Naše obec ve středověku Autorem práce je, pokud není uvedeno jinak, Mgr. Marie Toncrová

Anotace: seznámit žáky s historií obce Obříství ve středověku Autor: Mgr. Marie Toncrová Jazyk: čeština Datum vytvoření: květen 2012 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: dějepis Tematický okruh: Objevy a dobývání, počátek nové doby Téma: Naše obec ve středověku Očekávaný výstup: popsat památky a historii obce Obříství Speciální vzdělávací potřeby: žádné Klíčová slova: osada, tvrz, statek Druh učebního materiálu: pracovní list Druh interaktivity: výklad, opakování Cílová skupina: žák Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina: 12 – 13 let, VII. třída

Obříství (1290-2010) 13.století První nepřímá zpráva o existenci osady, ležící v krajině zvané Meziříčí, mezi Labem a Vltavou, pochází z roku 1290. Po vsi (jméno odvozeno od slovesa „broditi se“) se tehdy psal Jan z Obříství. (psáno také Obřistvie, Wobrzystwy) Dobře chráněná poloha vsi při labském meandru způsobovala, že se postupně Obříství stalo hodnotným statkem, k němuž pozdější majitelé začali připojovat další osady. Lze však předpokládat, že k vybudování tvrze a vesnice došlo už za vlády Přemysla Otakara I. (1197-1230), z této doby pocházejí rovněž první zmínky o samostatných osadách Semilkovice (připomínají se dokonce již v roce 1196) a Dušníky (první zprávy jsou o nich z roku 1228)

14.století 14.století Počátkem 14.století jsou majiteli Obříství uváděni bratři Matěj a Lešek – snad synové vladyky Jana z Obříství. Z jejich doby pocházejí nejstarší záznamy o říční plavbě nad Mělníkem (počátkem 14.století je v českých zemích již 252 měst a městeček) V letech 1367-1368 náleželo Obříství Loysovi čili Ludvíkovi, dvorskému apatykářovi a měšťanu Starého města pražského. Po jeho smrti jeho syn Anděl prodal panství Janovi ze Smiřic. Od roku 1371 byl pánem Obříství Jan rytíř z Obříství (zvaný také z Hnojnice) a po něm jeho synové – Smil z Obříství a Jan z Obříství. Tito byli patrony farního kostela sv. Jana Křtitele (ten se poprvé připomíná v roce 1384, ale postaven byl pravděpodobně mnohem dříve) Od roku 1398 Obříství vládl Mareš z Újezda.

15.století Dalším držitelem Obříství byl Mikuláš, řečený Chudý z Újezda a později z Lobkowicz. Ten získal v roce 1409 Lobkovice a v roce 1412 Libiš. S Obřístvím tyto vsi spojil v jeden celek. Mikuláš byl nejvyšší zemský písař a od panovníka obdržel hrad Hasištejn. (nedaleko Kadaně) Psal se potom Hasištejnský z Lobkowicz a založil tak jeden z později nejmocnějších rodů v Čechách. Za prvního Lobkowicze prožívala zdejší krajina některé dramatické události. Byla doba husitských válek, kdy zde několikrát pobývala nepřátelská vojska a také Jan Žižka z Trocnova tu doplňoval počty koní. Po Mikulášově smrti připadly statky jeho synům, Mikuláši a Janu Popelovi, který založil linii pánů Popelů z Lobkowicz. V roce 1462, po smrti Mikuláše II. Hasištejnského z Lobkowicz zdědil panství jeho nejstarší syn Jan Hasištejnský z Lobkovwicz – diplomat a cestovatel. V této době statek Lobkovice byl od obřístevského vlastnictví oddělen a vyvíjel se samostatně. K obřístevskému panství náležely ještě Kly a Libiš.

16.století V roce 1517 dědí majetek po Janu Hasištejnském z Lobkovic jeho syn Jaroslav a po něm jeho syn Jindřich. V roce 1542 podle kupní smlouvy získal za 5000 kop pražských grošů tvrz Obříství s poplužním dvorem, vsí, pivovarem, mlýnem a dalšími vesnicemi (Kly, Libiš) rytíř Vilém Kamýcký (Kamejcký) ze Lstiboře. Syn rytíře Viléma – Albrecht Kamýcký se stal dědicem panství, které zvětšil o sousední Dušníky, ty získal za odměnu od krále Ferdinanda (do té doby náležely Dušníky Starému městu pražskému) Po své smrti odkázal Albrecht Kamýcký Obříství své manželce Kateřině z Lukonoš, ta jej odkázala své vnučce Kateřině Berkové z Dubé a Lipého, takže správcem se stal nakrátko její manžel Mikuláš Sekerka ze Sedčic. V roce 1597 ovdovělá Kateřina odstupuje panství Karlu Častovcovi Myškovi ze Žlunic. V roce 1591 byl obřístevský statek dále zvětšen o ves Semilkovice. (stála tehdy na původním místě u starého Labe)

16.století - zajímavosti Zajímavosti z tohoto období: Srpen 1501 – ničivá zátopa Jaro 1515 – velká povodeň 1523 – povodeň 1537 – povodeň a krutý hlad 1538 – katastrofální sucho 1570 – menší záplavy V polovině 16.století byl v Obříství přestavěn kostel, zřízena k němu zvonice. Přestavěná byla i zdejší tvrz na malý zámeček. Zlepšen byl štěpánský přívoz.

