Světová literatura 1. poloviny 20. století - 2 Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Komunismus učení Karla Marxe se rozhodl naplnit ruský politik Vladimir Iljič Lenin postavil se do čela bolševiků a rozpoutal tzv. Říjnovou revoluci (1917) podařilo se mu dojednat mír s Německem a uzavřít východní frontu, ale rudí pučisté museli čelit obráncům starých pořádků (bělogvardějcům), které podporovali i zahraniční interventi. V občanské válce nakonec bolševici zvítězili. místo utlačovaného proletariátu se ale k moci dostali straničtí funkcionáři a státní policie rozpoutala nebývalý teror proti vlastnímu obyvatelstvu

represe se ještě prohloubily, když se moci ujal Josif Vissarionovič Stalin komunistický ideál harmonické beztřídní společnosti se v Rusku zvrhl v pravý opak – totalitní režim – tvrdě potlačoval individualitu i odlišné názory, lidský život neměl žádnou hodnotu pokusy vyvézt komunistickou revoluci z Ruska do dalších evropských států byly neúspěšné – podařilo se je potlačit už v zárodku – ale vznikly zde komunistické politické strany – získaly řadu nespokojených voličů hlavně v době hospodářské krize sovětský režim je podporoval a prostřednictvím Komunistické internacionály (1919) fakticky řídil

Nacismus a fašismus v poválečné Evropě se postupně prosadily diktatury postavené na nacionalismu v Itálii se chopil moci fašistický diktátor Benito Mussolini, v Německu to byl Adolf Hitler, ve Španělsku generál Franco atd. pouze Francie, Československo a severské země zůstaly do svého obsazení Německem demokraciemi německý nacismus vycházel z rasistické ideologie o nadřazenosti Árijců (Němců) nad ostatními rasami (národy) Hitler nejprve zbavil Židy občanských práv a pak začal s jejich vyvražďováním v koncentračních táborech podobně přistupoval i k Romům, národům na dobytých územích, komunistům nebo odpůrcům nacismu

chtěl ovládnout celý svět, a proto rozpoutal 2. světovou válku k Hitlerovi se připojila Itálie, Japonsko a další země čelil mu Sovětský svaz, Velká Británie a USA

Věda a technika ve 20. století pokračuje rozvoj přírodních věd nejvíce pokročilo zkoumání mikrosvěta (elementární částice, bakterie, viry...) a vesmíru (astrofyzika) symbolem této doby se stal autor teorie relativity Albert Einstein běžné byly elektrické přístroje (osvětlení, telefon, gramofon, radiopřijímač, kinematograf...) nebo stroje se spalovacím motorem (automobily, letadla...) také společenské vědy přinesly zásadní objevy v sociologii, ekonomii, psychologii (Freudova psychoanalýza), pedagogice, jazykovědě praktickými otázkami života se zabýval filozofický pragmatismus

Architektura, malířství, sochařství převrat v umělecké tvorbě přinesly avantgardní směry, nehlásili se k nim ale všichni autoři v sochařství vynikl Američan Henry Moore, v malířství naivní umělec Henry Rousseau nebo Rus Mark Chagall s optickými klamy experimentoval M. C. Escher v totalitních zemích stát podporoval umělce, kteří se věnovali propagandistické tvorbě, ostatní tvůrci byli naopak pronásledováni a jejich díla cenzurována běžným stavebním materiálem se stal beton ve Spojených státech amerických se začaly stavět mrakodrapy nejoriginálnějším architektem byl Frank Lloyd Wright

Wright: Guggenheimovo muzeum, New York Escherova kresba

Escher: Nebe a voda Escher: Portrét

M. C. Escher: Den a noc

Od fotografie k filmu anglický fotograf Eadweard Muybridge dokázal zachytit jednotlivé fáze pohybu

přelom ale přišel až s vynálezem bratrů Lumièrových. Ti roku 1895 zkonstruovali kinematograf, který byl zároveň kamerou i projektorem. nový přístroj se z Francie brzy rozšířil do celého světa v USA vznikla velká filmová studia v Hollywoodu a síť promítacích sálů natáčely se především grotesky a k nejslavnějším filmovým hercům patřili komikové (Chaplin, Frigo...) němý film byl na konci 20. let vystřídán zvukovým ve stejné době vznikl také film animovaný a barevný Král komiků Charles Chaplin

Rozhlasové vysílání od roku 1920 se začalo v USA prosazovat nové médium – rozhlas své posluchače hlavně informoval, vzdělával a bavil spisovatelé začali psát adaptace klasických děl, speciální rozhlasová dramata a další rozhlasové pořady k rozšíření rozhlasových přijímačů došlo velmi rychle totalitní režimy začaly toto masové médium záhy využívat k propagandě

Světová literatura 1. poloviny 20. století Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Elektronická učebnice literatury, © Abeceda, občanské sdružení wikipedia.cz