Doporučená literatura Esf v ČR, TU Ostrava: Výukový program: Environmentální vzdělávání. Statistická ročenka ŽP ČR. MŽP ČR. Praha. Wittlingerová, Jonáš, 1999: Ochrana ŽP. ČZU v Praze. Dirner a kol.,1997: Ochrana ŽP. MŽP a TU Ostrava.

Úvod význam zachování vlastností biosféry názory vědeckého světa na budoucnost lidstva vymizení přírodních národů ztráta autonomnosti venkova dominance spotřební společnosti (nerovnoměrný vývoj, 20% populace spotřebovává 80% všech zdrojů, USA – 4% obyvatel – 40% zdrojů; uměle vyvolávaná spotřeba; ekonomické hodnocení států; vlivy chudých částí lidské populace)

Základní terminologie Geosféry planety Země – atmosféra, hydrosféra, litosféra, pedosféra Globální cykly – geologický, hydrologický,biochemický Biosféra – oživená část planety, tvořená hydrosférou, pedosférou, povrchem litosféry, přízemní vrstvou atmosféry (troposférou) Antroposféra Vitasféra Noosféra (Vernadskij) Ekosféra Technosféra

Vývoj biosféry (resp. planety Země) „velký třesk“ - před 7 – 20 mld. let vznik planety Země – 4,8 mld. povrchová teplota pod 100 o C (tekuté skup.vody) – 4 mld. vznik života (biosféry) ve vodě (Prokaryonta) – 3,8 mld. fotosyntéza – 3,6 mld. jednobuněčné jaderné organismy (Eukaryonta)– 1,5 mld. mnohobuněčné organ.; 0,2% O 2 ; O 3 ; ropa – 0,9 mld. strunatci – 0,6 mld. suchozem.rostl. a bezobratlí; obratlovci (ryby) – 0,4 mld. stromy (pralesy); obojživelníci – 0,3 mld. plazi – 0,25 mld.; ptáci, savci – 0,15 mld.

Vývoj skupiny Hominidae čeleď Hominidae – stáří asi mil. let Australopithécus (kosti a zuby jako nástroje) – 4 mil. let Homo habilis (člověk zručný; nástroje) – 2 mil. let Homo erectus (člověk vzpřímený; používá oheň) – 1 mil. Homo sapiens (člověk rozumný) – 0,35 mil. let H.s. neanderthalensis – 80 tis.let H.s. sapiens – 40 tis. let člověk pastevec a zemědělec (neolitická revoluce) – tis. let

Složení biosféry Ekosystémy – základní stavební a funkční jednotka –stanoviště – biotop (ekotop) – abio- a biotické vlastnosti –společenstvo – (bio)cenoza - (fytocenoza a zoocenoza) –vztahy mezi organismy a prostředím a organismy navzájem (studuje ekologie) Druhy ekosystémů –přirozené (původní) – autoreprodukce; autoregulace; ekologická rovnováha; zákonité složení (vlastnosti stanoviště X ekologická konstituce druhů; invazní potenciál okolí; strategie druhů; ekol. konsorcia); hierarchie druhů (dominantní, akcesorické) –druhotné, člověkem ovlivněné, umělé – absence mnoha původních vlastností; nutnost dodatkové energie; prohlubování nerovnováhy (neselektivní zásahy)