Lucie Švábová Pouště a polopouště Výuka Konec

Zpět

Mapa pouští a polopouští 1) Mohavská poušť 2) Atacama poušť 3) Sahara 6 4) Kalahari poušť 1 5) Arabské pouště 5 3 6) Gobi poušť 7) Australské pouště 2 4 7 Zpět Zvídaví žáčci najdou v mapě spoustu dalších informací

Pětinu zemského povrchu pokrývají suché nehostinné oblasti nazývané pouště, kde není nic kromě několika rostlin a nejodolnějších druhů zvířat a několika kočovných kmenů lidí. Život je pro obyvatele pouští, jakými jsou například beduíni, kočující po celém Středním Východě, neustálým bojem o přežití, protože potrava i voda jsou tam vzácné. Na poušti málo prší, protože vzduch je velmi horký a nemohou se tvořit oblaka. Díky jasné obloze na většině pouští po celý den nemilosrdně praží slunce, ale protože chybějí oblaka, která by zachytávala teplo, může v noci klesnout teplota až pod bod mrazu. Ne všechny pouště jsou pouze horké a pokryté nekonečnými plochami písku; na mnohých jsou roztroušeny skály a na pouštích v některých částech Asie je často chladno, protože leží ve vysoké nadmořské výšce. Nové pouště mohou vznikat v oblastech, kde se často vyskytují období sucha, nebo lidé vykácejí všechny stromy či dovolí domácím zvířatům, aby spásla všechny rostliny. Nekonečné rozlohy pouští a polopouští vypadají na první pohled, jako by byly bez života. Jsou nejsušší místa na Zemi – na některých spadne ročně jen 60 – 100 mm srážek nebo i méně. Ale když začneme hledat, objevíme rostliny, hmyz, plazy i savce. Pouštní rostliny a živočichové jsou různě přizpůsobeni nedostatku vody. Je známo, že například velbloud sice musí pít, ale vydrží bez vody dlouhou dobu. Některým pouštním zvířatům stačí voda obsažená v potravě – ti nepijí vůbec. Mohutné africké stromy baobaby mají kořeny hluboko v zemi a celý kořenový systém je několikanásobně větší než koruna. Zpět

Chladné pouště Horké pouště Zpět V některých pouštních oblastech se organismy musí vyrovnat ještě s dalším faktorem – se zimou. Například asijskou poušť Gobi, ležící v nadmořské výšce 1000 metrů, pokrývá v zimě sníh. Denní teploty v létě vystupují až na 50 °C, noční teploty v zimě klesají až na -40 °C. Jediným místem, kde je většina živočichů schopna přežít, je podzemní úkryt. Některá zvířata si hloubí noru sama, jiná obsazují nory cizí. Hadi často obsadí noru zvířete, jež před tím ulovili. Horké pouště Největší a nejteplejší pouští na světě je africká Sahara. V poledne může rozpálený písek způsobit i popáleniny. Když teplota ve stínu vystoupí na 55 °C, málokterá živočich je ještě aktivní. Když slunce zapadne, vzduch se ochladí a zvlhne a živočichové vylézají z úkrytu. V noci se díky prudkému ochlazení vysráží ze vzduchu rosa. Zpět

Písek Písečné duny Písečné bouře Zpět Přes den se teploty na poušti vyšplhají do závratných výšek a v noci zase prudce klesají. Horniny se přehříváním a ochlazováním neustále roztahují a stahují a tím se jejich povrch rozpadá na drobné částečky. Ty jsou unášeny větrem a drobí další horniny. Nakonec poušť pokrývají miliony droboučkých částic hornin ve formě písku. Vítr ho však může odvát takže zůstane jen holá skála nebo kamenitá zem. Písečné duny Na mnohých pouštích jsou ohromné písečné přesypy, kterým říkáme duny. Vytváří je vítr navátím písku a jak fouká, duna pomalu postupuje pouští. Přesypy jsou jako písečné vlny a mohou dosahovat výšky až 33 m. Písečné bouře Silný vítr unáší písek a prach, které se ženou pouští jako rozvířená oblaka. Vítr zvedá jemný prach do velké výšky a může ho přenášet přes celé kontinenty. Zpět

Oázy Pocestní na poušti často hledají oázu, kde je dost vody. Ta tam přitéká z velké vzdálenosti pod povrchem pouště a vyvěrá v pramenech. Taková oáza je v tuniské poušti Tamerza. Zavlažování Zavlažováním se mění poušť na zelenou a úrodnou oblast. Voda se přivádí buď z přehrad, postavených na nedalekých řekách, nebo ji lze pumpovat ze studní vykopaných v zemi. Zpět

