I. Osobnost v sociálním prostředí-. sociální aspekty osobnosti. II I. Osobnost v sociálním prostředí- sociální aspekty osobnosti. II. Životní cyklus: Erikson, Adler. III.Motivační témata v našich životních příbězích

Osobnost v sociálním prostředí sociální aspekty osobnosti

Vliv primární rodiny vztah s matkou (pečující osobou) – attachment vztah s otcem vztah mezi rodiči sourozenci- sourozenecké konstelace vztahy uvnitř širší rodiny

Attachment „trvalé emoční pouto, charakterizované potřebou vyhledávat a udržovat blízkost s určitou osobou, zejména v podmínkách stresu“ zkušenosti s pozitivními a/nebo negativními reakcemi matky si dítě zvnitřňuje a utváří si tak vlastní představy a očekávání o podpoře primární osoby

Vztah s otcem Hlavní úkol není regulovat emoce dítěte, ale povzbuzovat dítě v jeho exploraci tzv. „herní senzitivita“ – souvisí s důvěrou v sebe a druhé sebedůvěrou dítěte v nových situacích představami o kamarádských a partnerských vztazích

Sourozenecké pořadí (A.Adler) Prvorozený – zažilo pozici jedináčka, pokud není připraveno na příchod sourozence, může to prožívat úkorně – jako zradu. Vyrůstají pod tlakem očekávání Druhorozený – je pro něj normální, že se o pozornost apod. dělí (je lépe připraven na spolupráci). Snaží se dohnat staršího sourozence. Nejmladší – bývá rozmazlován, nekladou se na něj nároky, těžko se učí spolupracovat

Vztahy s širším okolím S vrstevníky – méně ochoty přizpůsobit se (na rozdíl od rodičů) - jsou na stejné úrovni (oproti sourozencům) Kamarádské vztahy rozvíjejí schopnost spolupracovat

Vztahy s širším okolím Party – identifikace, konformita S autoritami v institucích Partnerství – ovlivněno primární rodinou Členství ve společenství s nějakou ideologií

Sociální inteligence soubor schopností a dovedností Sociální percepce a porozumění Sociální paměť Praktické sociální dovednosti Sociální zdatnost

Vývoj pojmu E. L.Thorndike (1920) -sociální inteligenci - schopnost chápat a zvládat muže a ženy, chlapce a dívky a moudře jednat v mezilidských vztazích J.P. Guildford (1967) - struktura inteligence - 150 intelektuálních dovedností H. Gardner (1983)- interpersonální inteligence– porozumění druhým lidem a mezilidským vztahům

R.I.Riggio (2007) chápe SI jako soubor základních sociálních komunikačních dovedností Vyjadřování - expresivita Vnímavost - senzitivita Kontrola – regulace Dotazník sociálních dovedností

Teorie osobnosti založená na interpersonálním chování (T.LEARY) interpersonální chování ovlivňují dvě síly: První silou je redukce strachu Druhou silou je udržení sebeúcty osm typů chování je uspořádáno do tzv. interpersonálního kruhu, který je rozdělen na dvě dimenze (představují je dvě osy). První dimenze se nazývá proximita (proximity) a je vymezena krajními póly „odpor“ (opposition) a „kooperace“ (cooperation). Druhá dimenze se nazývá vliv (influence), příp. moc (power) s krajními póly „dominance“ (prosazování se) a „submise“ (podřizování se).

Adaptivní a maladaptivní formy interpersonální interakce 1. Dominantní typ s mírnou afiliací může tíhnout k ovládání svého okolí pod záštitou dobra a lásky. 2. Soutěživý typ, jehož soutěživost nevede k pocitu dosaženého úspěchu, se stává neúnosně egocentrickým či narcistním. 3. Kritický, rázný typ se při maladaptivním způsobu chování stává agresivním 4. Rezervovaný, nedůvěřivý typ se může stát rezistentní a za každou cenu oponující 5. Skromný, podřizující typ, který většinou potlačuje své reakce 6. Poddajný, učenlivý typ může mít tendenci k přílišné závislosti na druhých lidech a jejich pomoci 7. Přátelský, důvěřivý, spolupracující typ se může stát za každou cenu milým a láskyplným 8. Přirozeně odpovědný typ se může snažit až příliš, aby každému "bylo dobře".

Psychosociální vývoj Erik H. Erikson porozumět osobnosti – zohlednit 3 úrovně tělesnou (včetně sexuální libidózní dynamiky) ego úroveň (syntéza prožívání, zvládání světa, smysl) rodiny a společnosti (individuální, skupinová i společenská kultura, historie) osobnost: interpersonálně-sociálně-kulturně-historický kontext

Psychosociální vývoj dílčí etapy v životním cyklu – rozřešení příslušné psychosociální krize vývoj pokračuje po celý život (není ukončen dosažením dospělosti) etapy psychosociálního vývoje

Etapy psychosociálního vývoje

Psychosociální vývoj osobnosti – Erikson 1-4

Erikson 5-8

Individuální psychologie Alfred Adler každý člověk je nedělitelná jednota, individuum, které funguje jako celistvá bytost začátky a konce našich životních příběhů, rané vzpomínky odhalují začátek – obecnější orientace v životě větší důraz na budoucnost a na možnou změnu cílů – důležitý je finální cíl

původně Adler předpokládal primární motiv – snaha realizovat agresivní pud; později hovoří o vůli k moci (kompenzace handicapů) a ještě později o usilování o nadřazenost vůči prostředí základním cílem jedince je jeho zařazení do společnosti = sociální zájem (opravdové blízké vztahy) způsob, jakým se jedinec zařazuje a chce zařazovat do společnosti (a prostředí vůbec) = životní styl

Motivační témata a životní příběhy OSOBNOST A JEJÍ ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH neboli Motivační témata a životní příběhy Životní příběhy jsou klíčové, protože ukazují smysl lidského života v průběhu času tak, jak se odvíjel od začátku, přes střední část, až ke konci daného příběhu. Henry A. Murray - personologický systém Silvan Tomkins - “životní příběhy” a “životní skripty” Dan McAdams – narativní psychologie- vyprávění ztvárňujeme život jako příběh zahrnující i pochopení a interpretaci

Motivační témata v životních příbězích - Henry A. Murray existuje patrně konečný soubor „prototypických“ životních příběhů (př. Ikarus – lety a pády) znát tohle životní téma daného člověka znamená přiblížit se jeho osobnosti člověk je vázán v čase – směřování života je zřejmé jen v časovém pohledu utváří se příběh: to co se stalo určuje to, co se stane příběh jako metoda zkoumání osobnosti metafora života

motivační témata to, co určuje a vybírá, jak se život utváří jsou uvnitř organismu potřeby (proč děláme to, co děláme – autonomie, výkonu, afiliace, dominance…) vně organismu tlaky (možnosti a omezení pro vyjádření potřeby) Pokud se určitá potřeba opakovaně setkává s určitými tlaky prostředí téma

Thematic Aperception Test test interpretace viděného – diagnostika implicitních motivů (energizují, vybírají a zaměřují naše chování) potřeba výkonu potřeba afiliace potřeba moci potřeba intimity