Lexikologie

Definice Lexikologie je lingvistická disciplína, která se zabývá lexikem, tedy slovní zásobou určitého jazyka a jejím užíváním. Dílčí disciplíny slovotvorba - popisuje způsoby tvoření nových slov sémantika - je nauka o významu slov etymologie - zkoumá původ slov frazeologie - se věnuje ustáleným slovním spojením onomastika - hledá původ a zákonitosti tvorby vlastních jmen toponomastika - nauka o místních jménech

Slovní zásoba Která slova více používáte? Tužka Kniha Učebnice Kanon Podhoubí Přístřešek Aktivní slovní zásoba Pasivní slovní zásoba

Slovní zásoba Slovní zásoba představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba). Do aktivní slovní zásoby patří ta slova, která člověk používá při ústním i psaném projevu. Slovům z pasivní slovní zásoby člověk rozumí, ale sám je běžně nepoužívá. Počet slov ve slovní zásobě se liší mezi jazyky i mezi lidmi. V češtině tvoří aktivní slovní zásobu u dospělého člověka asi 3000 – 10 000 slov.[1][2] Pasivní slovní zásoba je obvykle 3–6x vyšší,[2] pasivní slovník středoškolsky vzdělaného uživatele češtiny zahrnuje asi 50 000 slov.[3] Zdroj – WIKIPEDIE Otázka: Co znamenají údaje v hranatých závorkách? Co znamenají podtržené údaje?

Vývoj slovní zásoby Co znamenají slova v následujících spojeních Nestojí to za zlámanou grešli. Sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar. Celetná ulice ve středověku voněla koláči. Sudličníci a kopiníci, pakosti a drabanti (z Kdož jsú boží bojovníci) Píďalka je od pídě, Korec se jmenuje podle korce.

Vývoj slovní zásoby Drahný regiment anžto peku arci leč šenkýř šenkovat kantořit škamna kabátec vyňatá slova

Vývoj slovní zásoby Co znamenají následující slova/spojení Musel ji z radosti pocelovat. Nazírat začal na něj přívětivěji. Dobrý počinek do začátku. Chrabrý rytíř dlel v jeseni se svým ořem na hradě svém.

Vývoj slovní zásoby Historismy (slova historická) jsou slova, která označují zaniklou skutečnost. Historismy úzce souvisejí s archaismy, ale liší se od nich tím, že archaismy mohou označovat i skutečnost dosud existující, pro niž se ovšem v současnosti používá vhodnější výraz. Slova knižní patří mezi slova spisovná, která se již nepoužívají v běžné mluvě, ale najdeme je v literatuře, někdy i v oficiálních nebo slavnostních projevech. Jde o slova zastaralá nebo básnická (celovat, nazírat, počin, dlít, chrabrý, jeseň, oř atd.), ale i o koncovky sloves (infinitivy na -ti, přechodníky - čísti, psáti, jda, přinesši atd.). Z knižních slov se pak „rekrutují“ slova archaická.

Obohacování slovní zásoby Přejímáním z cizích jazyků Tvořením nových slov Rozšiřováním slovního významu Tvorba pomocí odvozování, skládání, zkracování

Přejímání Z jakých jazyků čeština přejala následující slova Fondue, reservé, pizza, PC, DVD, SMS, volant, prezident, škola, katedra, interna, psychiatr, email, flaška, cibule, knedlík, vesmír

Přejímání Z angličtiny – hlavně součastnost, temíny související třeba s PC nebo povoláním: Email – emailovat (ukázka perspektivnosti přípony –ovat) Software, hardware, DVD, CD, ale i víkend,… Z němčiny – hlavně dříve (cca do 1918) – jedná se o slova spisovná – knedlík, cibule, ale i nespisovná – flaška, ksicht, …

Přejímání Z francouzštiny – ta ovlivňoval hlavně v 19. století a pak cca do 2. sv. války. Jedná se o stolničení, vaření, ale i součásti automobilů apod. – fondue, reservé (i rezerve), šasí (šasi i chassis), volant, prezident, něco a la něco Z italštiny – vedle jídel (hlavně dnes) i třeba domácí podoba jména Josef – Pepa z it. Beppo, jinak tedy i pizza, pasta

Přejímání Z latiny a řečtiny (klasické) – hlavně odborné termíny a termíny v lékařství (iatros = řec. lékař, čili „atr“=lékař a před je uvedeno, v jakém oboru - psyché = duše = psychiatr) Latina – škola, katedra, tabule, mašina atd. Oba uvedené jazyky vytvářejí i mezinárodní terminologii, nejvíce se to asi projevuje v „cizích slovech“ (př. vulgarismus, demokracie) nebo v názvech třeba zvířat – Lynx lynx (Rys ostrovid).

