Václav IV – 1419 ve 2 letech korunován českým králem, v 15 letech římským králem, vychováván jako budoucí panovník nepříliš obratný diplomat a politik s jeho životem spojována řada pověstí 2x ženatý, bezdětný, nezájem o vládu, agresivita, alkohol
Václavova vláda – počátek celoevropské krize - papežské schizma, mravní úpadek církve řada politických neúspěchů: 1. roztržka s Francií - tradičním spojencem Lucemburků - (v papežském schizmatu podpořil římského papeže) 2. roztržka s Němci - podpis Kutnohorského dekretu (odebral cizincům na univerzitě 3 hlasy odchod německých žáků a učitelů z Prahy)
3. roztržka vysokou šlechtou - „panská jednota“ – cílem - omezení moci krále šlechtou a vlastními příbuznými (bratr Zikmund, bratranec Jošt) – chtěli podíl na moci, 2x zajat (1393, 1408), pokus otrávit ho úřady svěřovány příslušníkům nižší šlechty 4. roztržka s církví - spor s arcibiskupem Janem z Jenštejna - příběh Jana z Pomuku
Jan Nepomucký Generální vikář arcibiskupa - oběť dlouhodobé nenávisti mezi králem a arcibiskupem 1393 zemřel při mučení, tělo vhozeno do Vltavy, po 4 týdnech vyplaveno později vznik kultu exhumace, nález červené hmoty – zázrak - jazyk! (nejspíš mozková hmota) legenda o neprozrazení zpovědního tajemství královny svatořečen v době protireformace kult podporován jako katolický protějšek kacířského Jana Husa
Zikmund Václav zemřel 1419 po defenestraci, v Praze nepokoje Zikmund, uherský a římský král, mladší bratr, pro husity nepřijatelný království do r bez panovníka basilejský koncil – kompaktáta - uznán českým králem i husity 1437 zemřel bez mužského dědice jeho nástupcem - zeť Albrecht Habsburský