Rozpočtové dopady diskrečních opatření fiskální politiky Smilovice, 3. – Vojtěch Menzl, Vilém Valenta

2/23 Obsah 1.Přehled rozpočtových opatření a jejich dopadů v letech 2008 – Problém definice základního scénáře 3.Vztah mezi rozpočtovými dopady a strukturálním fiskálním úsilím

3/23 Rozpočtová / deficitní disciplína Východiskem –Programové prohlášení vlády ze –Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů 261/2007 Sb. z Potvrzení fiskálního cílení a střednědobých výdajových rámců Schválení přísnějších fiskálních cílů a nižších výdajových rámců (stropů) Deficitní cíle v metodice ESA95  2,9 % (2008) 2,6 % (2009) 2,3 % (2010) Odpovídající deficity v národní metodice  2,5 % (2008) 2,3 % (2009) 2,1 % (2010)

4/23 Příjmová opatření (1) Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) –Jednotná 15 % daň ze „superhrubé“ mzdy (DZ rozšířen o s/z pojistné placené zaměstnanci) tzn. 23,1% původního DZ, resp. 15 % DZ rozšířeného o 54,3 %; od 2009 další snížení sazby na 12,5 % –Daňové úlevy pro ekonomicky aktivní penzisty –Zrušení minimálního daňového základu pro OSVČ Daň z příjmů právnických osob (DPPO) –Snížení daňové sazby z 24 % (2007) na 21 % (2008), na 20 % (2009) a na 19 % (2010) –Postupné rozšiřování DZ (uznatelnost úroků, loterie)

5/23 Rovná daň pojistné placené zaměstnancem: 12,5 % (4,5 + 9) pojistné placené zaměstnavatelem: 35 % (8 + 26) původní základ daně = hrubá mzda * 0,875 nový základ daně = „s-hrubá“ mzda = hrubá mzda * 1,35 nový ZD = ZD * 1,35/0,875 → roršíření o 54,3 % 0,15 * s-hrubá mzda = (0,15*1,543) původní základ → → 23,1 % původního základu

6/23 Příjmová opatření (2) Daň z přidané hodnoty (DPH) –Zvýšení snížené sazby z 5 % na 9 % (potraviny, stavební práce, ubytovací služby, MHD, …) –Snížená sazba na ekologicky šetrná paliva Ekologická daňová reforma –Zavedení daně z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu Majetkové daně –Osvobození od daně dědické a darovací pro osoby v příbuzenském vztahu, resp. žijící ve společné domácnosti se zůstavitelem

7/23 Výdajová opatření (1) Sociální a zdravotní pojištění –Odložení účinnosti zákona o nemocenském pojištění na leden 2009 (+) –Odložení účinnosti zákona o úrazovém pojištění na leden 2010 (-) –Maximální roční vyměřovací základ → strop pojistného pro zaměstnance i OSVČ (48násobek průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok) –Zmrazení růstu výdajů na pojistné za státní zaměst. –Zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví (návštěva lékaře/pohot/nem, předpisy: strop 5k / rok

8/23 Výdajová opatření (2) Státní sociální podpora –Přídavek na děti v pevné výši vzestupně podle věku, limitem 2,4násobek životního minima rodiny –Rodičovský příspěvek třírychlostní ( M) –Porodné jediná částka bez ohledu počet/pořadí dětí –Pohřebné pouze výjimečné případy Ostatní v sociální oblasti –Odstranění automatické valorizace většiny dávek –Zpřísnění dávek v hmotné nouzi : životní → existenční minimum (12M bez práce, pasivita) –Zpřísnění dávek v nezaměstnanosti (porušení pp)

9/23 Bilance rozpočtových dopadů restrukturalizace příjmů a výdajů, dopad na saldo minimální pokles deficitu v letech 2009 a 2010 je zatížen podstatným rizikem

10/23 Základní cíle odhadu dopadů Stanovit scénář dosažitelný za předpokladu nezměněného nastavení politik a odhadnout rozsah nutných dodatečných opatření k dosažení fiskálních cílů. Rozložit změnu fiskálního scénáře na vliv autonomních faktorů a vliv diskrečních opatření hospodářské politiky. fiskální scénář (t) = fiskální scénář (t-1) + + vliv autonomních faktorů (t) + + dopady diskrečních opatření (t)

11/23 Vliv definice srovnávací základny na kalkulaci dopadů 1.Dopady proti scénáři za nezměněných politik (no-policy- change scenario, NPC) 2.Dopady proti autonomnímu scénáři (autonomous scenario) – jedná se o synonyma, nebo je užitečné je rozlišovat? 3.Dopady na strukturální saldo

12/23 Bilance dopadů podle MF Autonomní výhled: loňský rozpočtový výhled (= loňský autonomní výhled), upravený o autonomní změny příjmů a výdajů (zejména z důvodu změny makroekonomického rámce) Diskreční opatření: pouze nově přijatá opatření V pojetí MF je tedy srovnávací scénář spíš scénářem za nezměněných politik (= vláda udělá přesně to, co plánovala před rokem)

13/23 Bilance dopadů podle MF (2) loňský výhled + změna autonomního scénáře vlivem lepšího než očekávaného makroekonomického vývoje + + nová rozpočtová opatření = letošní výhled

