Daňová teorie a politika

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mikroekonomie II – přednáška č. 2: Analýza spotřebitelské poptávky
Advertisements

Mikroekonomie I Zásahy státu do cen
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
THEME 7 Taxation – an Introduction Theories of Taxation
Chování spotřebitele a formování poptávky
Mikroekonomie I Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
Poptávka na trhu zboží a služeb
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
D) Substituční a důchodový efekt
Příklady teorie všeobecné rovnováhy
Agregátní poptávka a nabídka
Mikroekonomie I Nedokonalá konkurence
ÚROKOVÉ SAZBY Stanislav Polouček Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta, Karviná.
Daňová teorie a politika
nabídka DOKONALe konkurenční firmy Mikroekonomie I
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Seminář 4. Trh a tržní mechanismus
Daňové principy Daňové principy vyjadřují názory, jaké by daně měly být. Leží tedy v oblasti normativní ekonomie. (Pozn.: pozitivní ekonomie – říká, co.
ÚROKOVÉ SAZBY Stanislav Polouček Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta, Karviná.
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Tato prezentace vznikla s finanční podporou CERGE-EI. Firma a hospodářská politika. Souvislosti.
Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/
Elasticity poptávky a nabídky
Ekonomie kolem nás EKONOMIE Ekonomie kolem nás 1. přednáška Eva Tomášková Katedra národního hospodářství Eva Tomášková
Mikroekonomie I Nabídka dokonale konkurenční firmy
Chování spotřebitele, výrobci, efektivnost
Mikroekonomie I Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu
3 EFEKTIVNOST TRHU.
3 EFEKTIVNOST TRHU. Základy ekonomie Koordinace ekonomiky 1. příkaz – CPE: centrální plán, státní vlastnictví, vertikální struktura 2. trh – TE:
Teorie poptávky a užitek, chování spotřebitele
Daňový dopad a přesun „Žádný daňový subjekt netouží být zdaněn a vždy se bude pokoušet přenést daň na někoho jiného.“
Mikroekonomie II Příjmy firmy Ing. Vojtěch Jindra
Daňový systém Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.
Analýza poptávky. Poptávka po produkci firmy jako významný parametr rozhodování firmy. Faktory determinující poptávku a odhady poptávkových funkcí. Alternativní.
EKONOMIE Poptávka a její elasticita 2. přednáška
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Poptávka na trhu zboží a služeb Ing. Vojtěch Jindra
Daňová teorie a politika
Seminář 2. Nabídka a poptávka
 Kapitál je proti jiným výrobním faktorům považován za faktor již vyrobený. Kapitál se skládá z takových vyrobených statků dlouhodobé spotřeby, které.
Teoretická doporučení k optimálnímu designu daní a daňových soustav
Struktura přednášky Analýza poptávky
Daňová teorie a politika
Ing. Dagmar Palatová Poptávka Ing. Dagmar Palatová
Veřejné finance Daňová soustava
Veřejné finance Daňová soustava
1. téma Úvod do daňové teorie.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary, Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: ING. JANA KOVAŘÍKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_09_DAŇOVÁ.
Základy veřejných financí
Daně a daňová politika Úvod do problému. Teze 1 Historie 2 Základní pojmy 3 Typologie daní 4 Daňové principy 5 Daňové teorie 6 Spravedlnost a efektivnost.
Osnova: 1.Význam daňové soustavy 2.Definice daně 3.Právní úprava daní 4.Rozdělení daní v ČR 5.Základní pojmy 6.Otázky k opakování s řešením 7.Zdroje Daňová.
Daně a jejich funkce Základy finančního práva Olga Sovová.
Ing. Yvona Legierská, Ph.D.
VEŘEJNÉ FINANCE VEŘEJNÉ PŘÍJMY.
Daňová teorie a politika
Daňová teorie a politika
Fiskální politika Pavel Seknička.
Základní pojmy daňové teorie
Vládní výdaje a zdanění
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Daně VY_32_INOVACE_44_890 Projekt.
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
DAŇOVÁ SOUSTAVA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Alena Hůrková. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA
Teorie fiskálního federalismu
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA
Základy nabídky a poptávky, trh a tvorba ceny TNH 1 (S-2)
Dokonalá konkurence přednáška č. 8.
Tržní síly nabídky a poptávky, elasticita a její aplikace TNH 1 (S-3)
Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/
Vládní výdaje a zdanění TNH 2 (S-8)
Transkript prezentace:

Daňová teorie a politika Základy daňové teorie

Základní daňové principy Všeobecnost daní Spravedlnost daní Efektivnost daní Daňová výtěžnost Stabilita daňového práva Harmonizace (některých) daní v rámci EU …

Funkce daní Alokační (fiskální) funkce – daně umožňují získat finanční prostředky pro financování veřejných statků Redistribuční funkce – zejména progresivní daně pomáhají zmírňovat nerovnosti mezi ekonomickými subjekty Stabilizační funkce – progresivní důchodové daně jsou využívány jako automatický vestavěný stabilizátor ekonomiky

Spravedlnost daní Daně se považují za spravedlivé, pokud je spravedlivá redistribuce bohatství, důchodů nebo spotřeby (tzn. pokud je spravedlivá daňová redistribuce celkového společenského užitku). Co je spravedlivé?

Dvě zásady spravedlivého zdanění Princip prospěchu (ekvivalence, užitku, směnná teorie) Daně jsou spravedlivé, pokud poplatník zaplacením daně utrpí újmu, která se rovná užitku, který má tento poplatník z veřejných statků (jejich poskytování je umožněno daněmi). Princip platební schopnosti Poplatníci mají platit daně podle své skutečné platební schopnosti. Současně by měla platit horizontální spravedlnost (ti, co jsou na tom stejně, platí stejné daně) a vertikální spravedlnost (ti, co jsou na tom lépe, platí vyšší daně).

Efektivnost daní Princip efektivnosti daní je požadavkem, aby náklady na daňový systém byly co nejnižší.

Dva efekty daní důchodový efekt – daň vždy snižuje disponibilní důchod. Důchodové daně (daně z příjmů) snižují disponibilní důchod přímo, daně spotřební nebo z majetku snižují disponibilní důchod nepřímo. Důsledek – snížení reálného příjmu poplatníka nebo nutnost zvýšení jeho pracovního úsilí, aby ztrátu kompenzoval, příp. obojí.

substituční efekt – vzniká jako důsledek zkreslení cen statků – uložená daň zvyšuje cenu zdaněného statku v poměru k nezdaněnému, a tím mění dosavadní poměry cen. Spotřebitel provádí substituci – vyhledává nezdaněné statky s nižší cenou nebo se vzdává spotřeby statku s cenou zvýšenou o daň, i když tak může dosáhnout nižšího užitku. Tento efekt nemají pouze paušální daně (např. daň z hlavy).

Náklady zdanění Náklady administrativní Nadměrné daňové břemeno (tzv. ztráta mrtvé váhy)

Administrativní náklady zdanění Všechny náklady spojené s fungováním daňového systému, s tvorbou daňových zákonů, s vyměřováním a vybíráním daní atd. Administrativní náklady: - přímé – nese veřejný sektor, např. náklady na daňovou administrativu, náklady statistických úřadů, soudní moci při vymáhání daňových nedoplatků, náklady vlády a parlamentu na schvalování daňových zákonů - nepřímé – nesou sami poplatníci, např. náklady na podávání daňových přiznání, na daňové poradce, na daňové účetnictví

Složení daňového břemene poplatníka Daňové břemeno poplatníka Výše zaplacené daně Čistý daňový výnos Administrativní náklady přímé Náklady daňové administrativy Náklady jiných veřejných institucí Nadměrné daňové břemeno Administrativní náklady nepřímé

Nadměrné daňové břemeno (ztráta mrtvé váhy) Nadměrné daňové břemeno je důsledkem substituce, kterou provádějí daňoví poplatníci, aby se vyhnuli placení daně. Substituce vede nejen ke snížení užitku poplatníka, ale z ekonomického hlediska především k odklonu od efektivní alokace, kterou zajišťuje konkurenční trh.

