Náměšť n. Oslavou, 27.03.2009 Kontrola podmíněnosti - ochrana vody Projekt: „Právní předpoklady ekologizace hospodaření, bezpečnosti a hygieny zpracování zemědělských produktů“ (č. 07/002/13100/561/001893) Jan Klír VÚRV, v.v.i. klir@vurv.cz tel. 603 520 684

Průměrný přívod živin do půdy v ČR hnojením (v kg č. ž Průměrný přívod živin do půdy v ČR hnojením (v kg č.ž. na 1 ha využívané zemědělské půdy - 3,6 mil. ha v roce 2008) Minerální hnojiva Statková hnojiva živ. původu Zdroj: MZe (minerální hnojiva), VÚRV+ČSÚ (statková hnojiva – v exkrementech)

Poměr živin dodávaných do půdy v minerálních hnojivech

Průměrný přívod dusíku do půdy v ČR v hospodářských vstupech a jeho odběr plodinami (kg č. ž. N na 1 ha z. p.) 1986–1990 1991–1995 1996–2000 2001–2005 2006–2007 Využívaná z. p. (tis. ha) 4 306 4 282 4 250 3 768 3 635 Hospodářské vstupy 178 116 107 128 138 minerální a organická hnojiva 100 50 57 78 90 statková hnojiva 47 36 39 38 symbiotická fixace N 21 19 14 11 10 Odběr plodinami 111 95 83 89 hlavní nebo celý produkt 93 79 72 74 vedlejší produkt 18 16 15

Průměrný přívod fosforu do půdy v ČR v hospodářských vstupech a jeho odběr plodinami (kg č. ž. P2O5 na 1 ha z. p.) 1986–1990 1991–1995 1996–2000 2001–2005 2006–2007 Využívaná z. p. (tis. ha) 4 306 4 282 4 250 3 768 3 635 Hospodářské vstupy 101 40 32 35 36 minerální a organická hnojiva 67 12 11 14 16 statková hnojiva 34 28 21 20 Odběr plodinami 43 37 30 hlavní nebo celý produkt 26 29 vedlejší produkt 8 7 4 5

Průměrný přívod draslíku do půdy v ČR v hospodářských vstupech a jeho odběr plodinami (kg č. ž. K2O na 1 ha z. p.) 1986–1990 1991–1995 1996–2000 2001–2005 2006–2007 Využívaná z. p. (tis. ha) 4 306 4 282 4 250 3 768 3 635 Hospodářské vstupy 158 87 63 70 73 minerální a organická hnojiva 65 11 8 9 statková hnojiva 93 76 55 61 62 Odběr plodinami 110 80 85 hlavní nebo celý produkt 64 53 52 49 48 vedlejší produkt 46 40 28 36 37

Plán hnojení P, K – bilanční způsob Rok Plodina Výnos hlavního produktu (t/ha) Vedlejší produkt Odběr fosforu (P2O5) ve sklizených produktech Odběr draslíku (K2O) ve sklizených produktech kg/t kg/ha 2007 řepka ozimá 3,2 ponechán 16,0 51 10,0 32 2008 pšenice ozimá 6,8 odvezen 9,2 62 14,1 96 meziplodina 0,0   2009 ječmen jarní 5,4 8,0 43 29 2010 slunečnice 1,7 27 24,0 41 2011 6,2 7,6 47 4,5 28 2012 ječmen ozimý 6,0 55 15,3 92 2007-12 celkem 286 317 Návrat živin: hnůj skotu 45 t/ha 3,1 140 7,1 320

Aktuální problémy úrodnosti půd, hnojení a výživy rostlin v ČR Jednostranné hnojení dusíkem nižší využití dodaného N, vyšší ztráty Vyšší výnosy = rychlejší čerpání P, K z půdy zásoba přístupných živin v orných půdách (ÚKZÚZ, 2007) fosfor: 93 mg P/kg, nízká 21 %, vyhovující 29 % (= 50 %) draslík: 230 mg K/kg, nízká 8 %, vyhovující 30 % (= 38 %) Jen „nahrazovací“ hnojení nemusí všude stačit Pokles stavů hospodářských zvířat Osvěta - AZZP, bilance živin, evidence hnojení

Legislativa a požadavky na dotace Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Vyhláška č. 450/2005 Sb. (havarijní vyhláška) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. (nitrátová směrnice) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech Vyhláška č. 382/2001 Sb. (používání kalů) Vyhláška o používání sedimentů (v přípravě) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv Podmínky pro dotace: kontrola podmíněnosti od 2009 (18 předpisů EU, z toho: podzemní vody, kaly, nitráty)

