Jabok, ETF 2012 Michael Martinek

 Karel Schwarzenberg 2252 Karel Schwarzenberg  Jan Fischer 1283 Jan Fischer  Miroslava Němcová 1269 Miroslava Němcová  Jan Švejnar 714 Jan Švejnar  Miloš Zeman 311 Miloš Zeman  Jana Bobošíková 138 Jana Bobošíková  Přemysl Sobotka 98 Přemysl Sobotka  Petr Pithart 94 Petr Pithart  Pavel Rychetský 72 Pavel Rychetský  Bohuslav Svoboda 53 Bohuslav Svoboda  někdo jiný 670 někdo jiný 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek2

 "Podstatnou část dědictví hodlám předat občanským sdružením tak, aby sloužilo na podporu výzkumu a publikování problematiky vysídlení československých Němců, dále za účelem zachycení vzpomínek obětí stalinismu a obětí druhé světové války. Snad to bude alespoň kapka dobrého v moři nespravedlnosti, za kterou otec vždy odmítal přijmout odpovědnost," řekla Vašova dcera.  Vašovými oběťmi byli kromě Píky i další elitní vojáci - maršál RAF Karel Janoušek, další generál Karel Kutlvašr, ale i civilisté - proslulý Král Šumavy Josef Hasil nebo dirigent Václav Talich.  I přesto se nikdy za své činy neomluvil. Stále dokola opakoval, že pouze plnil rozkazy a jednal podle platných zákonů. Nepotrestaly ho ani soudy po sametové revoluci, soud sice v roce 2002 označil proces s generálem Píkou za justiční vraždu, která však už byla promlčena. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek3

 Zeman plánuje založení speciálního prezidentského fondu na splácení státního dluhu. "Do tohoto fondu budu odvádět 30 procent svého platu a vyzvu také ostatní, aby se ke mně přidali. Minimální vklad bude 160 tisíc korun," uvedl Zeman.  Současná výše státního dluhu má hodnotu 1,668 bilionu korun a při prezidentském platu 200 tisíc Zeman výši dluhu příliš neovlivní.  Jedná se o určitou formu populismu a vyjádření solidarity s těmi, kteří doplácejí na ekonomickou krizi. Nezanedbatelná je pak také snaha o získání popularity u sociálně slabších a ostatních ekonomicky znevýhodněných občanů," uvedl pro iDNES.cz politolog Zdeněk Zbořil z Ústavu politologie FFUK. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek4

02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek5 Sociální politika jako součást politikyPolitický systém České republikyPolitická situace ČREkonomická a sociální situace ČR

součást Rakouska-Uherska – absolutní monarchie Do 1918: Československá republika – parlamentní demokracie 1918 – 1939: Protektorát Čechy a Morava, součást Velkoněmecké říše, podřízena nacistickému režimu 1939 – 1945: Československá republika – parlamentní demokracie 1945 – 1948: Československá (od 1961: socialistická) republika – parlamentní demokracie s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany (totalitní systém) 1948 – 1969: Československá socialistická republika – federace ČSR a SSR s republikovými parlamenty a vládami, parlamentní demokracie s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany (totalitní systém) 1969 – 1989: Česká a Slovenská federativní republika – parlamentní demokracie 1989 – 1992: Česká republika, parlamentní demokracie Od 1993: 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek6

Prezident: volen na 5 let (nejvýše dvě období) parlamentem, od r přímo občany Moc zákonodárná: dvojkomorový parlament – poslanecká sněmovna (200 poslanců), senát (81 senátorů) Moc výkonná: vláda – premiér a 16 ministrů Moc soudní: Nejvyšší soud (Brno), Vrchní soudy (Praha, Olomouc), Krajské soudy, Okresní soudy Parlamentní demokracie: Základní zákon: Ústava ČR (1993) 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek7 Jakým procesem lze změnit Ústavu? Jak je zajištěno, aby žádný zákon nebyl v rozporu s Ústavou?

02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek8 Strany se podle svého programového zaměření profilují na spektru mezi pravicí a levicí. Sdružováním v politických stranách občané vstupují do soutěže o získání politické moci: o vítězích a poražených rozhodují voliči ve svobodných volbách.

