Vesmír

Vesmír je označení pro veškerý (časo-)prostor a hmotu a energii v něm. V užším smyslu se vesmír také někdy užívá jako označení pro kosmický prostor, tedy část vesmíru mimo Zemi.

Různými názory na svět a jeho vznik se již od pradávna zabývala filosofie a různá náboženství. V dnešní vědě se zkoumáním vesmírem jako celkem zabývá hlavně kosmologie a astrofyzika.

Podle některých vědeckých teorií je tento „náš“ vesmír součástí systému většího počtu vesmírů zvaného multivesmír (někdy též mnohosvět).

Rozměry vesmíru

Dosud není jasné, zda má vesmír konečnou nebo nekonečnou velikost a objem.

Nicméně veškerý pozorovatelný vesmír, zahrnující všechna místa, která nás mohla kauzálně ovlivnit, má jistě konečnou velikost. Současná vzdálenost k hranici pozorovatelného vesmíru se odhaduje na 78 miliard světelných let (7,4 × 1023 km).

Ve skutečnosti se jak v odborné tak v populární literatuře slovo vesmír užívá často právě pro pozorovatelný vesmír. Z hlediska vědecké metodiky je v principu nepozorovatelná část vesmíru pro vědu irelevantní(bezvýznamná).

Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru

Počet galaxií se podle pozorování odhaduje na 10 miliard Počet galaxií se podle pozorování odhaduje na 10 miliard. Galaxie samy tvoří obrovské kupy a ty pak nadkupy.

Musíme si uvědomit, že když pozorujeme vzdálené galaxie, díváme se ve skutečnosti do dávné minulosti. Je to dáno tím, že rychlost světla je sice obrovská, není ale nekonečná. Hubbleovým vesmírným teleskopem se díváme do doby před 13 miliardami let.

Je možné, že v současném vesmíru existují stovky miliard galaxií.

Počet všech hvězd je už těžké spočítat Počet všech hvězd je už těžké spočítat. V každé galaxii jsou stovky až tisíce miliard hvězd. Naše galaxie, zvaná Mléčná dráha, jich má přibližně 300 miliard ±100 miliard.

Existují různé názory na to, zda jsme jedinou formou života ve vesmíru, případně jak častý život je. Pro odhad počtu obyvatelných planet byly vytvořeny různé vzorce, ovšem se spornou platností.

Vznik a stáří vesmíru

Velký třesk Jedním ze zásadních kosmologických objevů učiněných v 20 Velký třesk Jedním ze zásadních kosmologických objevů učiněných v 20. století bylo pozorování expanze vesmíru (Hubbleův zákon).

Extrapolace tohoto pozorování do minulosti vede k závěru, že vesmír vznikl před konečně dlouhou dobou, a nedlouho po svém vzniku byl malý a horký. To je základem dnes ve vědě všeobecně uznávané teorie Velkého třesku.

BIG BANG

VELKÝ TŘESK-JAK ŠEL ČAS

Pro samotný počátek vesmíru v časech srovnatelných s Planckovým časem existuje větší množství různých hypotéz. Předpokládá se, že vzhledem k vysoké hustotě energie, velmi malým rozměrům vesmíru a vysokému zakřivení prostoročasu bude pro popis potřebná dosud neexistující kvantová teorie gravitace.

Přímočaře použitá obecná teorie relativity předpovídá na začátku vesmíru singularitu. A.Einstein

Přibližně 10-35 s od počátku prošel vesmír obdobím velmi rychlého rozpínání, kosmické inflace. Na konci inflace existovala většina hmoty ve vesmíru ve formě kvark-gluonového plazmatu .

S pokračující expanzí a tím i poklesem teploty se kvarky začaly vázat do podoby dnes běžné (baryonové) hmoty.

S další expanzí a ochlazováním se vytvořily elementární částice a jádra atomů vodíku, deuteria a helia. S dalším ochlazováním jádra s elektrony vytvořila atomy a vesmír se tak stal průhledným pro záření. Toto záření je dosud pozorovatelné jako tzv. reliktní záření.

Reliktní záření

Pozvolna se z původních gravitačních nehomogenit vytvořily struktury, které dnes ve vesmíru pozorujeme, jako galaxie, hvězdy a mlhoviny

GALAXIE

Většina hmoty (energie) se ovšem ukrývá v podobě přímo nepozorované temné hmoty, resp. temné energie.