Novela zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech č. 9/2009 Sb., účinnost od 23.01.2009 Hlavní změny: Terminologie - už ne „hnojiva a statková hnojiva“, ale hnojiva = minerální, organická, organominerální, statková Ohlašování hnojiv - u typových hnojiv není nutné přezkušování Bioplynové stanice - registrace digestátů před použitím na půdu i v rámci podniku, tedy bez uvádění do oběhu (nevztahuje se na digestáty ze statkových hnojiv a objemných krmiv) Evidence hnojení – záznam do 1 měsíce po použití, z vedlejších produktů se povinně eviduje jen sláma Definice promrznutí půdy – přes den do 5 cm nerozmrzá Pokuta za neplnění nitrátové směrnice - až 100 tis. Kč Používání kalů – hlášení předem na ÚKZÚZ

Kontrola podmíněnosti – systém „cross compliance“ (CC) 1) zákonné požadavky na hospodaření (součástí je i Ochrana podzemních vod, Používání kalů a Nitrátová směrnice) - v ČR jsou z hlediska dotací sledovány od 1. 1. 2009 - nitrátová směrnice požadována již 2007-08, ale jen u AEO PRV (79/2007) = „podmínky ochrany vod“, POZOR - i u žadatelů mimo zranitelné oblasti 2) dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC) - v ČR již uplatněn od 1. 5. 2004

NÁBĚH KONTROL C-C V ČR SMR - C SMR - B SMR - B SMR - A SMR - A SMR - A Nařízení vlády č. 83/2009 Sb. SMR - B SMR - B SMR - A SMR - A SMR - A GAEC GAEC 1 GAEC 5 GAEC 5 nový GAEC (od 1.1.2010) 2004 2005 - 2008 od 1.1.2009 od 1.1.2011 od 1.1.2013 12

AEO PRV - podmínky ochrany vod, podmínky používání hnojiv (a POR) NV č. 79/2007 Sb. (§ 4 odst. 2, příloha č. 3) 1. novela č. 114/2008 Sb. (úprava podle 2. AP NS) 2. novela č. 45/2009 Sb. (účinnost od 15.02.2009) minimální požadavky: - na použití hnojiv a ochranu půdy proti erozi (vybrané § z nitrátové směrnice a zákona o hnojivech) - na použití přípravků ochrany rostlin (POR) (vybrané § ze zákona o rostlinolékařské péči)

Požadavek AEO PRV 2007 (NV 79/2007) 2008 (nov. 114/2008) 2009 (nov. 45/2009) Zákaz hnojení jako v KR 0-5 KR 0-5, 6-9 Ochrana půd před erozí Hospodaření na svazích ttp nad 7°: do 80 kg N/ha (jednorázově) o.p. nad 7° u vody: ne širokořádkové o.p. nad 12° bez porostu: 0 kg N/ha (mimo tuhá SH, OH) o.p. nad 12° bez porostu: 0 kg N/ha o.p. nad 12° bez porostu: 0 kg N/ha (mimo tuhá SH a OH) Hnojení okolo vod ochranný pás 1 m: břehový porost nebo nezorněno ochranný pás 3 m: bez aplikace hnojiv ochranný pás 3 m: bez aplikace hnojiv nad 7°: ochranný pás 25 m bez tekutých statkových hnojiv nad 7°: ochranný pás 25 m bez tekutých hnojiv s rychle uvol. N Omezení letního a podzimního hnojení na orné půdě do 40 kg N/ha minerálně nebo 80 kg N/ha v tekutých SH x Limit 170 kg N/ha (organického původu) 170 kg N org.původu / ha v průměru podniku Zaplavení, přemokření, sníh, promrznutí neaplikovat hnojiva Rovnoměrnost hnojení rovnoměrné hnojení

Agroenvironmentální opatření MZe 1) Původní z HRDP (do ukončení závazků nebo do přechodu do nových AEO PRV) Nařízení vlády č. 242/2004 Sb. (AEO), novely č. 119/05, 515/05, 351/06, 81/07, 99/08 (PŘÍKLAD: „ošetřování ttp“ – hnojení v průměru do 170 kg N/ha o.p. a v průměru do 40 kg N/ha t.p. – započítáno minerální i organické hnojení, mimo výkalů a moči hospodářských zvířat na pastvě, louky nelze přepásat)

