Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Číslo materiálu: EU030217 Název: Jagellonci 2. Autor: Mgr. Marek Lengál Třída: 6. V Doporučený čas: 15 – 20 minut Stručná anotace Materiál slouží k výkladu dějin českého státu za Vlády Vladislava II. A Ludvíka Jagellonského. Materiál byl vytvořen v rámci projektu „Gymnázium Broumov“ v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0219.

Sociální a politické důsledky vlády Vladislava II. Jagellonského: 1) Náboženský rozkol postupně narůstala moc katolíků v zemi a kališníci byli oslabeni r. 1483 vypuklo utrakvistické povstání v Praze, které bylo namířeno proti nově dosazeným konšelům na Staroměstské i Novoměstské radnici v Praze

2. pražská defenestrace 24. září 1483 radikální kališníci dobyli pražské radnice, přičemž zahynulo nejméně 7 konšelů, kteří byli vyházeni z oken po dobytí radnic se dav vrhnul proti klášterům a židovské čtvrti, kterou vydrancoval náboženské nepokoje byly ukončeny r. 1485 náboženským smírem v Kutné Hoře Kutnohorský mír 1485 zajistil rovnoprávnost obou náboženství a svobodu vyznání pro všechny obyvatele českého království poddaní si mohli svobodně zvolit svoji víru

Kutná Hora 1

2) Růst moci stavů po husitských válkách došlo k oslabení královské moci → král se musí dělit o moc se stavy = stavovská monarchie vzrostla úloha zemského sněmu, který povoloval mimořádné berně a ovlivňoval tak zásadně výši králových příjmů bylo zřízeno kolegium 4 zemských ředitelů, kteří v podstatě převzali výkonnou vysoká šlechta zrovnoprávnila zemanstvo → byl posílen šlechtický charakter → oslabení měšťanstva 1497 → šlechta ovládla všechny úřady a král nesměl odvolat žádného zemského úředníka bez účasti stavů králi tak zůstal pouze holý titul a důchody zajišťující existenci dvora

1500 Vladislavské zřízení zemské = zárodek šlechtické ústavy → stavovská monarchie platilo pouze pro Čechy → omezilo integritu zemí Koruny české pokus o vytvoření zemského zákoníku, který vznikl bez souhlasu a účasti měst šlechtě byla potvrzena dosavadní privilegia a podíl na moci města byla v podílu na moci výrazně omezena → konflikt v hospodářské oblasti se šlechtou (na obranu svých zájmů si města dokonce vytvořila vlastní branný spolek o síle 8000 mužů) stavy byly nejednotné a trpěly častými rozpory mezi vyšší a nižší šlechtou

Ludvík Jagellonský (Dítě) 1516 - 1526 na trůn nastoupil v 10 letech → další úpadek královské moci  stejně jako jeho otec, ani Ludvík nesídlil v Praze, ale v Budíně o vládu v Čechách se dělily dvě konkurenční skupiny pod vedením nejvyššího purkrabího českého království Zdeňka Lva z Rožmitálu, který byl de facto zástupcem krále v době jeho nepřítomnosti, a jeho soupeře nejvyššího hofmistra Viléma z Pernštejna r. 1520 hrozila v Čechách občanská válka → Ludvík přijel do Čech a snažil se obnovit královskou moc a rozchvácený majetek, ale po jeho odjezdu se vše vrátilo zpět do starých kolejí

Ludvík s rodinou Maxmiliána I. Habsburského (na obrázku zcela vpravo) 2

1517 - Svatováclavská smlouva ukončila spor měst a šlechty královská města → získala 3 hlasy na sněmu + právo na vlastní soudnictví šlechta si vymohla právo svobodného trhu pro poddanská města → může začít podnikat

Boje s Turky 29. srpna 1526 → bitva u Moháče Turci pod velením sultána Sulejmana I. zvítězili → Ludvík Jagellonský se po prohrané bitvě utopil v Dunajských bažinách u Moháče Ludvíkem Jagellonským vymřela r. 1526 Jagellonská dynastie a otevřela se otázka nástupnictví, které získal Ferdinand Habsburský, který měl za manželku Ludvíkovu starší sestru Annu

Použité materiály a seznam citací http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kutn%C3%A1_Hora_1919.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/Bernhard_Strigel_003.jpg Harna, Josef, Fišer, Rudolf. Dějiny českých zemí I. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1995. 296 s. ISBN 80-7168-286-1.