Alzheimerova nemoc & Parkinsonova nemoc Filip Hajna Yvona Jungbauerová Veronika Krpálková
Parkinsonova choroba Výskyt v populaci 0,1 % nad 60 let 1 % po 65 roce 1,2:1 (muži:ženy)
Etiologie Možná genetická dispozice Negativní faktory vnějšího a vnitřního prostředí Jedna z hypotéz uvádí možnost kombinace s Alzheimerovou chorobou (Zvolský, 2001) Drogy Mikrotraumata v oblasti hlavy Otravy, toxické látky. Příliš častý styk s jedovatými látkami způsobuje změny v mozku.
Klinická charakteristika onemocnění Změny v oblasti kognitivních funkcí Dlouhodobá paměť, vybavování Bradypsychismus Dysexekutivní syndrom – nebývá schopen řešit složitější úkoly Změny v emočním prožívání Sklon k depresi (40 – 50 %) Změny v oblasti chování Motorické potíže
Projevy Únava. Pocit ztuhnutí a tíže končetin. Občasné křeče. Bolesti kloubů a zad, ztuhlost. Zpomalení a poruchy chůze. Třes jedné či obou horních končetin v klidovém režimu. Občasný mimovolní pohyb některé z dolních končetin při chůzi (škubnutí, vykopnutí). Nedostatečná mimika.
Léčba Léky Rehabilitace Zaměřující se na zmírnění potíže ke zlepšení přenosu vzruchů (Selegin, APO Seleg, aj.) U pokročilého onemocnění se podává levodopová léčba (Isicom, Nakom). Rehabilitace Jde o odbornou instruktáž a rehabilitaci pod vedením školených fyzioterapeutů a lékařů.
Alzheimer
Alzheimerova choroba Jak se jmenuje ten Němec, co mi schovává věci? Alois Alzheimer *14.6.1864 +19.12.1915 Hospitalizace paní Auguste D. v listopadu 1901 Publikace případu r. 1907 Kratzman navrhl sloučení pojmu presenilní Alzheimerova nemoc a senilní demence Alzheimerova typu r.1976
Alzheimerova choroba Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence Degenerativní onemocnění mozku Ubývání intelektu, schopnost myslet, schopnost orientovat se, soustředit se, zejména ubývá paměť Postupně se mění celá osobnost jedince
Alzheimerova choroba Příčiny, Rizikové faktory Pohlaví Dědičnost Genetické abnormality bez dědičného podkladu Rizikem pro rané formy AD jsou genové mutace Věk Vztah mezi AD a poraněním hlavy, nižším vzdělání, kouřením cigaret, zinkem, hliníkem a antiflogistiky není doposud vyjasněn Deprese Boxeři
Alzheimerova choroba Neuropatologie Senilní plaky (beta-amyloidy) Zánětlivé tkáňové změny Neurofibrilární klubka Úbytek acetylcholinu Zánik neuronů, cholinergních neuronů Atrofie mozku Narušení metabolismu glukózy
Alzheimerova choroba Klinické projevy
Alzheimerova choroba Diagnóza EEG MRI PET, CT Kognitivní funkce se testují mezinárodně používanými škálami: MSE (Mini-Mental State Examination) - test kognitivních funkcí, zjištují se jím paměťové a další funkce mozku, které bývají postiženy u demence. ACE-R (Addenbrook Cognitive Examination) - delší a zevrubnější test Aktivity denního života FAQ (Functional Activities Questionnaire) - krátký dotazník složitějších aktivit, které bývají postiženy již v začátcích onemocnění DAD (Disability Assessment in Dementia) - dotazník obsahující i jednodušší aktivity
Alzheimerova choroba MSE Orientace – roční období, jaký je rok, v jaké jsme zemi, jak se jmenuji… Opakování a paměť – např. lopata, šátek, váza Pozornost a odčítání – 100-7 Vybavování – ad opakování a paměť Poznání předmětů – co je to? Stupňovaný příkaz - uchopení papíru do pravé ruky, přeložení papíru na polovinu, položení papíru na podlahu Stupňovaný příkaz – „zavřete oči“ - "Přečtěte, co je tady napsáno, a udělejte to.“ Psaní Malování podle předlohy
Alzheimerova choroba Diferenciální diagnóza delirium, amnestická porucha, vaskulární demence, demence při dalších chorobách, např. Pickova choroba, traumata hlavy, infekce HTV, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba, Creutzfeldtova-Jakobova choroba, pseudodemence při těžké depresi.
