Metodologie pedagogického výzkumu ZS 2011/2012 Vyučující: Mgr. Anna Parzelka – email: annaparzelka@o2.pl, konzultační hodiny: čtvrtek 14:30-15:30, m.TL 204

Cíle předmětu:

Náplní kurzu je uvést studenty do problematiky pedagogického výzkumu (hypotézy, výzkumný soubor, validita, reliabilita, metody sběru dat). Semináře jsou orientovány na praktickou aplikaci témat řešených v rámci přednášek. Cílem je procvičení jednotlivých aspektů empirického výzkumu pedagogických jevů na modelových příkladech.

V kurzu se zaměříme na následující otázky: Co je to věda? Co je to výzkum? Etapy výzkumu Informační příprava výzkumu (studium literatury, typy zdrojů, validita zdrojů) Kvantitativní vs. kvalitativní výzkum/ výzkum smíšený

Výzkumné otázky a hypotézy Jak správně formulovat výzkumný problém a hypotézu a jak vybrat přiměřenou metodu k jejímu ověřování Jak pořídit reprezentativní výběr? Etická stránka výzkumu Didaktické testy Zpracování a interpretace kvantitativních dat

Kvantitativní metody výzkumu: Pozorování a jeho metody (např. Flandersův deskriptivně-analytický systém aplikovaný na pedagogickou situaci) Škálování Dotazník Interview

Doporučená literatura: FERJENČÍK, J.: Úvod do psychologického výzkumu. Jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál, 2000. GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno: Paido, 1996. CHRÁSKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. HENDL, J. Přehled statistických metod. Praha: Portál, 2004. MIOVSKÝ, M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2006. ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007.

Čím se liší každodenní poznání od vědeckého?

Rozdíly každodenního a vědeckého poznání (Hendl, 2005) Znalosti uspořádané podle subjektivní důležitosti Nesystematizované znalosti Neorganizované poznávání Jazyk blízký skutečnosti Vyhýbání se alternativám Znalosti uspořádané podle paradigmaticky daných kriterií Systematizované vědění Organizované poznávání Abstraktní jazyk Odkrývání a hledání alternativ

Věda a výzkum (Hendl, 2005) Věda je soubor systematicky setříděných poznatků o určité tematické oblasti a zároveň je to proces generování těchto poznatků pomocí určitých pravidel Výzkum znamená proces vytváření nových poznatků (je to systematická a pečlivě naplánovaná činnost)

Co je to metodologie?

Metodologie (Hendl, 2005): Zabývá se systematizací, posuzováním a navrhováním strategií a metod výzkumu Je to věda o principech, strategiích, procedurách, nástrojích a normách fungování rozvoje objektivního poznávání a praktického přetváření (Švec, 1998)

K čemu nám bude sloužit znalost metodologie pedagogického výzkumu? umožňuje nám orientovat se ve výzkumné práci rozumět interpretaci výsledků vědeckého výzkumu

Výzkum vyžaduje promyšlenou organizaci a plánování, a proto má několik etap, které následují po sobě. ?

Etapy výzkumu: Stanovení výzkumného problému Informační příprava výzkumu Příprava výzkumných metod Sběr a zpracování údajů Interpretace údajů Psaní výzkumné zprávy

Význam informační přípravy výzkumu Typy informačních zdrojů Vyhledávání literatury (databáze, pedagogické časopisy)

Jaký je rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem?

