Zemní plyn a zabezpečení jeho dodávek 18. února, 2009 Ing. Mgr. Miroslav Zajíček, MA Vysoká škola ekonomická, Praha

O přednášejícím: Miroslav Zajíček Vzdělání: University of Chicago (obor ekonomie); VŠE (obory: mezinárodní vztahy a finance); PFUK (obor: právo) Profesní kariéra: konzultant a analytik mimo jiné pro Conseq Finance, Logica CMG, advokátní koncipient Linklaters, analytik pro Liberální institut Současná pozice: Přednášející na VŠE Praha Soukromá konzultační praxe

Mýty o zemním plynu a Rusku Rusko jej využívá jako politický nástroj Podíl Ruska bude na Evropské spotřebě růst Poslední krize je dokladem obojího Horzí vytvoření „OPECu“ pro ZP

Závislost na ruském plynu 1 - fakta Existující plynovody – Jamal, Družba, Blue Stream Plánované – North Stream, South Stream Gazprom vlastní: 35% WinGasu, podíly v distribučních společnostech v Baltských zemích, 10% v Interconnectoru Rusko neratifikovalo Evropskou energetickou chartu Gazprom je pod kontrolou ruské vlády (či naopak) Snaha vytvořit „OPEC“ pro ZP (Rusko, Irán, Qatar)

Závislost na ruském plynu 2 - problémy Zaostalá a nerozvíjející infrastruktura „Vyhnání“ zahraničních investorů z ruského ropného průmyslu a plynárenství Bez dovozů ze střední Asie by dnes Gazprom nemohl plnit své smluvní závazky 75% ruské těžby pochází ze tří polí a jejich výtěžnost klesá (tempem cca 6% ročně) Největší nové naleziště (Jamal) není napojeno Ruská domácí poptávka roste (z prodejů doma Gazprom negeneruje zisky) Dopravní cesty povětšinou nejsou v ruských rukou (mimo Rusko) Dopravní cesty vedou POUZE do Evropy Ruský státní rozpočet je ze dvou třetin závislý na příjmech z vývozu ropy a ZP (a je konstruován pro ceny okolo 90 USD/barel)

Závislost na ruském plynu 3 - důsledky „Závislost“ Evropy na Rusku je iluzí Rétorika o „obrácení vývozů do Asie“ jsou prázdné řeči U většiny „krizí“ je hlavním problémem doprava a dělení „koláče“ připadajícího na dopravu Mnohem silnější je závislost opačná – Ruska na evropských penězích Investice do evropských distribučních sítí a výstavby plynovodů omezují investice do polí na ZP Mnohem větším problémem než růst ruského podílu na dodávkách ZP do Evropy je riziko toho, že nebude schopno plnit své závazky

Citlivost na krátkodobé problémy

Nabucco – projekt bez začátku a bez konce? Propojení z Turecka (Erzerum) a Rakouska (Baumgarten) Hlavní cíl – přivedení středoasijského ZP cestami mimo území Ruska Počátek přípravy projektu 2002 Dohoda o vytvoření společného projektu 2005 Zakládající členové: ÖMV, MOL, rumunský Transgaz, Bulgargaz a BOTAS Připojení RWE 2008 Podíly jednotlivých členů konzorcia 16,7% Předpokládané zprovoznění 2013

Nabucco – slabá místa Zdroje ZP (existují reálně pro potřeby Nabucca)? Komplikovaná cesta (Turecko, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Rakousko) Konkurence South Streamu (1. větev: Turecko, Bulharsko, Srbsko, Chorvatsko, Maďarsko, Rakousko, 2. větev: Bulharsko, Řecko, Itálie) Konkurence Adria (LNG Krk, spuštění cca 2011,

LNG Pravděpodobná budoucnost ZP v Evropě Stávající terminály: La Spezia, Fos-sur-Mer, Barcelona, Cartagena, Huelva, Sines, Bilbao, Montoir, Zeebrugge Ve výstavbě nebo plánované: Raviga, Brindisi, W-Haven, Gdansk, Krk, Livorno, Valenica atd. Výstavba terminálů nákladná, provoz je ale levný Jakmile bude dostatečné množství terminálů LNG v provozu, pak to zcela změní charakter odvětví – poklesne význam dlouhodobých kontraktů a trh se posune tvarem i strukturou k praxi na ropném trhu

90. léta – ztracená dekáda slovenského plynárenství Lepší výchozí podmínky než bývalé ČPP (později Transgas, dnes RWE Transgas) – dvojnásobné objemy přepravy, vyšší poplatky za přepravu, SPP zůstal integrovaným podnikem Mečiarovy vlády = vláda Duckého = „sbližování s Ruskem“, tj. zakládání společných „obchodních domů pro ZP“ Neproběhla diverzifikace ani úprava kompresních stanic, tj. nelze využívat tranzitní soustavu obousměrně (bez této úpravy je i připojení na Nabucco přes Baumgarten bez efektu)

Závěry „Krize“ z počátku tohoto roku byla v zemích jako je Bulharsko a Slovensko významně posílena domácími problémy plynárenského sektoru Poraženými v této krizi jsou: zejména Ukrajina a poté Rusko Rusko bude i nadále významným dodavatelem zemí EU, ale nikoliv klíčovým a jeho tržní síla bude spíše klesat

Děkuji za pozvání a za pozornost Kontakt Ing. Mgr. Miroslav Zajíček, MA Vysoká škola ekonomická, Praha Energetika, Telekomunikace, Antitrust, Regulace, Hospodářské cykly tel.:

Vyčerpávání zdrojů?

Ceny energetických surovin