Agroenvironmentální opatření MZe 2) Nové AEO z PRV (nové pětileté závazky, i po přechodu z původních AEO HRDP) Nařízení vlády č. 79/2007 Sb. (AEO) novely č. 114/2008 Sb. a 45/2009 Sb. (PŘÍKLAD: „ošetřování ttp“ – hnojení na o.p. bez limitu, hnojení při základním managementu v průměru do 60 kg N/ha luk, vč. přepasení a 80 kg N/ha pastvin – v minerálním i organickém hnojení, včetně započtení přívodu dusíku do půdy ve výkalech a moči hospodářských zvířat)

CC: dobrý zemědělský a environmentální stav (od 2007: pro SAPS, nové AEO, LFA+Natura, C-kredit) Nerušení krajinných prvků, kterými jsou meze, terasy, skupiny dřevin, stromořadí a travnaté údolnice. Vyloučení pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji a slunečnice na půdních blocích (dílech) s průměrnou sklonitostí převyšující 12°. Zapravování kejdy nebo močůvky do půdy do 24 hodin po aplikaci, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory, na půdních blocích (dílech) s ornou půdou a s průměrnou sklonitostí nad 3°. (POZOR - vyhláška č. 274/1998 Sb. vyžaduje zapravit i pod 3° !!!) Vyloučení změny zemědělské kultury travní porost na zemědělskou kulturu orná půda. Nepálení bylinných zbytků na půdních blocích (dílech).

Nový předpis – náhrada nařízení (ES) č Nový předpis – náhrada nařízení (ES) č. 1782/2003 (přímé platby, cross compliance) Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se: stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003

Zdůvodnění změn – cross compliance Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zásadu, že zemědělci, kteří nesplňují některé požadavky v oblasti veřejného zdraví zdraví zvířat a rostlin životního prostředí dobrých životních podmínek zvířat podléhají snížení přímé podpory nebo jsou z ní vyloučeni. Tento systém „podmíněnosti“ tvoří nedílnou součást podpory Společenství v rámci přímých plateb, měl by proto být zachován. Ze zkušeností však vyplývá, že řada požadavků z oblasti kontroly podmíněnosti není dostatečně relevantní pro zemědělskou činnost či zemědělskou půdu nebo se týká spíše vnitrostátních orgánů než zemědělců. Proto je třeba upravit oblast působnosti podmíněnosti.

Zdůvodnění změn - GAEC Aby zároveň nedocházelo k opouštění zemědělské půdy a bylo zajištěno, že půda je udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC), stanovilo nařízení (ES) č. 1782/2003 rámec Společenství, v němž členské státy přijímají standardy beroucí v úvahu zvláštní charakteristiky daných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků. Tento rámec by měl být zachován. Ze zkušeností však vyplývá, že význam a prospěšnost určitých standardů nejsou dostatečné k tomu, aby bylo odůvodněno jejich provádění všemi členskými státy. Takové standardy by proto měly být pro členské státy dobrovolné (s výjimkou situace, kdy si členský stát již stanovil tento minimální požadavek před rokem 2009 nebo pokud existují vnitrostátní předpisy, které takový standard upravují).

Dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC) NR č. 73/2009, čl. 6 Členské státy dbají na to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. Na základě rámce stanoveného v příloze III stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, které zohledňují charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků. Členské státy nesmí stanovit minimální požadavky, které nejsou uvedeny v tomto rámci.

NR č. 73/2009 - příloha III: Dobrý zemědělský a environmentální stav Téma Povinné standardy Nepovinné standardy Eroze půdy Ochránit půdu pomocí vhodných opatření - Minimální pokryv půdy - Minimální úroveň obhospodařování půdy odrážející specifické místní podmínky - Zachování teras Půdní organická hmota Zachovat úroveň půdní organické hmoty pomocí vhodných praktik - Péče o strniště na orné půdě - Standardy pro střídání plodin Struktura půdy Zachovat strukturu půdy pomocí vhodných opatření - Používání vhodných strojů Minimální úroveň péče Zajistit minimální úroveň péče a zabránit zhoršení stanovišť - Zachování krajinných prvků, včetně případných mezí, rybníků, příkopů, stromořadí, ve skupině nebo zvlášť, a okrajů polí - Zabránění šíření nežádoucí vegetace na zemědělskou půdu - Ochrana stálých pastvin - Minimální intenzita chovu zvířat nebo vhodné režimy - Vytvoření nebo zachování stanovišť - Zákaz klučení olivovníků - Udržování olivových hájů a vinic v dobrých vegetačních podmínkách Ochrana vody, hospodaření s vodou Chránit vodu před znečištěním, zabraňovat jejímu povrchovému odtoku a hospodárně ji využívat - Zřízení ochranných pásů podél vodních toků (akční program nitrátové směrnice) - V případech, kdy využití vody k zavlažování podléhá schválení, dodržování schvalovacích postupů

Dobrý zemědělský a environmentální stav Standardy uvedené ve třetím sloupci přílohy III nejsou povinné, s výjimkou případů, kdy: a) členský stát před 1. lednem 2009 určil pro takovýto standard minimální požadavek pro dobrý zemědělský a environmentální stav, nebo b) jsou v daném členském státě uplatňovány vnitrostátní předpisy upravující tento standard.