 Odmítá rovnostářství, nerovnost mezi lidmi vnímá jako neodstranitelnou či odstranitelnou za cenu omezení svobody,  Nerovnost vnímá také jako užitečnou, jelikož má podporovat neutuchající boj za zlepšení společnosti.  Klade důraz více na individualismus než na kolektivismus.  Prosazuje zaručenou ochranu soukromého vlastnictví a svobodu podnikání, to považuje za podmínky nezbytné k životu a prosperitě společnosti. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek9

 Hájí práva a zájmy nižších a středních vrstev společnosti, zvlášť zájmy zaměstnanců proti vlastníkům výrobních prostředků. Vyžaduje, aby se tyto vrstvy účastnily na uskutečňování politiky (prostřednictvím odborových organizací či samosprávy pracujících).  Akcentuje rovnostářství: prosazuje politickou, sociální, v různé míře i ekonomickou rovnost a také rovnost příležitostí prostřednictvím ochrany sociálně slabších vrstev.  Upřednostňuje státní, družstevní nebo jinou společnou formu vlastnictví výrobních prostředků před vlastnictvím soukromým.  Je pro náboženskou rovnost, případně se staví proti náboženství.  Staví se za vyšší míru zásahů státu do ekonomiky.  Zavádí rozsáhlé sociální zabezpečení, které vede k vysokému zdanění příjmů. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek10

LevicePravice Priority sociální politika, sociální jistoty výroba, umožnění podnikatelské aktivity Stát sociálně odpovědný silný stát minimalizace kompetencí státu Spravedlnostrozdělovacívyrovnávací Rovnostvýsledkůpříležitostí Svobodareálnáformální Demokracie zastupitelská, důraz na přímou demokracii zastupitelská Člověkkolektivjednotlivec Stát a společnosttendence ke splynutídůsledné oddělení Společenský vývoj rychlá změna - revoluce nebo reforma postupný vývoj - evoluce Stát a ekonomiestátní ochranářstvíliberalizace Ekonomické prioritysnížení nezaměstnanostisnížení inflace 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek11

Pro parlamentní volby 2010 bylo zaregistrováno 27 politických stran. Hlavní strany (ve volbách 2010 získaly více než hlasů): Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL) Občanská demokratická strana (ODS) Strana Práv Občanů ZEMANOVCI (SPOZ) Strana zelených Suverenita - blok J. Bobošíkové TOP 09 Věci veřejné (VV) 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek12 Seřaďte strany do pravo-levého spektra!

pravicová vláda, předseda Václav Klaus 1993 – 1998: úřednická vláda, předseda Josef Tošovský 1998: levicová vláda, předsedové Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek 1998 – 2006: pravicová vláda, předseda Mirek Topolánek 2006 – 2009: úřednická vláda, předseda Jan Fischer 2009 – 2010: pravicová vláda, předseda Petr Nečas Od 2010: 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek13 Co je „úřednická vláda“ a za jakých okolností vzniká?

 Premiér: Petr Nečas  Členové vlády: ◦ Karel Schwarzenberg, 1. místopředseda vlády a ministr zahraničí ◦ Karolína Peake, místopředsedkyně vlády, předsedkyně legislativní rady vlády ◦ Petr Mlsna, ministr a předseda Legislativní rady vlády ◦ Jan Kubice, ministr vnitra ◦ Miroslav Kalousek, ministr financí ◦ ???, ministr obrany ◦ Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu ◦ Pavel Blažek, ministr spravedlnosti  Ludmila Müllerová, ministryně práce a sociálních věcí ◦ Zbyněk Stanjura, ministr dopravy ◦ Petr Bendl, ministr zemědělství ◦ Leoš Heger, ministr zdravotnictví ◦ Petr Fiala, ministr školství ◦ Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí ◦ Alena Hanáková, ministryně kultury ◦ Ing. Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek14 Do kterých stran patří jednotliví členové vlády?

politika sociálního zabezpečí sociální služby politika zaměstnanosti rodinná politika Ministerstvo práce a sociálních věcí: zdravotní politika Ministerstvo zdravotnictví: vzdělávací politika Ministerstvo školství: bytová politika Ministerstvo pro místní rozvoj: ekologická politika Ministerstvo životního prostředí: koordinace finančních toků do jednotlivých politik Ministerstvo financí: 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek15

 Stát může dotovat sociální politiku pouze za podmínky, že má dostatečné příjmy.  Největší část příjmů státního rozpočtu (cca 80 %) tvoří příjmy z daní a sociálních příspěvků – příklad 2012:  Příjmy SR celkem: 1,085 bilionu Kč, z toho ◦ z daní: cca 530 mld. Kč ◦ z pojistného na sociální zabezpečení: cca 370 mld. Kč  Výdaje SR celkem: 1,190 bilionu Kč, z toho ◦ důchody a sociální dávky: cca 480 mld. Kč ◦ platy a provoz školství cca 120 mld. Kč  Pokud jsou výdaje státu vyšší než příjmy, musí si stát půjčit peníze od bank nebo jiných subjektů. Státní dluh ČR byl k : 1,5 bilionu Kč (k : 1,216 bilionu Kč). 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek16 Jaký je rozdíl mezi deficitem státního rozpočtu a státním dluhem?

