REGIONÁLNÍ ROZVOJ ROZVOJ VENKOVA

K čemu je sociální a regionální rozvoj Regionální rozvoj směřuje především k řešení problematiky sociálních nerovností (významné téma v sociálních vědách) mezi jednotlivými územními oblastmi. Jde především o řešení kumulativních disparit. Naopak disperzní nerovnosti jsou podporovány. Konkrétní cíle regionálního rozvoje a rozvoje venkova: viz skripta

Socioekonomické nerovnosti (disparity) princip uspořádání společnosti, kdy jednotlivci a skupiny nemají stejný podíl na bohatství a symbolických statcích např. rozhodování (viz syntetický status). Smyslu nabývá, když je považována za sociální problém

Sociální nerovnost jako sociální problém Společnosti se neocitají v krizi a v anomii (sociální problém), jsou-li nerovně uspořádány, ale tehdy, nedaří-li se nerovnosti přijatelně ospravedlnit (tj. chybí-li vize a konstruování, proč tomu tak je) a nedovolují-li tyto nerovnosti již lidem úspěšně jednat (kumulativní disparity)

Typy sociálních nerovností mezi regiony Sociálně-demografické Sociálně-ekonomické Sociálně-geografické kulturní nerovnosti v oblasti životního prostředí se sociálním podtextem POZN: Zabýváme se pouze těmi nerovnostmi, které mají sociální podtext - tj. disparitami

Sociálně demografické nerovnosti Demografické faktory spojené se sociálním jednáním lidí - počet obyvatelstva, hustota, natalita (porodnost), mortalita (úmrtnost), potratovost, délka života, nemocnost (sebevražednost), přírůstek obyvatelstva, migrace, reprodukční zvyklosti, sňatečnost, rozvodovost, ovdovění, věková struktura, struktura podle pohlaví

Sociálně ekonomické nerovnosti rozdíly mezi ekonomicky slabými (tzv. nerozvinutými) a ekonomicky silnými (tzv. rozvinutými) regiony -- především HDP, zaměstnanost/nezaměstnanost, příjmy, struktura ekonomických aktivit a jejich závislost na věku, pohlaví, vzdělání.

Míra registrované nezaměstnanosti v obcích s rozšířenou působností

Soukromí podnikatelé na 1000 obyv. v r. 2004

Nezaměstnanost podle pohlaví

Nezaměstnaní se základním vzděláním

Nezaměstnaní se středoškolským vzděláním

Vývoj zaměstnání v průmyslu 1991-2001

Zaměstnanost v zemědělství 2001

Zaměstnání ve službách 2001

Sociálně kulturní nerovnosti V abstraktní a nehmatatelné úrovni to jsou rozdíly v normách, hodnotách (kulturní a sociální potenciály jako lokální identita, spolupráce a míra soutěživosti v regionu,, důvěra atd.) V konkrétní a hmatatelné úrovni to může být občanská vybavenost, materiální statky atd.

Religiosity

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních, 2004, doba pobytu, cizinci

Sociálně geografické nerovnosti Nerovnosti spojené s osídlením (velikost sídel atd)

Nerovnosti v oblasti životního prostředí spojené se sociálními aktivitami lidí Jedná se o takové nerovnosti, které se týkají životního prostředí, ale jsou výsledkem činností lidí – nakládání s odpady, znečištění ovzduší atd

Specifická spotřeba vody na 1 člena domácnosti, rok 2001

proč nerovnosti vznikají? OBECNÉ TEORIE JAKO PŘEDPOKLADY PŘÍSTUPŮ K OTÁZCE ZDROJŮ NEROVNOSTÍ sociologická východiska (sociálně geografická či ekonomická viz skripta vč. vybraných ekonomických a sociálně geografických teorií regionálního rozvoje). Ostatní východiska: viz skripta proč nerovnosti vznikají?