SMR 2: Ochrana podzem. vod před znečištěním nebezpečnými látkami (směrnice Rady 80/68/EHS) „Nebezpečné závadné látky“, dále jen „nebezpečné látky“, se kterými se zachází v zemědělství, jsou zejména: - minerální oleje a ropné látky (nafta, benzín, ...), - přípravky na ochranu rostlin, - minerální dusíkatá a fosforečná hnojiva (jednosložková, vícesložková), - organická, příp. organominerální hnojiva a jejich výluhy (digestát z bioplynových stanic, komposty a jejich výluhy,...), - statková hnojiva (hnůj, kejda, močůvka, hnojůvka, silážní šťávy,...).

Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami (směrnice Rady 80/68/EHS) Kontrolní otázky c-c, kontroluje ČIŽP 1. Nedošlo při zacházení s nebezpečnými látkami k jejich vniknutí do povrchových či podzemních vod nebo k ohrožení jejich prostředí? 2. Jsou sklady nebezpečných látek vhodné z hlediska ochrany vod? 3. Jsou nejméně jednou za pět let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prováděny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek? 4. Je vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku skladovaných ropných látek?

Ochrana podzemních vod Uplatnění směrnice Rady 80/68/EHS v ČR: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách § 39 „závadné látky“ Vyhláška č. 450/2005 Sb. (havarijní)

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách § 39 „Závadné látky“ (novela č. 20/2004 Sb.) § 39 „Závadné látky“ Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Závadné látky = hnojiva, statková hnojiva, pesticidy, PHM, … Příloha č. 1 zákona vymezuje mezi závadnými látkami: Nebezpečné (závadné) látky Zvlášť nebezpečné (závadné) látky

Nebezpečné závadné látky (zkráceně „nebezpečné látky“) Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny Biocidy a jejich deriváty neuvedené mezi zvlášť nebezpečné látky. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, … 4. Toxické nebo perzistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, … 5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. 6. Neperzistentní minerální oleje a neperzistentní uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. Dle výkladu MŽP (8.2006) sem patří statková hnojiva, minerální hnojiva, komposty, sil. šťávy apod. 9. Kyanidy. (Zde byla statková hnojiva atd. do konce roku 2003)

vzor havarijního plánu na adrese: http://www.nitrat.cz § 39 (2) Když uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu (= limity ve vyhl. 450/2005) nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření: a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále „havarijní plán“); havarijní plán schvaluje příslušný vodoprávní úřad; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel se správcem vodního toku havarijní vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb. - účinnost od 1.5.2006 (netýká se hnojení) vzor havarijního plánu na adrese: http://www.nitrat.cz b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.

… § 39 (4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména:      - umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,      - používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, který je vhodný i z hlediska ochrany jakosti vod

- zkoušet těsnost 1 x za 5 let (nebezpečné látky)     § 39 (4) pokračování - nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat (vizuálně) sklady a skládky (zápis do provozního deníku) - zkoušet těsnost 1 x za 5 let (nebezpečné látky) - v případě zjištění nedostatků provádět opravy - nepropustná úprava proti úniku do vod - vybudovat a provozovat kontrolní systém (u částí, které jsou ve stavbě zakryté, a které nelze vizuálně kontrolovat)

SMR 3: Používání upravených kalů na zemědělské půdě (směrnice Rady 86/278/EHS) Základní okruhy opatření: Povinnost zpracování Programu použití kalu a jeho předání osobě, která kal používá Omezení použití kalu na vymezených plochách, zákaz použití - Podmínky pro správné použití kalů na zemědělské půdě

Používání upravených kalů na zemědělské půdě (směrnice Rady 86/278/EHS) Kontrolní otázky c-c, kontroluje ÚKZÚZ 1. Bylo používání kalů podloženo zpracovaným Programem použití upravených kalů na zemědělské půdě? 2. Byl dodržen zákaz použití kalu? 3. Byla dodržena dávka sušiny kalu na 1 ha? 4. Byly na zemědělské půdě použity upravené kaly splňující mezní hodnoty obsahu rizikových látek a rizikových prvků a jejich použití nemohlo vést ke vzniku škody na zemědělské půdě nebo na okolních pozemcích? 5. Je soustavně a řádně vedena evidence o upravených kalech použitých na zemědělské půdě?

