N_MF_A Mezinárodní finance_A 3. Devizový kurs teorie Devizový kurz teorie, fundamentální a technická analýza.

Mundell-Flemingův efekt měnového kursu Snížení cenové hladiny snižuje úrokové míry Domácí investoři převádějí kapitál do zahraničí, za výhodnějším úrokem Na devizovém trhu převládne poptávka po zahraničních měnách Domácí měna depreciuje, poptávka po dražším zahraničním zboží klesá Poptávka po domácím zboží a službách roste Roste export i čistý export V krátkém období roste poptávka i produkt Roste poptávka po domácí měně, která apreciuje Roste cenová hladina, zvyšuje se úroková míra Rovnováha je obnovena

V případě fixních kurzů  model ukazuje, že je měnová stabilizační politika zcela neúčinná není schopna vůbec ovlivňovat výši reálného produktu a zaměstnanosti. Naopak rozpočtová politika je v tomto směru plně účinná. Neúčinnost měnové politiky při pevných kurzech je dána tím, že centrální banka je nucena pomocí devizových rezerv bránit odchylkám měnového kurzu od deklarované parity

V případě fixních kurzů - pokračování Představme si, že by banka chtěla za těchto podmínek stimulovat ekonomický růst a zaměstnanost měnovou expanzí. Zvýší peněžní zásobu například nákupem vládních dluhopisů. Tato měnová expanze však sníží domácí úrokovou míru pod úroveň světové úrokové míry, což motivuje investory k tomu, aby prodávali domácí finanční aktiva a kupovali zahraniční aktiva. Na měnovém trhu v důsledku toho roste nabídka domácí měny a poptávka po zahraničních měnách. V důsledku toho vzniká tendence k depreciaci domácí měny. Ale centrální banka nemůže depreciaci dopustit a proto nakupuje domácí měnu za devizové rezervy. Proto se peněžní zásoba v zemi opět snižuje. Konečným důsledkem takového pokusu o měnovou expanzi by tedy nebylo zvýšení peněžní zásoby. Došlo by pouze ke změně struktury aktiv centrální banky, v nichž by se zvýšil podíl vládních dluhopisů a snížil podíl devizových rezerv.

v režimu flexibilních kurzů zcela opačná je účinnost obou politik v režimu flexibilních kurzů . Když chce centrální banka zvýšit peněžní zásobu například nákupem vládních dluhopisů, dochází opět k poklesu domácí úrokové míry a k tlakům na depreciaci. Nyní však banka nemusí na měnovém trhu intervenovat. Depreciace zvýší čistý export čili i agregátní poptávku a domácí produkt. Konečným důsledkem měnové expanze je tedy vyšší kurz domácí měny (depreciace), vyšší domácí produkt a vyšší zaměstnanost.

Teorie devizového kursu Považují za významné toky zboží a toky kapitálu Rozlišují a kombinují stavové a tokové pohledy Rozlišují určení kursu v dlouhém /rovnovážném/ a krátkém období Respektují očekávání jako důležitý faktor určení kursu Sledují rozdílný vliv fiskální a monetární politiky Zdůrazňují reálné pohyby kursů, nejen jejich nominální změny

Změna devizového kursu je funkcí salda platební bilance/SPB/ Teorie devizového kursu Platebně bilanční přístup / vliv mezinárodního zadlužení/ Změna devizového kursu je funkcí salda platební bilance/SPB/ SR = f(SPB) Aktivní platební bilance znamená růst poptávky po domácí měně na devizovém trhu a její kurs se zhodnocuje . Pasivní PB platí obráceně. Tokový přístup Kombinovat se stavovým přístupem Deformuje dlouhodobá nerovnováha PB

Praktická aplikace teorie Tokové ukazatele Teorie devizového kursu Platebně bilanční přístup / vliv mezinárodního zadlužení/ Praktická aplikace teorie Tokové ukazatele Saldo BÚ PB / HDP, hodnota nesmí poklesnout pod -7% Stavové ukazatele Hrubý zahraniční dluh*/HDP, hodnota nesmí stoupnout nad 40% */ zahraniční devizové závazky

Platebně bilanční přístup Model Debt Adjusted Real Exchange Rate DARER Řeší problém teorie parity kupní síly a dluhového přístupu cestou transformace zahraničního dluhu do růstu domácí cenové hladiny ve fázi, kdy země nebude moci vyrovnávat převis domácí agregátní poptávky nad domácí výrobou pomocí deficitu běžného účtu.

Platebně bilanční přístup Model Debt Adjusted Real Exchange Rate standardně používaný nástroj pro stanovení rovnovážného reálného kurzu Řeší nedostatečné zohlednění situace, kdy je deficit běžného účtu financován zahraničními výpůjčkami platí především pro ekonomiky, které mají relativně vysokou zahraniční zadluženost, jsou silně závislé na krátkodobém zahraničním kapitálu a které opakovaně trpí problémem externí nerovnováhy

Platebně bilanční přístup Model Debt Adjusted Real Exchange Rate DARER by měl adekvátněji odhadovat reálnou cenu dané měny v případech, kdy je ekonomika nucena řešit financování deficitu běžného účtu platební bilance růstem zahraniční zadluženosti, DARER přitom není rovnovážný reálný kurz, ale spíše "pravdivější” reálný kurz (oproti standardnímu výpočtu reálného kurzu, kdy je nominální kurz deflován příslušným domácím a zahraničním cenovým indexem), lépe napovídá, nakolik je měna nadhodnocena nebo podhodnocena.

