Mám rád historii, velmi často se k ní vracím. Také se velmi rád dívám na historická díla dřívějších umělců, která neskonale obdivuji a všechna mi mají co říci. Těm dnešním, těm nerozumím, pro mne jsou bezcenná, nemají ducha, nic mi neříkají. Nedávno běžel v televizi film o Michelangelo Buonarrotim. Velice ho obdivuji a také jsem si jeho některé obrazy namaloval. To jen úvodem k nádherné prezentaci

Michelangelo Buonarroti moje kresba "Svatá rodina"

„DelfskáSybilla " Michelangelo Buonarroti moje kresba

To není ale jenom Slovanská epopej, to jsou i fotografie, šperky, známky, bankovky, porcelán, sklo, potisk látek, vitráže, plakáty, reklamní i jiné obaly na cigarety i čokolády. A ještě mnoho dalších věcí, včetně známých obrazů - jaro, léto, podzim a zima. Byl to prostě světák, pro kterého nebylo nic tabu. Slovanskou epopej tvoří 20 monumentálních pláten, na nichž jsou zachyceny výjevy z dějin českého národa a z dějin dalších slovanských národů...

Narodil se na Moravě v městě Ivančice. Jeho pěvecké schopnosti mu umožnily pokračovat v sekundárním vzdělávání v Brně, ale jeho více lákalo malování. Pracoval také na dekorativních malbách na více místech Moravy, hlavně ale v divadlech. V roce 1879 se přestěhoval do Vídně, aby spolupracoval s vídeňskou divadelní společností a tam dokončil své umělecké vzdělání. Když v roce 1881 oheň zničil všechny obchodní místnosti jeho zaměstnavatele, vrátil se na Moravu, a pracoval dále nezávisle na různých dekorativních a portrétních malbách. Později si ho najal hrabě Karl Khuen Belassi z Mikulova pro výzdobu hradu Hrušovany a byl výzdobou tak ohromen, že souhlasil se sponzorstvím Muchova dalšího vzdělávání na Akademii výtvarných umění v Mnichově a Paříži. Zde získal v roce 1897 zakázku na plakát pro Theatre Sarah Bernhardt, který ho proslavil.

Mucha se stal známým jako umělec užitého umění, kromě plakátů tvořil návrhy vinět na láhve, čokolády, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendářů a také dekorativních zástěn. Když se Československo po první světové válce stalo nezávislé, vytvořil Mucha první poštovní známky, bankovky a další vládní dokumenty nového státu. Mnoho let pracoval na svém mistrovském díle, jímž se stala jeho Slovanská epopej, série obrovských obrazů zobrazujících dějiny slovanských národů. Toto dílo věnoval v roce 1928 městu Praze. O vytvoření tohoto obrovského díla snil od mládí. Hned když Němci v roce 1939 napadli a obsadili Československo, byl Alfons Mucha okupanty zatčen a vyslýchán. Ze stresu tohoto zatčení se již nikdy úplně nezotavil. Zemřel v Praze dne 14. července 1939 v důsledku zápalu plic a je pohřben na hřbitově na Vyšehradě. Posledním jeho obrazem je přísaha svazu Slovanů.

Potisk na sametu