Jedná se o teorie o globálních - celosvětových - vztazích, které si vědci zaměřující se na regionální rozvoj „vypůjčují“, aby mohli pojednávat o této problematice.

Kolonialismus (imperialismus -- angl. historik J.A. Hobson): vzniká jako snaha najít nové trhy v momentě, kdy již nebylo možné prodat výrobky se ziskem na domácím trhu. Je též typický snahou zlevnit výrobu využitím levných surovin a pracovní síly z jiných oblastí.

Teorie závislosti (A. Frank): globální společnost se skládá z jádra (USA, Evropa, Japonsko), které hraje dominantní roli. Na tomto jádru závisí tzv. Třetí svět, který se spoléhá především na prodej svých zemědělských produktů do zemí tzv. rozvinutého světa. (banánové republiky: tradiční formy zemědělství jsou kombinovány s pěstováním plodin pro export, na němž jsou tyto země závislé)

Teorie světového systému I. Wallerstein (nejpropracovanější pokud jde o vysvětlení vzorců nerovnosti). Založena na představě o rozšiřování kapitalistické ekonomiky: světový systém se vyvíjí od 16. století -- série ekonomických a politických spojení rozprostírajících se po celém světě. Systém je tvořen (původně v 16-18. století):

Jádro Země, v nichž se nejdříve objevily moderní ekonomické podniky a byly následně industrializovány (Anglie, Holandsko, Francie, později se připojilo Německo). Rozvinutý zpracovatelský průmysl, vyvinuté formy zemědělské výroby a centralizované formy vládnutí (odpovídají Frankovým metropolitním oblastem)

Poloperiferie (semiperiferie) Společnosti situované na jihu Evropy (kolem Středozemního moře). Spojeny obchodní závislostí se státy na severu, ale zůstaly ekonomicky poněkud stagnujícími

Periferie Před dvěmi stoletími tvořily okraj světové ekonomiky, byly situovány na východních okrajích Evropy, především jejich suroviny byly prodávány přímo na evropský trh (Polsko - zemědělské suroviny, České země - pouze zpracované suroviny)

Vnější oblast Původně jí byla většina Asie a Afriky -- zůstaly mimo komerčních vazeb ustanovených jádrovými zeměmi. Ale díky kolonialismu a aktivitám velkých nadnárodních korporací byly vtaženy do světové ekonomiky.

Dnes je Třetí svět (rozvojové země) periferií, jádro je tvořenou EU, USA a Japonskem, bývalé socialistické země jsou dnes v pozici poloperiferie (dříve byly do určité míry mimo globální ekonomiku)

UŽITÍ OBECNÝCH TEORIÍ PŘI POJEDNÁNÍ O REGIONÁLNÍM ROZVOJI

Model vnitřního kolonialismu vidí základ polarizace regionů v: a) „koloniální“ politické správě (regiony jsou řízeny lidmi z centra - centralismus); b) neexistenci kvalitních, sofistikovaných výrob (v zaostalých regionech jsou jednodušší průmyslové výroby, zemědělství).

Závislostní model regionálních nerovností vidí základ nerovnosti regionů v: „odsávání“ zisku z oblasti jako faktu vyplývajícího z podstaty kapitalismu (centra rostou a periferie chřadnou a podporují růst center), což umožňují tyto faktory:

a) mobilita kapitálu (investice jdou tam, kde je to výhodné);

b) mobilita kapitálu je rychlejší, než je mobilita pracovních sil (vstupem kapitálu /například nové technologie/ se uvolňují pracovní rezervy /není potřeba tolika pracovníků/ a tím se snižuje cena pracovní síly, což vede k nižším příjmům s následnými dopady pro celou oblast);

c) podstatou směny v kapitalismu je směna hodnot (tato směna není nikdy rovná, protože např. bez směny mezi zemědělstvím a průmyslem, která byla výhodná pro průmysl, by nemohla existovat akumulace kapitálu).