Planetky, komety, meteoroidy

Planetky Mezi Marsem a Jupiterem se nachází pásmo malých planetek (asteroidů = řec. „podobné hvězdám“). Jsou to pravděpodobně zbytky těles, která tvořila sluneční soustavu v jejich počátcích.

Názvy planetek V současné době je takto evidováno asi 20 000 planetek. Každá planetka s určenou dráhou má své jméno (ženská jména mytologických postav, významné osobnosti,květiny…). V současné době je takto evidováno asi 20 000 planetek. Ceres – největší a první objevená planetka (1801). Průměr 1025 km. Eros – první planetka, kde přistála kosmická sonda (34 x 11 x 11 km)

Tvar planetek Planetky mají stejné složení jako planety zemského typu (těžší prvky). S výjimkou největších nejsou kulaté. Jejich tvary jsou rozmanité.Kulovitý tvar vznikne až u těles o průměru větším než 600 km. Pak je gravitační síla dostatečně velká, aby překonala soudržnost hornin a vytvarovala planetu do tvaru koule. Ida se svým měsícem Dactylem (brambora s rozměry 58 x 23 km)

Komety Každá kometa vzbuzovala strach a hrůzu. Bývala považována za předzvěst zlé události – války, moru či živelných pohrom.

Původ komet Jsou to pozůstatky z doby tvorby Sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově mračnu za hranicemi Sluneční soustavy.

Charakteristika komet Kometa je malé planetární těleso, které tvoří: jádro - má rozměry několik km, je tvořeno směsicí špinavého ledu (směs zmrzlých plynů a prachu). Zprvu je prakticky černé od prachu, který má na povrchu. Při přibližování ke Slunci, začínají zmrzlé plyny sublimovat, prach se uvolňuje a vzniká: koma – řídký oblak okolo komety ohony – žlutý prachový modrý plynový Koma i ohon svítí jen odraženým slunečním světlem.

Vznik kómy a ohonu Plynný ohon – (modrý), směřuje vlivem tlaku slunečních fotonů vždy od Slunce. Prachový ohon – (oranžový), zlehka zakřiven.

Halleyova kometa Patří mezi periodické komety s periodou oběhu kolem Slunce 76 let. Při každém přiblížení ke Slunci ztrácí kometa mnoho své hmoty na vytvoření komy a ohonu.

Shoemaker-Levy 9 Objevena v roce 1993. V roce 1994 slapové síly Jupiteru kometu roztrhly na několik částí, které dopadly do atmosféry Jupiteru. Každá exploze převyšovala svou energií 600x energii všech zbraní světa.

Meteoroid Mezi planetkami a meteoroidy neexistuje přesná hranice. Za planetku považujeme těleso, které můžeme sledovat na jeho oběžné dráze. Meteoroidy rozumíme malá tělesa na oběžné dráze kolem Slunce. Mikroskopický meteoroid vzniklý kondenzací atomů uhlíku

Meteor Tělesa o rozměrech 0,1 mm až několika cm se při průletu atmosférou Země zabrzdí a rozžhaví tak, že se zcela vypaří. Jejich žhavou stopu vidíme na obloze jako optický jev, který nazýváme meteor.

Bolid Tělesa o rozměrech od několika dm až přibližně do metru se při zabrzdění v atmosféře rozžhaví a září na obloze jako velmi jasný meteor, který nazýváme bolid. Jejich povrch se přitom roztaví a těleso se rozpadne na několik částí.

Meteorit Meteorit z Marsu Meteorit Morávka Meteorit je pevné kosmické těleso, které dopadne na povrch Země. Druhy meteoritů: železné (pochází z jádra planetky) kamenoželezné kamenné

Meteoroid, meteor, meteorit Meteoroid je těleso pohybující se na oběžné dráze kolem Slunce. Meteor je optický jev, který vidíme při vniknutí kosmického materiálu do zemské atmosféry. Meteorit je zbytek z meteoroidu po průletu atmosférou, který dopadne na Zem. Meteorit je tedy závěrečná fáze cyklu meteoroid --> meteor --> meteorit.

Meteorické roje

Leonidy Roj Leonid 2001 byl natolik intenzivní, že bylo snadné vytušit radiant meteorického roje, což je místo na obloze, ze kterého se zdánlivě rozlétají stopy meteorů. Ale kousíčky trosek komety Tempel-Tuttle, které vytvářely meteory, se ve skutečnosti pohybovaly po rovnoběžných drahách, jak sledovaly dráhy své rodičovské komety. Jejich zjevné rozbíhání z radiantu roje je jednoduše způsobováno perspektivou, jak se pozorovatel dívá na proud kosmických trosek. Tato časová expozice, která zaznamenává hvězdy jako oblouky a řadu meteorů byla pořízena v Jižní Koreji. Tato perspektiva ve skutečnosti ukazuje červeně zbarvené stopy meteorů, jak se sbíhají k bodu, který je pod horizontem a je opakem radiantu, čili je antiradiantem Leonid.

Srážka planetky se Zemí Před 65 miliony let došlo ke srážce Země s asteroidem o průměru 10 km. Do atmosféry se dostalo obrovské množství prachu, přes který neproniklo několik měsíců sluneční záření. Pokles teplot znamenal vyhynutí 75 % živočišných a rostlinných druhů.

Srážka planetky se Zemí Příkladem dopadu malého asteroidu na Zemi je Barringerův kráter v Arizoně (Meteor Crater). Vznikl před 50 tisíci lety při dopadu železného meteoru měřícího zhruba 30-50 metrů v průměru. Kráter má v průměru 1200 metrů a hluboký je 200 metrů.

Tunguzská katastrofa Tunguzskou srážku v roce 1908 způsobil úlomek Enckeho komety. Tlaková vlna zničila les. Prachové částice v atmosféře způsobily takový jas i v Evropě, že se dalo o půlnoci číst bez osvětlení

Následky dopadu Průměr tělesa (metry) Síla (megatuny) Interval (roky) < 50 < 10 < 1 Meteory v horní vrstvě atmosféry, většinou nedosáhnou povrchu 75 10 - 100 1 000 Železné vytvoří krátery jako Meteor Crater; kamenné vybuchnou jako Tunguzský meteorit; při nárazu do země zničí oblast velikosti města. 160 100 – 1 000 5 000 Železné i kamenné dosáhnou povrchu; komety vybuchnou v atmosféře; náraz do země zničí oblast velikou jako městská aglomerace (Tokio). 350 1 000 – 10 000 15 000 Náraz do země zničí oblast velikosti malého státu; pád do oceánu způsobí menší vlnu tsunami. 700 10 000 – 100 000 63 000 Náraz do země zničí oblast velikosti středně velkého státu (Bulharsko); pád do oceánu způsobí velkou tsunami. 1700 100 000 – 1 000 000 250 000 Prach vyzdvižený do atmosféry po nárazu do země má globální katastrofické následky pro celou Zemi; zničená oblast je veliká jako velký stát (Francie).