Odpovídající respondenti 9 odpovědí - obvykle management (7 odpovědí + 1x sekretářka), 1 odpověď z administrativy 6 firem lze označit jako doručovatelské, ostatní jako softwarové

Zaměření firem při využívání adres souvisí s předmětem činnosti firem, respektive oddělení respondenta 44,4% plánování tras a navigace, 22,2% přesné umisťování/doručování zbytek státní správa (22,2%) a obchod (11,1%)

Využívané adresní prvky 89% respondentů využívá klasické adresní prvky (avšak bez Obce a PSČ) a souřadnice polohy; PSČ využívá 77,7% dotázaných, Obec 66,7% administrativní jednotky v adrese využívá 55,5% jen 22,2% uživatelů využívá i čísla bytů a jiné adresní prvky

Programové vybavení zastoupení je poměrně vyrovnané - navigační systémy využívá 55,5% dotázaných (slabší převaha Garminu), po 22,2% má ESRI a MapServer jednotlivě zastoupen GRASS, MySQL a PostGIS 44,4% uživatelů využívá jiné produkty - obvykle vlastní řešení nebo neplacené webové služby jako Google Maps apod.

Oblast využívání dat 33% EU 44% celá ČR 11% kraj 11% okres

Dodávání dat 44% od centrálního správního orgánu 33% soukromá firma 22% vlastní sběr

Předávání dat obvykle po internetu (55% + 11% ), ale i od klientů, což záleží na systému přijímání objednávek (11%) pouze 11% na CD/DVD

Aktualizace dat značný rozptyl v odpovědích, víceméně každá odpověď unikátní: od on-line po roční nespokojenost s aktualizací u těch, kteří aktualizují jednou ročně těžko lze vyslovit závěry pro respondenta, který přebírá adresní informace od klientů (adresátů) a s frekvencí aktualizace spokojen není - nejspíše nepochopil, že se nejedná o jednotlivé objednávky, ale o aktualizace dat, na základě kterých adresáty vyhledají

Podmínky přebírání adres ze serveru obvykle odpovědi vyplývající ze zájmu podnikatele - totiž minimalizace nákladů jeden respondent upřednostňuje stahování změnových dat, další by preferoval v rámci VFK

Dostatečnost pokrytí adres 22% respondentů považuje za nedostatečné

Nepřesnosti způsobující problémy problém zvláště s chybějícími adresami 66,7%, chybně uvedenými a nejasnými (po 44,4%) třetina uživatelů se potýká se zastaralými adresami a 22,2% s nesprávně lokalizovanými specificky je vyjmenován problém spadající do kategorie nejasná adresa - více orientačních čísel na jednom č.p., avšak dle další otázky se jedná spíše o chybu datového modelu nebo softwaru (používají ESRI a MapServer) jeden uživatel problémy nemá

Důsledky chyb převažuje bloudění při doručování respektive navigace řidiče (ovlivněno pozicí respondenta) v jednom případě je množství chyb považováno za nevýznamné

Úprava dat 2/3 uživatelů data ještě upravují je otázka, na kolik je toto číslo relevantní - na další otázku reagoval správně jen jeden uživatel, který při konkretizaci napsal, že žádné úpravy nedělají 44,4% uživatelů data opravuje po třetině dochází k doplnění vlastních informací a změnám formátu v typu úprav není žádná závislost na zaměření firmy

Požadovaná funkčnost těsná většina 55% by ocenila možnost hlášení chyb 44% vyhledávání nejbližšího adresního místa 33% ověření adresy a indikace zpochybněné adresy uživatelem z dalších odpovědí relevantní možnost stažení kompletní databáze

Požadované další součásti adresy 2/3 uživatelů by ocenili informace o městské části nebo části obce 55% souřadnice 1/3 parcelní číslo po 1/5 název KÚ, POÚ, sídlo pošty, pomístní názvosloví jeden uživatel by uvítal název ORP, jiný uživatel navrhuje informaci o stavebním úřadu

Zpracování adres - počet pracovníků obvykle do 5

Náklady na pořízení a zpracování adres ve všech případech zvoleny nejnižší intervaly (do 100 tis. Kč)

Úspory při poskytování adres XML webovou službou 5x odpověď ve stylu nevíme 3x žádné

Analýza bloku Využívání adres většina respondentů se zaměřuje na dodavatelské služby, tudíž většinou využívá navigační systémy případně vlastní řešení zpracovatelé dat používají GIS programy od ESRI, MapServer, GRASS a PostGIS většina uživatelů zpracovává data minimálně na celostátní úrovni

Analýza bloku Získávání adres převládá dodávání dat od centrálních orgánů a soukromých firem pomocí internetu frekvence aktualizace dat se značně liší a je většinou považována za dostatečnou

Analýza bloku Kvalita adres většina uživatelů považuje data za dostatečně pokrývající prostor i obsah, avšak potýká se chybami v datech, které vedou k nízké produktivitě při práci s daty data jsou obvykle ještě dále upravována, zvláště opravami chyb, změnami formátu a doplněním

Analýza bloku Zlepšení odpovědi souvisí se spokojeností s kvalitou dat - respondenti by přivítali zvláště možnost hlásit chyby a zpětné geokódování rozšíření modelu dat by se mělo soustředit na dodání informace o městské části nebo části obce a doplnění souřadnic, případně parcelního čísla

Analýza bloku Náklady respondenti se vzácně shodli v tom, že náklady na pořízení i zpracování mají nízké - do 100 tis. Kč ročně

Srovnání s výsledky EURADIN I jiná struktura respondentů - v EURADINu velké zastoupení státního sektoru, poměrně rovnoměrné rozdělení proto i minimální podíl poskytovatelů doručovacích služeb (jen 5 ze 108) využívání adresních prvků (ot. 7) je podobné v EU i u nás, avšak větší podíl jiného typu adresování podobné prostorové využití adres (ot. 10) jako u nás i v EURADINu, avšak u nás více mezinárodního přesahu na úkor lokálních a regionálních služeb

Srovnání s výsledky EURADIN II zdroj dat (ot. 11) je v rámci EU a ČR nesouměřitelný jak vzhledem k systému správy adres, tak vzorku respondentů hodnocení četnosti aktualizace dat (ot. 13 a 14) dopadlo v obou průzkumech podobně podobné výsledky byly i otázce dostatečnosti pokrytí adres (ot. 16) naopak v EU se uživatelé setkávají s jednotlivými typy chyb (ot. 17) přibližně v rovnoměrném pásmu kolem 25% (19% nejasné adresy až 29% nepřesné adresy) avšak důsledky chyb (ot. 18) jsou hodnoceny podobně, alespoň z hlediska soukromých firem, které byly výlučně zastoupeny v našem průzkumu

Srovnání s výsledky EURADIN III uživatelé v EU projevili větší fantazii při požadování dalších informací (ot. 22) - kategorizace zájmových bodů a budov, užití budov, metadata ke geokódům (co souřadnice označují) podobně dopadly otázky týkající se cen (24 a 25), avšak v průzkumu EURADIN byly podhodnocené náklady přesto o 3 řády vyšší otázka týkající se úspor, pokud by adresy byly poskytovány jinak (ot. 26) byla v průzkumu EURADIN formulována obecněji a umožňovala jen odpovědi ano-ne-nevím (Přinesl by vám lepší zdroj adres nové obchodní možnosti?), avšak nevědělo jen 10% respondentů, nadpoloviční většina souhlasila