Vnitřní fungování ES

2  Cíl: představit specifika práva Unie  Představit základní strukturu evropského práva  Základní předpoklady: - Právo je jedním ze základních principů evr. integrace - Regulační role komunitárního práva - Role ESD - Právní subjektivita ES (EU)

3  ES disponují právní subjektivitou externí i interní.  Externí PS se řídí mezinárodním právem veřejným  Lze ji uplatňovat vůči třetím subjektům, kterým byla tato subjektivita přiznána, uzavírání mezinárodních smluv s jinými subjekty mezinárodního práva, tj. se státy nebo jinými mezinárodními organizacemi.  Převzetí mezinárodních závazků EU jako celku. (Potřeba silné společné zahraniční politiky!)  Interní PS (intrakomunitární): vztahy Společenství k členským státům a k subjektům nacházejícím se uvnitř členských států.

4  Právní systém ES jako nutný základ ekonomické a sociální integrace  Byť je právo ES vytvářeno na základě shody suverénních států, stává se po jeho schválení součástí vnitrostátního práva každého z nich a jeho státní orgány jsou povinny toto právo aplikovat a řídit se jím.  Závazků a práv vyplývajících z evropských právních norem se lze dovolat jak před soudy vlastního členského státu, tak i soudů Evropských společenství.

Integrace a právní řád 5  Svými kořeny vychází právo ES ze základních demokratických hodnot a jím odpovídajících obecných právních principů.  Mezi tyto hodnoty nepochybně patří ochrana trvalého míru, vytváření konsensuální jednoty, rovnost všech účastníků v rámci integrace a rovnost všech před právem, respekt k základním lidským a občanským právům, vzájemná solidarita, zajištění stability a z ní plynoucích jistot.  Tradičně byly tyto hodnoty vyjádřeny v preambulích zakládajících smluv Evropských společenství a v mnohostranných mezinárodních úmluvách, k jejichž respektu se ES/EU hlásily.

Integrace a právní řád 6  ESD je toho názoru, že pravidla práva Evropských společenství jsou obsažena nejenom v ustanoveních psaného práva, ale že mohou být odvozena i z obecných právních zásad. Tyto se pak odvozují právě ze zakládajících smluv Společenství, rovněž také z vnitrostátních právních předpisů členských států.

Prameny práva ES/EU 7  Primární právo  Judikatura ESD, SPS  Vnější smlouvy ES  Sekundární právo  Obecné právní zásady

Primární právo ES 8  Zakládací smlouvy  Smlouvy o přistoupení  Protokoly  Revize primárního práva:  návrh Komise, členský stát  svolána mezivládní konference (kromě systému vlastních zdrojů, zásady pro volby do EP  ratifikace v členských státech (referendum)

Přistoupení členského státu 9  Stát -zasílá žádost Radě - podmínky pro přistoupení - jednání  Podmínky pro přistoupení: tzv. Kodaňská kritéria (schválena v červnu 1993 v Kodani)  formální - evropský stát  politické - přijetí acquis communautaire, respekt k lid. Právům, ochrana menšin,  ekonomické - fungující tržní hospodářství  Dohoda - ratifikována členskými státy, kandidátem, EP

Primární právo 10  Definuje jak základní principy integrace, tak i základy jednotlivých politik, složení, pravomoci a rozhodovací postupy společných institucí.  Pouze na základě těchto smluv mohou společné orgány jednat, tj. vytvářet tzv. sekundární právo ES a snažit se jeho prostřednictvím rozvíjet integrované politiky.  Definuje podmínky pro vytváření sekundárního práva

Instituce primárního práva 11  Všechny členské státy  Evropská Rada  EK, EP

Sekundární právo 12  Sekundární právo ES je tvořeno právními akty, jež přijímají instituce EU.  Těmito právními akty jsou: - nařízení, - směrnice, - rozhodnutí, - stanoviska a doporučení.  Jejich vykonavateli jsou zpravidla členské státy pod dohledem Evropské komise, které v tom asistuje řada specializovaných výborů tvořených zástupci aparátu EU a členských států.