Alzheimerova choroba Diferenciální diagnóza
Alzheimerova choroba Prevence, Terapie Zdravý životní styl Včasná dg. Mozková gymnastika Podpora rodiny, vhodné prostředí Jinan dvoulaločný Marihuana Farmakoterapie kognitivní - inhibitory acetylcholinesterázy Nekognitivní – antidepresiva, hypnotika, neuroleptika
Alzheimerova choroba Epidemiologie Představuje 50-70 % všech demencí Podle odhadu trpí touto nemocí 17 - 25 milionů lidí na světě. V ČR je to zhruba 50 - 70 tisíc osob Incidence nemoci v klasické senilní formě roste s věkem od 65 let geometrickou řadou V populaci 65letých je postiženo 3-5 %, u 85letých však již 20-25 % Ženy bývají postiženy o 2-3 % častěji Vyskytuje se vzácná presenilní forma, postihující jedince mezi 40 a 65 lety s incidencí 0,04 %.
Symptomy u AD Poruchy vštípivosti mohou vést až k amnestické dezorientaci a dotyčný není schopen vykonávat běžné denní aktivity Poruchy orientace se objevují hned na začátku a to jak v prostoru, času i osobou Poruchy soudnosti a abstraktního myšlení souvisí se snížením intelektu Poruchy chápání jsou typické v pozdních stádiích, nejsou schopni rozeznat předměty, tvary Poruchy paměti jsou nejnápadnější (zpočátku krátkodobé, později dlouhodobé paměti) Vzniká i taktilní agnózie, apraxie či afázie, která zabrání postiženému porozumět informacím z okolního prostředí Poruchy tvorby řeči – motorická afázie Poruchy mluvené řeči - senzorická afázie Vypadávání pojmů – amestická afázie Neschopnost psaní a porozumění psanému textu – agrafie Neschopnost počítání – akalkulie Neschopnost rozeznat pravou a levou stranu – astereognázie Neschopnost orientovat se na vlastním těle – autopatognózie Vykonávat určité úkony - apraxie
Stádia onemocnění AD AD postihuje každého klienta jiným způsobem. Forma a průběh nemoci závisí z velké části na tom, o jakou osobnost se jednalo před počátkem onemocnění, jaká je pacientova fyzická kondice a jaký byl jeho životní styl. Ne každý klient postižený AD vykazuje všechny níže uvedené příznaky. Každý je postižen trochu jinak. Některé z příznaků se vyskytují v několika stádiích onemocnění, např. některé poruchy chování, které jsou uvedeny ve třetím stadiu se mohou vyskytovat ve druhém. Kdykoliv v průběhu nemoci může nastat krátké, přechodné zlepšení stavu a vyjasnění mysli. Členění stádia slouží nejen jako pomůcka – průvodce průběhem nemoci. Je užitečné také proto, aby se pečovatelé za pomoci sociálních pracovníků mohli připravit na péči a problémy, které je pravděpodobně čekají v budoucnosti. Pro lepší porozumění bývají příznaky a průběh nemoci v literatuře obvykle rozděleny do stá třídií: mírná, středně těžká a těžká forma.