Používání kalů z ČOV v zemědělství Uplatnění směrnice Rady 86/278/EHS v ČR: Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech § 32 definice kalů z ČOV (kal = odpad) § 33 používání kalů v zemědělství Vyhláška č. 382/2001 Sb. (kalová) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech (§ 9) Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv (evidence používání)

Produkce kalů Čistírny (i septiky) produkují kaly. Kal (v „rypném stavu“) je odpad !!! Kalem je: kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností, kal z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody z domácností, kal ze septiků a jiných podobných zařízení. (§ 32 zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech)

Používání kalů ke hnojení Na zemědělskou půdu se může použít jen „upravený kal“ - § 33 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech - vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě Upraveným kalem je kal, který byl podroben: - biologické úpravě, - chemické úpravě, - tepelné úpravě, - dlouhodobému skladování nebo jakémukoli jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organizmů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací.

Používání kalů ke hnojení Přímo: Původce kalů je povinen stanovit program použití kalů a v tomto programu doložit splnění stanovených podmínek Nepřímo: Kal je možné hygienizovat např. i při výrobě kompostů. Avšak výroba kompostů musí odpovídat ČSN 46 5735 „Průmyslové komposty“ a současně splňovat požadavky: § 14 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (požadavky na vstupní surovinu), vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva (kvalita výstupního produktu). Pokud je vyrobený kompost uváděn do oběhu, musí být podle zákona o hnojivech registrován jako organické hnojivo.

Použití kalů je zakázáno (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech): na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území na lesních půdách běžně využívaných klasickou lesní pěstební činností v ochranných pásmech vodních zdrojů, na zamokřených a zaplavovaných půdách na trvalých travních porostech a travních porostech na orné půdě v průběhu vegetačního období až do poslední seče v intenzivních ovocných výsadbách na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v roce jejich pěstování a v roce předcházejícím

Použití kalů je zakázáno (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech): v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování cukrové řepy s využitím chrástu na krmení jestliže z půdních rozborů vyplyne, že obsah vybraných rizikových látek v průměrném vzorku překračuje jednu z hodnot stanovených ve vyhlášce č. 382/2001 Sb. na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce pod pH 5,6 na plochách, které jsou využívané k rekreaci a sportu a na veřejně přístupných prostranstvích jestliže kaly nesplňují mikrobiologická kritéria daná vyhláškou č. 382/2001 Sb, použití takových mikrobiálně kontaminovaných kalů může být provedeno pouze po prokázané hygienizaci.

Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách využití upravených kalů na zemědělské půdě, v návaznosti na zákon o odpadech stanovuje podmínky pro používání upravených kalů na z.p.: upravené kaly musí být do 48 hodin od umístění kalů zapraveny do půdy potřeba dodání živin do půdy na pozemku určeném k umístění kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností nesmí se použít více než 5 tun sušiny kalů na jeden hektar zemědělské půdy v průběhu 3 po sobě následujících let; toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kalů v průběhu 5 po sobě následujících let, pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků dávka kalu je na pozemek aplikována v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek minimální obsah sušiny kalu pro tlakové zapravení do půdy radlicovými aplikátory je 5 %, minimální obsah sušiny kalu pro aplikaci mechanickými rozmetadly je 18 %

SMR 4: Ochrana vod před dusičnany ze zemědělských zdrojů (směrnice Rady 91/676/EHS) Nitrátová směrnice požaduje: vymezit zranitelné oblasti, = oblasti, kde kontaminace podzemních a povrchových vod dusičnany již přesáhla nebo by mohla přesáhnout stanovenou mez koncentrace dusičnanů ve výši 50 mg/l 2. připravit tzv. akční program, = povinná opatření pro zemědělce ve zranitelných oblastech, vedoucí ke snížení obsahu dusičnanů ve vodách.

Ochrana vod před znečištěním dusičnany Kontrolní otázky c-c, kontroluje ÚKZÚZ 1. Zákaz hnojení přes zimu. 2. Limity hnojení jednotlivých plodin. 3. Limit 170 kg dusíku živočišného původu v průměru na hektar ročně. 4. Sklady na minimálně 4-měsíční produkci kejdy a 3-měsíční produkci močůvky a hnojůvky (při doložitelném uvedení do oběhu nebo jiném využití na 2-měsíční produkci), dostatečné pro uskladnění v období zákazu hnojení. 5. Nepěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory apod.) na pozemcích se sklonem nad 7°, které sousedí s útvary povrchových vod. 6. Ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry útvarů povrchových vod. 7. Nehnojit na půdu přesycenou vodou, pokrytou vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlou tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá.

