Houbová onemocnění včelího plodu Zvápenatění včelího plodu Ascosphaerosis larvae apium Zkamenění včelího plodu Aspergillosis larvae apium

Zvápenatění včelího plodu Houbové onemocnění včelího plodu - v Evropě známé od 1.poloviny 20. století V ČR dříve výskyt ojedinělý Se zavlečením varroázy – častější a závažnější výskyt Není povinné hlášením

Původce Ascosphaera apis - má dvě formy: - maloplodou / plodničky 50 – 82 um / - velkoplodou / plodničky 88 – 168 um /

Ascosphaera apis Mycelium článkované Heterothalické – 2 různé typy vláken Při dotyku – vzniknou samčí a samičí gametangia Po kopulaci – podničky v nich oválné askospory

Ascosphaera apis

Šíření nákazy Výtrusy nebo myceliem – potravou i pokožkou Nejcitlivější jsou larvy 3-6 dní staré Trubčí plod je citlivější Houba proroste ze střev celé tělo i pokožku Choroba probíhá rychle, za 5-7 dní po nakažení je většina larev mumifikovaných Spóry Ascosphaera apis jsou infekční 15 let, hlavně v pylu

Klinické příznaky Skvrnitá víčka, propadlá Mumie v buňce volné Barva mumií bílá, šedozelená nebo čedočerná Mumie na podložkách a dně úlů

Diferenciální diagnóza Plesnivý pyl - Ascosphaera alvei Rozlišení tvarem, případně mikroskopickým vyšetřením

Dezinfekce Úly vyškrabat, vyžehnout do hněda Vymýt 4% roztokem formalinu Půdu před včelínem přerýt Ruce, oděvy, nářadí – průběžně dezinfikovat

Prevence Pravidelně používat Formidol - odparné desky Rezervní plásty pravidelně dezinfikovat Umožnit obměnu díla Neusazovat roje neznámého původu Nezkrmovat včelám pyl neznámého původu Tlumit varroázu

Opatření Plásty s mumiemi – spálit Včelstvo přeložit do dezinfikovaného úlu s minim.počtem starých plástů Plodiště doplnit mezistěnami Vyměnit matku za prověřenou na dobrý čisticí pud Pokrmit cukerným roztokem s vit. C Případně posílit zavíčkovaným plodem V ČR není na zvápenatění žádný registr. lék

Zkamenění včelího plodu Houbové onemocnění včelího plodu i dospělých včel Není povinné hlášením

Výskyt zkamenění včelího plodu V Evropě, Severní a Jižní Americe V jiných světadílech není podchyceno V ČR – výskyt vzácný

Původce Aspergillus flavus někdy také Aspergillus fumigatus Tyto plísně se vyskytují běžně v přírodě Vytvářejí dlouhá, článkovaná vlákna / hyfy / Množí se: nepohlavně – konidiemi pohlavně – plodnice a askospory Tvoří toxiny – aflatoxiny – /kancerogenní účinky/ U oslabených lidí – možnost mykotických pneumonií

Šíření Konidie a askospory – na rostliny – s nektarem a pylem - do úlů S potravou do žaludků larev – tam se pomnoží, prorostou orgány larvy Usmrtí larvu – hyfy prorostou i pokožku Vznikne velice tvrdá mumie, pevně lpí v buňce

Klinické příznaky Podobné jako u zvápenatění včel.plodu Napadená larva – nažloutlá – kašovitá hmota – později jako chomáčky vaty - po vytvoření konidií – žlutozelená zrna - nakonec velmi tuhá mumie, pevně v buňce Dospělé včely – proroste plíseň pokožku – včely jsou jako zlaté - nemohou létat -uhynou

Klinické příznaky

Opatření Jako u zvápenatění včelího plodu Uhynulé včely spálit Úly vyškrabat a vypálit až do hněda Tlumit varroázu Při práci – pozor na vdechování spór Chovat silná včelstva