Číslo versus slovo (podle Gavory, 2010) Kvantitativní výzkum pracuje s číselnými údaji Zjišťuje množství, rozsah nebo frekvenci výskytu jevů Číselné údaje se dají matematicky zpracovat (poskytuje přesná, numerická data/zkoumání velkých skupin) Kvalitativní výzkum uvádí zjištění ve slovní podobě Výstižný, plastický a podrobný popis „za čísly se ztrácí člověk“

Postoj výzkumníka Nestrannost versus vcítění se Výzkumník se snaží držet odstup od zkoumaných jevů – tím zabezpečuje nestrannost pohledu Výsledky jsou relativně nezávislé na výzkumníkovi Výzkumník se snaží o sblížení se se zkoumanými osobami, o proniknutí do situací, ve kterých vystupují, protože jen tak jim může rozumět a může je popsat Kontakt tváří v tvář Analýza dat i jejich sběr jsou často časově náročné etapy

Vysvětlení příčin jevů versus pochopení významů jevů Cílem výzkumníka je třídění údajů a vysvětlení příčin existence nebo změn jevů Přesné data umožňují zevšeobecňování a vyslovování předpovědí o jevech Hlavním cílem výzkumníka je porozumět člověku, tedy především chápat jeho vlastní hlediska – jak on vidí věci a posuzuje jednání

Výběr osob versus volba případů Kvantitativní výzkum se snaží vybírat osoby tak, aby co nejlépe reprezentovaly jistou populaci Nejlepší výběr je náhodný (losováním), protože odpovídá požadavkům mat. teorie pravděpodobnosti. Zájem o konkrétní případ – konkrétní žák nebo skupina žáků, skupina učitelů, konkrétní škola, rodina atd. Kvalitativní výzkum je podrobným popisem tohoto případu (proniknutí do konkrétního případu a objevení nových souvislostí, které se hromadným výzkumem nedají odhalit)

Ověřování existující teorie versus vytváření nové teorie Kvantitativní výzkum ve většině případů prověřují existující pedagogickou teorii Ve výzkumu se pedagogické teorie potvrzuje nebo vyvrací Je verifikační Výzkumník může opomenout fenomény, protože se soustřeďuje pouze na určitou teorii a její testování, a ne na rozvoj teorie Kvalitativní výzkum odhaluje nové skutečnosti a z nich vytváří nové hypotézy Je konstrukční

Kvantitativní výzkum – modelový příklad (Hendl, 2005) Výzkumná otázka: „Jaké faktory ovlivňují vzorce pohybových aktivit mladého člověka?“ Výzkumník navrhne strukturovaný dotazník, který by měl napomoci rozlišovat mezi mladými lidmi, kteří se intenzivně věnují pohybovým aktivitám, a těmi, kdo se jim věnují méně. Současně se snaží do dotazníku zapracovat faktory a proměnné, jež pravděpodobně ovlivňují intenzitu sportování. Dotazník se předloží v jednotné podobě velkému počtu respondentů (ideálně všem členům populace). Kvůli velkému počtu vyplněných dotazníků je žádoucí, aby formulář dotazníků byl navržen tak, že odpovědi bude možné snadno kvantifikovat a přenést do statistického systému v počítači. V průběhu analýzy dat se vypočítávají různé popisné statistické charakteristiky a sestrojují se grafy, které vizuálně přibližují kvantitativní informace. Všechny tyto operace mají vést k získání statistického popisu dat a k verifikaci předem formulovaných hypotéz.Testuje určité vztahy, jež modeluje např. pomocí regresních rovnic nebo zkoumá pomocí analýzy rozptylu. Výzkumník pomocí analýzy zjistí, které jeho představy se potvrdily, a které ne.