Nitrátová směrnice Uplatnění směrnice Rady 91/676/EHS v ČR: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách § 33 zranitelné oblasti, akční program Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech (§ 9: zákaz hnojení na sníh, zamrzlou, zaplavenou nebo přemokřenou půdu; požadavek rovnoměrného hnojení)

Nařízení vlády 103/2003 Sb. Vymezení zranitelných oblastí 1. revize zranitelných oblastí novela č. 219/2007 Sb. s účinností od 1. 9. 2007 Akční program (AP) 1. AP 2004 - 2007 (vyhodnocení) 2. AP v účinnosti od 4. 4. 2008 (novela č. 108/2008 Sb.) - monitoring účinnosti AP - nové výzkumné poznatky - připomínky Evropské komise - návrhy odborné a zemědělské praxe 1. Co obsahuje NV 103 2. AP je soubor povinných opatření pro zemědělce ve zranitelných oblastech. 48

TERMINOLOGIE půdní blok (PB) nebo jeho díl (DPB) Zemědělský pozemek půdní blok (PB) nebo jeho díl (DPB) část půdního bloku nebo jeho dílu s jednou plodinou (nebo směsí) pokud je na PB/DPB více plodin, opatření nitrátové směrnice se vztahují k jednotlivým „zem.pozemkům“ stejně tak se vede i evidence hnojení

TERMINOLOGIE minerální hnojiva s dusíkem Dusíkatá hnojivá látka minerální hnojiva s dusíkem hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem statková hnojiva, jako je kejda, močůvka, hnojůvka, silážní šťávy, drůbeží trus (s nebo bez podestýlky) organická (org.min.) hnojiva s C/N < 10 hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem statková hnojiva, jako je hnůj org. (org.min.) hnojiva s C/N ≥ 10 (např. kompost) skliditelné rostlinné zbytky (statková hnojiva) upravené kaly (odpad využitelný ke hnojení)

Zobrazení informací NS v LPIS (Portál farmáře) Na úrovni jednotlivého půdního bloku Na úrovni informativního výpisu Souhrnný výpis Podrobný výpis Na úrovni mapy nitrátové směrnice Legenda

Vrstvy v LPIS Zranitelné oblasti Zobrazení hranic zranitelných oblastí k.ú. náležící do ZOD Aplikační pásma Přiřazení aplikačního pásma podle BPEJ Aplikační pásma – detail Zobrazení hranic BPEJ před majorizací a jejich příslušnost k aplikačním pásmům Skladování hnojiv Zobrazení možnosti uložení statkových hnojiv na PB/DPB Skladování hnojiv – detail Podrobné informace o uložení statkových hnojiv na PB/DPB

Vrstvy v LPIS Protierozní opatření Zobrazení symbolů protierozních opatření (symbol kukuřice, traktoru) Hranice vodních útvarů Zobrazení hranic vodních toků a útvarů Zobrazení 25 m pásu kolem vodních toků a útvarů

Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti!

(platí pro každý zemědělský pozemek)

Omezení letního a podzimního hnojení Omezení hnojení na orné půdě (podle aplikačního pásma) se vztahuje na období (na zakládané porosty) od 15.6. do období zákazu hnojení, a to na hnojení minerálními dusíkatými hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem k vyjmenovaným plodinám nebo způsobům hnojení je možné jen jedním způsobem dávky nelze kombinovat ani sčítat Omezení se vztahuje pouze k plodinám, které byly založeny po 15.6. 57

Možnosti hnojení travních porostů Zemědělské pozemky s kulturou travní porost s převahou HPJ 65-76 = zamokřené půdy (pokud nebyly meliorovány) je zakázáno hnojit. Pokud byly uvedené pozemky meliorovány činí jednorázová dávka dusíku 80 kgN/ha. Tato dávka se vztahuje také na pozemky s kulturou travní porost s převahou HPJ 37-39 = mělké půdy. Zařazení PB podle HPJ 65-76 (zamokřené půdy) a 37-39 (mělké půdy a půdy s nevyvinutým profilem) je uvedeno v LPIS, včetně označení meliorovaných půd. Na zemědělských pozemcích s převahou HPJ 65-76 (pokud nebude prokázáno, že uvedené PB byly odvodněny) ve zranitelných oblastech, je snížena dotace v AEO o 112 EUR/ha. (Dotace AEO se poskytuje jako újma za snížený výnos z důvodu nehnojení (dobrovolného), v tomto případě je však zákaz hnojení stanoven právním předpisem) Omezení neplatí pro pastvu. Kontrola se provádí na základě identifikace předmětných pozemků v LPIS a evidence hnojení, případně kontrolou na místě. 59