Platebně bilanční přístup Model Debt Adjusted Real Exchange Rate R = E.P*/P , (1) DARER = E.P*/PE . (2) kde: symbol (E) vyjadřuje nominální měnový kurz, (P*) zahraniční cenovou hladinu, (P) domácí cenovou hladinu (PE) domácí rovnovážnou cenovou hladinu.

Platebně bilanční přístup Model Debt Adjusted Real Exchange Rate Odhad DARERu spočívá ve dvou krocích: (I) odhadu rovnovážné cenové hladiny (tj. PE), která je pak následně použita při (II) odhadu dráhy dluhově upraveného reálného kurzu (tj. DARERu). Východiskem modelu je definice deficitu běžného účtu jako rozdílu mezi agregátní nabídkou a agregátní poptávkou při aktuální cenové hladině v domácí ekonomice: CA = S(P) - D(P) < 0, (3) kde CA je běžný účet, S je agregátní nabídka, D je agregátní poptávka P je teoreticky součin nominálního měnového kurzu a zahraniční cenové hladiny [E.P*].

Teorie devizového kursu Monetární přístup Měna se zhodnocuje, jestliže za jinak neměnných okolností nabídka peněz roste na domácím devizovém trhu rychleji, než na zahraničním Domácí měna se zhodnocuje, pokud HDP roste rychleji, než v zahraničí Růst domácí úrokové míry povede ke znehodnocení kursu domácí měny /z důvodů poklesu zájmu spekulantů o domácí měnu/ –obrácený závěr oproti DARER

Teorie devizového kursu Monetární přístup Monetární přístup k měnovému kurzu s pružnými cenami vychází ze dvou základních předpokladů: a) Vývoj cenové hladiny v různých zemích odráží vývoj peněžní nabídky, transakční poptávky po penězích a spekulativní poptávky po penězích v těchto zemích b) Poměr cenových hladin dvou zemí se podle absolutní verze parity kupní síly úzce vztahuje ke kurzu měn srovnávaných zemí. Měnový kurz je determinován relativní cenou dvou měn a tyto relativní ceny jsou dány relativní poptávkou a nabídkou po těchto měnách.

Teorie devizového kursu Monetární přístup a/ růst domácí úrokové sazby Růst domácí úrokové sazby Pokles spekulační poptávky po penězích Zvýšení importu zahraničních aktiv Depreciace kurzu domácí měny

Teorie devizového kursu Monetární přístup b/ růst domácího HDP Růst domácího důchodu (HDP) Zvýšení transakční poptávky po penězích Pokles importu zahraničních aktiv Apreciace kurzu domácí měny

Teorie devizového kursu Dornbuschův dynamický model přestřelování kursů Dočasné znehodnocení kursů může být větší, než tempo růstu peněžní zásoby / setrvačnost brzdící pohyb cen a úrokové míry/- destabilizace ekon. rovnováhy Krátkodobě může docházet ke změnám reálných kursů, - chybné alokace zdrojů mezi exportními a importními odvětvími /špatné investice/- peněžní iluze V rozporu s relativní verzí parity kupní síly dochází v poslední fázi procesu k současnému růstu cen a zhodnocování kursu

Teorie devizového kursu Teorie portfolia, riziková premie vychází z nezastupitelnosti cenných papírů různých zemí. Pro preferenci cenných papírů jedné země před cennými papíry ostatních zemí je rozhodující výše úrokového diferenciálu a rozdílný stupeň rizika spojený s investováním v jednotlivých zemí oceněný rizikovou prémií

Teorie devizového kursu Teorie portfolia, riziková premie Předpokládá nedokonalost v substituci domácích a zahraničních aktiv. Kromě úrokového diferenciálu a očekávané změny kursu zohledňuje i riziko spojené s investováním v jednotlivých zemích oceněné rizikovou prémií Rp. E(sr) = IRD – IRF – RP Riziková premie Rp je kladná když jsou domácí aktiva považována za rizikovější

Teorie devizového kursu Teorie portfolia, riziková premie Riziková premie je funkcí směrodatné odchylky z relativních změn spotového kursu nebo poměru domácích aktiv. umožňuje teoretické vysvětlení, proč se kurz nemění při existujícím kladném nebo záporném úrokovém diferenciálu, resp. Proč se kurz mění při stejných úrokových mírách doma a v zahraničí.

