Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Číslo materiálu: EU030101 Název: Sámův vojenský kmenový svaz Autor: Mgr. Marek Lengál Třída: 6. V Doporučený čas: 15 – 20 minut Stručná anotace Materiál slouží k výkladu dějin na našem území v období Sámovy říše. Materiál byl vytvořen v rámci projektu „Gymnázium Broumov“ v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0219.
Sámova říše v písemných pramenech Za všechno může jeden neznámý mnich, snad jménem Fredegar, který sepsal, kdesi v Burgunsku mezi léty 640 - 660 dnes již jediné dílo, které má jasně pramennou hodnotu: ‘‘Kroniky tak řečeného Fredegara Scholastika, knihy čtyři.“ ‘‘ Chronicarum quae dicuntur Fredegarii Scholastici libri IV ‘‘
V latinském textu kroniky jsou dvě kapitoly 1. kapitola líčí Sámův příchod ke Slovanům, Sámovu pomoc proti Avarům a jeho zvolení králem 2. kapitola Popisuje spor mezi Sámem a Franskou říší, neúspěšné tažení proti Slovanům a porážku Franků u Wogastisburgu
Sámo Sámo byl kupec ze Senonského kraje ve Francké řiši Shromáždil větší počet kupců a odebral se za obchodem do střední Evropy, do země Slovanů (Vinidů)
Protiavarské povstání Na sklonku 6. století se dostává rozsáhlé území obydlené západními Slovany pod nadvládu avarského kaganátu Počátkem 20. let 7. století se situace natolik vyhrotila, že Slované r. 623 zahájili povstání, do jehož čela se postavil bohatý kupec Sámo Povstání bylo úspěšné a Slované si Sáma zvolili za nadkmenového krále Stal se vládcem 1. státního útvaru na našem území – Sámova vojenského kmenového svazu
Fredegar píše… „Tak se stalo, že Sámo založil první slovanskou říši. Oženil se pak s dvanácti slovanskými ženami, měl s nimi dvacet dva synů a patnáct dcer a šťastně vládl 35 let. Všechny další boje, jež za jeho vedení sváděli Slované s Avary, byly vítězné.“
Rozloha Sámovy říše podléhala častým změnám 1 Rozloha Sámovy říše podléhala častým změnám O ustálených hranicích nelze v 7. století rozhodně uvažovat Centrem Sámovy říše byla jižní Morava
Spor mezi Sámovou a Franskou říší Příčina: Slované zabili a oloupili franské kupce na území Sámovy říše Franský panovník Dagobert požadoval odškodné a vyslal k Sámovi svého posla Sicharia Sámo odmítl zaplatit a posla nechal vyhnat
Dagobertovo tažení a porážka u Wogastisburgu r. 631 Dagobertovo vojsko postupovalo proti Slovanům ve třech proudech ty se měly někde na slovanském území setkat a společně zaútočit proti centrálním oblastem Sámovy říše
Ke spojení vojsk však už nedošlo Dagobert stál v čele nejsilnějšího proudu – Austrasijců Oblehl Slovany v pevnosti Wogastisburg, ale byl odražen a po 3 dnech zahnán na útěk, část jeho vojska byla na útěku zmasakrována Fredegar zapsal: „Austrasijci oblehnou pevnost Wogastisburg, kde zůstal největší oddíl statečných Vinidů, a po tři dny s nimi bojují, je tu mečem pobit velký počet lidí z Dagobertova vojska a potom, davše se na útěk, zanechají tam všechny stany i věci, které s sebou měli, a navrátí se do svých sídel.‘‘
Sámo úspěšně vládl rozsáhlé říši až do své smrti v roce 658 Po jeho smrti se kmenový svaz rozpadl a na dalších 170 let nemáme pro naše území žádné písemné zprávy až do vzniku Velké Moravy Sámova říše nebyl skutečný stát, ale pouze kmenový svaz
Použité materiály a seznam citací http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:S%C3%A1mova_%C5%99%C3%AD%C5%A1e.png Harna, Josef, Fišer, Rudolf. Dějiny českých zemí I. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1995. 296 s. ISBN 80-7168-286-1.