Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“

Jaderné havárie Inka Franková, Míra Valtr a Matěj Konečný

Jaderná energie Obrovská (relativně, ne, že by v jednom atomu byla nějaká megaenergie) Zisk Rozpad těžkých jader (U - uran, Pu – plutonium, …) Syntéza lehkých jader (D + T -> He + n) Rozpadem jednoho atomu 235 U vznikne 0,03 nJ; 1kg uranu obsahuje cca 5×10 24 (pět kvadrilónů) atomů -> rozpad 1kg 235 U ~ 15×10 13 J = 150 TJ

Radioaktivita Ve větší míře nebezpečná Sievert = komplexní jednotka pro měření radioaktivity podle nebezpečnosti pro lidské tělo Běžně člověk dostane 0,2 mSv za rok (tzn. Prakticky nic) Až vystavení cca 0,5 Sv je potenciálně nebezpečné, mutagenní a může se vyskytnout lehká nemoc z ozáření

Radioaktivita Izotopy – stejné prvky s různým počtem neutronů – radioaktivní jen některé Škodlivost Okamžitá  Nemoc z ozáření – nevolnost, horečky..  Snížení počtu červených krvinek Dlouhodobá  Genetické mutace  Rakovina

Atomové bomby Lavinová štěpná reakce Vyvinuty ke konci 2. sv. války První – USA Projekt Manhattan, Los Alamos Plno významných fyziků – R. P. Feynman (mimojiné tam i odemykal trezory), R. Oppenheimer nebo N. Bohr Sestrojeny 2 bomby – Fat Man a Little Boy Později shozeny na Hirošimu a Nagasaki Nebezpečné hlavně kvůli radioaktivitě, která na místě zůstane několik desítek let

Jaderné elektrárny (1) Od 50. let 19. století Asi 15% světové spotřeby elektřiny V ČR – Temelín, Dukovany - – 31% spotřeby Výhody Velký výkon V porovnání s tepelnými nepatrný objem odpadu Uran pravděpodobně vydrží déle než uhlí Nevypouštějí ani CO 2, ani CO, ani SO 2, jen vodní páru

Jaderné elektrárny (2) Nevýhody Drahá stavba Problémy s ekology přivazujícími se ke stromům určeným k odstranění Nutnost někam ukládat použité palivo Rozšíření V ČR – asi 30% Rakousko – Zwentendorf prakticky dostavěna, ale 1978 si ji v referendu zakázali a místo toho topí českým a polským uhlím v nově postavené uhelné Francie – 75% USA – 20,2%

Havárie jaderných elektráren Málo Ale velké problémy Stupnice 0-7 Zavedena Mezinárod- ní Agenturou pro Ato- movou Energii a Agen- turou pro Jadernou Energii OECD 4-7 – havárie, 1-3 – nehody, 0 – nic Jednotlivé incidenty čísluje právě MAAE

Zdroj: Wikipedia

Černobyl na Ukrajině (SSSR) Stupeň 7 → nejhorší jaderná havárie v historii Chvátalo se se vším, neboť kdyby se něco nestihlo, komunisté by trestali Špatné vlastnosti reaktoru, neproškolená obsluha Test bezpečnosti reaktoru – špatně proveden

Černobyl

Three-Mile Island Pensylvánie, USA 5. stupeň Částečné roztavení 2. reaktoru Výpadek chladícího zařízení, operátoři zareagovali pozdě Únik radiace Zbrždění rozvoje jaderné energetiky v USA

Three-Mile Island

Fukušima I (1) (zemětřesení) - ??? Japonsko, Fukušima Aktuální Stupeň zatím neurčen, někdy se udává 5, jindy 6, občas jen 4 Kvůli tsunami vypadlo napájení chladícího systému a posléze přestalo fungovat i záložní Rekatory chlazeny mořskou vodou → obrovské množství kontaminované vody

Fukušima I (2) Voda vypouštěna do moře Výbuchy vodíku v reaktorových budovách Problém se 4 reaktory, v 1 trhlina Výbuch nehrozí

Fukušima I (1)

Ochrana před zářením Zachovat dostatečnou vzdálenost od zdroje Důkladně se obléct Při styku s kůží se neprodleně umýt Nekonzumovat radioaktivní potraviny a tekutiny Při větší dávce sníst neradioaktivní jód NEPANIKAŘIT!! (Zdaleka to není tak hrozné, jak se zdá)

Ochrana před zářením