Čokoláda

Historie čokolády Původním místem výskytu kakaovníku je deštný prales a povodí Amazonky a Orinoka. V době, kdy Kryštof Kolumbus nevědomky objevil Ameriku, se čokoláda pila na území Mexika a Střední Ameriky Jako původní pěstitelé kakaovníků jsou považováni Olmékové, Aztékové a Mayové.

Kakaový bob měl nejen zemědělský, ale i náboženský význam a také se využíval jako platidlo. Původní chuť čokolády byla velice hořká, proto se kakaové boby nejdříve fermentovaly, pražily a drtily. Do Evropy přivezl kakaové boby a nápoj chocholatl španělský dobyvatel Hernando Cortés v polovině 16.st.

Holanďan Conrad van Houten v r Holanďan Conrad van Houten v r. 1828 oddělil kakaové máslo od kakaového prášku, čímž se stala výroba čokolády levnější a všem vrstvám dostupnější. V r. 1847 vznikla první tuhá čokoláda smícháním kakaového másla, kakaového prášku a cukru. V r. 1875 vznikla první mléčná čokoláda přidáním kondenzovaného mléka. V 70-80. letech 19.st. u nás vznikla první čokoládovna – Maršnerova čokoládovna.

Výroba čokolády Výroba čokolády je založena na surovinách, které tvoří kakao, a to kakaový prášek, kakaová hmota a kakaová pokrutina. Dále je to tuk, cukr nebo sladidla a další přísady. Tyto přísady se pečlivě promíchají v míchacím stroji.

Proces výroby Pražení Ostraňování slupek - drcení Mletí Konšování (lasturování) Temperování Výroba konečného produktu

Pražení Vytříděné boby se praží při teplotě 80-130˚C po dobu 30 minut až dvou hodin. Při pražení se zjemňuje chuť bobů, vylepšuje se vůně a barva.

Odstraňování slupek - drcení Jedlá část kakaových bobů je uložena v tvrdé a nepoužitelné slupce. Slupky upražených bobů se proto nechají prasknout a poté se odfukují pryč od těžší kakaové směsi. Takto vzniká drť, která obsahuje kakaové máslo, škrob a bílkoviny.

Mletí V mlýnech se kakaová drť rozmělňuje a za působení tlaku a tepla se mění na vláčnou kaši. Při výrobě čokolády putuje tato tekutá hmota do mísících a melanžerů, kde se k ní přidají další kakaové máslo, cukr a emulgační činidla.

Konšování (lasturování) Tento proces výrazně zlepšuje chuťové vlastnosti čokolády. Čokoládová hmot se hněte, mísí a dále rozmělňuje po dobu až několika dní. Přidávají se k ní další příchutě, jako vanilka, hřebíček nebo skořice. Vzniká tak rovnoměrná čokoládová hmota výborné kvality a chuti.

Temperování V temperovacích strojích získává čokoláda správnou teplotu pro další zpracování. Teplota čokolády musí být velice dobře sledována, jinak by mohlo dojít k oddělení některých druhů tuků, čímž by čokoláda ztratila hezký vzhled.

Výroba konečného produktu Vytemperovaná čokoláda je připravena k úpravě. Při výrobě tabulkové čokolády se vlévá do forem, odkud je po zchladnutí hotová tabulka čokolády připravená k zabalení.

Typy čokolád Hořká čokoláda Mléčná čokoláda Bílá čokoláda Dia čokoláda Ochucená čokoláda Čokoláda s dodatky Plněná čokoláda Porézní čokoláda Organická čokoláda

Čokoláda a zdraví Čokoláda byla považována za lék a ještě na počátku 20.st. se prodávala v lékárnách. Pokus si denně dáme 10 - 20 g čokolády denně může pomáhat proti stárnutí, proti bolení hlavy, depresím, při průjmu, funguje jako prevence mrtvice a demence. ČOKOLÁDA VŠAK MUSÍ BÝT KVALITNÍ S VYSOKÝM PODÍLEM KAKAA, SE VŠEMI PŘIROZENÝMI LÁTKAMI A KAKAOVÝM MÁSLEM !

Čokoláda a psi Pro psy je čokoláda nebezpečná, protože jí nedokážou strávit. Čokoláda totiž obsahuje některé alkaloidy jako theofylin a kofein, které má psí organismus problém zpracovat, zejména ale theobromin, která na něj působí jako jed. Zatímco lidský organismus má enzym, který theobromin odbourává, psi jej nemají. Theombromin má proto těžký dopad na jejich nervovou soustavu a srdce.

Vyrobila Tereza Vinklárková