Teorie devizového kursu) úloha očekávání Měny jsou považovány za specifická aktiva, umožňující nákup finančních a reálných aktiv v příslušné zemi. 1. hypotéza: spotový kurs odráží zájem subjektů o držbu aktiv v zemi, v její měně a preference držby aktiv závisí na očekávané výnosnosti v budoucnu. 2. hypotéza: to, co je očekáváno v úrovni spotových kursů, se již dnes stává skutečností / asymetrie informací/

Teorie devizového kursu) úloha očekávání Tři formy efektivnosti trhu Slabá- spotové kursy odrážejí pouze informace, které lze získat na základě technické analýzy. Fundamentální analýza může přinést nadprůměrnou míru zisku Středně silná – plná racionalizace tržních očekávání, spotové kursy odrážejí informace technické i fundamentální analýzy. Silná forma – spotové kursy odrážejí i neveřejné informace (úniky) o záměrech CB – změny IR, inflačního cíle, intervenční strategie apod.

Teorie devizového kursu) dlouhodobé a krátkodobé determinanty kursu Model trhu aktiv /Mishkin/ Dlouhodobé determinanty: Ceny, cla, produktivita práce, inovace, preference Krátkodobé det.“ Držba domácích fin. aktiv, versus zahr.

2. Technická analýza Odvozuje budoucí pohyb kursu od jeho minulého vývoje Fundamentální analýza vytyčuje v prognóze koridor očekávaného pohybu kursu Uvnitř koridoru prognózy fundamentální působí spolu s intuitivními postupy a metodami Technická analýza Technická analýza má omezené použití pro dlouhé a střední období Metody TA jsou grafické a statisticko - matematické

Technická analýza Základní trendové analýzy - linie : Rostoucí – býčí /nejnižší kursové hodnoty dne jsou rostoucí/ Klesající – medvědí Postranní trend - kurs zůstává na vrcholu nebo u dna Doplňující analýza : Objemová

Technická analýza Dlouhá a krátká pozice Dlouhá /spekulační/ pozice – když je kurs rostoucí – býčí – nákup devizy v za účelem prodeje po zvýšení kursu Krátká spekulační pozice klesající – medvědí- když kurs klesá – prodej devizy za účelem nákupu po poklesu kursu a následného prodeje / za předem dohodnutou cenu/forward/, nebo po opětovném růstu

Technická analýza Doplňující analýza objemu : Slabý nebo silný trh Trh určuje i objem obchodů Odhad nálady trhu Ukazatel objemu denních obchodů - volume Silný trh – růst ceny devizy je spojen se zvýšením objemu obchodů Slabý trh - opak

Technická analýza Filtr – měří lokální maxima a minima na oscilačních křivkách / např. 3%/, dává příkaz k otevření dlouhé nebo krátké devizové pozice Nastavení jemné/hrubé Jemné nastavení – neposkytuje spolehlivý signál změny trendu pohybu kurzu Hrubé nastavení /5 a více %/ poskytuje signál změny trendu pohybu kurzu pozdě

Technická analýza Klouzavé průměry – dávají signály pro otevírání spekulačních pozic, posun vývojových křivek kursu z t1 do t2 až tn Klouzavý aritmetrický/exponenciální průměr Interakce krátkodobého /5 denní/ a dlouhodobého /20 denní/ klouzavého průměru Průnik krátkodobého průměru přes dlouhodobý průměr zdola – otevřít dlouhou devizovou pozici/nákup devizy, protože se zhodnocuje/ Průnik krátkodobého průměru shora – otevřít krátkou pozici /deviza se znehodnocuje/

Technická analýza Bollingerova pásma – klouzavé průměry očištěné o krátkodobé a náhodné vlivy./vytváření koridoru kolem křivky vývoje kursu/ Klouzavé průměry jsou doplněny o historickou volatilitu/ měnlivost, kolísavost/ kursu na základě směrodatné odchylky Kurs se pohybuje v pásmu Přiblížení k dolní hranici pásma oscilace – apreciační maximum – očekávání „technické podpory“ a zhodnocení- signál k nákupu Přiblížení k horní hranici pásma - opak

Technická analýza Momentum - indikátor– je to buď rozdíl Mdif =m SRt – SRt-n, nebo podíl dvou kurzů v čase a signalizuje otevření krátké nebo dlouhé pozice / růst, pokles/ Mindex = SRt / SRt-n Při rozdílu je signál pro otevření pozice hodnota 0 POZOR Přechod z kladných hodnot do záporných / znehodnocení devizy /, otevřít krátkou pozici-prodat Přechod ze záporných do kladných hodnot – otevřít dlouhou pozici – nakoupit Pozor na dočasné ochabnutí, zpevnění – falešný signál

Technická analýza Momentum - indikátor pro uzavírání pozic Trh: Překoupen – overbought – momentum ztrácí přírustky, ale trh ještě roste – uzavřít dlouhou pozici Přeprodán – oversold – trh ztrácí, ale začíná se stabilizovat, úbytky klesají. – uzavřít krátkou pozici

Otázky a úkoly Aplikujte metody Technické analýzy na vývoj kursu CZK v období 1.9. – 30.9.2010. Kdy a jako pozici byste otevírali, či uzavírali při obchodování s CZK, USD a EUR v tomto období? Znázorněte jednoduše graficky. Zdroj www. kurzy.cz, www. cnb.cz