Autor: Mgr. Libor Sovadina Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Elektrický odpor FY_079_ Elektrický proud v kovech_Elektrický odpor Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace

Anotace: Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učiva Materiál rozvíjí poznatky získané v hodinách fyziky Je určen pro předmět Fyzika a ročník 9.

Elektrický odpor Elektrický odpor je fyzikální veličina charakterizující schopnost elektrických vodičů vést elektrický proud. Hodnota elektrického odporu je dána materiálem, tvarem i teplotou vodiče. Velikost odporu závisí na délce vodiče (přímo úměrně), na obsahu průřezu vodiče (nepřímo úměrně), na materiálu vodiče a na teplotě.

Elektrický odpor jako fyzikální veličina Elektrický odpor je roven podílu elektrického napětí U a elektrického proudu I. Matematickým vzorcem zapisujeme : R = U/I Označení a jednotky Doporučená značka elektrického odporu je R Hlavní jednotkou v soustavě SI je 1 Ohm, mezinárodní značka "Ω".

REZISTOR Slovem odpor se označuje také pasivní elektrotechnická součástka, jejíž správný název je rezistor, a která se vyznačuje jedinou vlastností - elektrickým odporem.

Ohmův zákon Ohmův zákon vyjadřuje vztah mezi elektrickým odporem, napětím a proudem. Je pojmenován podle svého objevitele Georga Ohma. Zákon říká, že elektrický proud v elektricky vodivém předmětu je přímo úměrný elektrickému napětí přiloženému na tento předmět

Měření elektrického odporu Elektrický odpor se měří digitálním nebo analogovým měřícím přístrojem nebo Ohmovou metodou. Ohmova metoda měření elektrického odporu je klasický způsob měření, při němž vypočítáváme velikost odporu měřené zátěže pomocí Ohmova zákona : R = U / I    U - úbytek napětí na měřeném odporu I - proud protékající měřeným odporem

Georg Simon Ohm Narodil se 16. března 1789 v Erlangenu v Bavorsku v protestantské rodině jako jedno ze 7 dětí. Jeho otec mu osobně poskytl solidní vzdělání v matematice, fyzice, chemii a filozofii. V roce 1805 začal navštěvovat univerzitu v Erlangenu. Místo studování však trávil mnoho času na tanečních zábavách a jinou činností, než studiem. To velmi zlobilo jeho otce, neboť se nemohl smířit s tím, že jeho syn nevyužívá možnosti, které se jemu nedostalo. Po 3 semestrech začal vyučovat matematiku ve Švýcarsku. Toto vyučování trvalo 6 let. Mezitím se soukromě vzdělával v matematice. V roce 1817 začal vyučovat matematiku a fyziku na jezuitské škole v Kolíně nad Rýnem. Tam se začal zabývat výzkumem elektřiny. Roku 1827 vydal svoji práci, ve které formuloval zákon, podle něhož je proud procházející obvodem přímo úměrný elektrickému napětí. Tento zákon – dnes nazývaný jeho jménem – formuluje uvedený vztah tak jednoduše, že zprvu nebyl německými vědci brán vážně.

Georg Simon Ohm

Použité zdroje: www.wikipedie.org Resistors-photo.JPG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 11.1.2005 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Resistors-photo.JPG Georg-simon-ohm 1.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 15.5.2005 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Georg-simon-ohm_1.jpg