dosahovat velkých rozměrů, někdy i několika set kilometrů. Proto jej nahrazuje jedním bodem, hypocentrem. Kolmý průmět hypocentra na zemský povrch nazýváme epicentrem. Jde o bod na povrchu, který je nejblíže k oblasti vzniku otřesů. Vzdálenost mezi epicentrem a hypocentrem udává hloubku ohniska.