Flóra Fauna Zpět Kaktusy Datlovníky Juka Kukačka kohoutí Pláštník malý Orel stepní Ježek ušatý Frček Rypoš lysý Zmije rohatá Kobra Adax Zpět

Ochrana přírody Většině pouštních oblastí zatím nehrozí nebezpečí způsobené lidskou činností.Využití a zúrodnění pouští by bylo tak nákladnou záležitostí, že na to lidstvo zatím nemá potřebné prostředky. Naopak pouště se v důsledku špatného obhospodařování ploch každoročně rozšiřují. Zpět

Otestuj se 1. Teplota na poušti je a) vždy vysoká b) příjemná k opalování c) velmi vysoká i velmi nízká 2. Velké uši ježka ušatého slouží a) ke chlubení b) k uslyšení kořisti c) ke zbavování se přebytečného tepla 3. Unavení pocestní většinou hledají a) oázu b) stín listů datlovníků c) krásného rypouše lysého 4. Stromy s mohutným kořenovým systémem se nazývají a) topoly b) baobaby c) juky 5. Kukačka kohoutí používá k přesunu hlavně a) nohy b) křídla c) nepřesouvá se 6. Voda k zavlažování pouští se získává a) z dešťových mraků b) z přilehlých vodních nádrží c) ze zahradních hadic Zpět

Datlovníky Datlovníky jsou všestranně zužitkovatelné – plody (datlemi) se živí zvířata i lidé, z vláknité kůry a dřeva se vyrábějí provazy a listy poskytují stín – vyrábějí se z nich střechy domorodých chatrčí. Kaktusy Ztlustlé stonky kaktusů obsahují hodně vody. Trny chrání rostliny před žárem a jsou listového původu. Juka Této rostlině se říká pouštní lilie. Její květy vylučují zvláštní pach, který láká motýlka kovovníčka jukového. Tento motýl opyluje květy a klade do nich vajíčka. Vylíhnuté housenky se pak živí jukovými plody. Juka tedy žije s těmito motýly v symbióze. Zpět

Orel stepní - je dobře přizpůsobený životu v pouštních oblastech Orel stepní - je dobře přizpůsobený životu v pouštních oblastech. Příznačným orlím zrakem zpozoruje králíka či ještěrku na stovky metrů. Střemhlavým letem se spustí na zem a bleskově uchvátí svou kořist. Kobra - loví malé savce, obojživelníky a ještěrky.Kořist zabije svým velmi účinným jedem. Při hrozbě zdvihne přední část těla a roztáhne dlouhá žebra, která napnou kůži do jakéhosi štítu. Na hřbetě pak vynikne kresba brýlí. Kresba velkých očí má spolu se zvětšením objemu těla zastrašit vetřelce. Ježek ušatý – velkýma ušima tento ježek vydává přebytečné teplo a udržuje tak normální tělesnou teplotu. Před dravci jej chrání ostré bodliny. Ve dne odpočívá v podzemním úkrytu, v noci vychází na lov hmyzu a jiných bezobratlých. Frček – mají dlouhé tříprsté zadní nohy přizpůsobené rychlému běhu v sypkém písku, tělo nesou v dostatečné vzdálenosti od rozpáleného písku. Živí se semeny a jinou rostlinou potravou. Zmije rohatá – pohybuje se tak, že na písku zanechává stopy v podobě za sebou následujících písmen „S“. Její vlnění je jiné než u ostatních hadů - střídavě vysunuje tělo do jedné a druhé strany. Plazí se tak po větší ploše a nepropadne se do písku. Adax – velká saharská antilopa, vystačí jen s vodou obsaženou v potravě. Nohy má přizpůsobené k pohybu v sypkém písku – má široká kopyta. Rohy má spirálovitě zatočené – slouží k sebeobraně. Je lovena a tudíž bezprostředně ohrožena. Pláštník malý – v noci vylézá ze své nory a vyrývá ze země larvy, mravence a jiné bezobratlé. Rypoš lysý – hlodavec, téměř holý a slepý. Celý život tráví ve svých podzemních chodbách. Žijí v koloniích podobně jako mravenci. Mají královnu, která jen přivádí na svět mláďata. Živí se hlízami a kořínky rostlin. Kukačka kohoutí – třebaže umí létat, raději běhá. Živí se hlavně hmyzem, menšími plazy, vejci a občas i plody rostlin. Zpět