Přejímání Slovanské jazyky – některé výrazy se už nepoužívají, protože souvisely s komunistickým režimem (třeba dača = chata, ale slovo kombajn se používá stále). Dále pak slova byla přejímána hlavně v období NO – vesmír Další jazyky – eskymácké jazyky – nanuk Čeština dala světu slovo robot, ale i pistole (byť přes portugalštinu/španělštinu)

Kalky Kalk = doslovný překlad z cizího slova Např.: česky mrakodrap a německy Wolkenkratzer z anglického sky-scraper (sky nebe, scraper škrabač od scrape škrábat)

Rozšiřování slovního významu Jaké významy mají slova: Oko Ucho Propiska Koruna Princezna

Slova jednoznačná Slova, který mají pouze jeden věcný význam, nazýváme slova jednoznačná. Nejčastěji jsou to: Vlastní jména - Milena, Azor, Jaroměř, Ještěd, Odborné názvy - sloveso, otakárek fenyklový, hydroxid, poddaný, Zvukomalebná citoslovce - fij, frnk, crr, I slova běžná - květináč, lustr.

Slova mnohoznačná (polysémie) Slova, která mají jeden význam základní, a potom ještě významy další, druhotné, nazýváme slova mnohoznačná. Tyto další významy daného slova vznikly přenesením významu na jinou skutečnost, a to na základě: a) vnější podrobnosti (= metafora) Např.: Král měl na hlavě zlatou korunu. Koruna stromu byla košatá. b) vnitřní souvislosti (= metonymie) Např.: Malý pes měl vyplazený jazyk. Čeština je mým jazykem mateřským.

Synonyma = slova souznačná Synonyma úplná: dějepis-historie Synonyma neúplná: pěkný-krásný Otázka – jaký je mezi úplnými a neúplnými rozdíl? Synonymická řada: Syn-hoch-kluk-chlapec-mládenec-špunt Jmenujete významové rozdíly mezi slovy

Hyperonyma, hyponyma, kohyponyma Jaký jsou vztahy mezi slovy: Hrneček, nádobí, sklenička, vidlička, příbor, lžíce, nůž, nádoby, hrnec, kastrůlek, dezertní vidlička nádobí příbor nádoby nůž vidlička lžíce sklenička hrneček hrnec kastrůlek dezertní vidlička

Hyperonyma, hyponyma, kohyponyma Hyperonyma – slova nadřazená Hyponyma – slova podřazená Kohyponyma – slova na stejné úrovni Úkol – vymyslete 4 hyperonyma a ke každému 4 hyponyma

Antonyma, opozita Slova opačného významu

Homonyma = slova souzvučná Slovo, které má stejnou podobu (zvukovou nebo grafickou) jako slovo jiného významu i původu. Vznik homonym bývá nahodilý, třeba odvozením slov od podobných základů (vinný) nebo přijímáním z cizích jazyků (kolej, role). Skloňujte slovo los a vysvětlete významové rozdíly. Jaký je rozdíl mezi los, být x bít, role

Paronyma Paronyma - kámen úrazu rádobyintelektuálů... Jaký problém řeší tento článek (vysvětlete jednotlivá slova) Paronyma - kámen úrazu rádobyintelektuálů... Paronyma jsou slova formálně podobná, nikoli však stejná, a významově často výrazně odlišná. Řečeno laicky - pokud si spleteme adoptovat a adaptovat, budeme se na novou skutečnost nutně muset adaptovat tak jak tak, ovšem značných rozčarování se může dočkat ten, jež zamění návštěvu u gynekologa a kynologa. O nepochopení rozdílu mezi erupcí a erekcí ani nemluvím. Neboli: hojným užíváním slov cizího původu ze sebe intelektuála neuděláte. Ba naopak, zvláště pokud je volíte v paronymálním duchu. A tak v prizmatu těchto informací pojďme náš jazyk společně neprznit. Zdroj: http://kalamajkamikmikmik.webnode.cz/vejdetez-v-pokoji/co-prozradil-uvodni-text-/paronyma-kamen-urazu-radobyintelektualu-/ Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