Sekundární právo ES 13  Nařízení (závazné ve všech částech, bezprostřední účinnost v členských státech)  Směrnice (Závazná v cíli pro členské státy, transpozice člen. Státy, lhůta k dosažení účelu)  Rozhodnutí (závazné ve všech částech, určeno - členskému státu, práv. i fyz. osoba)  Doporučení (nezávazné - hospodářská politika)  Stanovisko  Sdělení Komise  Rezoluce Rady

Obecné právní zásady 14  Nediskriminace z důvodu státní příslušnosti  Solidarita mezi členskými státy - rozpočet  proporcionalita - přiměřenost

Vnější smlouvy 15  Evropská komise - uzavírá mezinárodní smlouvy - mandát ji dává Rada - jednání WTO  Smlouva - slučitelná s právem ES (Dohodu o EHP ESD označil v r za neslučitelnou s právem ES)  stojí mezi primárním a sekundárním právem

Schvalování sekundárního práva ES 16  Navrhuje Komise (výjimka měnová politika, SZBP, volby do EP)  postupy přijímání  konzultace (původní úloha EP)  spolupráce (JEA, hosp. a měnová unie)  spolurozhodování - stále posiluje (Maastrichtská smlouva - silné postavení Evropského parlamentu  souhlas EP (smlouva o přistoupení, asociační smlouvy, měnová politika, využití strukturálních fondů)

Rozhodování na úrovni EU 17 Navrhuje normy Zastupuje zájmy EU jako celku Evropská Komise Podílí se na schvalování norem Zastupuje zájmy čl. států Některé normy navrhuje Rada EU Podílí se na schvalování norem Zastupuje zájmy občanů EU Evropský Parlament

18  Právní akty Evropských společenství nejvíce regulují právní akty, kvůli kterým byla ES založena (oblastem volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu).  Právo ES/EU se dotýká tolika oblastí, že není jednoduché je vyjmenovat. Např. Bílá kniha Evropské komise z roku 1995 nazvaná "Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie" obsahuje následující výčet oblastí práva:  volný pohyb kapitálu, volný pohyb a bezpečnost průmyslových výrobků, hospodářská soutěž, sociální politika, zemědělství, doprava, audiovize, životní prostředí, telekomunikace, přímé daně, veřejné zakázky, finanční služby, ochrana osobních údajů, právo společností, účetnictví, občanské právo, vzájemné uznávání odborné kvalifikace, duševní, průmyslové a obchodní vlastnictví, energetika, celní unie, nepřímé daně, ochrana spotřebitelů.

Obsah práva ES 19  K těmto oblastem tvořícím dohromady jednotný trh EU je třeba připočítat řadu dalších, které vycházejí za jeho rámec.  Společná obchodní politika vůči třetím zemím, hospodářská a měnová unie (jednotná měna), podpora hospodářské a sociální soudržnosti (tzv. strukturální a kohezní financování), budování transevropských dopravních a komunikačních sítí, věda a výzkum, zdraví a vzdělání a do jisté míry i vnitřní a vnější bezpečnost EU.  Všechny tyto úseky života společnosti jsou uvedeny v zakládajících smlouvách jako oblasti společného zájmu. To znamená, že v nich členské státy buď úplně anebo z větší či menší části přenesly své kdysi výsadní pravomoci na orgány ES/EU.

Obsah práva ES 20  Nejstaršími integrovanými oblastmi, které vyplývají z původní ideje Římských smluv, tedy ekonomické integraci jsou regulace obchodu (uvnitř i vně EU), zemědělství a rybolovu.  Nyní k nim patří i společná měna, nad níž bdí Evropská centrální banka.  V ostatních oblastech jsou pravomoci rozděleny mezi orgány EU a členské státy, neboť ne vše je třeba regulovat z Bruselu.

Obsah práva ES 21  Pokud chce Evropská komise v jakékoli oblasti navrhnout novou společnou normu, musí pro to vždy najít oporu v primárním právu (tj. ve Smlouvě, která ukládá Unii rozvíjet určitou politiku) a ještě přesvědčit členské státy, že taková norma je nejen právně možná, ale i věcně nezbytná.  Proces přijímání právních předpisů je v EU poměrně zdlouhavý a často některý ze států odmítá podřídit určitou oblast alespoň částečné právní úpravě ze strany EU nebo se pře o obsah a rozsah takové úpravy. Diskuse o jednotlivých směrnicích pak může trvat deset i více let a v některých případech ani nedojde k všeobecné shodě. Přesto dnes tvoří právo ES na stran právních dokumentů, což svědčí o tom, že vůle k dohodě dosud většinou převážila nad snahou prosadit vlastní záměr.

