Výkladová prezentace PowerPoint s komentářem učitele Člověk a příroda Název školy Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0374 Inovace vzdělávacích metod EU - OP VK Číslo a název klíčové aktivity III/2 inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Bc. Tomáš Černý Číslo materiálu VY_32_INOVACE_CAP_1S1U_ČE_16_15 Název Ekosystém Druh učebního materiálu Výkladová prezentace PowerPoint s komentářem učitele Předmět Člověk a příroda Ročník První Tématický celek Ekologie Anotace Stavba a funkce ekosystému Metodický pokyn Materiál slouží k výkladu nové látky a následnému pochopení vzájemných souvislostí (35 min.) Klíčová slova Ekosystém, producent, konzument, rozkladač Očekávaný výstup Žáci budou vědět co to je ekosystém a budou znát funkci organismů v něm Datum vytvoření 29.1.2013

Ekosystém – potravní řetězec, potravní pyramida

ekosystém Ekosystém je společenstvo organismů spolu s abiotickými podmínkami( neživá příroda – vzduch, voda, sluneční záření, minerální látky atd.). Představuje základní strukturní a funkční jednotku přírody, dochází v něm k neustálému oběhu látek a energie, zdrojem energie sluneční pro tyto procesy je sluneční záření.

Struktura ekosystému

Ekosystémy mohou být uspořádány hierarchicky, tj Ekosystémy mohou být uspořádány hierarchicky, tj. jeden může být součástí druhého. Lze tak postupovat z planetární, globální úrovně na úroveň kontinentální, regionální (na ploše měřitelné zhruba tisíci km2), chorickou (plocha tisíců ha, krajinná úroveň) a topickou (jednotlivé lokality). Je možno definovat subekosystémy, jež jsou součástí ekosystémů vyššího řádu (rákosina v rámci ekosystému rybníka, smrkový porost v rámci lesního komplexu), popřípadě supraekosystémy, zahrnující naopak ekosystémy nižšího řádu (ekosystém krajiny zahrnující lesní porosty).

Ekosystémy mohou být dále uspořádány vedle sebe , jejich ohraničení bývá přitom z hlediska jejich určení jako systémů otevřených často obtížné. V přírodě mezi ekosystémy existují hranice konvergentní (sevřené, ostré) či divergentní (pozvolné, difúzní). Ve všech případech je mezi dvěma sousedícími ekosystémy možno vylišit přechodnou zónu čili ekoton , zahrnující směs faktorů obou odlišných typů ekosystémů. Jeho typickým příkladem je lesní plášť. Při plynulé změně půdní, vlhkostní či biotické složky ekosystému, bez vzniku dvou odlišných částí, jedná se o ekoklinu

Ekosystémy Druhy ekosystémů přírodní (přirozené) umělé (vytvořené člověkem) např.: pralesy, moře, jezera, pohoří… Vyznačují se minimálním zásahem člověka. Typická je velká schopnost autoregulace a sebeobnovy. např.: pole, města, kulturní lesy, parky, rybníky, vodní přehrady… Vznikají činností člověka, jsou nestabilní a neschopné autoregulace. Dnes na Zemi převažují. V

Rozdělení ekosystémů

Potravní řetězec Energii slunečního záření poutají do ekosystému při fotosyntéze zelené rostliny, přičemž produkují organické látky, říkáme jim producenti (1). Energii poutanou v tělech rostlin konzumují býložravci, říkáme jim konzumenti 1. řádu (2). Býložravci jsou potravou dalších živočichů, masožravců, hmyzožravců, všežravců, říkáme jim konzumenti 2. řádu (3), 3. řádu (4) atd.

Zbytky odumřelých těl organismů a odpady využívají ke svému životu půdní organismy (houby a bakterie), rozkládají je na humus a minerální látky, říkáme jim rozkladači (reducenti). Tyto látky zase využívají rostliny a potravní řetězec se uzavírá.

Potravní řetězec

Blíže se rozlišují dva typy energo-materiálových řetězců (sítí): tzv. krátký detritofágní řetězec (síť): zahrnující producenty, destruenty a reducenty, který je součástí všech fungujících ekosystémů. V lesních ekosystémech je přitom dominantní, většina primární produkce sleduje posloupnost opad-fragmentace-postupný rozklad-mineralizace. tzv. dlouhý pastevně kořistnický řetězec (síť): zahrnující producenty, síť konzumentů, destruenty a reducenty Tyto řetězce se týkají především biomasy (do které patří i mrtvé části živých organismů - dřevo, chlupy, drápy...), ale i nekromasy, ze které jsou pomocí reducentů uvolňovány živiny, které se tak mohou vracet zpět do koloběhu

Potravní pyramida - Postavení jednotlivých organismů v potravních vztazích lze rovněž znázornit tzv. potravní pyramidou. - Producenti (vždy zelené rostliny) – základem potravní pyramidy, výživou závislí na anorganických látkách. Konzumenti – základem jejich potravy jsou producenti (od býložravců k masožravcům, hmyzožravcům a všežravcům). Cizopasné (parazitické) organismy – na každé potravní úrovni se přiživují na větších organismech.

Rozkladači (reducenti) – zbytky a odpady -z organismů se živí mnohé další organismy – bakterie, houby, plísně, žížaly, které tyto látky rozkládají a tím vytvářejí humus a minerální látky.

Potravní pyramida

Test 1. Vysvětli, pojem ekosystém. 2. Jaké druhy ekosystémů znáš? 3. Jakou funkci v potravním řetězci nebo potravní pyramidě mají producenti, konzumenti a rozkladači? 4. Uveď příklad producenta, konzumenta 1. řádu, konzumenta na konci potravního řetězce nebo na vrcholu potravní pyramidy a rozkladače.

Řešení testu 1. Ekosystém je společenstvo organismů spolu s abiotickými podmínkami 2. Existují ekosystémy přírodní – vytvořené působením přírody a umělé – vytvořené působením člověka nebo vodní a suchozemské 3. Producenti produkují při fotosyntéze organické látky, konzumenti konzumují tyto látky v tělech jiných organismů, rozkladači rozkládají odumřelá těla organismů a jejich odpady na humus a minerální látky 4. Producent – jakákoliv rostlina; konzument 1. řádu – jakýkoliv býložravec; konzument na konci potravního řetězce (na vrcholu potravní pyramidy) – jakýkoliv vrcholový predátor; rozkladač – bakterie, žížala, některá z hub

Zdroje KVASNIČKOVÁ, Danuše. Základy ekologie. 3., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 103 s. ISBN 80-716-8902-5. http://bio-zeme.wz.cz/img/obr2.jpg http://fld.czu.cz/vyzkum/nauka_o_lp/zal_13_12_2012/ekologie/ekosystem.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trophic_dynamics.png?uselang=cs http://leccos.com/pics/pic/pyramida_ekologicka.jpg