ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Medvěd hnědý Žil v celé Evropě, Asii a Severní Americe. Byl však téměř vyhuben. Obývá husté, těžko přístupné lesy se skalami, ale hledání potravy ho často dovede až k lidským příbytkům.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Je všežravec, s oblibou požírá také med. Zimu přečkává v nepravém zimním spánku. Žije tak z tukových zásob. Samice vrhá v zimě v brlohu 2 – 5 mláďat.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Medvěd hnědý Délka těla: 2 - 4 m Délka ocasu: 5 - 20 cm Hmotnost: 100 - 800 kg Délka života: 20 - 30 let. V zajetí až 50 let. Medvěd hnědý je mohutná šelma se silnými končetinami s velkými, až 15 cm dlouhými drápy, dlouhou srstí a velkou kulatou hlavou.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Medvěd hnědý

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Medvěd hnědý Jde o největší evropskou šelmu a spolu s medvědem ledním o vůbec největšího zemního masožravce. Zbarvení srsti se značně liší podle několika poddruhů, ale všeobecně se pohybuje od žlutavě plavé až po tmavě černou. Mnozí jedinci mají navíc bílý nebo stříbřitý odstín srsti, což má za následek prošedivělý vzhled. Ani velikost není pevně stanovena a kolísá u jednotlivých populací podle množství dostupné potravy.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Přítomnost medvěda hnědého můžeme zaznamenat i podle jeho charakteristických stop - přední je širší, zadní připomíná otisk lidské nohy, akorát má na rozdíl od ní viditelné silné drápy. Poddruh medvěd brtník dostal své jméno podle toho, že vybírá dutiny stromů s hnízdy lesních včel. Brť je totiž staročeské slovo, označující dutinu stromu.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ V současnosti se u nás medvěd vyskytuje jen ve východních pohraničních pohořích. Kdysi byl ale rozšířen po celém území naší země. Poslední medvěd v Čechách byl uloven v roce 1856 na Šumavě. Dnes tímto místem prochází žlutě značená turistická trasa, která je známá jako Medvědí stezka. V místě, kde poslední šumavský medvěd „zhasl“, nyní najdeme pamětní kámen z roku 1880.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Rozšíření medvěda hnědého

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Útoky na člověka Medvěd hnědý útočí na člověka jen velice zřídkakdy a nejčastěji se tak stává pokud ho vyrušíme při konzumaci potravy, pokud je raněný, nemá možnost úniku nebo pokud narazíme na samici s mláďaty nebo na samce v období páření. Tento problém existuje např. v Yellowstonském národním parku, Rusku nebo na Slovensku, kde se v posledních letech početnost medvědů hnědých výrazně zvýšila.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Označovaný též jako polární medvěd. b) lední medvěd Označovaný též jako polární medvěd. Typický pro severní polární oblasti. V kohoutku měří 1,5 m, délka těla činí přibližně 2,5 m a výška vzpřímeného těla se pohybuje okolo 2,4–3,3 m. Samci váží 400–700 kg, samice 300–400 kg. Dožívají se 20 až 25 let (rekord je 34 let).

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Rozšíření Vyskytuje se v Grónsku, na severním pobřeží Severní Ameriky a Asie. Na všech těchto územích je chráněn a jeho lov se kontroluje. V současnosti se odhaduje, že žije asi 20 - 25 000 těchto medvědů.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Lední medvědi žijí většinou samotářsky. Po většinu dne hledají potravu, za kterou jsou schopni putovat i několik desítek kilometrů denně. Jsou velmi obratní, silní a mrštní. Dokážou vyšplhat na téměř kolmé kry a dovedou přeskočit až čtyřmetrové díry v ledu.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Jsou to také velmi zdatní plavci, nejlepší ze všech medvědů. Plavou rychlostí okolo 10 km/h. Umí se také potápět, pod vodou vydrží až dvě minuty.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Živí se převážně lovem a jejich nejčastější kořistí bývají tuleni. Pro ledního medvěda je snadné vypátrat doupata tuleňů, protože mají velmi dobře vyvinutý čich. Jsou schopni ucítit pach mrtvé velryby i na vzdálenost několika kilometrů a doupata tuleňů najdou, i když jsou více než jeden metr pod sněhem.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Jako jedna z největších šelem nemá lední medvěd na souši svého přirozeného nepřítele. Avšak ve vodě pro něj velké nebezpečí představují mroži, kteří na něj útočí zespodu a kly mu rozpářou břicho. Ještě větší nebezpečí pro něj však představuje kosatka dravá.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Zajímavosti Játra ledního medvěda jsou jedovatá. Obsahují totiž příliš velké množství vitamínu A. Černý čenich medvěda ledního je za jasného dne viditelný dalekohledem až na vzdálenost několika kilometrů.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Když je medvěd lední donucen okolnostmi, dokáže vyvinout rychlost až 40 km/hod, ale rychle ho taková zátěž unaví. Běžně se pohybuje rychlostí jen 3 až 6,5 km/h. Medvěd lední má černou kůži (mláďata růžovou), aby lépe vstřebával teplo. Jeho kožešina je výborným izolačním materiálem, ledního medvěda jde proto jen těžko zachytit termovizí.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ První úspěšný odchov mláděte v zajetí se podařil v roce 1942 v Zoo Praha. Odchovy ledních medvědů v zajetí mají nízkou úspěšnost. Lední medvěd se může křížit s medvědem grizzly. Lední medvěd uplave až 100 km bez přestávky.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ dosahuje hmotnosti kolem 300 kilogramů c) medvěd grizzly dosahuje hmotnosti kolem 300 kilogramů dožívá se max. 30 let. Jsou to zavalitá zvířata s velkou hlavou, malými zakulacenými boltci a krátkým ocasem. Přes zdánlivě neohrabanou postavu je grizzly všestranně pohybově nadaný. Šplhá, vztyčuje se na zadních nohách, skáče a vytrvale plave i běhá. Dokáže vyvinout rychlost až padesát kilometrů za hodinu

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Medvěd malajský Nazýván indonésky a malajsky jako Boreang Madu („medový medvěd“). Je nejmenším příslušníkem čeledi medvědovitých. V kohoutku je vysoký jen 70 cm a tělo má dlouhé 1,1-1,4 m. Jeho hmotnost je 27-65 kg s tím, že samice jsou lehčí než samci.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Je většinou černý a na krku má bílou skvrnu ve tvaru podkovy. Vyskytuje se v Indočíně, v Indonésii a Malajsii. I když je to plaché zvíře, k člověku se chová poměrně přátelsky.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Domorodí obyvatelé ho dokonce chovají jako domácího mazlíčka, ale zároveň byl dříve také hojně loven. Nyní je na celém svém území chráněn. I přesto ale jeho početní stavy klesají, jelikož dochází k ničení deštných lesů. Medvěd Malajský totiž těžce snáší změny životního prostředí.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ Medvěd malajský má velmi pestrý jídelníček všežravce, ale ze všeho nejraději má včelí med, za kterým je ochoten vylézt na strom. Dále se živí ovocem a termity, které vylizuje svým neobvykle dlouhým jazykem z otvoru vytvořeném rozerváním termitiště tlapami.

ŠELMY - MEDVĚDOVITÍ