VESELÁ Eliška SOVA PÁLENÁ

Je široce rozšířený druh sovy a jeden z vůbec nejrozšířenějších ptáků na světě, který se vzácně objevuje i v České republice. Spolu s několika ptáky řadíme i sovu pálenou do čeledi sovovitých. Sova pálená je středně velká sova měřící na délku 29-44 cm a vážící obvykle mezi 300 až 650 g. Má dlouhá a nádherně zbarvená křídla, která v plném rozpětí dosahují 80 až 90 cm. Břicho, dlouhé končetiny, hlava a spodní strany křídelních per jsou čistě bílé až našedlé a na hlavě má sova pálená nezaměnitelný srdcovitý obličej s dvěma velkýma černýma očima a růžovým zobákem. Svrchní strana křídelních per a hlavy je zbarvena v kombinaci s černou a oranžovou. Při letu jsou nápadné i zubaté okraje vnějších letek a krátký ocas.

Rozmnožování Tok za příznivějších podmínek začíná již v únoru, obvykle probíhá až v březnu. Sova pálená si hnízdo nestaví a vejce klade obvykle do stromových dutin, tmavých koutů opuštěných a prázdných staveb, ale také do prázdných půd a podkrovích obydlených budov. V jedné snůšce bývá obvykle 4 až 7 čistě bílých vajec na kterých sedí samice, samec zatím pro ni a později i pro mláďata obstarává potravu. Jelikož se mláďata můžou rodit i po dvoudenním intervalu, jsou mláďata značně mezi sebou velikostně rozdílná. Všechny mláďata se však nedožijí okamžiku, kdy opouštěji matku, jelikož často starší mláďata obírají o potravu ty mladší, které později zemřou hlady. U matky setrvávají do stáří tří týdnů po vylíhnutí, dokud jim nenaroste prachové peří, které udrží jejich tělesnou teplotu. Plně schopny letu jsou mláďata zhruba ve věku 60 dní.

Potrava a lov Živí se převážně malými obratlovci, zvláště hlodavci (hraboši, křečky polními a různými druhy myší), ale loví také ptáky a plazy, občas i hmyz. Průzkumy dokázaly, že dospělý jednotlivec sovy pálené může za noc zkonzumovat jednoho nebo více hlodavců; zato hnízdící pár a jejich mláďata mohou zkonzumovat více jak 1000 hlodavců pouze za jeden rok [3] [4].

Potrava a lov Sova pálená má charakteristický elegantní let. Podobně jako ostatní sovy létá i ona nízko a velice tiše, k čemuž jí napomáhá i drobné zoubkování na předních letkách, které rovnoměrně přenáší proud vzduchu přes celé křídlo. Přesně zaměřit kořist i v úplné tmě ji umožňují skvěle vyvinuté smysly, zvláště pak sluch, který dokáže zachytit i kořist, která je několik centimetrů pod sněhem, půdou nebo pískem. V tu chvíli se na kořist vrhá neuvěřitelnou rychlostí, v posledním okamžiku vymrští nohy s ostrými drápy, kterými kořist uchytí a usmrtí. Velice dobře vyvinutý je i zrak, který plní význačnou, ale ne tak podstatnou roli při lovu jako sluch. V porovnání s jinými sovami má sova pálená vyšší rychlost metabolismu, což způsobuje, že vyžaduje větší přínos potravy. Nicméně patří k největším lovcům škodných hlodavců, což oceňují hlavně zemědělci, kteří je mnohdy využívají i na místo jedů a do blízkosti své zemědělské půdy je často dostávají přemístěním jejich hnízd. Jelikož polyká kořist vcelku, včetně kostí a srsti, musí se těchto nestravitelných částí zbavovat pomocí vydávení vývržků. Tak se děje zhruba 6 až 7 hodin po spolknutí kořisti, kdy se sova připravuje na vyvrhování nestravitelných částí, které svine do vývržku v podobě kostí obalených srstí a peřím a nakonec vydáví; znovu se tak děje zhruba po 24 hodinách.

Vyrobila: VESELÁ Eliška KONEC