Nadměrné daňové břemeno – obrázek P Q t P1 P0 P2 Q1 Q0 S1 S0 D E0 E1 B A Daňový výnos státu Nadměrné daňové břemeno

Nadměrné daňové břemeno snižuje celkový užitek poplatníka a znamená absolutní ztrátu. Velikost nadměrného daňového břemena ovlivňuje: - výše daně - elasticita poptávkové křivky (sklon poptávkové křivky)

Závislost nadměrného daňového břemene na velikosti daně Čím větší je daň, tím větší je nadměrné daňové břemeno. Nadměrné daňové břemeno roste rychleji než daň: Vzroste-li daň n-krát, vzroste při lineární poptávkové křivce nadměrné daňové břemeno n2-krát. → Je efektivnější uložit více menších daní než jednu vysokou (ale je třeba počítat s vyššími administrativními náklady zdanění).

Závislost nadměrného daňového břemene na velikosti daně - graf P Q Q1 Q0 S1 S0 D E0 E1 t1 S2 E2 t2 Q2

Závislost nadměrného daňového břemene na elasticitě poptávkové křivky Čím větší je elasticita poptávkové křivky po daném statku, tím větší je nadměrné daňové břemeno (velký substituční efekt).

Závislost nadměrného daňového břemene na elasticitě poptávkové křivky - graf Q Q1´ Q1 S1 S0 D E1 E1´ t E0 Q0 D´

Nápravná daň a negativní nadměrné daňové břemeno Daň vždy snižuje efektivnost ekonomiky, protože vede k odklonu od efektivní alokace a vyvolává vznik nadměrného daňového břemene. Jestliže však trh v určitém případě selhává, může uložená daň naopak ekonomiku přiblížit stavu efektivní alokace (např. ekologické daně).

Daňový dopad (daňová incidence) Daňový dopad - rozdělení daňového břemene mezi jednotlivé poplatníky. Daňový dopad: - absolutní (rozdělení celkové částky daně) - relativní (procentní podíl z celé daně) - formální (ze zákona) – týká se subjektů daně, kterými jsou poplatníci a plátci daně uvedení v daňových zákonech, - skutečný – daň uloženou zákonem nemusí celou nést subjekt určený zákonem, ale může ji přesunout na jiné subjekty.

Daňový přesun Skutečný dopad je výsledkem daňového přesunu. Subjekty daňového dopadu se snaží minimalizovat svou daňovou povinnost, snaží se daň přesunout jinam. Subjekty, jichž by se daň měla týkat po prvním přesunu, se ji snaží přesunout dál. Daňový přesun: - dopředu – např. na odběratele, spotřebitele - dozadu – např. na dodavatele, výrobce - dopředu i dozadu – zčásti dopředu a zčásti dozadu

Velikost daňového přesunu Velikost daňového přesunu závisí např. na: - charakteru trhu (dokonale konkurenční, monopolní) - elasticitách poptávky a nabídky - velikosti daně Na elasticitě nabídky a poptávky závisí možnost substituce a velikost daňového přesunu: Čím je elastičtější poptávka a méně elastická nabídka, tím větší část daně dopadá na výrobce (tj. dozadu). Čím je elastičtější nabídka a méně elastická poptávka, tím větší část daně dopadá na spotřebitele (tj. dopředu).

Literatura Základní: - KUBÁTOVÁ, K. : Daňové teorie a politika. 3. přeprac. Vydání. Praha, 2003. ISBN 80-8639-584-7.