Fy_095_Optika_Lidské oko Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Fy_095_Optika_Lidské oko Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace

Anotace: Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učiva Materiál rozvíjí poznatky získané v hodinách fyziky Je určen pro předmět Fyzika a ročník 9.

Lidské oko Lidské oko je párový orgán, který umožňuje člověku vidět. Je to jeden z pěti smyslových orgánů člověka, vedle čichu, sluchu, hmatu a chuti.

Oko Oko je smyslový orgán který reaguje na světlo. Tento orgán bývá někdy označován jako fotoreceptor = orgán zajišťující zrak. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému a rozličnému rozvoji tohoto orgánu od „očí“ reagujících pouze na existenci světla až po oko „jednoduché“ jako je u člověka a oko složené které se vyskytuje například u členovců. složené oko u pavouka

Binokulární vidění Mnoho živočichů (většina savců, ptáků, plazů a některých ryb) má oči umístěné na přední straně hlavy. To což jim umožňuje trojrozměrné binokulární vidění, kdy se jednotlivé obrázky z obou očí skládají do jednoho který vnímáme. Tento typ vidění umožňuje orientaci v prostoru. oči vlka obecného

Monokulární vidění Druhým typem vidění je monokulární vidění, kdy živočich vnímá současně dva rozdílné obrazy. Tento způsob vidění se vyskytuje například u zajíce nebo u chameleona. CHAMELEON

Evoluce oka Oko vzniklo v průběhu evoluce a mnohokrát se jeho stavba měnila a přizpůsobovala životnímu prostředí. Evoluce oka se někdy stává argumentem lidí, kteří zpochybňují evoluční teorii (vývoj) a zastávají kreacionismus (tvoření). Její zastánci tvrdí, že jakékoliv mezistupně při evoluci tak složitého orgánu jako je oko by byly nedokonalé a nefunkční.

Stavba lidského oka

Barva očí Barvu očí určuje barva duhovky. Duhovka je obvykle silně pigmentovaná = zabarvená. Může být hnědá až zelená, modrá nebo šedá. U zvířat se vyskytuje barva očí oranžová (výr), blankytně modrá (koala), červená (králík) nebo zelená (kočka). Je možné se setkat třeba u psa huskyho, že má každé oko jiné barvy.

Mechanismus vidění Struktura lidského oka je přizpůsobena potřebě zaostřit paprsek světla na sítnici. Všechny části oka, přes které paprsek světla prochází, jsou průhledné, aby co nejvíce zabraňovaly rozptylu dopadajícího světla. Oční čočka pomáhá paprsek světla spojit a zaostřit na zadní stěnu oka – sítnici. Toto světlo pak způsobuje na tyčinkách a čípkách vzruchy, které vysílají nervové impulsy zrakovým nervem do mozku. Světlo dopadá na čočku skrz panenku (zornice). Ta se pomocí svalů (duhovky) roztahuje a zužuje, čímž reguluje množství procházejícího světla. Pomocí svalů se také zaostřuje čočka, aby paprsky, dopadaly přesně na sítnici, kde vytvářejí převrácený obraz. Celá zbývající oblast oka je vyplněna sklivcem, který udržuje oku stálý tvar.

Konvenční zraková vzdálenost Konvenční zraková vzdálenost je vzdálenost předmětu od oka, na který se zaostřené oko nejméně namáhá. Tato veličina se označuje d. Využívá se jí při výpočtech v optice, především při výpočtu zvětšení předmětu pozorovaného lupou, mikroskopem nebo dalekohledem. Pro zdravé lidské oko je tato vzdálenost přibližně 25 centimetrů. V této vzdálenosti bychom měli mít umístěnou knihu když ji čteme. Pokud bude blíž, nebo dál, oči se namáhají a začnou nás bolet.

U zdravých očí je konvenční zraková vzdálenost asi 25 cm U očí, které jsou již „unavené“ věkem se konvenční zraková vzdálenost zvětšuje. Proto starší lidé drží noviny dále od očí. U zdravých očí je konvenční zraková vzdálenost asi 25 cm

Barvoslepost Barvoslepost je porucha barevného vidění lidského oka. Její odborný název - daltonismus je odvozen od jména anglického přírodovědce Johna Daltona, který touto poruchou sám trpěl a vědecky ji popsal. Barvoslepost má několik typů podle toho, jakou barvu člověk nevnímá. Zřídka se vyskytuje barvoslepost na všechny barvy (člověk vidí jen černobíle). Nejčastějším případem je neschopnost rozlišit červenou a zelenou barvu, méně častá je barvoslepost na žlutou a modrou. Barvoslepost se dá odhalit pomocí speciálních barevných schémat.

Jaké číslo vidíte v kruhu ? Test barvosleposti Při vyšetření zraku se pacientům předkládají barevná schémata podle kterých lze odhalit barvoslepost. Jaké číslo vidíte v kruhu ? Správná odpověď : 6

Použité zdroje: www.wikipedie.org www.pixabay.com Soubor:Eye iris.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 30.11.2005 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eye_iris.jpg Soubor:Chameleon02.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 1.12.2006 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Chameleon02.jpg Soubor:Schematic diagram of the human eye cs.svg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 5.7.2009 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Schematic_diagram_of_the_human_eye_cs.svg Soubor:Ishihara 11.PNG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 15.5.208 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ishihara_11.PNG File:Canis lupus.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9.7.2005 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Canis_lupus.jpg