08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek17

 Hrubý domácí produkt (HDP, někdy také HND – hrubý národní důchod, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. ◦ Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. ◦ Časovým obdobím bývá obvykle rok. ◦ V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu), zpravidla v přepočtu podle parity kupní síly, uvádí se v dolarech.  Čím vyšší je HDP, tím lépe může stát financovat sociální politiku, neboť asi 1/3 HDP se formou daní a pojistného dostává do státního rozpočtu. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek18

Vývoj v %5,73,1-4,52,51,9 mld. Kč Kč/obyv PPS-euro/obyv.20,66020,22719,40819,56120,249 PPP-USD/obyv Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek19

02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek20 Lucembursko (LU)65700 Irsko (IE)34200 Nizozemsko (NL)30700 Rakousko (AT)30000 Dánsko (DK)29600 Belgie (BE)28200 Spojené království (UK)27800 Švédsko (SE)29300 Finsko (FI)27500 Německo (DE)26900 Francie (FR)26300 Itálie (IT)24300 Španělsko (ES)24700 EU Kypr (CY)21600 Řecko (EL)22900 Slovinsko (SI)20700 Česká republika (CZ)18500 Portugalsko (PT)17500 Malta (MT)18100 Maďarsko (HU)15300 Estonsko (EE)16100 Slovensko (SK)15000 Litva (LT)13200 Polsko (PL)12300 Lotyšsko (LV)12600 Rumunsko (RO)9100 Bulharsko (BG)8600

Tržní sektor (ekonomický, soukromý) představuje oblast soukromých subjektů zaměřených na vytvářeních hodnot a dosahování zisku. Jádrem je trh, který mechanismem nabídky a poptávky zajišťuje spontánní koordinaci ekonomických aktivit. Státní sektor (veřejný): stát je institucí s mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti. Jeho úkolem je zajišťovat veřejné zájmy, jejichž realizace je mimo možnosti trhu (vzdělání, zdravotnictví, bezpečnost, obrana apod.). Stát je tvořen zastupitelskými, exekutivními a soudními orgány a krajskou a místní samosprávou. Občanský sektor (nestátní, neziskový) představuje oblast soukromých subjektů zaměřených na jiné cíle než dosahování zisku. Hraje významnou roli také v oblasti sociální politiky a sociální práce. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek21

 Pojem občanská společnost zahrnuje veškeré společné jednání občanů na dobrovolné bázi. Je-li spojeno s vytvářením organizací s právní subjektivitou na základě práva sdružovacího, označujeme je jako ◦ Organizace občanské společnosti (OOS) ◦ Třetí sektor (vedle státu a trhu) ◦ Nevládní organizace (angl. Non-governmental organizations, NGO) ◦ Nestátní neziskové organizace (NNO)  Mohou být zaměřeny na ◦ Sdílení společných zájmů – zájmové OOS (např. sportovní, umělecké, myslivecké) ◦ Veřejně prospěšnou činnost – servisní OOS (např. sociální, zdravotní, vzdělávací) ◦ Obhajobu zájmů určité skupiny obyvatel nebo zájmů veřejných – advokační OOS (např. odbory, ekologická či lidskoprávní hnutí)  Společné znaky: ◦ Organizovanost ◦ Soukromý charakter a nezávislost na státu ◦ Zásada nerozdělování zisku ◦ Samosprávnost ◦ Dobrovolnost  V současnosti je v ČR asi OOS, z toho asi 92 tis. OS, 3000 církevních právnických osob, 1000 nadací a nadačních fondů a 1000 OPS. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek22 Jaké znáte konkrétní OOS?

Svoboda sdružování - Listina základních práv a svobod, čl. 20: (1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. (2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. (4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek23 Jaký je rozdíl mezi právem shromažďovacím a sdružovacím?

 Občanská sdružení: Zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, registrace na MV ČR  Nadace a nadační fondy: Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, registrace v Nadačním rejstříku u místně příslušného Krajského soudu  Obecně prospěšné společnosti: Zákon č. 248/1995 o obecně prospěšných společnostech, registrace v rejstříku OPS u místně příslušného Krajského soudu  Evidované právnické osoby církví a náboženských společností: Zákon č. 3/2002 o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, registrace v rejstříku církevních právnických osob na MK ČR  Odbory: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek24