Limit dusíku organického původu v průměru z.p. zemědělského podniku Celkové množství N org. původu (hnojiva organická + organominerální + statková + upravené kaly) použitého na zemědělskou půdu v rámci podniku nesmí překročit 170 kg N/ha. Stanoví se průměrná výměra zemědělského podniku, ze které se odečítají pozemky nevhodné ke hnojení Výpočet lze provést 2 způsoby, a to na základě údajů o přívodu dusíku v použitých hnojivech nebo na základě produkce dusíku hospodářskými zvířaty Uvedení statkových hnojiv „do oběhu“ je nutné dokladovat. Jedná se o jediný konkrétní limit, který stanovuje NS, a to, že AP musí být zajištěno, že v rámci zem. podniku nebude překročena použitá dávka N ve výši170 kg/ha ve statkových hnojivech. Průměrná výměra zemědělské půdy je stanovena jako průměr z 12 výměr z.p. podniku zjišťovaných vždy k poslednímu dni v měsíci kalendářního roku. Průměrný počet hospodářských zvířat se počítá z evidence zvířat, z 365 denního průměru. Pokud se zemědělský podnik nachází ve zranitelné oblasti pouze částečně, maximální limit N se na něj také vztahuje. Požadavek je kontrolován z dokladů o příjmu a výdeji statkových hnojiv skladové evidence organických a organominerálních hnojiv (příjem, výdej) dle evidence používaných hnojiv, statkových hnojiv a upravených kalů dle průměrného počtu chovaných hospodářských zvířat (registr zvířat) 60

Skladovací kapacity pro statková hnojiva § 9 Odst. 1 Velikost skladovacích prostor je stanovena vyhláškou 274/1998 Sb., zároveň musí být dostatečná pro období zákazu hnojení - platnost do 31.12.2013 Odst. 2 Velikost skladovacích prostor musí odpovídat 6měsíční produkci – platnost od 1.1.2014 Odhad investičních nákladů je každé 2 roky zpracováván do Strategie financování NS a to na základě terénních šetření, která jsou zajišťována poradci-metodiky z ÚZEI. Poslední aktualizace byla provedena v letošním roce. Aktualizovaný odhad celkových investičních nákladů na výstavbu skladů pro statková hnojiva 4,653 mld. Kč. Finanční prostředky potřebné na zajištění požadavků podle současné legislativy, tj. podle odst. 1 představují 1,084 mld. Kč Nově vzniklé náklady na vybudování nových skladovacích kapacit nutných k dodržení požadavku nitrátové směrnice v přechodném období do roku 2014, který byl přijat na základě požadavku EK do novely Nařízení vlády pod č. 108/2008 Sb., (odst. 2) jsou odhadovány ve výši 3,569 mld. Kč. Kontrola se provádí dle průměrného počtu hospodářských zvířat podniku (viz. registr hospodářských zvířat) – výpočet skutečné produkce statkových hnojiv dle skutečné kapacity skladovacích prostor podniku (fyzická kontrola v terénu) doklady o příjmu a výdeji tuhých statkových hnojiv 61

Uložení tuhých statkových nebo organických hnojiv na zemědělské půdě Uložení hnoje nebo kompostu na zemědělském pozemku je možné nejdéle po dobu 12 měsíců (mimo zranitelnou oblast 24 měsíců) a nové uložení na stejném místě po 4 letech. Místa vhodná k uložení musí být odsouhlasena vodoprávním úřadem v havarijním plánu nebo v jeho dodatku Uložení je podmíněno výběrem vhodné lokality, řádným ošetřením skládky a úpravou celkového vzhledu skládky. Oproti 1. AP došlo k prodloužení období, kdy může být uložen hnůj na z.p. na jednom místě (9-12), nové uložení až po 4 letech.. Toto prodloužení ve však podmíněno novými podmínkami uložení. Místo uložení hnoje (závadná látka podle § 39 zákona o vodách) musí být uvedeno ve schváleném havarijním plánu (vyhl. 450/2005 Sb.) Vzdálenost od vodního toku 50 m Půda není zamokřená (HPJ 65-76) Půda není odvodněna Půda není erozně ohrožená Pokud je hnojiště na svahu, musí mít záchytné brázdy 40 cm Min výška 1,5 m, orientace složiště delší stranou po spádnici Informace o možnosti umístění hnojiště jsou uvedeny v portálu Farmáře – v mapě Způsob kontroly: dle schváleného havarijního plánu Lpis – vyhodnocení dřívějších kontrolních zjištění fyzická kontrola v terénu 62