Kvalitativní výzkum – modelový příklad (Hendl, 2005) Výzkumná otázka: „Co znamená pohybová aktivita pro mladého člověka a jak mladý člověk dospívá ke svému názoru na sport, případně jak tento názor modifikuje v konkrétních podmínkách?“ Výzkumná otázka se zaměřuje na zájmy a záměry mladých lidí a intencionalitu jednání. Výzkumník se snaží popsat svět z jejich hlediska a přitom se chce pokusit porozumět tomu, jak si vytvářejí a mění své představy o stylu života v závislosti na svých zájmech. Aby to dokázal bude muset jít do terénu a strávit delší čas v prostředí, kde žijí mladí lidé. Bude např. pozorovat malou skupinu mladých lidí v jejich přirozeném prostředí, které zahrnuje školu, sportovní centrum, kluby, bary, domov, atd. Bude si všímat všech míst, kde mladí lidé se shromažďují a tráví volný čas. Někdy se stane přímo členem skupiny a bude se podílet na všech jejich běžných aktivitách.Zajímavé informace získá tak, že s celou skupinou uspořádá diskusi na téma sport. Po celou dobu si vše zaznamenává a zpracovává. Vytváří si na počítači databázi textů. Ta může obsahovat i fotografie nebo videozáznamy ze života skupiny. Do terénu se vrací, aby si ověřil získané poznatky a závěry a pokračoval v pozorování. Dlouhodobé pozorování a poznatky z interakcí se členy skupiny mu umožní vidět život skupiny očima jejích členů, z hlediska jejich perspektiv a popsat ho pomocí jejich pojmů a výrazů.

Kvantitativní výzkum

Výzkumné otázky Jsou tyto výzkumné otázky stanoveny správně? Kteří učitelé mohou úspěšně zapojit do výuky žáky se speciálními vzdělávacími potřebami? Modernizace vyučování dějepisu Pomáhá domácí čtení rozvoji žáka?

Výzkumný problém měl by být formulován konkrétně, jednoznačně a pokud možno v tázací formě Kteří učitelé mohou úspěšně zapojit do výuky žáky se speciálními vzdělávacími potřebami? – Jak učitelé mohou zapojit…? Modernizace vyučování dějepisu – problém je vymezen příliš široce/příliš velká část určité problematiky – co vlastně bude zkoumat? Pomáhá domácí čtení rozvoji žáka? – ano, samozřejmě! Podmínky, za kterých se čtení uskutečňuje, jaké stránky osobností rozvijí? O jakou literaturu jde?

Určete, zda jde o výzkumný problém deskriptivní, relační, nebo kauzální: Je nedirektivní výchovný styl efektivnější pro vytvoření pozitivních postojů žáků k učiteli než direktivní? Jaký je vztah mezi sebepojetím žáka a prospěchem z klíčových předmětů na střední škole? Jaké druhy pochval používají učitelé?

Zlatá pravidla hypotézy (Gavora, 2010): 1. Hypotéza je tvrzení. Vyjadřuje se oznamovací větou (výzkumný problém se naopak výhodně formuluje v tázací formě) Na konci výzkumu musíme toto tvrzení přijmout (je to pravda), nebo vyvrátit (není to pravda). 2. Hypotéza vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými. 3. Hypotéza musí být testovatelná (empiricky zkoumat). Její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat. Příklad špatně formulované hypotézy: Předpokládáme, že se ne vždy používají adekvátní formy spolupráce školy s rodinou

Výzkumný soubor Základní soubor Výběrový soubor

Druhy výběru (Doulík, Škoda, Bílek, 2004): Náhodný výběr vychází z matematické pravděpodobnosti. Jednoduše lze říci, že každý člověk v rámci zvoleného základního souboru má mít stejnou šanci být vybrán jako jiný člověk. Náhodný výběr je z hlediska teorie pravděpodobnosti nejlepší výběr. Jeho osoby dobře reprezentují základní soubor, a proto se označuje též jako reprezentativní soubor. Náhodný výběr se provádí losováním nebo pomocí tabulky náhodných čísel. Stratifikovaný výběr je určitým typem náhodného výběru. Používá se tehdy, když není vhodné nebo možné sestavit náhodný výběr ze základního souboru, a proto se základní soubor rozloží podle nějakého podstatného znaku (např. věk žáků, velikost sídla, typ školy). Základní soubor si tedy výzkumník rozloží na podskupiny a následně v každé z nich provede náhodný výběr. Co se týká početnosti podskupin, tento výběr může být proporční (dodržuje se zastoupení znaku v základním souboru) nebo rovnoměrný (podskupiny jsou stejně početné).

