ZKOUMÁ VYUŽITÍ ENERGIE ATOMŮ ATOMOVÁ FYZIKA ZKOUMÁ VYUŽITÍ ENERGIE ATOMŮ

ATOM ATOM MÁ JÁDRO A OBAL V OBALU JSOU ELEKTRONY V JÁDŘE JSOU KLADNĚ NABITÉ PROTONY A NEUTRONY BEZ NÁBOJE PROTONY A NEUTRONY SE SOUHRNĚ NAZÝVAJÍ NUKLEONY POČET PROTONŮ UDÁVÁ PROTONOVÉ ČÍSLO POČET PROTONŮ A NEUTRONŮ UDÁVÁ NUKLEONOVÉ ČÍSLO

ENERGIE ATOMŮ DOCHÁZÍ-LI K JADERNÝM PŘEMĚNÁM UVNITŘ ATOMU, UVOLŇUJE SE PŘI TOM VELKÉ MNOŽSTVÍ ENERGIE. VÝZNAMNÍ FYZICI, KTEŘÍ SE ZASLOUŽILI O PROZKOUMÁNÍ RADIOAKTIVITY: ERNEST RUTHERFORD,ANTOINE HENRI BECQUEREL A MANŽELÉ PIERR A MARIE CURIEOVI

VYUŽITÍ RADIOAKTIVITY Radioaktivita je schopnost některých látek vyzařovat samovolně neviditelné pronikavé záření Využití: 1) LÉKAŘSTVÍ 2) METODA ZNAČENÝCH ATOMŮ 3) RADIOUHLÍKOVÁ METODA 4) POTRAVINÁŘSTVÍ 5) DEFEKTOSKOPIE 6) JADERNÁ ENERGETIKA

AD 2) METODA ZNAČENÝCH ATOMŮ AD 1) LÉKAŘSTVÍ VHODNÝM OZAŘOVÁNÍM MŮŽEME NIČIT ZHOUBNÉ BUŇKY V LIDSKÉM ORGANISMU VYUŽÍVÁME TÉŽ PŘI DIAGNOSTIKOVÁNÍ PŘI VÝROBĚ LÉČIV APOD. AD 2) METODA ZNAČENÝCH ATOMŮ ZAJÍMÁ-LI NÁS KOLOBĚH NĚJAKÉHO PRVKU UVNITŘ ROSTLIN NEBO ŽIVOČICHŮ, TAK JE OZNAČÍME NĚJAKÝM RADIOAKTIVNÍM IZOTOPEM A POTÉ FOTOGRAFUJEME JEHO STOPU POHYBU V ORGANISMU

AD 3) RADIOUHLÍKOVÁ METODA UŽÍVÁ SE V ARCHEOLOGII PŘI URČOVÁNÍ STÁŘÍ NĚKTERÝCH PŘEDMĚTŮ JE ZALOŽENA NA POLOČASU ROZPADU UHLÍKU C14, KTERÝ JE NESTABILNÍ, JE RADIOAKTIVNÍ, ROZPADÁ SE A JELIKOŽ ZNÁME JEHO POLOČAS ROZPADU(5730 LET) TAK Z JEHO MNOŽSTVÍ V DANÉM PŘEDMĚTU VYPOČTEME JEHO STÁŘÍ AD 4) POTRAVINÁŘSTVÍ POMOCÍ VHODNÉHO OZAŘOVÁNÍ LZE ZAMEZIT KAŽENÍ A KLÍČENÍ NĚKTERÝCH POTRAVIN

AD 6) JADERNÁ ENERGETIKA AD 5) DEFEKTOSKOPIE OZAŘOVÁNÍM KOVŮ LZE ZJISTIT NĚKTERÉ PORUCHY, PRASKLINY A TO I MIKROSKOPICKY VELIKÉ LZE POMOCÍ ZÁŘENÍ I V HUTNICTVÍ MĚŘIT I VÝŠKU HLADINY TAVENINY V PECI AD 6) JADERNÁ ENERGETIKA VELKÉ MNOŽSTVÍ VYZAŘOVANÉ ENERGIE PŘI JADERNÉ REAKCI LZE PŘEMĚNIT NA ENERGII ELEKTRICKOU V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ.

MÁME TŘI ZÁKLADNÍ TYPY ZÁŘENÍ A) záření  Jsou to částice Helia(4,2) Je málo pronikavé, zachytí ho již list papíru Je nebezpečný až při pozření nějakého radionuklidu

B) záření  Je tvořeno záporně nabitými elektrony, nebo kladně nabitými částicemi(pozitrony) Lze pohltit například tenkým hliníkovým plechem Letí přibližně rychlostí světla

C) záření  Je velmi pronikavé Je podobné rentgenovému záření Lze ho pohltit až silnou vrstvou olova Je nejnebezpečnější

Speciálně při jaderných výbuších nebo v jaderném reaktoru vzniká záření neutronové. Je nejpronikavější a je tvořeno proudem neutronů

OCHRANA PŘED ZÁŘENÍM NEJVĚTŠÍ NEBEZPEČÍ SPOČÍVÁ V TOM, ŽE ČLOVĚK SVÝMI SMYSLY NEDOKÁŽE ZÁŘENÍ ZJISTIT PROTO MÁME PŘÍSTROJE PRO MĚŘENÍ RADIOAKTIVITY (DETEKTORY ZÁŘENÍ) NĚKTERÉ MATERIÁLY DOKÁŽÍ ODSTÍNIT RADIOAKTIVNÍ ZÁŘENÍ (OLOVO, VODA, BETON)

DOJDE-LI K JADERNÉ HAVÁRII NEBO VÝBUCHU JADERNÉ ZBRANĚ, PŮSOBÍ PRONIKAVÉ ZÁŘENÍ JEN PO KRÁTKOU DOBU VÝBUCH JE ALE DOPROVÁZEN I VYSOKOU TEPLOTOU A TLAKOVOU VLNOU PROTI ZAMOŘENÍ POVRCHU TĚLA MÁME SPECIÁLNÍ OBLEKY NEJHORŠÍM DŮSLEDKEM JE PAK DLOUHODOBÉ ZAMOŘENÍ TERÉNU

JADERNÝ REAKTOR ZÁKLADNÍM PRINCIPEM V JADERNÉM REAKTORU JE ŘETĚZOVÁ REAKCE ŠTĚPENÍ URANU U235 MÍSTO V REAKTORU, KDE SE TOTO ODEHRÁVÁ SE NAZÝVÁ AKTIVNÍ ZÓNA PRO ÚČINNÝ PRŮBĚH TÉTO ŠTĚPNÉ REAKCE JE NUTNÉ ZPOMALOVAT NEUTRONY Z JADER V MODERÁTORU

ABY REAKCE PROBÍHALA OČEKÁVANÝM TEMPEM, JE NUTNO JI REGULOVAT REGULAČNÍMI TYČEMI V PŘÍPADĚ NEBEZPEČÍ PAK POUŽÍVÁME HAVARIJNÍ TYČE PRO ÚPLNÉ ZASTAVENÍ ŠTĚPNÉ REAKCE UVOLNĚNÁ ENERGIE Z REAKTORU OHŘÍVÁ VODU, TA SE V PAROGENERÁTORU MĚNÍ NA PÁRU A TA PAK ROZTÁČÍ TURBÍNU GENERÁTORU, KTERÝ VYRÁBÍ EL. PROUD