ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0310 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, P/01 Zpěv Tematický okruh10. Vídeňská hudební emigrace - Češi Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaVaňhal, Tůma, Gassmann Datum13. prosince 2013– datum ověření ve výuce

Anotace Text s názvem Vídeňská hudební emigrace – Češi slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

Vídeňská hudební emigrace - Češi

Hovořit o hudební emigraci do Vídně ve druhé polovině 18. století není sice zcela v pořádku, protože Vídeň byla hlavním městem mocnářství, ale je to asi nejlepší možné označení. Čeští skladatelé měli ovšem velmi obtížnou pozici. Vídeň především patřila J. Haydnovi, W. A. Mozartovi a L. van Beethovenovi. Prosadit se v takové konkurenci bylo velmi obtížné. Že se to mnohým podařilo znamená, že byli mimořádně talentovaní. Ze všech evropských destinací, kde čeští hudebníci působili, je Vídeň nejblíž, proto je tato skupina skladatelů nejpočetnější.

František Ignác Antonín Tůma (2. října 1704, Kostelec nad Ohří – 30. ledna 1774, Vídeň) sice svým životem zasahuje do éry klasicismu a ve Vídni žil a komponoval, ale jeho hudba je ještě barokní. První hudební vzdělání získal od svého otce – varhaníka Václava Tůmy. V Praze pak studoval hru na varhany a teorii u B. M. Černohorského. Po studiích filozofie odešel do Vídně. Ve studiích pokračoval u J. J. Fuxe. Roku 1741 se stal ředitelem soukromé kapely císařovny Alžběty. Jeho skladby jsou barokně hluboké, polyfonní, tak, jaké byl povahy. Psal duchovní hudbu, celkem 30 mší, lamentace, Miserere a další.

Florian Leopold Gassmann (4. května 1729, Most – 20. ledna 1774, Vídeň) – skladatel, kapelník, varhaník, autor skladeb, které představují přechod od baroka ke klasicismu, především ve formě, ale také v melodice například menuetů. Studoval nejprve u mosteckého varhaníka Jana Vobořila, naučil se teorii, zpěv, hrát na housle a harfu. Přes odpor rodiny odešel do Benátek, ve studiu pokračoval 2 roky u Padre Martiniho. Byl varhaníkem v ženském klášteře v Benátkách. V soutěži Teatro San Moise na karnevalovou operu uspěl se svou opera seria Merope, objednávky na karnevalovou operu dostával dalších pět let. Roku 1763 byl povolán jako baletní skladatel do Vídně, 1764 byl po Gluckovi divadelním kapelníkem. Roku 1766 byl opět v Benátkách. Stal se učitelem Ant. Salieriho.

V roce 1768 jej vzal s sebou do Vídně. Byl jmenován dvorním a komorním skladatelem a v roce 1772 dvorním kapelníkem na dvoře Marie Terezie a Josefa II. V roce 1771 založil nadaci na podporu vdov a sirotků po hudebnících. Jeho dílo je velmi rozsáhlé: kvartety, divertimenta, mše, sinfonie, opery buffy. V divertimentech se objevují náznaky klasických forem i melodiky. Z díla je známé Divertimento c moll, které má části Grave, Allegro a Menuetto.

1. Florian Leopold Gassmann

Jan Křtitel Vaňhal (12. května 1739, Nechanice – 20. srpna 1813, Vídeň), český hudební skladatel -první hudební vzdělání získal u nechanického učitele Antonína Erbana -v 18 letech byl varhaníkem v kostele v Opočně a pak v Hněvčevsi -v roce 1760 jej vzala do Vídně hraběnka Schafgotschová, zajistila mu výborné učitele -získal další stipendia ke studiu v Itálii -v Benátkách se setkal s Gluckem -stal se úspěšným autorem oper, po návratu do Vídně byl již uznávaný skladatel

-byl členem kvarteta ve složení W.A. Mozart - 1. housle, K. Ditters – 2. housle, J. Haydn – viola, J. K. Vaňhal – violoncello -prosadil se i pedagogicky -je autorem 100 symfonií, 100 kvartetů, 20 mší -známé jsou koncerty pro flétnu, pro violu, pro kontrabas a další -v Nechanicích mu byla v roce 1988 odhalena pamětní deska.

2. Jan Křtitel Vaňhal

Leopold Koželuh (26. červen 1747, Velvary – 7. květen 1818, Vídeň) byl ve své době mimořádně oceňovaný. Byl synem ševce, jenž, když poznal talent svého syna, jej nechal studovat hudbu. Učil se skladbu u Františka Xavera Duška, po přesídlení do Vídně v roce 1778 studoval dále pravděpodobně u Johanna Georga Albrechtsbergera. Koželuh nejen komponoval, ale věnoval se také pedagogické a vydavatelské činnosti, od roku 1784 měl ve Vídni nakladatelství. Byl uznávaným klavíristou. Když se po odchodu W. A. Mozarta uvolnilo místo v Salzburku, dostal nabídku, ale odmítl ji. Stal se členem zednářské lóže. Po smrti Mozartově se stal po něm císařským dvorním skladatelem a byl oceňován někdy i výše, než Mozart. Z množství jeho skladeb – 30 symfonií, 60 klavírních sonát atd. - se dnes již mnoho nehraje.

3. Leopold Koželuh

Z dalších českých skladatelů, kteří se uplatnili ve Vídni ve druhé polovině 18. století, lze ještě jmenovat Josefa Jelínka (1758 – 1825), autora klavírních skladeb, a zvláště Vojtěcha Matyáše Jírovce (1763 – 1850), původem z Českých Budějovic, jenž se proslavil smyčcovými kvartety, kde již srovnává technickou stránku prvních houslí s dalšími nástroji a nechává je přednést nosná a zpěvná témata. Z dalších skladeb: 40 symfonií, 26 oper, 40 baletů. Svým životem přesahuje z klasicismu poměrně hluboko do romantismu, ale jeho dílo zůstalo klasickým.

4. Vojtěch Matyáš Jírovec

Doporučený poslech 1. J. Kř. Vaňhal: Koncert pro violu 2. F. L. Gassmann: Divertimento c moll

Otázky k ověření znalostí 1.S jakým problémem se museli potýkat čeští skladatelé ve Vídni v druhé polovině 18. století? 2.Jaké známé koncerty napsal J. Kř. Vaňhal? 3.Co je typické pro kvartetní tvorbu V. Jírovce?

Seznam vyobrazení 1. Florian Leopold Gassmann, ntter_after_Hickel.jpghttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e6/Florian_Leopold_Gassmann_by_Wi ntter_after_Hickel.jpg Jan Křtitel Vaňhal, pg pg 3. Leopold Koželuh, Vojtěch Matyáš Jírovec,

Doporučená literatura 1. Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Praha Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia Šišková, Ingeborg: Dějiny hudby IV Klasicismus, Euromedia Group - Ikar, Praha 2012