Naše planeta Země . . .kde žijeme Obrázek na pozadí: http://en.wikipedia.org/wiki/File:The_Orion_Nebula_M42.jpg AUTOR: Rawastrodata Obr.2: http://www.flickr.com/photos/kevinmgill/7369771816/ AUTOR: Kevin Gill . . .kde žijeme 2

Co je to … Země, známá též pod názvy latinského původu Terra, Tellus a pod řeckým Gaia je třetí planetou Sluneční soustavy. Jde o největší kamennou planetu ve Sluneční soustavě vzdálenou od Slunce 149,597 miliónů km a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Planeta vznikla před 4,57 miliardami let a krátce po svém vzniku (před 4,533 miliardami let) získala svůj jediný přirozený satelit (družici) – Měsíc. Obr.2: http://www.flickr.com/photos/kevinmgill/7369771816/ AUTOR: Kevin Gill

Je Země plochá … V dřívějších dobách si lidé mysleli, že je Země plackou a stejně tak tvrdili, že slunce kolem ní obíhá. Kulatost Země (stejně jako jiných planet, Slunce i Měsíce) je dána vlastnostmi gravitační síly, která působí centrálně kolem těžiště a má sférickou symetrii. Tvar dokonalé koule je však narušen. Lepším přiblížením skutečnosti je rotační elipsoid s malou excentricitou. Obr.2: http://www.flickr.com/photos/kevinmgill/7369771816/ AUTOR: Kevin Gill

Jak vznikla Země … Země vznikla asi před 4,57 miliardami let spojováním malých planetek a asteroidů, které přitahovány velkým Zemským jádrem začaly utvářet planetu. Při tomto vesmírném bombardování se povrch ohříval na tolik, že se na něm vytvořil oceán žhavého magmatu. Po ustání dalších nárazů tento oceán na povrchu utuhl – vznikla zemská kůra. Obr.: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:A_Distant_Planetary_System.jpg 5

Kde se vzal měsíc … Měsíc je od nepaměti přirozenou družicí Země ale kde se vzal… Astronomové usuzují, podle složení Měsíce, které je hodně podobné zemskému, že k jeho vzniku pomohl velký asteroid, který po nárazu do Země oddělil její část, ze které se zformoval Měsíc asi před 4,533 miliardami let. Obr.: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2011-10-15_21-31-00-moon.jpg 6

A co ještě způsobil asteroid… Pád asteroidu na utuhlý Zemský povrh způsobil jeho rozlámání na jednotlivé litosférické desky a protože Země tuhnula asi jako krupičná kaše, kloužou se tyto desky po, doposud neztuhlé, polotekuté zemské vrstvě. Tento pohyb způsobuje zemětřesení, sopečnou činnost, ale také vznik pohoří a jeho následný růst – např. Himaláje. Obr.: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Giantimpact.gif

Co je uvnitř… Zemská kůra Vnější plášť Vnitřní plášť Vnější jádro Obr.: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Earth-crust-cutaway-japanese.svg Vnitřní jádro 8

Zemské jádro Zemské jádro se nachází ve středu Země. Začíná zhruba v hloubce 2900 km pod povrchem a zahrnuje zhruba 31 % hmotnosti Země, nejvyšší podíl v něm asi mají železo 86.2% a nikl 7,25%. Jádro je 2× těžší než zemský plášť. Dělí se na pravděpodobně polotekuté vnější jádro - oranžová (2900-5000 km pod povrchem) a pevné vnitřní jádro – červená (též jadérko). Obr.: http://www.flickr.com/photos/kevinmgill/7369771816/ AUTOR: Kevin Gill, upravil: J. Koumar 9

Zemský plášť… Zemský plášť je jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem. Z větší části je složen z materiálů bohatých na železo a hořčík. Dělíme jej také na dvě části: Spodní plášť – pravděpodobně pevný Svrchní plášť – polotekutý, umožňuje pohyb litosférických desek. Obr.: http://www.flickr.com/photos/kevinmgill/7369771816/ AUTOR: Kevin Gill, upravil: J. Koumar

Zemská kůra … Zemská kůra je tvořena žulovou a čedičovou vrstvou. Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (6-8 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. V Českém masívu se mocnost kůry pohybuje kolem 35 km. Ve srovnání s pláštěm a jádrem je tenká asi jako slupka na jablku. Obr.: http://personal.maths.surrey.ac.uk/st/T.Bridges/USTAOSET/MPT.html 11

Co nás drží na Zemi … Vidíte nikam nespadnu – to protože mě drží Země svou gravitační silou, ta působí všude na Zemi a směřuje do jejího středu.

Pohyby Země … Jedním z pohybů Země je její rotace kolem své zemské osy. Zemská osa je pomyslná spojnice severního a jižního pólu procházející středem Země. Můžeme si ji představit jako tyčku, na které je Země napíchnutá a kolem které se točí. Tato rotace způsobuje střídání dne a noci. 1 otočení tedy trvá Zemi 24h (23,934h). S J

Pohyby Země … Obrázek: Josef Koumar (Gimp, Corel Draw) Oběh Země kolem Slunce má za následek střídání ročních období, záleží na tom, která polokoule je nakloněná ke slunci. Celý oběh trvá 365,25 dní. 14

Oběh kolem Slunce … 1. Ke Slunci směřuje sev. pól, paprsky dopadají kolmo na obratník Raka a ohřívají tak největší silou severní polokouli – nastal letní slunovrat 21.června. 2. Oba póly mají ke Slunci stejně daleko, paprsky dopadají kolmo na rovník nastává tzv. podzimní rovnodennost 23.září. 3. Ke Slunci je přivrácen jižní pól, začíná zde léto paprsky dopadají kolmo na obratník Kozoroha na sev. polokouli je zima a nejkratší den – zimní slunovrat 21.prosince. 4. Oba póly jsou stejně daleko od Slunce a tak nastává rovnodennost, tentokráte jarní 20.března.

Země jako magnet … Země je také obrovským magnetem. Magnetické póly se téměř shodují se zeměpisnými a tak jich využíváme k orientaci například s pomocí kompasu nebo buzoly.

Jak se tady vyznám… Základními body pro orientaci jsou severní a jižní pól. Celá Země je pak rozdělena tzv. souřadnicovou sítí

Kolik máš hodin … Obr.: http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Standard_time_zones_of_the_world.png Proč má každý kluk jiný čas? Je to způsobeno otáčením Země kolem své osy. Když je tady v Evropě ráno je ještě v Americe noc. Proto mají různá místa na Zemi i různý čas – a jaký to určují tzv. časová pásma. 18