Klement Gottwald Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Vytvořeno dne 10. 2. 2012. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/21.1409 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

č. 2 název Klement Gottwald anotace Žáci poznají osobnost K. Gottwalda. očekávaný výstup ZV – LMP Člověk a společnost – 2. stupeň D – znát průběh a důsledky 2. světové války a nový politický a hospodářský vývoj v Evropě druh učebního materiálu Prezentace druh interaktivity Výklad ročník 9.

Klement GOTTWALD - 1896 – 1953 - 4. čs.prezident - byl československý komunistický politik - od roku 1929 byl poslancem Národního shromáždění - po 2. SV - premiér - 1948 - byl zvolen prezidentem Československa

Životopis Dětství a mládí Klement Gottwald přišel na svět 23. listopadu 1896 v Dědicích jako nemanželský syn chudé zemědělské dělnice Marie Gottwaldové. Před první světovou válkou se vyučil ve Vídni truhlářem, zároveň se zúčastňoval činnosti mezi sociálnědemokratickou mládeží. První světová válka V letech 1915 –1918 byl vojákem rakousko-uherské armády. Bojoval v bitvě u Zborova. V létě roku 1918 Gottwald z rakouské armády dezertoval. Po vzniku samostatného Československa sloužil dva roky v Československé armádě. V letech 1920 –1921 pracoval v Rousínově jako stolařský dělník.

Funkcionář tělovýchovy Komunisticky zaměřená část tělovýchovných jednot si v roce 1921 vytvořila novou organizaci, Federaci dělnických tělovýchovných jednot (FDTJ). Gottwald byl starostou 20. okresu FDTJ. V červnu 1921 své jednoty přivedl na I. dělnickou spartakiádu v Praze na Maninách. V září 1921 z Rousínova odešel do Banské Bystrice – redaktor komunistického časopisu Hlas l‘udu. Brzy poté se stal vedoucím redaktorem časopisu Spartakus. V roce 1924 byly redakce přestěhovány do Ostravy, přesídlil tam i Gottwald.

Návrat do Československa Emigrace do SSSR Po zákazu KSČ emigroval v listopadu roku 1938 do SSSR. Po napadení Sovětského svazu v r. 1941 bral vytváření protihitlerovské koalice jako svoji velkou příležitost a začínal promýšlet pozdější převzetí moci v Československu. Po skončení války se mu pak podařilo zajistit komunistům zásadní vliv na poválečné uspořádání Československa. Návrat do Československa 10. května roku 1945 se vrátil do Prahy jako místopředseda československé vlády a předseda Národní fronty. Od stejného roku až do své smrti byl předsedou KSČ. Po vítězství KSČ v prvních poválečných volbách roku 1946 byl pověřen sestavením vlády.

Průkazka Kominterny Typická fotografie KG s dýmkou

Vládní krize 1947 - 1948 Na podzim roku 1947 už je zřejmé, že komunisti jsou hrozbou pro demokracii. V únoru 1948, kdy nastala vládní krize, došlo k sérii událostí, které vedly k úplnému převzetí moci ve státě. Tyto události byly završeny 25. února, kdy prezident Edvard Beneš přijal demisi nekomunistických ministrů a doplnil vládu kandidáty navrženými komunisty. Následně byla 11. března 1948, jeden den po úmrtí nestranického ministra zahraničí Jana Masaryka, potvrzena nová komunistická vláda. 9. května 1948 byla přijata nová ústava vyhlašující lidově demokratickou republiku. 30. května 1948 proběhly volby s vynucenou účastí a s možností volit jen z jednotného seznamu kandidátů komunisty ovládané Národní fronty.

Gottwald prezidentem 14. června roku 1948 byl K. Gottwald po abdikaci prezidenta Dr. Edvarda Beneše, který odmítl podepsat komunistickou ústavu, zvolen do funkce československého prezidenta. V zemi pak začali rozhodovat a fakticky vládnout sovětští poradci: v ekonomice byla prosazena koncepce těžkého průmyslu a násilná kolektivizace zemědělství, byl zaveden monopol komunistické moci na školství, vědu a kulturu. Hlavní zájem poradců byl soustředěn hlavně na bezpečnost, armádu, prokuraturu a soudy.