Nový požadavek od 2014 § 9 odst. 4 Uložení hnoje na zemědělské půdě je možné až po 3měsíčním skladování nebo po jednorázovém vyskladnění stáje s hlubokou podestýlkou - platnost od 1.1.2014

Skladování tuhých statk. a org. hnojiv - detail

Dodatek k havarijnímu plánu: místa vhodná k uložení hnoje nebo kompostu na zemědělské půdě Místa vhodná k uložení hnoje, příp. kompostu na zemědělské půdě: Místo č. Kat. území Půdní blok Max.kapacita Souřadnice místa uložení 1 Rovná 1601/6 200 t 41°7’59“N 13°42’36“E 2 Rovná 1601/1 300 t nebo „viz mapa“ 3 Rovná 1601/6 100 t 4 Rovná 1704/3 400 t (souřadnice lze snadno překopírovat z www.mapy.cz; tlačítko „GPS“) Celková kapacita míst vhodných k uložení hnoje na z.p. - max. 1 000 tun produkce hnoje za rok 914 tun maximální naplnění během roku 914 tun průměrné naplnění 457 tun Situační plánek - mapa č. 1 (mapový podklad z LPIS - portál Farmáře) (šipka značí směr sklonu svahu)

1 3 4 2 1 3 4 2

Střídání plodin Nutnost omezení období bez porostu Při obnově TTP a po zaorávce jetelovin vysévat následnou plodinu v nejbližším agrotechnickém termínu Jedná se o ustanovení bez konkrétní podmínky (není kontrolováno), bylo přijato z důvodu naplnění zmocnění v §33 zákona o vodách. Nicméně tento § navádí ke snaze omezování období bez porostu a podpoře pěstování meziplodin, což je dotované opatření HRDP i PRV osa II. 67

Hospodaření na svažitých pozemcích Na půdách ohrožených erozí (vymezeno dle HPJ) se provádějí vhodná agrotechnická protierozní opatření Na zemědělských pozemcích se sklonitostí nad 7°, které sousedí s útvary povrchových vod, nesmí být pěstovány širokořádkové plodiny Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí nad 12° se nesmí hnojit (výjimkou je hnůj a kompost) – Na pozemcích s TTP se sklonitostí nad 7° je omezena jednorázová dávka N na 80 kg/ha Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti! Agrotechnická opatření: vrstevnicové obdělávání, mulčování, výsev do strniště nebo ochranné plodiny, přerušované brázdování Způsob kontroly: fyzická kontrola v terénu dle evidence používaných hnojiv, statkových hnojiv a upravených kalů Lpis – identifikace předmětných pozemků. Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti! 68

Kultury, protierozní opatření

Zemědělské pozemky sousedící s útvary povrchových vod Zachování ochranného 3 metrového nehnojeného pásu Zachování ochranného 25 metrového pásu na zemědělských pozemcích se sklonitostí nad 7°, kde nelze používat tekuté hnojivé látky s rychle uvolnitelným dusíkem Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti! Požadavek na 3metrový ochranný pás byl přijat na základě požadavků EK a analýzy řešení tohoto požadavku v jiných státech EU Podmínky budou kontrolovány z evidence hnojení pouze v případě, že podmínka zkontrolovat lze (většinou se bude jednat o tak malou výměru, která se ve výměře PB vůbec neprojeví) – zaokrouhlování na 2 desetinná místa. Podmínka se bude kontrolovat také kontrolou na místě. 70

Vodní útvary, zóna 25 m

Zákaz hnojení okolo vodních toků: v pásu o šířce 3 m okolo vodního toku (jiného vodního útvaru) je zakázáno hnojení (aplikace, ne pastva) kontrola: na místě v evidenci hnojení vede se na 2 desetinná místa rozhoduje tedy 0,01 ha (= 100 m2) Platí i pro AEO PRV – tedy i mimo zranitelné oblasti!

Vodní zákon (č. 254/2001 Sb.) § 43 Vodní toky (1) Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. (2) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1.

Vodní zákon (č. 254/2001 Sb.) § 44 Koryta vodních toků (1) Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území. (2) V pochybnostech o hranici koryta vodního toku rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

Diskuze Kontakt (konzultace, publikace): klir@vurv.cz 603 520 684 Nový web nitrátové směrnice: www.nitrat.cz