Obsah práva ES 22  Právo ES má přednost před právem členských států a že je uvnitř těchto států bezprostředně účinné.  Ani pro státy zakládající evropskou integraci nebyly zprvu samozřejmostí a musel je svými rozhodnutími prosadit až Evropský soudní dvůr (ESD).

Obsah práva ES 23  Zásada nadřazenosti či přednosti práva ES nad národním právem členského státu stanoví, že v případě konfliktu mezi ustanoveními obou právních řádů, převládá právo ES. Tato zásada platí bez ohledu na to, byla-li norma členské země přijata před či po schválení normy primárního nebo sekundárního práva ES. Není přitom ani důležité, tvoří-li národní norma součást ústavního, občanského či trestního práva.  Každý soudce v kterékoli členské zemi EU by měl tedy znát normy práva ES, neboť je musí aplikovat přednostně před normami práva svého státu. Pokud tak neučiní, mohou se účastníci soudního řízení aplikace práva ES dožadovat.

Obsah práva ES 24  V případě, že se národní soud zdráhá nebo si není jist, je dotaz o platnosti práva ES pro daný případ adresován Evropskému soudnímu dvoru. Ten je nejvyšší institucí pověřenou interpretací práva ES. Nemůže rozsoudit případ a říci, na čí straně je pravda, ale jeho názor, zda má či nemá být aplikováno právo ES je rozhodující. Právě takovým postupem byla rozsudkem Evropského soudního dvora z roku 1964 stanovena zásada nadřazenosti práva ES nad právem členského státu.  Bez platnosti zásady přednosti práva ES by evropské normy byly pouhými doporučeními a v každém členském státě by nadále platily pouze jeho vlastní zákony, případně pouze ty normy, které by za vlastní zákony přijal. To by samozřejmě odporovalo smyslu a základním cílům evropské integrace. Zároveň však tato zásada neznamená, že by právo ES rušilo, či zcela nahrazovalo právo jednotlivých členských států.

Princip subsidiarity a proporcionality 25  Princip subsidiarity: Smlouva o založení EHS, k jeho začlenění do materie EU až Smlouva o Evropské unii, která vstoupila v platnost v roce  V oblasti sdílených pravomocí může být podle principu subsidiarity EU aktivní pouze v případě, že by aktivita členských států byla neefektivní.  EU může podle principu proporcionality jednat v oblasti sdílených kompetencí pouze za předpokladu, že aktivitu nelze provést efektivněji prostřednictvím aplikace norem jednotlivých členských států.

Přímý účinek práva ES 26  Přímý účinek práva ES (bezprostřední vnitrostátní závaznost práva ES) znamená, že toto oprávnění přímo uděluje práva a povinnosti právním subjektům na území kteréhokoli členského státu a tyto subjekty se jich mohou dovolat před soudy daného státu.  Tento princip nevyvolává problémy u nařízení, pokud je v jejich textu jasně řečeno komu a jaké právo se jimi uděluje.  Nařízení jsou platná ihned po vstupu v platnost na celém území EU a udělují-li fyzickým či právnickým osobám určitá práva, mohou je tyto osoby ihned začít využívat.

Přímý účinek práva ES 27  Práva obsažená ve směrnicích začínají pro fyzické a právnické osoby platit až poté, co je jejich stát převede do svého právního řádu. V případě, že má členský stát v realizaci určité směrnice zpoždění nebo ji převedl do svého práva neúplně a jeho občané tím o svá práva přišli, rozhodl ESD ve prospěch občanů.

Přímý účinek práva ES 28  Podle rozhodnutí ESD nelze občanům upřít práva, která jim směrnice přímo a jasně uděluje, ale v jejich státě ještě neplatí, jelikož národní orgány nedodržely lhůtu pro jejich zavedení do vnitrostátního právního řádu.

Přímý účinek práva ES 29  ESD svými stanovisky ve prospěch nadřazenosti a přímého účinku práva ES výrazně přispěl k posílení autority společného právního systému.  Hlavní poslání ESD je dbát právě na to, aby bylo právo ES vnitřně bezrozporné, aby bylo přijímáno formálně bezchybnými postupy a posléze bylo náležitě interpretováno a implementováno.