Frazémy Fráze – ustálené spojení, které v důsledném chápání je nelogické, ale má v daném jazyce nějaký význam (viz anglické – Není zde místo na roztočení kočky – jedná se o bič a říkalo se to na lodích, kde měl být vykonán trest mrskání – proto se trestalo u stěžně). Zpravidla je založena na nějakém jazykovém posunu, hříčce, vychází i z argotu atd. Pranostiky – týkají se meteorologických jevů, kalendáře atd. – Na sv. Jiří vylézají hadi a štíři. Pořekadlo (rčení) – nějaká pravda, něco, co je řečeno obrazně – I mistr tesař se někdy utne – každý se splete; Dej si bacha Přísloví – obecná moudrost – Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá Citáty (okřídlená slov, motta) – Vím, že nic nevím; Myslím, tedy jsem…

Tvoření nových slov odvozováním dějinný Jakým způsobem vznikla tato slova (popř. z jakých slov) skládáním dějepis zkracování DEJ

Odvozování T r a k t o r i s t k a Pomocí přípon, předpon. Nejčastější v češtině. Z jakého slova a jakým postupem vzniklo slovo traktoristka traktoristka traktorista A slovo traktorista? Pomocí přípony -ka Pomocí přípony -ista Pro každé nově utvořené slovo je důležité slovo, ze kterého vzniklo – tzv. slovo základové, př smrk -) smrkový, ledový od led, ledovec od ledový Základové slovo poznáme podle nejdelší společné části: Traktoristka vzniklo ze slova traktorista – použijme „podtrhávací metodu“ T r a k t o r i s t k a Základem je tedy traktorist(a), protože má se slovem traktoristka více společných hlásek, než má slovo traktor

Kolik slov můžeme ve slově nalézt? Kolik základových slov najdeme ve slově železničnímu železničnímu Pomocí koncovky -ímu (3. pád) ke tvaru 1. pádu železniční Pomocí přípony -ní železnice Pomocí přípony -ice železný Pomocí přípony -ný železo Koncovky Pochopitelný od pochopit, běh od běžet, chytrák od chytrý,zpracovat od práce

Části slova l e s l e s n í P r a l e s n í L i d s k ý L e s n í Předpona – obměňuje význam slova, při skloňování/ časování se zpravidla nemění, připojuje se před slovo l e s l e s n í Přípona – obměňuje význam slova, při skloňování/časování se zpravidla nemění, připojuje se za slovo P r a l e s n í Koncovka – umožňuje ohýbání slova, někdy i vytváří nové slovo Jaký je rozdíl mezi koncovkou a příponou? L e s n í L i d s k ý L e s n í h o L i d s k é h o L e s n í m u L i d s k ý m Povšimněte si koncovek, mohou být jaksi záhadné

Způsoby tvoření slov při odvozování Pomocí předpony Pomocí přípony Pomocí přípony a předpony Pomocí koncovky Prales, vyjet Lesní, učitel náprstek trní

Co by znamenalo slovo a k jakému slovu se vztahují mazlidlo bělidlo hladidlo mazlítko bělítko hladítko učeň Která slova spolu souvisejí učení Jak vidíte, přípony mají v češtině schopnost vytvářet nové významy, popř. původní význam upřesnit, zjemnit atd. učený učenec Co znamenají a z jakých slov vznikly výrazy humánní humanus lidský humanitní humanita lidskost humanitární humanita lidskost humanistický humanismus související s humanismem

Slovotvorný rozbor

u č i t e l u č i t +přípona -tel 1) Napíšeme si zkoumané slovo 2) Napíšeme si pod něj slovo základové (i tehdy, pokud ho jen tušíme) u č i t +přípona -tel 3) Zpravidla odtrhneme koncovku, většinou nevstupuje do nových slov 4) Určíme, pomocí která části bylo nové slovo odvozeno 5) Jen kvůli přehlednosti vše ohraničíme rámečkem Slovo základové musí mít k nově utvořenému slovu nějaký vztah. V tomto případě je na místě otázka – Kdo je to učitel? – Ten, kdo učí. Základové slovo má ale zpravidla podobu 1. pádu nebo infinitivu.

klínek klín ženský žena U některých slov je tzv. nulová koncovka. U kterých dalších vzorů ji nalezneme? klínek klín +přípona -ek Pán0 Muž0 Hrad0 Stroj0 Píseň0 Kost0 Prakticky se zde nic „neodtrhvá, proto není přípona -nek, ale -ek ženský Zde koncovka již existuje, máme tedy co „odtrhnout“ žena +přípona -ský

učitel učit učitelé učitel0 nesu mladá nést mladý U sloves za koncovku považujeme –t (tzv. infinitivní koncovka) učitel učit +přípona -tel Slova, která jsou v jiném, než 1. pádě, mají slovo základové právě v 1. pádě. Slovesa pak v infinitivu. Pro 1. pády přídavných jmen u rodu ženského a středního je základní tvar 1. pádu rodu mužského. učitelé učitel0 +koncovka -é nesu mladá nést mladý +koncovka -u +koncovka -á

klíneček klínek0 tetiččin tetička U některých slov dochází k tzv. alternaci – změkčení hlásky kvůli samohlásce klíneček klínek0 +přípona -ek k > č Právě kvůli alternaci není přípona -ček, ale –ek. Proto tuto alternaci do rozboru rovněž zaznamenáme. tetiččin Jaké slovo vytvoříte tetička Pozor na pravopis +přípona -in

Skládání (Kompozice) Tvoření nového slova ze dvou, řidčeji tří slov. Méně časté než odvozování. Hybridný složeniny: autodoprava, autodílna (jedna část je cizího původu) Vlastní složeniny: nedají se rozdělit na dvě samostatná existující slova – trojúhelník, horolezec, jihozápad Spřežky ( nevlastní složeniny): lze je rozdělit na dvě samostatná slova: obranyschopný (schopný obrany) Jaký je rozdíl mezi složeninami kolotoč, vodovod, písmoznalec? Se spojníkem píšeme slova, jejichž obě části vyjadřují vzájemnost : anglicko-český slovník, literárně-hudební pořad

Zkracování (Abreviace) Zkracováním vznikají zkratky, slova zkratková Např.Iniciálové zkratky: ČR – Česká republika, ČTK –čtou se po písmenech Neskloňují se Zkratková slova:Čedok – Česká dopravní kacelář, sitkom – situační komedie Skloňují se podle vzorů: Čedok – hrad Zkratky: př.Kr.- před Kristem, Mgr., pí

Osobní jména rodná – existuje seznam více jak 1500 jmen, která se mohou používat. Podléhají dobové módě, mnohá jména existují jako základní i v pozměněné podobě – Vít x Vítek (pozor na Josef (Jozef) a Pepa) příjmení – v češtině se objevují od 13. století, dříve zvykem jméno po otci, nebo původ původ – Polák, Prus, Němec,… z křestního jména – Blažej – Blahut, Blahník z bydliště – Hořejší, Dolejší zaměstnání – Tesař, Sládek, Bečvář vlastnosti a vzhled – Malý, Hlaváč, Tichý cizí původ – Mayer, Schwarz (i počeštělé a zkomolené podoby)  přezdívky pseudonymy

Místní a pomístní jména (jména zeměpisná – toponyma)   Místní jména – názvy sídel (lidská činnost); „obecně produktů člověka v krajině“ jméno vlastníka – Terezín obyvatelé – Budějovice (z Budějovici) historie vzniku – Lhota posměšné přezdívky – Všeruby cizí původ (zkomolenina) – Karlsberg = Kašperk z pomístních jmen – Bystřina, Brod, Blatná Pomístní jména – názvy přírodních prvků, mnohdy starobylý původ (Ohře – keltské)

http://skolni---ucivo.blog.cz/0911/slova-jednoznacna-a-mnohoznacna Definice – www.wikipedia.org