02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek25 Poslední aktualizace databáze: 11. února 2013 v 10:00:11 Výsledek vyhledávání občanských sdružení Počet nalezených záznamů:  !1AIKIDOS na podporu práv občanů v ekonomické a sociální oblasti!o.s.,vznik: , IČO: , Adresa: Ostrava-Hrabůvka, Horní 1427/60  !SOPEX - Sdružení Občanů Poškozených Exekucemi! o.s.,vznik: , IČO: , Adresa: Ostrava-Hrabůvka, Horní 1427/60  !VAMOS!, o.s.,vznik: , IČO: , Adresa: Praha 7, Veletržní 53/810  " Český klub přátel franckého piva ",vznik: , IČO: , Adresa: Praha 9, Donínská 2494  " DC NA KOPEČKU CHOTĚNICE",vznik: , IČO: , Adresa: Chotěnice 74  " L I B O C 3 ",vznik: , IČO: , Adresa: Praha 6, U stanice 3/83  " Metaná EO Přední Výtoň",vznik: , IČO: , Adresa: Přední Výtoň  " Občanské sdružení obyvatel domu č.p. 456, Nerudova ulice, Kutná Hora. ",vznik: , IČO: , Adresa: Nerudova ulice 456, Kutná Hora  " Občanské sdružení obyvatel domu čp.538,539,540,541 U Tylova divadla, Kutná Hora",vznik: , IČO: , Adresa: U Tylova divadla, Kutná Hora  " Občanské sdružení Znojemští plavci ",vznik: , IČO: , Adresa: Znojmo, Loucká 26a

 OBČANSKÁ SDRUŽENÍ: stávají se dnem účinnosti občanského zákoníku „spolkem“.  1. Základní charakteristika spolku: ◦ ČLENSKÁ organizace, ◦ hlavní činností je spolková činnost vykonávaná členy nebo pro členy, ◦ na základě občanského zákoníku upraví své stanovy.  2. transformují se na „ústavy“: budou poskytovat obecně prospěšné služby nebo realizovat obecně prospěšné činnosti v režimu velmi obdobném fungování obecně prospěšné společnosti.  3. transformují se na „sociální družstvo“: bude vyvíjet obecně prospěšné činnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje,  NADACE A NADAČNÍ FONDY: jejich právní subjektivita se nemění,  OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI: nadále budou existovat pouze ty obecně prospěšné společnosti, které vznikly do , budou se řídit zákonem o obecně prospěšných společnostech, po již nebude možné obecně prospěšné společnosti zakládat, k poskytování obecně prospěšných služeb bude možné zřizovat dle nového občanského zákoníku „ústavy“. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek26

 Rada vlády pro nestátní neziskové organizace je stálým poradním, iniciativním a koordinačním orgánem vlády České republiky (dále jen "ČR") v oblasti nestátních neziskových organizací (dále jen "NNO").  Rada soustřeďuje, projednává a prostřednictvím svého předsedy / předsedkyně předkládá vládě materiály, týkající se NNO a vztahující se k vytváření vhodného prostředí pro jejich existenci a činnost. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek27

 Chudoba je v současnosti v Evropě definována jako stav, v němž žijí osoby s příjmem pod hranicí 60 % mediánu národního ekvalizovaného příjmu na spotřební jednotku (domácnost).  Česká republika patří k zemím s nejnižší mírou chudoby, podle údajů ČSÚ a Eurostatu v roce 2008 zde míra chudoby dosáhla hodnoty 9 %, zatímco průměr EU je 17 %.  V roce 2008 bylo v rámci EU27 ohroženo chudobou 20% mladých lidí do 17 let, v ČR 13%; 19% lidí nad 65 let, v ČR 7%.  Kromě chudoby dále rozlišujeme stav materiální deprivace. V něm žijí lidé, kteří si nemohou dovolit nejméně tři z následujících devíti položek: ◦ platit nájem nebo hypotéku a poplatky za provoz domácnosti, ◦ přiměřeně si vytápět domov, ◦ uhrazovat nečekané výdaje nad 6000 Kč, ◦ alespoň obden konzumovat maso a proteiny, ◦ pravidelně jezdit na dovolenou, ◦ pořídit si televizi, ◦ lednici, ◦ auto ◦ telefon.  Podíl lidí žijících ve stavu materiální deprivace závisí na úrovni ekonomického rozvoje dané země. V České republice činila míra materiální deprivace 16%. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek28 Co je relativní a absolutní chudoba?

 Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného považuje osoba, která: ◦ je starší patnácti let, ◦ aktivně hledá práci, ◦ je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.  Míra nezaměstnanosti v době ekonomické krize v ČR i v Evropě rostla.  K 31. lednu 2013 bylo v České republice bez práce lidí. To je o více než na konci loňského prosince. Oproti loňskému lednu přibylo nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných osob tak dosáhl 8 procent. Nový ukazatel porovnává počet uchazečů o zaměstnání (15 – 64 let) ke všem obyvatelům v tomto věku. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek29