OB21-VVP-HUM-OBN-JOH-L-4-000 ARISTOTELES OB21-VVP-HUM-OBN-JOH-L-4-000

http://www. biografiasyvidas http://www.biografiasyvidas.com/monografia/aristoteles/fotos/aristoteles_busto.jpg

Aristotelés (384/83 - 322) Aristotelés nebyl Athéňan. Pocházel ze Stageir (v Chalkidiké, poloostrov na SV Řecka). Jeho otec Níkomachos byl lékař u makedonského krále Amynty, otce Filipa II. V r. 366/65 přišel do Athén a vstoupil do Platónovy Akademie. Zůstal zde až do Platónovy smrti. Ovlivněn Platónem psal dialogy, ze kterých se dochovaly jen zlomky. Po Platónově smrti se stává scholarchou Akademie Speusippos, jehož myšlení bylo zaměřeno zcela jinak než Aristotelovo.

ŽIVOT 343/42 jej Filip II. povolal, aby vychovával jeho třináctiletého syna Alexandra. Zůstal zde asi do r. 336, kdy Alexandr nastoupil na trůn. 335/34 se vrátil do Athén a založil vlastní školu v posvátném okrsku Apollóna Lykeia (proto "Lykeion"). Protože se výklady konaly během procházek (περίπατος), nazývá se škola také "peripatetická". Po smrti Alexandra Velikého (323) v Athénách povstala silná reakce protimakedonská, která zasáhla i Aristotela. Formálně byl obžalován z bezbožnosti. Před soudem utekl na ostrov Euboia, kde za několik měsíců zemřel (322).

VĚDY TEORETICKÉ Cíl: Jejich účelem je samo poznání (pozorování - θεωρία), které uspokojuje přirozenou lidskou touhu po vědění. fyzika (její předmět je odloučený - těleso - a v pohybu), matematika (její předmět je neměnný a věčný, avšak neexistuje sám o sobě - body, čáry a plochy existují jen na tělesech) první filosofie" nebo "theologie", která se bude zabývat předmětem nehybným (neměnným) a odloučeným, tj. existujícím o sobě. Proto jsou jejich výsledky přesné a nutné (např. matematické vztahy).

VĚDY PRAKTICKÉ Cíl: Jejich cílem není pravda a vědění samo, nýbrž jednání (πρᾶξις) na základě vědění. Zabývají se lidským dobrem a zlem. Protože se týkají jednotlivých situací a událostí (tj. jednotlivin), které jsou vždy odlišné, není v nich možné tak přesné poznání jako ve vědách teoretických. Pro správné jednání lze proto stanovit pouze obecná pravidla, která musí jednající vždy zohlednit podle konkrétní situace. Etika - jejím předmětem je dobro jedince; Politika - je etice nadřazena, protože se zabývá dobrem celku.

VĚDY TVŮRČÍ Cíl: Jejich cílem je vytváření nějakých věcí na základě určité znalosti (jde tedy o τέχναι - patří sem umění v našem pojetí, o nichž pojednává Poetika, i praktická řemesla jako stavitelství nebo takové obory jako medicína).

SPISY: Logické - souhrnně Organon (Kategorie, O vyjadřování, Topiky, První a Druhé analytiky, O sofistických důkazech) Přírodní filosofie a psychologie - Fysika (Περὶ φύσεως), O nebi, O vzniku a zániku, O duši, spisy o životě zvířat Metafysika - název pochází od Andronika Rhodského, pořadatele spisů (asi 70 př.) Spisy z oblasti etiky a politiky - Etika Níkomachova, Etika Eudémova, Magna Moralia; Politika, Athénská ústava. Poetika, Rétorika.

LOGIKA: Zkoumal tzv. Subjekt – Predikátové výroky Všechna S jsou P SaP affirmo Žádné S není P SeP nego Některá S jsou P SiP affirmo Některá S nejsou P SoP nego Všechny pojmy S, P jsou zde vždy neprázdné PRO ZÁJEMCE

FYZIKA: Aristotelsko-ptolemaiovský model vesmíru: model

PSYCHOLOGIE: Nauka o duši: a/ Duše rostlinná – má schopnosti pouze vegetativní /vyživovat se, růst, rozplozovat se/ b/ Duše živočišná – jednak má schopnosti vegetativní + schopnosti motorické, senzitivní a volní c/ Duše lidská – obsahuje všechny schopnosti duše rostlin a živočichů + rozum. Rozum je duch, jímž duše myslí a soudí: - Trpný – jakási deska, na níž jsou zapisovány údaje, poskytované smysly. Je pomíjivý. - Činný – schopný úsudku, kombinací, reflexe. Je nesmrtelný, věčný. Je pro duší tím, čím je pro oko světlo.

METAFYZIKA – příčiny jsoucna Causa materialis = příčina látková – látka, porcelán pro zhotovení cukřenky Causa formalis = příčina tvarová – tvar, tvar cukřenky Causa efficiens = příčina působící – pohyb, řemeslník, který cukřenku zhotovil Causa finalis = příčina cílová – účel, to, k čemu bude cukřenka sloužit

METAFYZIKA – látka a tvar LÁTKA – HYLÉ Je však nemožné, aby látka byla podstatou. Neboť podstata je především něčím odloučeným (χωριστόν) a τόδε τι. možnost TVAR – FORMA Podstatou věci a podmětem je tvar a pojem (λόγος καὶ μορφή), který jako něco určitého je pojmově odlučitelný. Prostě odlučitelná je složenina látky a tvaru, jíž jediné náleží vznik a zánik. Látka je podstatou jako podklad veškeré změny. Podstatou je to, co zbývá, když se vynechá látka. Tedy tvar. skutečnost

ETIKA: Úkolem člověka je skutečná činnost duše ve shodě s rozumem. Nejdokonalejší je ten cíl, který je žádán sám pro sebe a nikdy pro něco jiného - a to je především blaženost. Tu si žádáme vždy pro ni samu a pro nic jiného. Cti, slasti a rozumu si žádáme i pro ně samy, ale i pro blaženost, že jimi budeme blaženi. Cílem života je blaženost.

POLITIKA: Člověk je tvor společenský (zoon politikon) a nemůže bez státu existovat. Aristoteles uvažuje o tom, že pro různé konkrétní podmínky jsou nejlepší různé formy státu. Podle jeho názoru se lidé dělí na ty, kteří jsou schopni rozhodovat a tedy i dávat smysluplné rozkazy a ty, kteří tuto schopnost nemají, ale jsou s to jednou vydaný rozkaz splnit. Tito lidé jsou svou přirozeností otroky. Aristoteles rozlišuje tzv. dobré a zvrhlé formy státu: dobré: monarchie, aristokracie a políteia zlé: tyranie, oligarchie a demokracie (ochlokracie - vláda lůzy)