Záměrný výběr se uskutečňuje na základě určení relevantních znaků, tedy těch znaků základního souboru, které jsou důležité pro dané zkoumání (např. relevantním znakem může být to, že učitel působí na venkovské škole). Do výběrového souboru pak výzkumník volí ty subjekty, které odpovídají danému relevantnímu znaku. Nucený výběr (nebo též dostupný) výběr provádí výzkumník v situaci, kdy nemá jinou možnost – volí ty subjekty, které jsou pro něj dostupné (např. volí školu v nejbližším sousedství nebo provádí výzkum na škole, která mu to umožní). Nevýhodou tohoto výběru je silné zkreslení a závěry z tohoto výzkumu platí jen pro daný soubor a nelze ho zevšeobecňovat na ostatní subjekty daného základního souboru. V praxi se však objevuje velmi často. Mechanický výběr - při mechanickém výběru výzkumník vybírá do výběrového souboru každou n-tou osobu ze základního souboru. Např. vybere každého pátého žáka nebo každou třetí školu. Při mechanickém výběru se vychází z přesně určeného základního souboru (např. seznam).

Výzkumné metody

Výzkumné metody - Pozorování Flandersův pozorovací systém (Doulík, Škoda, Bílek, 2004): Je zaměřen na „dění“ ve třídě a určuje jednotlivé kategorie tohoto dění: 1. učitel akceptuje city a postoje žáků 2. učitel využívá úmysly a iniciativu žáků 3. učitel odměňuje žáky 4. učitel se ptá 5. učitel vysvětluje, vykládá látku 6. učitel napomíná, dává příkazy, instruuje 7. učitel kritizuje žáka 8. žák reaguje na otázky učitele 9. žák se sám, iniciativně obrací na učitele 10. ticho ve třídě

Pozorovaný úsek vyučovací hodiny se zaznamenává v jednotlivých kategoriích, přičemž se zjišťuje frekvence výskytu daného jevu. Záznam se realizuje čárkou k příslušné kategorii, přičemž četnost závisí na zvoleném časovém úseku (obvykle se čárkuje v intervalu od 3 do 20 sekund, ideální jsou zhruba intervaly o délce trvání 10 s). Flanders doporučuje při svém systému 6–10 nácviku!

ŠKÁLOVÁNÍ POŘADOVÉ ŠKÁLY: Umožňují určit pořadí významnosti, oblíbenosti, výskytu apod. Uveď pořadí oblíbenosti vyučovacích předmětů. Předměty, které ve tvém ročníku nejsou, neoznačuj: Čeština …………… Matematika …………… Cizí jazyk …………… Fyzika …………... Chemie …………… Zeměpis ……………

INTERVALOVÉ ŠKÁLY: Označují frekvenci dané činnosti, ale také intenzitu, těsnost vztahu nebo jiné vlastnosti. Rád si hraji sám (sama) stále nikdy 5 4 3 2 1 V této třídě se cítím Užitečný(á) 7 6 5 4 3 2 1 Zbytečný(á) BIPOLÁRNÍ ŠKÁLY: Škála na hodnocení vlastností žáka Apatický 1 2 3 4 5 6 7 N Čilý Zakřiknutý 1 2 3 4 5 6 7 N Sebejistý Pasívní 1 2 3 4 5 6 7 N Iniciativní

Učitel by měl chápat rodiče jako zákazníka LIKERTOVY ŠKÁLY: Měření postojů a názorů lidí / Při volbě výroků by se měl výzkumník vyhnout negativním formulacím Poměrně lehce se konstruují a lehce se vyhodnocují Učitel by měl chápat rodiče jako zákazníka Naprosto souhlasím nemám nesouhlasím naprosto souhlasím vyhraněný názor nesouhlasím

