Habsburkové 1526 – 1918 I. část
1471 – 1526 vláda Jagellonců v zemích Koruny české Vladislav II. Jagellonský Matyáš Korvín Ludvík Jagellonský 1526 nástup rakouského rodu Habsburků na český trůn Habsburkové vládli českým zemím 392 let 1526 - 1918
první habsburští králové FERDINAND I. 1526 – 1564 RUDOLF II. 1576 – 1611 MATYÁŠ 1611 – 1619 FERDINAND II. 1620 – 1631 FERDINAND III. 1637 - 1657
Ferdinand I. (1526 – 1564) rakouský arcivévoda, český a uherský král položil základ habsburské monarchii omezil moc českých stavů zřídil ve Vídni úřady, které nadřadil úřadům zemským nechal do Prahy povolat Jezuity obnovil pražské arcibiskupství
Rudolf II. (1576 – 1611) nejznámější z českých habsburských králů centrum habsburské říše přesunul z Vídně do Prahy Rudolfův panovnický dvůr dodal Praze a Čechám na významu mecenáš vědy a umění za jeho vlády pobývali na hradě význační učenci
Rudolfův majestát za Rudolfa II. dochází v Čechách k velkému posílení katolické šlechty důsledek - náboženské napětí katolíci x protestanti (husité, luteráni, Jednota bratrská) 1609 prosadili protestanti dohodu o náboženské svobodě – tzv. Rudolfův majestát nikdo v zemích Koruny české, ani poddaný nesměl být nucen k jakémukoliv vyznání každý si mohl zvolit náboženství podle vlastního rozhodnutí
Matyáš (1611 – 1619) po smrti bratra Rudolfa uznán za právoplatného dědice se svým dvorem přesídlil do Vídně na Pražský hrad dosadil královské úředníky – místodržící, kteří zemi spravovali spor mezi katolickou a nekatolickou šlechtou porušování Rudolfova majestátu vydal zákaz svolávat zemské sněmy a sjezdy nekatolíků 1618 – třetí pražská defenestrace na protest proti postupům habsburské vlády počátek českého stavovské povstání proti vládě Habsburků
České stavovské povstání 1618 - 1621 1618 – třetí pražská defenestrace – protest proti vládě Habsburků čeští stavové zvolili vlastní vládu 1619 král Matyáš umírá dříve zvolený následník trůnu Ferdinand II. odmítnut českým králem zvolen kníže Fridrich Falcký – protestant boj o český trůn – stavové x Habsburci 1620 porážka stavovských vojsk na návrší Bílá hora Fridrich Falcký uprchl ze země vlády v zemi se ujal původně odmítnutý Habsburk Ferdinand II tvrdě potrestal vůdce povstání 21. 6. 1921 poprava 27 předních účastníků odboje na Staroměstském náměstí v Praze
emigrace českých a moravských nekatolíků z řad šlechty a měšťanstva moc katolíků tak opět narostla rekatolizace Rudolfův majestát zrušen 1627 vydal Ferdinand II. tzv. Obnovené zřízení zemské přijetím tohoto zákoníku byl v Čechách a na Moravě položen základ novému státnímu zřízení absolutistická monarchie
Obnovené zřízení zemské stavy nemají právo zasahovat do státních záležitostí veškerá moc je v rukou panovníka Habsburkové mají dědičné právo na český trůn jediné povolené náboženství je katolické nekatolíci musí buď zemi opustit, nebo přestoupit na katolickou víru
třicetiletá válka 1618 - 1648 boje mezi katolíky a protestanty v celé Evropě náboženským, ale i politickým konflikt o moc snaha Habsburků o ovládnutí západní a střední Evropy Habsburkové X evropské mocnosti: Francie, Anglie, Nizozemí, Švédsko a Dánsko válka všechny zúčastněné země vyčerpala nespěla k jednoznačnému vítězství ani jedné strany mírová jednání ukončena 1648 tzv. Vestfálským mírem
nástup Francie a Švédska jako evropských mocností upadl vliv Španělska a Svaté říše římské, kde vládli Habsburkové plán Habsburků vytvořit v západní a střední Evropě velkou říši se nezdařil Habsburkové vládnou ve střední Evropě - země Koruny české, Uhry, Rakousko jediné povolené náboženství katolické ve válkou zpustošených Čechách je bída a hlad propukají selské bouře a povstání