1. Stádium – mírná forma První stádium trvá 2-4 roky zhoršení paměti (zejména krátkodobé), zapomnětlivost potíže s vyjadřováním, časté hledání slov potíže v nových situacích potíže s novými přístroji (v domácnosti i práci), počítačovými programy atd. zhoršení orientace v čase a prostoru, bloudění i v neznámém prostředí potíže s rozhodováním zhoršená schopnost učení ztráta iniciativy a motivace, únava poruchy chování, depresivní nálada, apatie či naopak agresivní chování, podrážděnost ztráta zájmu o koníčky a oblíbené činnosti nadměrná chuť k jídlu
2. Stádium středně těžká forma Druhé stádium trvá od 2-10 let potíže s pamatováním zejména nedávných událostí a jmen velmi špatné vyjadřování potíže s vedením samostatného života (např. vaření, uklízení a nákup) zhoršování soběstačnosti potřeba pomoci s osobní hygienou (např. s WC, s mytím a oblékáním) chování nepřiměřené dané situaci osobnostní změny, nevhodné sociální chování velmi špatná orientace v čase a prostoru bloudění halucinace
3. Stádium – těžká forma Třetí stádium trvá 1-3 roky potíže s příjímáním potravy, s polykáním neschopnost poznat příbuzné, přátele ani dobře známé předměty neschopnost porozumět nebo se vyjádřit agresivita úplná ztráta schopnosti orientace bloudění potíže s udržením moči a nebo stolice špatná chůze, časté pády upoutání na vozík nebo lůžko
Poruchy kognitivních funkcí Orientace – dezorientace v místě, osobě, prostoru a čase Porucha pozornosti Poruchy paměti a) krátkodobá (vštípivost, výbavnost, zapamatování, opakování, učení, logika, abstrakce) b) dlouhodobá Praxie – neschopnost logického uvažování a plánování aktivit, provádět cílevědomé pohyby Apraxie – porucha hybnosti motorická – zná úkol, ale nesvede ho ideační – pohybového plánu (přehozené oblékání) ideomotorická – není schopen napodobit úkol
Poruchy fatických funkcí Poruchy řeči (dysfázie) a jazyka Afázie: Motorická - neschopnost mluvit senzorická – mluví, nerozumí mluvené řeči,slovní salát globální – kompletní afázie Verbigerace – opakování jednoho slova Perseverace – opakování jedné myšlenky Typické poruchy řeči u AD: Časné známky občasná potíž nalézt slovo, méně bohatý jazyk zhoršená plynulost řeči a výbavnost slov Rozvinutá nemoc potíž najít slovo v běžné konverzaci opakuje se, potíže sledovat komplexní konverzaci, porucha v porozumění je větší než se zdá Pozdní fáze omezení slovní zásoby i rozumění řeči globální fatická porucha ztráta schopnosti mluvit
Poruchy gnostických funkcí schopnost poznávat zrakem, sluchem, hmatem, čichem Alexie- porucha čtení Agrafie- porucha psaní Agnozie – porucha poznávání, chápání zraková – nepozná předmět, k čemu slouží sluchová – nepozná slyšené zvuky Prosopagnozie – porucha poznávání známých tváří Astereognozie – nepozná hmatem předměty
Poruchy kognitivních funkcí Orientace – dezorientace v místě, osobě, prostoru a čase Porucha pozornosti Poruchy paměti a) krátkodobá (vštípivost, výbavnost, zapamatování, opakování, učení, logika, abstrakce) b) dlouhodobá Praxie – neschopnost logického uvažování a plánování aktivit, provádět cílevědomé pohyby Apraxie – porucha hybnosti motorická – zná úkol, ale nesvede ho ideační – pohybového plánu (přehozené oblékání) ideomotorická – není schopen napodobit úkol
Poruchy fatických funkcí Poruchy řeči (dysfázie) a jazyka Afázie: Motorická - neschopnost mluvit senzorická – mluví, nerozumí mluvené řeči,slovní salát globální – kompletní afázie Verbigerace – opakování jednoho slova Perseverace – opakování jedné myšlenky Typické poruchy řeči u AD: Časné známky občasná potíž nalézt slovo, méně bohatý jazyk zhoršená plynulost řeči a výbavnost slov Rozvinutá nemoc potíž najít slovo v běžné konverzaci opakuje se, potíže sledovat komplexní konverzaci, porucha v porozumění je větší než se zdá Pozdní fáze omezení slovní zásoby i rozumění řeči globální fatická porucha ztráta schopnosti mluvit
Poruchy gnostických funkcí schopnost poznávat zrakem, sluchem, hmatem, čichem Alexie- porucha čtení Agrafie- porucha psaní Agnozie – porucha poznávání, chápání zraková – nepozná předmět, k čemu slouží sluchová – nepozná slyšené zvuky Prosopagnozie – porucha poznávání známých tváří Astereognozie – nepozná hmatem předměty
Behaviorální změny (BPSD) Nekognitivní poruchy u demence projevující se poruchami osobnosti a chování. egocentrismus – emoční poruchy: - bludy - halucinace - agresivita - úzkost - emoční labilita - deprese porucha osobnosti – vztahovačnost, podrážděnost, pasivita autotopagnozie – porucha tělesného schématu Důsledky neléčených BPSD: Snížení kvality života nemocného Snížení kvality života příbuzného/personálu Vyšší nemocnost příbuzných personálu Vyšší náklady na zdravotní péči Přehlédnutí (maskování jiných nemocí) Vyšší mortalita nemocného
Gerontopsychiatrické posuzovací škály CLOCK TEST, CLOCK DRAWING TEST Test kreslení hodin Test kreslení je jednoduchým, v praxi běžně používaným testem. Pro zvýšení diagnostické přesnosti se doporučuje provézt současně obě vyšetření – tj. MMSE i Test kreslení hodin. Umožňuje zhodnotit komplexně následující kognitivní funkce: Paměť Vizuálně-konstrukční schopnosti Výkonné funkce (představivost a vlastní provedení)
Terapie demence Proč a jak cvičit? Kondiční a relaxační cvičení Programy smíšené – integrace integrace (integrita=celistvost) Cílem této aktivity je trénovat Smysly (zrak, sluch) Paměť, myšlení, výbavnost, pozornost Rozvíjení grafických schopností – cvičení jemné motoriky (paže, lokty, zápěstí, prstů na obou rukou…) Logopedická péče – nácvik správného dýchání Tolerantnost, empatie, relaxace Tyto aktivity slouží nejen k rehabilitaci, ale i k navazování sociálních kontaktů s ostatními klienty.
Kazuistika příjem klienta Schopnosti (reziduální): Motorika Sám se nají Sám se oblékne Provádí sám osobní hygienu Používá sám toaletu Chůze po rovině sám Chůze do schodů za pomoci (viz test IADL, ADL) Chůze Pozornost Paměť Vizuálně prostorové vnímání a motorická koordinace (orientace místa, času, osobou) Smysly – zrak, sluch, čich, chuť, hmat
Kazuistika příjem klienta Dotazník pro rodinné příslušníky Lékařská dokumentace klienta Anamnéza Psychiatrické vyšetření Stěžuje si na celkovou únavu, nohy ho neudrží, již třikrát upadl, na záchod nedojde. Chuť k jídlu má obrovskou, spí údajně dobře. Nemá vyslovené bolesti, je jen unavený, slabý, nemá žádné svaly, nepotí se. Obj. trpitelský výraz, neurasthenické stezky Závěr: nelze vyloučit reaktivní stav na skutečnost, že byl umístěn v DD bez možnosti návratu domů. Dop. pokračovat v doporučené terapii, zapisovat nadále chování Další nález: tzrpitelský výraz „Já nebudu nic dělat, nechte mě ležet, nebudu se hýbat, proč bych to dělal?“ Sám však došel ke stolu a zpět. S rehabilitačním pracovníkem šel v chodítku, ovšem bez jakéhokoliv zájmu.
Zdroje KOUKOLÍK, F.,JIRÁK, R., Alzheimerova nemoc a další demence, Praha: Grada 1998, ISBN 80-7169-615-3 VÁGNEROVÁ, M., Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Grada, 2008. http://www.poruchypameti.cz/test-mmse.html http://www.zbynekmlcoch.cz/info/ostatni_obory/alzheimerova_choroba_lecba_pricina_prubeh_cetnost_vyskytu.html http://www.medicabaze.cz/index.php?sec=term_detail&categId=22&cname=Neurologie&letter=D&termId=1383&tname=Demence+-+aktu%C3%A1ln%C3%AD+trendy+v+diagn%C3%B3ze+a+terapii&h=empty#jump http://parkinsonova-choroba.cz/ http://nemoci.abecedazdravi.cz/alzheimerova-choroba-1 http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/alzheimerova-nemoc-a-jine-demence-271479 http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/demence-u-starych-osob-143916