Výzkumné metody: Dotazník Základní pravidla pro tvorbu otázek (Gavora, 2005): Formulujte jasné otázky (všichni respondenti budou jim rozumět stejným způsobem) Příliš široké znění otázek obyčejně vede ke značně volným odpovědím Výrazy jako „několik“, „obyčejně“ a „někdy“ interpretují respondenti různě, a proto je třeba se jim pokud možno vyhýbat Vyhněte se dvojitým otázkám. Otázka se má týkat jediné věci. Pokud se otázka týká dvou věcí, respondent může odpovídat jen na jednu z nich. Klaďte jen takové otázky, na které respondenti dokážou odpovědět Otázky musí být pro respondenty smysluplné Tvořte jednoduché otázky Vyhýbejte se záporným výrazům (často se přehlédnou) Vyhýbejte se otázkám, které vzbuzují předpojatost

úloha Zkonstruujte 5 položek dotazníku, kterými zjišťujete názory rodičů na pomoc dětí v domácnosti. Dejte jim formu Likertovy škály. Naprosto souhlasím nemám nesouhlasím naprosto souhlasím vyhraněný názor nesouhlasím

Návratnost dotazníku Návratnost dotazníku je podíl navrácených vyplněných dotazníků a celkového počtu zadaných dotazníků. Míra „akceptovatelné“ výše návratnosti se v literatuře dosti liší. Podle podmínek zadání dotazníků bývá návratnost 50–60%. V některých výzkumech je požadována návratnost vyšší – až 70%. Výrazně vyšší návratnosti se dosahuje prezenčním vyplňováním dotazníků – tedy je-li dotazník vyplňován přímo v přítomnosti zadavatele či jiné osoby se zadavatelem spolupracující. Nejmenší návratnost mají obvykle dotazníky distribuované korespondenčně nebo prostřednictvím e-mailové pošty, či tzv. on-line dotazníky přístupné na webových stránkách.

Výzkumné metody: Interview (Doulík, Škoda, Bílek, 2004) K dispozici máte audiozáznam rozhovoru mezi výzkumníkem a respondentem, kterým je středoškolský učitel s pětiletou praxí. Rozhovor je zaměřen na vlastní zkušenost s fází adaptace na praktické problémy učitelského povolání, které se týkají konkrétního respondenta. Na základě poslechu rozhovoru řešte následující úkoly: 1) určete, zda se jedná o rozhovor nestrukturovaný, polostrukturovaný či strukturovaný a svoji volbu zdůvodněte 2) analyzujte rozhovor z hlediska použitých komunikačních prostředků, které výzkumník použil pro udržení kontaktu s respondentem 3) určete, zda se dají z rozhovoru zachytit určité emoce a proveďte jeho celkové hodnocení

Řešení: 1. rozhovor polostrukturovaný (má jasně vymezené téma a cíl, jehož má být v rozhovoru dosaženo, nemá však daný sled předem připravených otázek. Výzkumník reaguje flexibilně na výroky respondenta a podle toho určuje směřování rozhovoru. Přesto však naplňuje vytčené téma a cíl) 2. Komunikační prostředky: Přitakání respondentovi („Máte pravdu, i tak by to bylo možné formulovat“, „Ale ovšem, bude vítáno!“, „Zcela s vámi souhlasím“) Pauza v komunikaci s respondentem (k čemu, podle Vás, může sloužit?) Žádost o upřesnění či o doplňující informace („Mohl byste to trochu vysvětlit? Není mi zcela jasné, co tím myslíte.“ „Co tomu zintenzivnění brání?“, „V jakém smyslu?“) Echo („Za určitých podmínek?“) Navrácení k původní otázce („To je velice zajímavé, co říkáte a za chvilku se k tomu vrátíme. Zatavme se na chvíli u odborné přípravy“)

Didaktický test

Testové položky:

(např. „Jaké jsou hlavní zásady zdravé životosprávy?“) Příklady jednotlivých úloh (Skutil a kol., 2011): 1a. Otevřené úlohy se širokou odpovědí (např. „Jaké jsou hlavní zásady zdravé životosprávy?“) - se strukturou (např. Jak se vyrábí sklo? Uveďte potřebné suroviny a stručně popište postup výroby.) Vhodné pro zkoušení komplexních vědomostí nebo dovedností/vyšších úrovní osvojení učiva

1b. Otevřené úlohy se stručnou odpovědí - produkční (např. Co je palivem spalovacích motorů? ………………. nebo ……………… ) - doplňovací (např. Hlavním městem Polska je ………… Doplňte: Ptáci zpíval…, včely bzučel… a medvíďata se batolil… po lese) Snadno se navrhují, vytvoření odp. je náročnější než pouhé rozpoznání správné odp. mezi nabídnutými alternativami

Dichotomické úlohy (angl. True-false items) např. Největší planeta sluneční soustavy je Jupiter. ano – ne Jaký zdroj energie je vítr? obnovitelný – neobnovitelný velmi snadno se navrhují velká pravděpodobnost uhodnutí správné odpovědí i bez příslušných vědomostí!

Úlohy s výběrem odpovědí (angl. multiple-choice) Úlohy typu „jedná správná odpověď“: Večer jsme šli s kamarády do kina. Podtržený větný člen je: A podmět B příslovečné určení C přívlastek D přísudek úlohy typu „jedna nejpřesnější odpověď“ úlohy typu „jedna nesprávná odpověď“ - je nutné zápor v kmenu úlohy patřičně zdůraznit, protože jinak může snadno dojít k přehlédnutí! úlohy s vícenásobnou odpovědí

Úlohy přiřazovací: K názvům veličin v levém sloupci přiřaďte názvy jednotek z pravého sloupce: čas A kg hmotnost B m síla C N délka D s Omezují možnost náhodného uhodnutí správné odpovědi na minimální míru!

Úspořádací úlohy: Prvky se seřazují podle určitého hlediska, např. chronologicky, podle velikosti, podle stupně obecnosti. Omezená oblast použití, ale také obtížné skórování. Seřaďte planety sluneční soustavy podle jejich vzdáleností od Slunce. Seřazení proveďte pomocí čísel 1 až 4 tak, aby planeta, která je nejblíže ke Slunci měla číslo 1. Země ….. Mars ….. Merkur ….. Venuše …..

Konstrukce didaktického testu (Skutil a kol., 2011): 1. Rozhodnutí, k jakému účelu má didaktický test sloužit (např. jestli má zjišťovat výsledky výuky nebo jak žáci přijímají a chápou probírané učivo) 2. Stanovení obsahu, který má test zkoušet (rozčlenění učiva na určité prvky (fakta, pojmy, vztahy, definice), každému prvku učiva se potom přidělí určitý počet testových úloh: zapamatování či porozumění poznatkům) 3. Návrh testových úloh

Zjišťuje opravdu test to, co je důležité? Přehled otázek, na které by si měl každý autor testu odpovědět (Doulík, Škoda, Bílek, 2004): Zjišťuje opravdu test to, co je důležité? Nezjišťuje pouze okrajové a nepodstatné věci? Není něco důležitého opomenuto? Neobsahuje test záporně formulované otázky? Jsou všechny otázky jasné a srozumitelné? Nevyskytují se složitá a dlouhá souvětí?

Je dostatečný počet testových položek? Tedy min. 10? Nevyskytují se v testu příliš mnoho dichotomických úloh? (Max. 1-2 při 10 položkách) Je u otázek s výběrem odpovědí dostatečné množství nabízených variant odpovědi? (Min. 4.) Byl vytvořený test zkonzultován s odborníkem? Můžeme tento test označit za standardizovaný? Je vytvořený test validní (měří skutečně to, co měřit má)? Jaká je časová náročnost testu (autor by měl test vypracovat a svůj čas vynásobit pro žáky základní školy třemi)?