14/23 Bilance dopadů podle MF (3) Výhody: základní scénář je jednoznačně definován schváleným rozpočtovým výhledem dopady vyjadřují aktuální rozhodnutí vlády o změně politik vyčíslení dopadů vychází z předkládacích zpráv jednotlivých právních norem a opatření, kde jsou dopady vždy vyčíslovány proti platné legislativě, případně schválenému výhledu Nevýhody: dopady nezahrnují opatření schválená v minulosti, ty jsou zahrnuta v autonomním, lépe řečeno NPC scénáři bilance dopadů neposkytuje rozklad na vliv autonomních faktorů a vliv hospodářských politik srovnávací scénář obvykle není fiskálně neutrální z hlediska změny strukturálního salda – ztrácí se vazba dopadů a strukturálního fiskálního úsilí

15/23 Alternativní kalkulace Autonomní scénář: nepodmíněná predikce hospodaření vládního sektoru, vycházející z platné legislativy a vylučující všechna diskreční opatření Diskreční opatření: všechna opatření hospodářské politiky Takto definovaný srovnávací scénář ukazuje očekávaný vývoj za předpokladu, že vláda nebude podnikat žádné aktivní kroky.

16/23 Alternativní kalkulace (2) loňský autonomní výhled + vloni plánovaná rozpočtová opatření + změna autonomního scénáře vlivem lepšího než očekávaného makroekonomického vývoje + nová rozpočtová opatření = letošní výhled

17/23 Alternativní kalkulace (3) Výhody: přináší rozklad změny fiskálního scénáře na autonomní změnu a vliv hospodářské politiky poskytuje informaci o souhrnném působení vlády na veřejné finance dává odpověď na otázku, zda veřejné finance autonomně směřují k vyššímu či nižšímu podílu výdajů, příjmů, salda, strukturálního salda na HDP Nevýhody: autonomní scénář je velmi obtížné jednoznačně definovat, protože podstatná část příjmů a výdajů je v principu diskreční povahy (znamená autonomní vývoj mezd a platů konstantní výši, konstantní tempo růstu, podíl na celkových výdajích, podíl na HDP,...?) problematická mezinárodní srovnatelnost autonomních scénářů v případě MF ztráta vazby mezi kalkulací dopadů a rozpočtovým procesem, který vychází ze schváleného rozpočtového výhledu

18/23 Srovnání alternativních kalkulací

19/23 Diskreční a strukturální dopady vazba mezi rozpočtovými dopady diskrečních opatření a fiskálním úsilím je poměrně volná –dopad diskrečních opatření je obvykle odhadován zdola, zatímco strukturální fiskální úsilí je odhadováno na makroekonomické úrovni –dopady diskrečních opatření jsou vyčíslovány proti srovnávacímu scénáři, strukturální fiskální úsilí představuje srovnání mezi dvěma obdobími –srovnávací scénář obvykle není neutrální z hlediska strukturálního fiskálního úsilí  oba pohledy většinou poskytují odlišné závěry

20/23 Diskreční a strukturální dopady (2) intuitivně lze předpokládat, že v případě absence aktivních politik se nebude měnit strukturální saldo, působit budou pouze automatické stabilizátory změna strukturálního salda by měla být víceméně dána diskrečními opatřeními fiskální politiky v případě kalkulace proti NPC scénáři ovšem podává bilance dopadů zcela odlišnou informaci než vývoj strukturálního salda

21/23 Diskreční a strukturální dopady (3) v případě kalkulace proti autonomnímu scénáři je informace poskytovaná bilancí dopadů a změnou strukturálního salda mnohem podobnější zcela identické informace by bylo dosaženo pouze v případě, že autonomní scénář nebude implikovat změnu strukturálního salda Δ autonomního salda = Δ cyklické složky Δ rozpočtových dopadů = Δ strukturálního salda

22/23 Hlavní problémy Definice srovnávací základny –scénář za nezměněných politik používaný MF zahrnuje dopady dříve přijatých diskrečních rozpočtových opatření a neplní ekonomický účel –autonomní scénář vyžaduje stanovení definice „autonomního vývoje“ položek, které jsou v principu diskreční povahy (mzdy a platy, dotace, po odstranění automatické valorizace do jisté míry i řada sociálních dávek...); otázka slučitelnosti s rozpočtovým procesem ČR je hodnocena za strukturální fiskální úsilí –prezentované způsoby výpočtu dopadů rozpočtových opatření mají většinou k fiskálnímu úsilí jen volnou vazbu –sjednocení analýzy dopadů a strukturálního úsilí by vyžadovalo definovat autonomní scénář jako neutrální z hlediska strukturálního salda (spojení makro a mikro přístupu)

23/23 Otázky pro diskusi Jak definovat srovnávací scénář? Mělo by se jednat spíše o scénář za nezměněných politik nebo o scénář autonomní? Je v pořádku, pokud autonomní scénář implikuje změnu strukturálního salda? Bylo by účelné a realizovatelné doplnit analýzu dopadů prováděnou MF o identifikaci rozdílů mezi autonomním scénářem a schváleným rozpočtovým výhledem (současný srovnávací scénář)? Jak propojit odhady rozpočtových dopadů diskrečních opatření a odhady strukturálního fiskálního úsilí?