Politický teror Za vlády K. Gottwalda došlo na počátku 50. let k mnoha politickým vykonstruovaným procesům, byl rozpoután politický teror: bylo vyneseno přes 230 rozsudků smrti, přes sto tisíc občanů bylo odsouzeno k doživotí či mnohaletým vězením. Kárnými vojenskými jednotkami PTP (Pomocné technické prapory) prošly desítky tisíc „protistátních živlů“. Nakonec poslal na šibenici i jedenáct ze svých nejbližších předních komunistických funkcionářů v čele s Rudolfem Slánským.

Politické procesy Nejznámějším byl proces se skupinou Milady Horákové, zvaný též „proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové“. Byl to vymyšlený politický proces. Byl to jediný ze stovek politických procesů z doby po únoru 1948, ve kterém byla k smrti odsouzena a následně opravdu popravena žena. Proces je označován jako největší, protože na hlavní skupinu byly navázány desítky dalších následných procesů po celé republice a počet obžalovaných dosáhl čísla 639. Včetně následných procesů bylo uděleno celkem 10 trestů smrti, 48 doživotních trestů a další tresty odnětí svobody v souhrnné délce 7830 let.

Limuzína, vyrobená Škodovkou přímo pro KG

Úmrtí KG Okolnosti smrti 11. března 1953 se první dělnický prezident vrátil leteckým speciálem z pohřbu Stalina. Po přistání si stěžoval předsedovi vlády Antonínu Zápotockému, že mu není příliš dobře. Myslel si, že má jen chřipku, ale ve skutečnosti to bylo vážnější. Ačkoliv to bylo přísně tajeno, byl závislý na alkoholu. Tyto problémy byly zřejmě příčinou aneurysmatu, tedy výdutě srdeční aorty, na jejíž následky o tři dny později, tj. 14. března 1953, zemřel.

Mumifikace Jeho tělo bylo uloženo v mauzoleu v Národním památníku na pražském vrchu Vítkově. Tělo bylo v letech 1953 až 1962 vystavováno návštěvníkům podobně jako tělo Lenina. Tělo K.Gottwalda se na přelomu 50. a 60. let začalo v důsledku mumifikace provedené příliš pozdě po smrti pomalu rozpadat. To se zpočátku řešilo výrobou náhražek poškozených částí těla (nohy, ruce, trup) ve filmových ateliérech Barrandov, časem se však ukázalo, že se tělo nepodaří zachovat. Po Sametové revoluci byly jeho ostatky uloženy na Olšanských hřbitovech.

Památník na Vítkově se sochou Jana Žižky

Zajímavosti Dne 23. dubna 2007 byl posmrtně zbaven čestného občanství města Vyškova. Klement Gottwald se ve skutečnosti pravděpodobně narodil v Hošticích. Jeho rodný domek v Dědicích u Vyškova byla naaranžovaná komunistická smyšlenka. Podle Klementa Gottwalda dostalo název několik jednotek československých interbrigád ve Španělsku. Například četa Klementa Gottwalda, což byla první skutečně československá jednotka v interbrigádách.

Zdroje MÜLLER, Oldřich. Dějepis pro 2. stupeň základní školy praktické. 4. díl. 1. vydání. Praha : Parta, 2010. ISBN 9788073201241. s. 43. KOHOUTKOVÁ, H.; KOMSOVÁ, M. Dějepis na dlani. 2. vydání. Olomouc : Rubico, 2007. ISBN 8073460653. s. 209, 229 - 230.

Zdroje obrázků Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2011-02-10] dostupné pod licencí Creative Commons – http://wikimedia.org/ Oficiální fotografie K.Gottwalda http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gottwald_from_Bundesarchiv_Bild_183-R90009,_Budapest,_II._Weltfestspiele,_Festumzug,_tschechische_Delegation.jpg Průkazka Kominterny http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gottwald_(EKI).jpg Limuzína http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gottwaldova_limuz%C3%ADna_SAMSUNG_DIGITAL_CAMERA_87.jpg Památník na Vítkově http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Praha,_V%C3%ADtkov,_pam%C3%A1tn%C3%ADk.JPG