Peptidy

Vznik peptidové vazby

Uspořádání peptidové vazby

Peptidový řetězec

Polymery aminokyselin peptidy (méně než 50 aminokyselin) proteiny (bílkoviny) (více než 50 aminokyselin, definovaná sekundární a terciární struktura)

Peptidy oligopeptidy (dipeptidy, tripeptidy ...) (do 10 aminokyselin) polypeptidy (více než 10 aminokyselin) Názvy polypeptidů – podle acylů (záleží na pořadí)

Glutathion důležitý redukční prostředek a antioxidant (udržuje SH skupiny proteinů, chrání Fe2+ v hemoglobinu...)

Peptidové hormony Peptidová antibiotika Toxiny Syntetické peptidy (Aspartam)

Proteiny

Funkce bílkovin Strukturní funkce – složka buněčných struktur Metabolická funkce – transportní bílkoviny - nutriční funkce - pufry ... Informační funkce - signální proteiny - regulační proteiny ...

Struktura bílkovin primární struktura – pořadí aminokyselin sekundární struktura – prostorové uspořádání atomů v hlavním peptidovém řetězci - pravidelná - nepravidelná

Pravidelná sekundární struktura α-helix

β-struktura (β-hřeben) struktura skládaného listu

Terciární struktura – prostorové uspořádání všech atomů bílkoviny, významné interakce mezi postranními řetězci

Kvartérní struktura – počet a prostorové uspořádání podjednotek

Kvalifikace bílkovin (podle zevního tvaru) Globulární bílkoviny (kulovitý tvar, velmi rozšířené) - α-proteiny (převládají α-helixy) β-proteiny (výrazné zastoupení β-struktur) α/β–proteiny (supersekundární struktury z α-helixů a β-řetězců (α+β)–proteiny (obsahují α-helixy a β-řetězce, které vzájemně neinteragují)

Fibrilární bílkoviny (vláknité, málo rozšířené) zástupci: Keratin Kolagen Elastin

Bílkoviny vázané v membránách Integrální Periferní

Roztoky proteinů koloidní roztoky velké molekuly – neprochází membránami (dialýza) amfolyty – využití v elektroforéze Rozpustnost ve vodě – pokud mají na povrchu dost polárních skupin Denaturace – rozrušení terciární a sekundární struktury fyzikálně – teplo chemicky – kyseliny, zásady, těžké kovy, tenzidy

Glykoproteiny

Bílkoviny, které mají na povrchových postranních řetězcích navázané sacharidové složky.

Glykoproteiny se dělí na tři hlavní typy: Membránové Plazmatické Mucinové

Membránové glykoproteiny – na povrchu buněčných membrán vytvářejí vrstvu Glykoproteiny krevní plazmy

Mucinové glykoproteiny – složka sekretu buněk sliznic, až 75 % hmotnosti tvoří sacharidová složka

Vitaminy rozpustné v tucích rozpustné ve vodě

Rozpustné v tucích Retinol (vitamín A)

Vitamin E

Vitamin K

Rozpustné ve vodě L-Askorbová kyselina (vitamín C)

Niacin kyselina nikotinová + nikotinamid

Riboflavin (vitamin B2)

Vitamin B6

Listová kyselina

Biotin (vitamin H)

Lipidy jednoduché složené

Mastné kyseliny: Nasycené (SAFA) Mononenasycené (MUFA) Polynenasycené (PUFA) Názvy: triviální, systematické, zkrácený zápis kyselina α-linolenová kyselina oktadeka-9,12,15-trienová

Fyzikálně chemické vlastnosti a prostorové uspořádání

Dvojná vazba – další reakční centrum, významné zejména oxidace (žluknutí tuků)

Alkoholy jako složky lipidů Glycerol

Sfingosin Mastné alkoholy (sudý počet uhlíků, produkty redukce mastných kyselin)

Jednoduché lipidy pouze z mastných kyselin a alkoholu Triacylglyceroly

Vlastnosti triacylglycerolů nepolární sloučeniny hydrolytické štěpení (glycerol, mastné kyseliny, mýdla)

Složení potravinářských tuků

Vosky (ceridy) Estery vyšších mastných kyselina vyšších alkoholů – méně polární (hydrofobnější) něž tuky

Ceramidy Amidy vyšších mastných kyselin a sfingosinu (základ všech sfingolipidů)

Složené lipidy polárně – nepolární charakter Fosfolipidy

Glycerofosfolipidy

Fosfatidylglyceroly

Sfingofosfolipidy

Glykosfingolipidy

Terpeny isoprenoidy

Monoterpeny

Diterpeny fytol – v chlorofylech

Triterpeny Skvalen – v živočišných tucích (meziprodukt biosyntézy cholesterolu)

Tetraterpeny karotenoidy

Polyterpeny Dolichol – u živočichů i rostlin Kaučuk, gutaperča

Steroidy

Vznikají z isoprenoidů základem steran

Steroly

Kalcioly (vitaminy D)

Žlučové kyseliny vznikají z cholesterolu v játrech

Steroidní hormony ...