Osobnosti Charty 77 Václav Havel Petr Uhl Jiří Dientsbier Jiří Hájek
Václav Havel Působil v 60. letech 20. století v Divadle Na zábradlí V době Pražského jara 1968 se zapojil do politické diskuse a prosazoval zavedení demokratické společnosti V době normalizace se stal spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77 Za svou opoziční činnost byl komunistickým režimem vězněn Po listopadové revoluci 1989 Byl devátým a posledním prezidentem Československa(1989–1992) a prvním prezidentem České republiky(1993–2003) Václav Havel (video)
Petr Uhl Vystudoval ČVUT v Praze V době Pražského jara 1968 působil v hnutí Revoluční mládeže Byl čelným představitelem Charty 77 V době normalizace byl vězněn Během Listopadové revoluce rozšířil dezinformaci, že během zásahu proti demonstraci konané dne 17. listopadu na Národní třídě byl zabit student Martin Šmíd. Tuto nepravdivou zprávu se dozvěděl přes prostředníky od Drahomíry Dražské, která si ji nejspíše sama vymyslela. Podle řady pamětníků měla být zpráva o zabití studenta Šmída roznětkou k zahájení listopadového převratu v roce 1989 Petr Uhl se za rozšíření dezinformace omluvil na veřejném shromáždění občanů na Letenské pláni
Jiří Dientsbier Studoval žurnalistiku a pak pracoval v Československém rozhlase V době sovětské okupace se postavil proti ní a podílel se i na protiokupačním vysílání Československého rozhlasu V následujícím roce byl proto vyloučen z KSČ i Svazu novinářů a propuštěn z rozhlasu Byl čelním představitelem Charty 77 Za svou opoziční činnost byl komunistickým režimem vězněn Po Listopadové revoluci se vrátil do politiky ( ministr zahraničí, místopředseda vlády, poslanec)
Jiří Hájek Vystudoval práva na Univerzitě Karlově Člen Sociální demokracie, po sloučení v roce 1948 člen KSČ Poté velvyslanec v Londýně, dále zástupce ČSSR v OSN V době Pražského jara 1968 ministrem zahraničí Při sovětské okupaci byl právě na jednání v Jugoslávii a mohl tak 24. srpna 1968 v Radě bezpečnosti OSN vznést protest Za to byl již v září 1968 odvolán z funkce ministra zahraničí (později vyloučen i z KSČ) Stal jedním z prvních tří mluvčích Charty 77