17.století V roce 1618 koupil statek Obříství rytíř Václav Felix Pětipeský z Chyše a Egerberga, královský rada a maršálek královského dvora (manželka Johana Myšková ze Žlunic) Ke statku Obříství tehdy náležela tvrz, ves a dva poplužní dvory, pivovar, mlýn, pila, štěpánský přívoz, vesnice Dušníky a Semilkovice se dvory, Kly a Libiš) Pětipeský přikoupil i jiné obce v okolí (Kopeč, Byškovice…) Po bitvě Bílé Hoře (1620) jako přívrženci Fridricha Falckého mu byly veškeré statky zkonfiskovány a on byl uvězněn (propuštěn v roce 1623) A tak se v roce 1623 prodejem dostalo Obříství opět do rukou Lobkowiczů a do spojení se vsí Lobkovice. V roce 1623 získala totiž obřístevské dominium kněžna Polyxena z Lobkowicz, statek koupila za 106 000 zlatých rýnských. (Polyxena v roce 1628 darovala malostranskému kostelu v Praze sošku Jezulátka, zásluhou karmelitánů se soška proslavila jako Milostné pražské Jezulátko po celém světě) Po Polyxenině smrti v roce 1642 majetek zdědil její syn Václav Eusebius z Lobkowicz. Je doba Třicetileté války(1618-1648) a v ní statek Obříství velmi utrpěl. Dochází k pustošení oblasti vojsky císařskými, saskými, švédskými… V době sepsání Berní ruly v roce 1654 obsahoval tehdy přechodně spojený statek Obříství a Lobkovice tyto vsi: Obříství, Dušníky, Semilkovice a Lobkovice a díly vsí: Libiš, Kly, Kojetice, Bukol, Kopeč, Mlékojedy, Byškovice a Neratovice.

17.století V roce 1657 došlo k opětnému rozdělení obou panství. Obřístevskou část zakoupila Marie Cecílie Renata, hraběnka z Náchoda a Lichtenberga, která toto věno přinesla manželovi Vilému Ferdinandu Slavatovi, hraběti z Chlumu a Košumberka. V rukou Slavatů zůstalo panství až do roku 1691, kdy tento rod po meči vymřel. V roce 1691 se jediná Slavatova dcera Marie Karolína vdala za hraběte Leopolda Antonína Trauttmansdorffa. Tím se stal poprvé rod Trauttmansdorffů majitelem obřístevského statku, k němuž náležely též Korycany. Marie Karolína dala vystavět nové domky v Obříství, půdorys návsi se změnil ve čtyřhran a v této podobě se obřístevská náves zachovala do současnosti. V roce 1708 byl postaven morový (mariánský) sloup na návsi v Obříství. Dala jej postavit Marie Karolína jako poděkování Bohu, že Obříství bylo moru ušetřeno. Latinský nápis na dolní části sloupu zní: „Chvála a sláva svatým, jejichž ochranou a přímluvou jsme byli od smrtícího a nakažlivého moru zachráněni.“

Barokní socha svaté Markéty

Jan Nepomucký

Morový sloup

Bedřich Smetana

Svatopluk Čech

Studený máj – v stodole … Svatá Anna – …… ….. Medardova kápě – … …. Život středověkých lidí byl spjat se zemědělským rokem. Doplň přísloví a zapiš, ke kterému měsíci patří: Studený máj – v stodole … Svatá Anna – …… ….. Medardova kápě – … …. Svatý Martin jezdí na ……. …. Svatá Markéta, hodila ………. Na svatého Jiří vylézají ….. ….. Na svatého Řehoře čáp letí přes …., hloupý sedlák, který …..

Řešení: Studený máj - v stodole ráj. (květen) Svatá Anna - chladna z rána. (červenec) Medardova kápě - 40 dní kape. (červen) Svatý Martin jezdí na - bílém koni. (listopad) Svatá Markéta, hodila - srp do žita. (červenec) Na svatého Jiří vylézají - hadi, štíři. (duben) Na svatého Řehoře čáp letí přes – moře hloupý sedlák, který - neoře. (říjen)

Použité zdroje: Sígl, M: Osobnosti a osudy obce.Obříství: Obecní úřad v Obříství 2000. autorem fotografií je Mgr. Marie Toncrová